Ludvík Zifčák

Den 17. listopadu bývá každoročně příležitostí k připomínce odvahy tehdejších studentů i k diskusím, které se faktům vzdalují. Letos k nim přispěl i kandidát na ministra zahraničí Filip Turek, když na Národní třídě prohlásil, že revoluce v roce 1989 byla „organizovaná a řízená“ a že „StB nastrčila z

Když nacisté v roce 1939 popravili studentské vůdce, chtěli umlčet odpor. O padesát let později se studenti znovu ozvali – a spustili revoluci. 17. listopad zůstává dnem, kdy se historie opakovala jinak.

Den boje studentů za svobodu 17. listopadu je v českém veřejném prostoru každoročně příležitostí k připomínce odvahy tehdejších účastníků demonstrací, ale i k diskusím, které mají k faktům daleko. Jedním z nejzásadnějších příběhů, jež výrazně ovlivnily dynamiku událostí roku 1989, byla fáma o smrti

Charismatická herečka a zpěvačka Bára Hrzánová se celoživotně drží hesla, co na srdci, to na jazyku. Budiž jí tento přístup ke cti, jenže se kvůli němu občas dostávala do problémů. Tenhle přístup jí tak nějak ani neusnadňovalo přesvědčení, že lidé jsou v jádru slušní.

Současná atmosféra v důmyslně štěpené či spíše rozkopávané společnosti přeje více než kdy dříve vytváření a přijímání bludů.

Sovětská diktatura pro něj byla krvavá a zavrženíhodná, ale stejně tak nepřijatelný pro něj byl i americký imperialismus. Není proto divu, že do černobílého vidění světa…

V rozhovoru pro únorový časopis Glanc se herečka Bára Hrzánová vrátila k události z roku 2003, kdy na ni bývalý agent StB Ludvík Zifčák podal trestní oznámení za její výroky pronesené na udělování Cen Thálie. Kauza byla nakonec smetena ze stolu i díky tomu, že právníci herečce zakázali na policii promluvit.

Obyvatelé Bedřichova v Jizerských horách si stěžují na podezřele sílící příliv obyvatel, kteří tam nikdy nežili. Vysvětlují si to jako někým připravený pokus ovlivnit tamní volby. Vedení horské obce je znepokojené, nemá ale recept, jak tomu zabránit.

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Sametová revoluce. Den, který si většina z nás spojuje s Václavem Havlem. Bývalým prezidentem naší země, ale také signatářem Charty 77.

Komunisté, jejichž česká strana byla založena 16. května 1921, tedy před sto lety, považovali majetek a bohatství pomalu za zločin. Jak jsou na tom „pohlaváři“ současné komunistické politiky, ale i té bývalé předrevoluční? Nejbohatšího z nich byste neuhádli.

Revoluční demonstrace 17. listopadu roku 1989 skončila konfrontací na Národní třídě. Holé ruce studentů proti obuškům esenbáků se střetly díky několika horlivým účastníkům davu. Mezi nimi byl i poručík StB Lubomír Zifčák alias mrtvý student Martin Šmíd. Jak velký podíl na vývoji našich dějin má jméno člověka, který se nikdy nenarodil?

17. listopadu na HBO odstartoval nový seriál Bez vědomí. Šestidílný thriller Ivana Zachariáše mimo jiné velmi dobře zachycuje způsoby, jakými StB sledovala "podvratné živly" a hromadila kompromitující materiály. Ty byly potřeba; za minulého režimu se totiž o vaší vině rozhodovalo předem a následné vyšetřování jen mělo potvrdit a obhájit tento verdikt.

Sametová revoluce stála před 30 lety u obnovy demokracie, takže tvoří jeden ze základních kamenů dnešní společnosti. Není proto divu, že se její třicáté výročí připomíná, i když existuje skupina lidí, kteří nejsou spokojeni s polistopadovým vývojem. Stále se také objevují spiklenecké teorie o předání moci, protože dosud není přesně známo pozadí 17. listopadu. Od vydání knihy Václava Bartušky Polojasno se stále mnoho nezměnilo.

Jako student Růžička se nechal zatknout na demonstraci nebo podepsal Několik vět. Ve skutečnosti Ludvík Zifčák pracoval pro komunistickou tajnou službu. Stále tvrdí, že během zákroku na Národní třídě v listopadu 1989 měl sehrát roli mrtvého studenta Martina Šmída a pomoci tak k politickým změnám.