Lanžhot

Člověk je přizpůsobivý a technicky vybavený. Přežije, ale v jakém stavu? Aktuálně se škvaříme a netušíme jaká bude zima a zda nepřijde opačný extrém. Ani vědci si netroufnou věštit z křišťálové koule.

Slunečné a teplé počasí, extrémní horka a déšť v nedohlednu. Sucho trápí i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nejmladší chráněná krajinná oblast Soutok vysychá. „Očekáváme minimum deště a extrémní půdní sucho stále přetrvává. Dobře na tom nejsou ani řeky a podzemní voda,“ řekl Vladan Riedl, vedoucí CHKO Soutok.

Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook. Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje. Mýval severní patří v Evropě k nejúspěšnějším invazním druhům. Podle ochránců přírody je to dáno zejména jeho vysokou inteligencí, přizpůsobivostí a absencí přirozených nepřátel v evropské přírodě. S rostoucí populací se však stupňují škody, které v krajině působí. „Ohrožuje ptáky hnízdící na zemi, ale i na stromech, obojživelníky, drobné obratlovce, bezobratlé i vzácné druhy měkkýšů. Sežere zkrátka vše, na co přijde. Další nepříjemností, která se s jeho výskytem pojí, je přenos některých nemocí a parazitů, například mývalí škrkavky,“ popsala správa. Do evropské přírody se mýval dostal kvůli člověku ve 30. letech minulého století, kdy byl ze Severní Ameriky dovezen jako kožešinové zvíře. Snahy o regulaci jeho stavů jsou však podle ochranářů zatím málo úspěšné. Komplikuje je mimo jiné vynalézavost zvířat, která dokážou uniknout i z odchytových pastí. CHKO Soutok má rozlohu asi 125 čtverečních kilometrů, letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 byl v oblasti popsán nový druh brouka kožojeda moravského. Žije tam i v Česku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, například vzácný orel královský. Oblasti se proto říká Moravská Amazonie. Břeclav 23. července

Nevítané přistěhovalce odhalili správci chráněné krajinné oblasti Soutok. Fotopast zachytila zdánlivě roztomilého chlupáče, který ovšem pro jihomoravskou přírodu představuje poměrně velkou hrozbu.

Břeclav - Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook . Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje.

Mývalové severní, o nichž se často hovoří jako o medvídcích mývalech, jsou sice roztomilí, v přírodě střední Evropy ale nemají co dělat. Jednoho z nich nyní zaznamenali zoologové s pomocí fotopasti i v Chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku. Mýval pochází ze Severní Ameriky a v Evropě patří mezi nejúspěšnější invazní druhy.

Odhadem 77 000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130 000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52 000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl.

Dalo by se říct, že se Petr Omelka z Břeclavi minul povoláním. Vystudovaný stavař totiž odjakživa miloval psaní. Nyní si k inženýrskému titulu nadělil ještě titul spisovatele a vydává svou prvotinu. Knihu s názvem Hříšné Břeclavsko. Nabídne 137 kriminálních příběhů z jeho rodného regionu z období první republiky. Na pultech se objeví 30. července.

Když na Stezce Českem ujdete desítky kilometrů, bolí vás tělo. Pak ale stačí neplánovaná káva v Lanžhotě na jižní Moravě, jedno nečekané setkání a zjistíte, že tahle cesta není o kilometrech, ale o lidech, kteří vás podrží.

Dávno před železnou oponou žilo jihomoravské pomezí nebezpečným byznysem. Poznejte zapomenuté příběhy rodin, které v noci podél Dyje a Moravy pašovaly sůl, tabák i sacharin a terén znaly lépe než samotná finanční stráž.

Dva stejné přestupky najednou musel řešit v uplynulých dnech dopravní policista na motocyklu na dálnici D2 ve směru Brno-Bratislava. V průběhu pár sekund přistihl dva řidiče kamionů při nedovoleném předjíždění. Jeden dostal pokutu, druhý má ale na svědomí více přestupků, vybodoval se a čeká jej zákaz řízení v ČR.

Za mohutnými vraty a zdobenými brankami se skrývají místa, kolem kterých lidé během roku často jen projdou. Bílé domky s modrou obrovnávkou, staré komory, mlýny nebo malá muzea ale ukrývají mnohem víc než historické předměty. Nesou v sobě příběhy lidí, vůni starých světnic i atmosféru Slovácka, která tu přetrvala po generace.

Jednání iniciovalo slovenské ministerstvo dopravy.

Těžkým zraněním skončila nehoda řidiče za volantem Hyundai i30 na začátku omezení na dálnici D2 těsně u hranic se Slovenskem. Ke karambolu spěchali hasiči i záchranáři v pátek před půl sedmou večer, provoz na dálnici musel být zastaven, protože na místě přistával vrtulník. Přitom takřka na stejném místě došlo k nehodě i v noci.

Pro většinu obyvatel Československa byla Břeclav důležitým železničním uzlem. Pro ty, kteří se rozhodli emigrovat, představovala bránu do pekla i cestu ke svobodě. Břeclavsko bylo jedním z nejstřeženějším z úseků železné opony.

Zahraniční kamiony porušující předpisy skončily v řetězech inspektorů.

Na dálnici D2 probíhá rekonstrukce šesti mostů, které způsobují dopravní omezení v různých úsecích. Práce ovlivní provoz do srpna, řidiči musí počítat s uzavírkami a změnami režimu jízdy.

S rozpadlým podvozkem na cestě až z Istanbulu – i takový autobus můžete potkat na našich silnicích. Česká inspekce silniční dopravy ho zastavila během velkých kontrol. Řidič seděl za volantem 33 hodin bez jediné přestávky. A nebyl to zdaleka jediný úlovek.

Kontroly se zaměřily na předem vytipované společnosti.

Vzácnou symbiózu tří řidičů z Gruzie řídících turecký autobus a s ním jedoucí rumunský mikrobus odhalila Inspekce silniční dopravy (INSID) na hraničním přechodu Lanžhot na dálnici D2. Muži se střídali v řízení obou strojů a jeden vždy „odpočíval“ na sedadle spolujezdce. Takto bez přestávky jeli z Istanbulu. Autobus byl navíc v žalostném technickém stavu.

Na dálnici D2 u Lanžhota začnou o víkendu 18.–19. dubna práce na opravě dvou mostů. Doprava bude během prací upravena, práce potrvají do 12. srpna s náklady přes 58 milionů korun.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.

Téměř rok trval boj sousedů o záchranu dvou psů v Bohuslavicích na Kyjovsku. Živořili na dvorku bez plotu, jeden z nich uvázaný dlouhé dny i týdny řetězem ke stromu. Sousedé na případ upozornili kompetentní úřady už vloni v červnu. Teprve před dvěma týdny jim pomohli lidé z útulku Psí ostrov v Lanžhotu na Břeclavsku, když pobíhající psy odchytli i s kusem řetězu a postarali se o ně.

Ráno 25. března 1945 zahájily jednotky 2. ukrajinského frontu operaci s cílem osvobodit Bratislavu, proniknout na Moravu a dobýt Brno. Sovětské velení plánovalo úder s velkým optimismem, ale Wehrmacht stále ještě vykazoval značnou bojeschopnost.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Brno - Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla v tiskové zprávě Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Most přes řeku Moravu na silnici mezi Lanžhotem na Břeclavsku a Brodským na Slovensku je od ledna 2025 uzavřený. Jednání o obnovení provozu ale dál pokračují. Nyní se obě strany, česká i slovenská, na setkání v Senici dohodly, že jihomoravští silničáři nechají zpracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení.

Řidiči, kteří denně pendlují mezi Českem a Slovenskem, si na nový most nejméně rok počkají. Klíčové spojení na silnici II/425, které před rokem odstavil havarijní stav, nahradí zcela nový. Podle aktuálních dohod mezi oběma státy by se mělo začít stavět v roce 2027. Souběžná dálnice D2 pro řidiče zůstane i nadále bezplatná.

Možný posun po měsících nejistoty? Na jednání Čechů a Slováků v Senici zazněl velmi pravděpodobný termín rekonstrukce zavřeného mostu přes hraniční řeku Moravu u Lanžhota. Už se také ví, kdo obnovu silničního spojení mezi Českem a Slovenskem zaplatí - podle jihomoravského krajského náměstka Jiřího Crhy se obě strany o náklady podělí téměř rovným dílem.

Most uzavřela mimořádná prohlídka zkraje loňského roku, hrozil jeho kolaps.

V mnoha chráněných krajinných oblastech (CHKO) scházejí dobrovolní strážci přírody, kteří ve svém volném čase a zdarma dohlížejí na to, aby tyto jedinečné přírodní kouty nezničili turisté. Například na Pálavě a v loni vyhlášeném Soutoku na jihu Moravy potřebují hned po deseti strážcích, v nedalekých Bílých Karpatech mají nyní strážce jen jediného.

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.

Česká strana hovoří o zahájení oprav v příštím roce.

Lesknáček dubový, který neměří ani jeden centimetr, nebyl na našem území dlouho zpozorován. Ostatně, jak uvádí web Ekolist.cz, historické nálezy tohoto drobného brouka jsou typické spíše pro jižní a střední Evropu. U nás byl jeho první výskyt zaznamenán až na začátku minulého století, konkrétně v roce 1911. Po více než sto letech, kdy o jeho výskytu nebylo ani slechu, se může jeho přítomností pyšnit CHKO Soutok.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky je současná situace vůči šesti tisícům soukromých vlastníků půdy v oblasti nespravedlivá.

Staré stromy poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Na jednom ze starých dubů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus).

ROZHOVOR/ Přiznává zájem o Baráta a tvrdí, že mladík Slovácko v zimě neopustí. „Počítáme s tím, že Dan zůstane. Shodli se na tom i akcionáři, kteří smetli ze stolu všechny nabídky. A musím říct, že některé byly velmi zajímavé,“ uvedl sportovní ředitel uherskohradišťského celku Veliče Šumulikoski.