Lanžhot

S rozpadlým podvozkem na cestě až z Istanbulu – i takový autobus můžete potkat na našich silnicích. Česká inspekce silniční dopravy ho zastavila během velkých kontrol. Řidič seděl za volantem 33 hodin bez jediné přestávky. A nebyl to zdaleka jediný úlovek.

Kontroly se zaměřily na předem vytipované společnosti.

Vzácnou symbiózu tří řidičů z Gruzie řídících turecký autobus a s ním jedoucí rumunský mikrobus odhalila Inspekce silniční dopravy (INSID) na hraničním přechodu Lanžhot na dálnici D2. Muži se střídali v řízení obou strojů a jeden vždy „odpočíval“ na sedadle spolujezdce. Takto bez přestávky jeli z Istanbulu. Autobus byl navíc v žalostném technickém stavu.

Na dálnici D2 u Lanžhota začnou o víkendu 18.–19. dubna práce na opravě dvou mostů. Doprava bude během prací upravena, práce potrvají do 12. srpna s náklady přes 58 milionů korun.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.

Téměř rok trval boj sousedů o záchranu dvou psů v Bohuslavicích na Kyjovsku. Živořili na dvorku bez plotu, jeden z nich uvázaný dlouhé dny i týdny řetězem ke stromu. Sousedé na případ upozornili kompetentní úřady už vloni v červnu. Teprve před dvěma týdny jim pomohli lidé z útulku Psí ostrov v Lanžhotu na Břeclavsku, když pobíhající psy odchytli i s kusem řetězu a postarali se o ně.

Ráno 25. března 1945 zahájily jednotky 2. ukrajinského frontu operaci s cílem osvobodit Bratislavu, proniknout na Moravu a dobýt Brno. Sovětské velení plánovalo úder s velkým optimismem, ale Wehrmacht stále ještě vykazoval značnou bojeschopnost.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Brno - Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla v tiskové zprávě Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Most přes řeku Moravu na silnici mezi Lanžhotem na Břeclavsku a Brodským na Slovensku je od ledna 2025 uzavřený. Jednání o obnovení provozu ale dál pokračují. Nyní se obě strany, česká i slovenská, na setkání v Senici dohodly, že jihomoravští silničáři nechají zpracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení.

Řidiči, kteří denně pendlují mezi Českem a Slovenskem, si na nový most nejméně rok počkají. Klíčové spojení na silnici II/425, které před rokem odstavil havarijní stav, nahradí zcela nový. Podle aktuálních dohod mezi oběma státy by se mělo začít stavět v roce 2027. Souběžná dálnice D2 pro řidiče zůstane i nadále bezplatná.

Možný posun po měsících nejistoty? Na jednání Čechů a Slováků v Senici zazněl velmi pravděpodobný termín rekonstrukce zavřeného mostu přes hraniční řeku Moravu u Lanžhota. Už se také ví, kdo obnovu silničního spojení mezi Českem a Slovenskem zaplatí - podle jihomoravského krajského náměstka Jiřího Crhy se obě strany o náklady podělí téměř rovným dílem.

Most uzavřela mimořádná prohlídka zkraje loňského roku, hrozil jeho kolaps.

V mnoha chráněných krajinných oblastech (CHKO) scházejí dobrovolní strážci přírody, kteří ve svém volném čase a zdarma dohlížejí na to, aby tyto jedinečné přírodní kouty nezničili turisté. Například na Pálavě a v loni vyhlášeném Soutoku na jihu Moravy potřebují hned po deseti strážcích, v nedalekých Bílých Karpatech mají nyní strážce jen jediného.

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.

Česká strana hovoří o zahájení oprav v příštím roce.

Lesknáček dubový, který neměří ani jeden centimetr, nebyl na našem území dlouho zpozorován. Ostatně, jak uvádí web Ekolist.cz, historické nálezy tohoto drobného brouka jsou typické spíše pro jižní a střední Evropu. U nás byl jeho první výskyt zaznamenán až na začátku minulého století, konkrétně v roce 1911. Po více než sto letech, kdy o jeho výskytu nebylo ani slechu, se může jeho přítomností pyšnit CHKO Soutok.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky je současná situace vůči šesti tisícům soukromých vlastníků půdy v oblasti nespravedlivá.

Staré stromy poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Na jednom ze starých dubů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus).

ROZHOVOR/ Přiznává zájem o Baráta a tvrdí, že mladík Slovácko v zimě neopustí. „Počítáme s tím, že Dan zůstane. Shodli se na tom i akcionáři, kteří smetli ze stolu všechny nabídky. A musím říct, že některé byly velmi zajímavé,“ uvedl sportovní ředitel uherskohradišťského celku Veliče Šumulikoski.