Li Kche-čchiang

Čína v červenci vyvezla nejvíc magnetů vzácných zemin za šest měsíců. Vývoz těchto minerálů důležitých pro výrobu elektromobilů se tak vrátil zpět na úroveň, než Peking zavedl vývozní omezení. Podle agentury Reuters to vyplývá ze záznamů čínských celních úřadů. Největší světový dodavatel magnetů ze vzácných zemin zvýšil jejich vývoz ve srovnání s červnem téměř o 75 procent na 5577 tun.

Svíčky a květiny, které místní pokládají před stadion v jihočínském městě Ču-chaj, kde při útoku zemřelo 35 lidí, mizejí. Za neprostupnou bariéru je odnáší skupina lidí v civilním oblečení. Stejní lidé brání novinářům pořizovat fotografie místa tragédie i mluvit s místními a nejspíš jde o policisty v civilu, uvedli reportéři agentury AFP a stanice BBC.

Čína se potýká s rostoucí nezaměstnaností mladých lidí, která dosáhla rekordních hodnot. Druhá největší ekonomika světa se potýká s vážnými problémy, které zahrnují prudce rostoucí nezaměstnanost mladých, zadlužený sektor nemovitostí a obchodní napětí se Západem. Jak se Peking snaží tento problém řešit a jaké jsou jeho důsledky pro budoucnost čínské ekonomiky?

Čínský premiér Li Čchiang navštívil továrnu na zpracování lithia ve státě Západní Austrálie, a zdůraznil tak snahu Číny o zajištění klíčových nerostných surovin používaných mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů, chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení. Li ukončil návštěvu Austrálie, kam se vydal jako první předseda čínské vlády po sedmi letech, uvedla agentura Reuters.

Čínou obchází strašidlo; strašidlo deflace. Pomoci by mohl smysluplný politický zásah. Jenže právě v takové chvíli vycházejí najevo nevýhody ekonomického systému politicky řízeného shora.

Zahraniční společnosti investovaly v loňském roce v Číně 1,13 bilionu jüanů (3,6 bilionu Kč), což je meziroční pokles o osm procent. Zároveň je to poprvé od roku 2012, co se příliv investic do země snížil.

Li Kche-čchiang pro mnohé platil za liberála. Režim kvůli úmrtí populárního politika zavedl některá opatření, aby udržel stabilitu.

Ve věku 68 let zemřel na infarkt bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu.

Ve věku 68 let zemřel na infarkt bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu.

Kdysi druhý nejmocnější muž mezi čínskými komunisty byl pragmatikem a zastáncem ekonomických reforem. Pozici ministerského předsedy zastával deset let až do března 2023.

Peking - Ve věku 68 let zemřel na infarkt bývalý čínský premiér Li Kche-čchiang. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co prezident Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

Čínští politici v důchodu se sešli na utajeném místě, aby vyjádřili kritiku prezidentu Si Ťin-pchingovi. Ten ji údajně nevzal dobře.

Omezení společnosti kvůli pandemii připravila Čínu o mnoho pracovních míst. Vláda nyní chce, aby se příklad jednoho města stal precedentem. Čínským receptem na úspěch jsou pouliční stánky, uvedl deník China Daily.

Rozhodnutí Všečínského shromáždění lidových zástupců o příštím cíli ekonomického růstu reflektuje současné globální problémy. Čína se však potýká nejen se světovou inflací, ale také trvajícími dopady politiky „nulového covidu“ a snižující se pracovní silou. Letos proto hodlá dosáhnout růstu o 5 procent. Přesto oznámila také další navýšení vojenských výdajů.

Čínský premiér Li Kche-čchiang v neděli přislíbil „mírové znovusjednocení“ s Tchaj-wanem s tím, že budou podniknuty rozhodné kroky proti jeho nezávislosti. Tchaj-pej odpověděla, že by měl Peking ...

Li Kche-čchiang, čínský premiér, v neděli důrazně odmítl nezávislost Tchaj-wanu. Vyzval k uznávání politiky jedné Číny a sjednocení.

Čínský parlament se na letošním zasedání, které začne v neděli, chystá schválit i více peněz pro armádu. Mluvčí shromáždění to dnes obhajoval i zodpovědností Číny coby velmoci a ujišťoval, že jiné země tím nejsou ohroženy, uvedla agentura DPA. Poslanci zvolí i nové vedení země a podle odborníků bude i dalších pět let v čele státu prezident Si Ťin-pching, kterému je teď 69 let. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Si Ťin-pching zůstal v čele Komunistické strany Číny, jeho spolupracovníci se ale změnili. „Už nemůžeme očekávat, že by probíhaly – byť za zavřenými dveřmi – diskuze, které by vedly k úpravám,“ říká v 5:59 sinoložka Olga Lomová.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl v neděli potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor vedený prezidentem.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl v neděli potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový ...

Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor politbyra, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury. Analytici zdůrazňují, že Siho vítězství je výraznější, než se čekalo, a hovoří o ještě silnější koncentraci moci v rukou prezidenta.

Bývalý čínský prezident Chu Ťin-tchao byl vyveden ze sjezdu vládnoucí komunistické strany.

V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Sjezd, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur však z tohoto vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching. Podle záznamů kamer strážci odvedli z čestného místa v sále bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který nepatří k příznivcům…

V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Bezprecedentní třetí pětileté funkční období v čele strany si díky dodatku k stranické ústavě zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Sjezd, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur však z tohoto vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang (na snímku), což znamená, že přijde i o post premiéra, nebo šéf centrální banky. Sjezd narušil incident, kdy ochranka vyvedla z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa (viz níže odkaz na video).

V Pekingu v sobotu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až v neděli. Čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang je mezi čtyřmi ze sedmi členů, kteří nebudou znovu jmenováni do užšího vedení KS Číny.

V Pekingu dnes skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Bezprecedentní třetí pětileté funkční období v čele strany si díky dodatku k stranické ústavě zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Sjezd, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur však z tohoto vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Pozornost vyvolal také nezvyklý incident, když byl ze sálu vyveden bývalý prezident Chu Ťin-tchao. Oficiální média později podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce "necítil dobře".

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes potvrdil slova mluvčího komunistické strany, že Čína se nevzdá práva v krajním případě použít sílu ke znovusjednocení s Tchaj-wanem. Si vystoupil za bouřlivého ...

Výzva k expanzi „socialismu čínského střihu“, hongkongský „přechod od chaosu k vládnutí“ či v případě Tchaj-wanu kritika zapojení vnějších sil a varování před „americkým vměšováním“. To vše obsahoval projev prezident Si Ťin-pchinga, který přednesl na 20. sjezdu komunistické strany Číny.

Čínská vláda uvolní na podporu a stabilizaci slábnoucí ekonomiky dalších více než 300 miliard jüanů (přes bilion korun). Mají pomoci také s výstavbou infrastruktury.

Čínská vláda uvolní na podporu a stabilizaci slábnoucí ekonomiky dalších více než 300 miliard jüanů (přes bilion Kč). Mají pomoci také s výstavbou infrastruktury. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla čínská státní rada.

Čínský premiér v projevu vyzval nejbohatší provincie, aby podpořily růst ekonomiky v zemi. Ta ve druhém čtvrtletí zpomalila kvůli čínské pandemické politice „nulového covidu“. Přestože se Čína ocitá v ekonomickém zpomalování, od radikální snahy vir eliminovat neustupuje.

Čína má velké problémy s placením běžných výdajů, protože kvůli ekonomickému propadu se jí snížily příjmy. Chybí ekvivalent 900 miliard dolarů.

Premiér Čínské lidové republiky Li Kche-čchiang vyzval vládu, aby se zaměřila na podporu zaměstnanosti a zajištění pracovní stability. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla kvůli covidu a s ním spojenými restrikcemi dvouletého maxima. Podle analytiků obchodní banky Société Générale lockdowny dovedly čínskou ekonomiku blízko bodu zlomu, píše CNN.

Hrubý domácí produkt Číny (HDP) se v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání zvýšil o 4,8 procenta proti růstu o čtyři procenta v předchozím čtvrtletí. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Růst je vyšší než 4,4 procenta, s nimiž počítali analytici. Podle nich se ale zároveň zvýšilo riziko prudkého zpomalení ekonomiky v příštích měsících, a to kvůli omezením v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru a kvůli válce na Ukrajině.

Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.

Pevninská Čína hlásí nejvyšší počet nových nákaz covidem-19 od první vlny koronaviru před dvěma lety.

V Číně už je proti covidu očkováno 85 procent obyvatel. Lokální ohniska se daří efektivně a rychle potlačovat. Vyplývá to z vládní zprávy, kterou dnes při zahájení plenárního zasedání čínského parlamentu představil premiér Li Kche-čchiang.

Po dvaceti letech se čínským komunistům podařilo dokázat, že s dostatečným množstvím hřebíků se dá internet přimět k poslušnosti.

Čína v tomto roce plánuje 6% růst ekonomiky. Alespoň to vyplývá z projevu čínského premiéra Li Kche-čchianga, který pronesl pro Všečínské shromáždění lidových zástupců 5. března 2021. Co dalšího si čínští představitelé vytyčili mezi své ekonomické cíle v postepidemickém roce 2021? Na to se dnes zaměříme.

Čína chystá změny volebního systému v Hongkongu. Norma má zajistit, že vládnout budou jen pročínští „vlastenci“ uvedla stanice BBC. Na úvod plenárního zasedání čínského parlamentu změnu volebního systému oznámil místopředseda jeho stálého výboru Wang Čchen. Premiér Li Kche-čchiang už varoval svět, aby se do této záležitosti nevměšoval.

Čína stanovila na letošní rok cíl růstu ekonomiky na více než šest procent. Ve zprávě pro Všečínské shromáždění lidových zástupců to uvedl premiér Li Kche-čchiang. Představil rovněž plány na investice do technologií. Čína loni cíl růstu kvůli pandemii poprvé od roku 2002 nezveřejnila. Hrubý domácí produkt (HDP) země nakonec zvýšila o 2,3 procenta, což bylo nejméně za 44 let. Čína však byla jedinou velkou ekonomikou, které se podařilo vykázat růst.

Čína loni navzdory pandemii nového typu koronaviru jako jediná velká ekonomika vykázala ekonomický růst. Paradoxem je, že stále větší počet jejích obyvatel – zejména mladých – před sebou vidí temnou budoucnost.

Čína si letos nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na tento rok. Oznámil to premiér země Li Kche-čchiang na úvod výročního plenárního zasedání parlamentu s tím, že kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv prognózy. Je to poprvé od roku 1990, kdy si kabinet nevytkne žádný cíl ohledně růstu hospodářství, připomíná agentura Reuters.

Čína si letos nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na tento rok. Oznámil to premiér země Li Kche-čchiang na úvod výročního plenárního zasedání parlamentu s tím, že kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv prognózy. Podle agentury Reuters je to poprvé od roku 1990, kdy si kabinet nevytkne žádný cíl ohledně růstu hospodářství.

Předseda čínské vlády Li Kche-čchiang varoval úřady v jednotlivých oblastech, aby netajily nové případy nákazy koronavirem. Uvedl to ve středu v době, kdy se postupně otevírá provincie Chu-pej a její středisko Wu-chan, kde epidemie propukla. Čína už týden uvádí každý den jen desítky nových případů s tím, že v naprosté většině jde o importované případy u lidí, kteří se vrátili do ČLR ze zahraničí.

Starosta čínského města Wu-chan, kde propukla epidemie koronaviru 2019-nCoV, přiznal v čínské televizi CCTV, že se při jejím zvládání dopustil chyb, a nabídl svou rezignaci. Přiznal, že se informace zveřejňovaly pozdě, napsal list The Guardian. Ukázalo, že i tentokrát Čína tajila informace, byť ne v takovém rozsahu jako v roce 2003 při epidemii SARS.