Ludvík XVII.

Roky po tom, co Ludvík XVI. a Marie Antoinetta skončili pod gilotinou, přesvědčil Karl-Wilhelm Naundorff francouzskou aristokracii, že je ztraceným potomkem královského páru. Někteří lidé tomu věří dodnes.

Ludvík XVII nikdy nevládl. Nikdy neunikl. Nikdy nedostal šanci dospět. Jeho život se scvrkl na celu, ticho a strach – a jeho smrt zůstává jedním z nejtemnějších svědectví o tom, co dokáže ideologie udělat s dítětem.

Před 240 lety se narodil hoch, který se měl stát dalším králem Francie. Jenže trůnu a koruny se syn krále Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, royalisty označován jako Ludvík XVII., nikdy nedočkal. Byl ještě dítětem, když politické zřízení v jeho zemi změnila Velká francouzská revoluce. Hoch skončil i s rodiči a starší sestrou ve vězení. Ludvíka XVII. navzdory jeho nízkému věku podle výpovědí svědků týrali. Nedobrovolně přispěl k popravě vlastní matky.

V červnu roku 1789 oplakali královští manželé prvorozeného syna Ludvíka Josefa a o měsíc později padla Bastila. Tolik dramatických událostí v jediném létě rodina nepamatovala. A mladšímu synovi Ludvíku Karlovi byly pouhé čtyři roky.

Smrt je definitivní a většinou o ní nepochybujeme. Byli ale na světě lidé (nebo jsou?) s jejichž odchodem se doposud někteří odmítají smířit a spekuluje se o tom, že jejich smrt byla pouze zinscenovaná - z různých důvodů. Nejznámějším příkladem je samozřejmě král Rock 'n' Rollu Elvis Presley, ale patří sem třeba i herec a komik Andy Kaufman, Butch Cassidy a další. Proč by chtěli zmizet veřejnosti z oči?

První říjen 1789 byl pro čtyřletého francouzského následníka trůnu Ludvíka Karla, syna Marie Antoinetty a Ludvíka XVI., posledním šťastným dnem. Veselého modrookého chlapce s krásnými zlatými vlasy všichni z rodiny zbožňovali. Krvavý vír Velké francouzské revoluce ale jeho osud tragicky změnil. Letos v červnu uplynulo 225 let od dauphinovy smrti – bylo mu tehdy pouhých 10 let...