Lázně Kynžvart

Darovaná Kynžvartská daguerrotypie měří zhruba patnáct na dvacet centimetrů, ale zdobí ji masivní rám, který celý objekt zvětšuje na víc než dvojnásobek. Snímek pořídil sám francouzský vynálezce Louis Daguerre a zachytil na něm svůj malířský ateliér. Obraz obsahuje i osobní věnování kancléři Metternichovi. „Metternichův příběh ukazuje, že šlechta se angažovala v rozvoji fotografie mnohem výrazněji, než se obecně soudí. Svými kontakty, sběratelstvím i podporou dalších průkopníků pomáhala nové médium šířit a rozvíjet,“ říká Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR, hlavní řešitelka projektu, podpořeného Grantovou agenturou ČR. Kynžvartská daguerrotypie je od roku 2017 na seznamu UNESCO Paměť světa. (Zdroj: Národní památkový ústav – Územní památková správa v Lokti, SZ Kyžnvart, inv. č. KY15550) Kníže Metternich se zajímal také o konkurenční fotografický vynález anglického vědce Williama Henryho Foxe Talbota, tzv. kalotypii, patentovanou v roce 1841. Současně budoval vlastní sbírku snímků pořízených novými technologiemi a systematicky podporoval instituce, které v dalších letech určovaly rozvoj fotografie ve střední Evropě. „Na Metternichovo zaujetí navázal jeho syn Richard, který se stal náruživým fotoamatérem v době svého působení na rakouské ambasádě v Paříži na počátku padesátých let devatenáctého století, a fotografování se později věnoval také dlouholetý správce kynžvartských sbírek Paul Rath,“ doplňuje Petra Trnková. Zapomenutí průkopníci Přestože významná část fotografického dědictví 19. století pochází ze šlechtických sbírek, historici aktivní roli aristokracie dlouho přehlíželi. Zatímco se badatelé zaměřovali především na působení profesionálních fotografů, příslušníky šlechty vnímali převážně jako zámožné pasivní zákazníky. Vliv aristokratů coby iniciátorů, mecenášů, sběratelů a samotných tvůrců v prvních desetiletích po vynalezení fotografie byl proto dosud reflektován pouze minimálně. „Podstatným důvodem, proč zůstávalo téma desítky let opomíjeno, je poválečný vývoj v Československu. Konfiskace majetku a perzekuce vlastníků proměnily fotografie ve šlechtických sbírkách a archivech v ideologicky ‚nebezpečný‘ materiál a v rámci historiografie v tabuizované téma,“ vysvětluje Petra Trnková. Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR na snímku z roku 2020 (Jana Plavec, Akademie věd ČR, CC) Po válce zůstávaly fotografické konfiskáty na okraji zájmu. Ve srovnání s obrazy, sochami nebo grafikami jim odborníci ani instituce nepřikládali velkou hodnotu. V zapomnění upadly i mimořádně cenné fotografie a fotografické soubory. Vedle Kynžvartské daguerrotypie jde například o fotografickou dokumentaci rožmberského a novohradského panství, kterou si v padesátých a šedesátých letech 19. století objednal hrabě Jiří Jan Buquoy u několika vídeňských a jihočeských fotografů. Na zakázce tehdy pracovali i průkopník architektonické fotografie Andreas Groll, jindřichohradecká fotografka Františka Baumruková nebo baron Paul des Granges, který se později proslavil dokumentací antických památek. Takto v roce 1857 zaznamenal objektivem zámek v Rožmberku fotograf Andreas Groll. (Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR, oddělení dokumentace, sbírka historické fotografie, inv. č. HF11) Cíle projektu a mezinárodní rozměr Tříletý výzkumný projekt Ústavu dějin umění AV ČR se zaměří na roli šlechty a jejího nejbližšího okruhu coby aktivních hráčů v rané éře fotografie. V první fázi badatelé prozkoumají fondy a sbírky Ústavu dějin umění AV ČR, Archivu Národního muzea a Národního památkového ústavu. Právě tyto instituce dnes spravují velkou část fotografií zajištěných po druhé světové válce tzv. Národní kulturní komisí, která dohlížela na znárodněný ku

Darovaná Kynžvartská daguerrotypie měří zhruba patnáct na dvacet centimetrů, ale zdobí ji masivní rám, který celý objekt zvětšuje na víc než dvojnásobek. Snímek pořídil sám francouzský vynálezce Louis Daguerre a zachytil na něm svůj malířský ateliér. Obraz obsahuje i osobní věnování kancléři Metternichovi. „Metternichův příběh ukazuje, že šlechta se angažovala v rozvoji fotografie mnohem výrazněji, než se obecně soudí. Svými kontakty, sběratelstvím i podporou dalších průkopníků pomáhala nové médium šířit a rozvíjet,“ říká Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR, hlavní řešitelka projektu, podpořeného Grantovou agenturou ČR. Kynžvartská daguerrotypie je od roku 2017 na seznamu UNESCO Paměť světa. (Zdroj: Národní památkový ústav – Územní památková správa v Lokti, SZ Kyžnvart, inv. č. KY15550) Kníže Metternich se zajímal také o konkurenční fotografický vynález anglického vědce Williama Henryho Foxe Talbota, tzv. kalotypii, patentovanou v roce 1841. Současně budoval vlastní sbírku snímků pořízených novými technologiemi a systematicky podporoval instituce, které v dalších letech určovaly rozvoj fotografie ve střední Evropě. „Na Metternichovo zaujetí navázal jeho syn Richard, který se stal náruživým fotoamatérem v době svého působení na rakouské ambasádě v Paříži na počátku padesátých let devatenáctého století, a fotografování se později věnoval také dlouholetý správce kynžvartských sbírek Paul Rath,“ doplňuje Petra Trnková. Zapomenutí průkopníci Přestože významná část fotografického dědictví 19. století pochází ze šlechtických sbírek, historici aktivní roli aristokracie dlouho přehlíželi. Zatímco se badatelé zaměřovali především na působení profesionálních fotografů, příslušníky šlechty vnímali převážně jako zámožné pasivní zákazníky. Vliv aristokratů coby iniciátorů, mecenášů, sběratelů a samotných tvůrců v prvních desetiletích po vynalezení fotografie byl proto dosud reflektován pouze minimálně. „Podstatným důvodem, proč zůstávalo téma desítky let opomíjeno, je poválečný vývoj v Československu. Konfiskace majetku a perzekuce vlastníků proměnily fotografie ve šlechtických sbírkách a archivech v ideologicky ‚nebezpečný‘ materiál a v rámci historiografie v tabuizované téma,“ vysvětluje Petra Trnková. Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR na snímku z roku 2020 (Jana Plavec, Akademie věd ČR, CC) Po válce zůstávaly fotografické konfiskáty na okraji zájmu. Ve srovnání s obrazy, sochami nebo grafikami jim odborníci ani instituce nepřikládali velkou hodnotu. V zapomnění upadly i mimořádně cenné fotografie a fotografické soubory. Vedle Kynžvartské daguerrotypie jde například o fotografickou dokumentaci rožmberského a novohradského panství, kterou si v padesátých a šedesátých letech 19. století objednal hrabě Jiří Jan Buquoy u několika vídeňských a jihočeských fotografů. Na zakázce tehdy pracovali i průkopník architektonické fotografie Andreas Groll, jindřichohradecká fotografka Františka Baumruková nebo baron Paul des Granges, který se později proslavil dokumentací antických památek. Takto v roce 1857 zaznamenal objektivem zámek v Rožmberku fotograf Andreas Groll. (Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR, oddělení dokumentace, sbírka historické fotografie, inv. č. HF11) Cíle projektu a mezinárodní rozměr Tříletý výzkumný projekt Ústavu dějin umění AV ČR se zaměří na roli šlechty a jejího nejbližšího okruhu coby aktivních hráčů v rané éře fotografie. V první fázi badatelé prozkoumají fondy a sbírky Ústavu dějin umění AV ČR, Archivu Národního muzea a Národního památkového ústavu. Právě tyto instituce dnes spravují velkou část fotografií zajištěných po druhé světové válce tzv. Národní kulturní komisí, která dohlížela na znárodněný ku

Občanská válka ve Španělsku mezi nacionalisty a republikány neminula ani tehdejší Československo. Jeho role bývá v tomto konfliktu často zužov&a...

Jednu květnovou neděli jsme se s tátou rozhodli pro nový pokus o cestu z Lázní Kynžvart do Mariánských Lázní. Vloni jsme někde špatně odbočili, takže jsme šli jinou trasou, než jsme zamýšleli. Do cíle jsme sice dorazili, jen oklikou.

Mariánské Lázně nabízí dnes již tradiční Marienbad Film Festival, Cheb bude až do neděle žít obnoveným festivalem Chebské dvorky. Památkáři zvou na Zámecké slavnosti do Kynžvartu, ve Skalné budou k vidění historické traktory. Prostě víkend jak má být

Trenér Peter Sabadka odvádí na lavičce Kynžvartu fantastickou práci. Zkušený slovenský stratég dovedl v uplynulé sezoně své svěřenkyně až ke stříbrným medailím v play-off české ligy. Západočeský celek sice ve finále padl s pražskou Slavií, ale i tak prožívá mimořádně úspěšné období plné medailových radostí.

Házenkářky Slavie po třech letech opět získaly ligový titul. Pražanky, které v semifinále vyřadily obhájkyně z Mostu, v rozhodujícím finále v Chebu porazily 33:24 Kynžvart a sérii ovládly 2:1 na zápasy.

Házenkářky Slavie Praha porazily v rozhodujícím třetím semifinále na sedmimetrové hody favoritky z Mostu, které budou poprvé od roku 2013 chybět v boji o domácí titul. O zlato si slávistky zahrají s Kynžvartem, který zakončil sérii s Pískem domácím vítězstvím 29:27 a vyhrál ji rovněž 2:1. Finále, opět na dvě vítězství, začne v sobotu.

Zahájení lázeňské sezóny v Karlovarském kraji je jedinečná série slavností, která postupně oživí celý region.

Poprvé v historii státního hradu a zámku Bečov nad Teplou lidé nahlédnou do zdejší kaple. O Velikonocích začala na českých hradech a zámcích návštěvnická sezona a řada sídel v ní nabízí nové prohlídkové okruhy, které návštěvníky zavedou na dosud nepřístupná místa. V Bučovicích například lidé nově vystoupají na půdu, zámek ve Vranově nad Dyjí otevřel zrestaurovanou terasu. Deník přináší druhý díl miniseriálu o letošních novinkách na hradech a zámcích.

Nadcházející víkend bude rušno hlavně na hradech a zámcích díky Mezinárodnímu dni památek. Zdarma bude možnost nahlédnout například na Pražský hrad. Otevře se také nové technické muzeum ve Vysokém Mýtě.

V srdci Slavkovského lesa existuje místo, které si nevybírá pacienty podle tloušťky peněženky. Lázně Kynžvart už desítky let pomáhají dětem s astmatem a alergiemi – a jejich největší zbraní není luxus, ale čistý vzduch a klid.

V březnu ještě většina památek spí, správa zámku Kynžvart však otevřela pro návštěvníky brány venkovského sídla někdejšího rakouského kancléře už před měsícem. Podívat se sem můžete každé úterý a čtvrtek a my vám poradíme, co si rozhodně nenechat ujít.

Milovníci parní nostalgie na železnici mohou jásat. Velikonoční parní vlak vedený Všudybylkou projede 3. dubna Karlovarským krajem. Velikonočním vlakem z lázní do lázní se budou moci zájemci svézt z Karlových Varů přes Cheb do Mariánských Lázní a pak přes Teplou a Bečov zpátky do Karlových Varů.

Hlavně na rodiny s dětmi cílí adventní akce na zámku Kynžvart. Připravují zde vánoční i silvestrovské prohlídky, chybět nebude ani koncert v zámecké kapli.