Lukáš Kolářík

Vít Rakušan zakázku na modernizaci CzechPointu zastavil. Teď musí rozhodnout, co dál. Mimořádná kontrola ve státní agentuře NAKIT skončila. Podle zjištění Neovlivní.cz audit potvrdil, že na projektu modernizace CzechPointu stát tratil zhruba dvě stě milionů korun. ¨”Už je to hotové, vyčíslení dosáhlo skutečně částky cca 200 milionů,” potvrdil zdroj obeznámený s výsledky auditu. “Nyní se dolaďují právní detaily auditu, do pátku to má NAKIT finalizovat,” dodal. Kontroly v NAKIT probíhaly dvě: interní a pak ta, kterou nařídil ministr vnitra Vít Rakušan. Jak jsme popsali v únorovém časopise, ministr koncem loňského roku zakázku zastavil. “Ministerstvo vnitra si za desítky milionů korun…

Agentura nedokázala splnit zakázku pro vnitro, argumentuje ministr vnitra Ministerstvo vnitra si za desítky milionů korun objednalo modernizaci projektu CzechPoint, který má lidem usnadnit život. Dodavatelem byla státní agentura NAKIT, která si na služby najímala externí dodavatele. Ke konci loňského roku se ale zjistilo, že NAKIT oproti slibům do projektu CzechPoint požadované služby nedodal. A teď se řeší proč. “Je z toho velké pozdvižení, všichni se v tom nyní hrabou a zjišťuje se, kde se stala chyba. Dva roky se čerpaly služby a nemají výsledek,” popsal v aktuálním časopise Neovlivní.cz jeden z pracovníků NAKIT, ovšem pod podmínkou anonymity. Problém nicméně následně na dotaz…

Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami.

Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami. Na úterní tiskové konferenci ke Dni bezpečnějšího internetu to uvedl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík.

Na dnešek připadá Den bezpečnějšího internetu, který pravidelně napříč zeměmi připomíná, jak se chovat, aby pro nás všechny byl internet bezpečnějším místem. Kyberkriminalita patří v ČR i celosvětově dlouhodobě k nejrychleji rostoucí trestné činnosti. V roce 2022 bylo zaznamenáno v souvislosti s kyberkriminalitou kolem 18 500 případů, což je více než 10 % z celkové registrované kriminality v Česku. Meziročně tato kriminalita vzrostla skoro o 100 % (94,9 %). Mezi její nejčastější projevy patří…

Zvyšující se kybernetická kriminalita jako aktuální fenomén je hlavním tématem Dne bezpečnějšího internetu 2023. Ministerstvo vnitra mu proto věnuje odbornou konferenci, kterou v rámci Dne bezpečnějšího internetu dnes spolupořádá.

Mezi nejčastější formy kyberkriminality patří tzv. phishingové kampaně přes e-maily, sociální sítě a SMS zprávy.

Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami. Na tiskové konferenci ke Dni bezpečnějšího internetu to uvedl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík.

Vláda zkoumá, jak by Česko mohlo být odolnější vůči dezinformacím. Aktivní pomoc jí už nabídlo Sdružení pro internetový rozvoj. Velký rozruch způsobily na přelomu roku články Deníku N a serveru iRozhlas o chystaných státních opatřeních pro boj s dezinformacemi. Mediální výbor sněmovny si proto pozval vládního zmocněnce Michala Klímu a náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka, aby vysvětlili, co se vlastně chystá.

Státní Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede právník Jan Ďoubal, který dosud šéfoval v tamním právním oddělení. Oznámilo to ministerstvo vnitra poté, co server Neovlivni.cz připomněl pravomocné odsouzení za nadržování zlodějům původně nominovaného právníka Vladimíra Chrásteckého.

Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede dočasně šéf tamního právního oddělení Jan Ďoubal. Původně měl do čela úřadu usednout odsouzený právník Vladimír Chrástecký. Ministerstvo však ve středu rozhodlo o změně.

Vládní Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede od 1. ledna dočasně vedoucí jejího právního odboru Jan Ďoubal. Ve středu o tom informovalo ministerstvo vnitra.

Vládní Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede od 1. ledna dočasně vedoucí jejího právního odboru Jan Ďoubal. Dnes o tom informovalo ministerstvo vnitra. Původně byl na tuto funkci navržen právník Vladimír Chrástecký. Server Neovlivní.cz v úterý uvedl, že Chrástecký byl v minulosti pravomocně odsouzen za nadržování zlodějům. Z čela agentury, která by se měla příští rok na jaře transformovat pod novou Digitální informační agenturu, odchází s koncem letošního roku Vladimír Dzurilla. Na místo ředitele vypsalo vnitro výběrové řízení.

Stát nejspíš nebude od příštího roku plošně rozdávat lidem „dárek“ v podobě datové schránky. Hrozilo, že se automaticky zřídí v příštím roce každému, kdo začne komunikovat se státem on-line. Ministerstvo vnitra prosazuje změnu.

Část živnostníků, hlavně drobných řemeslníků, odmítá datové schránky. Povinnost s nimi od příštího roku pracovat považují za přítěž. Po vládě chtějí, ať se zasadí o to, že „datovky“ budou dobrovolné.

Od 1. ledna 2023 dojde na základě změny zákona k automatickému zřízení datových schránek živnostníkům, spolkům a nadacím.

Digitalizace Česka v příštím roce razantně poskočí. „Pomohou“ tomu datové schránky, které stát automaticky zřídí všem živnostníkům a právnickým osobám. Kdo by ji nechtěl, musí si zrušit IČO.

Zda se nařízení státu vlastni datovou schránku dotkne i běžných občanů, stále není jasné. Kvůli vlně nevole s tím totiž úřady váhají.

Systém pro tvorbu a zveřejňování zákonů by se měl po sérii odkladů v září rozjet v neveřejném testovacím provozu a na konci roku i pro veřejnost. Dokončení si ale vyžádá dalších 162 milionů korun.

Evidence lobbistických kontaktů „funguje“ v Pirátské straně už deset let. V poslední době do ní však přispívá jen část Pirátů, ačkoliv si tuto povinnost zapsali do svého kodexu.

Celých 30 miliard korun úspora jen za poštovné pro občany i stát. Tolik už ušetřil Informační systém datových schránek.

Ministerstvo vnitra řeší předpis pro policii, jak jednotně měřit obsah THC v konopí. Absenci jasnější metody kritizuje část expertů i právníků, podle nichž má toto měření vliv na vyhodnocení případného protiprávního jednání a tím také na konečnou výši trestu. Právně závazný předpis pro policii řeší vnitro od března.

Ministr práce Marian Jurečka spoléhá na to, že uprchlíky ubytují lidé v domech a bytech, které dosud nevyužívali.

V Česku je oficiálně okolo 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, z čehož dominantní skupinu tvoří ženy a děti. Odborníci na drogovou problematiku upozorňují, že mezi příchozími jsou i stovky drogově závislých. V současnosti hrozí, že zmatku, který se vytvořil v souvislosti s masivní migrační vlnou, využijí i organizované skupiny lidí »pracující« za hranicí zákona či ruskojazyčné drogové mafie. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík (38).

Mohou lidé, kteří uprchli před válkou na Ukrajině a získali u nás dočasnou ochranu, komunikovat s českými úřady online?

Uprchlíci z Ukrajiny mohou nyní svoje záležitosti na českých úřadech vyřizovat on-line. Nutné je zřídit si datovou schránku a identitu občana. Podmínkou pro jejich založení je udělená dočasná ochrana, pas nebo jiný doklad vydaný Ukrajinou obsahující fotografii a české telefonní číslo s předvolbou +420.

Stát by se měl podle náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka (Piráti) zamyslet, jak zabavit oligarchům napojeným na ruského prezidenta Vladimira Putina nemovitosti, které mají na území ČR. Hledá, jak toho dosáhnout.

"Konflikt je mnohem rozsáhlejší než v roce 2014, kdy lidé utíkali z východu na západ Ukrajiny," říká náměstek ministra vnitra Kolářík.

Čeští politici se obávají, aby se z transakcí nemovitostí Rusů v Česku nefinancovala válka na Ukrajině. Zvažují, jak postupovat proti nákupům nemovitostí z pochybných zdrojů.

Ministerstvo vnitra připravilo scénáře možného příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Pokud jich bude nad pět tisíc, bude potřeba aktivovat nouzový stav.

Premiér a předseda ODS Petr Fiala (57) v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) uvedl, že vojenský útok Ruska na Ukrajinu je čím dál pravděpodobnější. Podle posledních odhadů americké vlády je nyní podél rusko-ukrajinských hranic rozmístěno 160 až 190 tisíc ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka (37) s dotazem, jak by ČR postupovala, pokud by v případě konfliktu došlo ze zasaženého území k masivní vlně migrace. Ukrajinci totiž tvoří největší menšinu na českém území.

Lidé loni na linku STOPonline.cz nahlásili téměř 4000 případů zneužití dětí, nepatřičné dětské nahoty, možného šíření dětské pornografie či dalšího nezákonného obsahu na internetu. Proti roku 2020 stoupl počet hlášení o zhruba 1300.

Piráti, které voliči ve volbách vykroužkovali pryč ze Sněmovny, dostanou zřejmě lukrativní posty politických náměstků. Propad příjmů po konci práce poslance tak u některých z nich vyřeší angažmá na ministerstvech. Politický náměstek si přijde zhruba na dva miliony korun ročně.

Přestože se Pirátům volby do Poslanecké sněmovny moc nepovedly, mají velkou šanci obsadit důležité pozice politických náměstků na ministerstvech. Aktuálně finišují seznam kandidátů, ze kterých bude poté vedení strany společně se STAN vybírat. Jsou na něm například bývalí poslanci, kteří letos neuspěli, jako Radek Holomčík, Ondřej Profant nebo Lukáš Kolářík. O post náměstka na zdravotnictví usiluje i pirátský odborník na právo Ondřej Dostál, který se dostal s částí Pirátů do sporu.

Na skutečnost, že je software zastaralý a předražený, upozorňoval Lukáš Kolářík již v roce 2017. Dosluhující vláda Andreje Babiše a její jednotlivá ministerstva podle něj podnikají kroky s dlouhodobými důsledky navzdory slibům o hladkém předání úřadů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nám koalice Spolu nenabídla, ale myslím, že jsme se kromě sociálních témat věnovali mnohému dalšímu, míní Bartoš.

Viktor Vojtko /STAN/ se stane neuvolněným náměstkem nebo radním. Za tuto funkci nepobírá plat. Personální složení v českobudějovické radě města by se tak nijak…

Jihočeští Piráti nepošlou do Poslanecké sněmovny žádného zástupce. I na jihu je totiž přeskočili kandidáti Starostů. Podle Zuzany Kudláčkové (Piráti) za to může mimo jiné antikampaň ze strany Andreje Babiše. Budějcká Drbna přináší seznam všech nových jihočeských poslanců.

Předseda středočeských Pirátů Josef Bouše by uvítal, kdyby jeho strana příště kandidovala samostatně. Souhlasí s názorem dosavadního jihočeského poslance za Piráty Lukáše Koláříka, že koalice se STAN Piráty poškodila. Důležité teď podle něj bude, jak budou rozdělovány posty při sestavování vlády a zda STAN dodrží koaliční smlouvu.

Z výsledku voleb je evidentní, že koalice se Starosty a nezávislými (STAN) Piráty poškodila. Pro příště víme, kterou cestou se nevydávat, napsal na dotaz ČTK dosavadní poslanec Lukáš Kolářík, který vedl kandidátku seskupení pro sněmovní volby v Jihočeském kraji. Vykroužkování se uplatnilo v míře, kterou neočekávali ani největší pesimisté, sdělil ČTK europoslanec a bývalý místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. Většina oslovených Pirátů ČTK neodpověděla.

Prezident nemůže dávat úkoly a nemůže vyžadovat informace nad rámec zákona, podotkl předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Budějcká Drbna postupně představí všechny jihočeské lídry stran, které se ve volebním modelu CVVM umisťují nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Své programové priority jako další představuje lídr koalice Piráti a Starostové Lukáš Kolářík.

Jihočeský kraj chce pomocí dotačního programu motivovat lékaře k tomu, aby přišli do jižních Čech. Podle plánu, který dnes představil hejtman Martin Kuba (ODS), by měl každý příchozí lékař získat motivační dotaci 600 tisíc korun a během pěti let celkem 400 tisíc korun na bydlení. Podmínkou ale bude, že v kraji zůstane aspoň pět let. Program ještě musí schválit zastupitelstvo na svém říjnovém jednání.

Poslanci o budoucnosti šéfa kontrarozvědky Koudelky zatím rozhodovat nebudou. Proč? A co říkají na nejasné kroky premiéra? Hostem Ptám se já je místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Lukáš Kolářík /Piráti/.

Předseda vlády Andrej Babiš požádal členy sněmovního bezpečnostního výboru o vyjádření k tomu, zda má v čele civilní kontrarozvědky pokračovat její šéf Michal Koudelka, nebo má jeho nástupce vybrat až příští vláda. Co to bude znamenat a jaké budou další možné kroky, zhodnotil v rozhovoru pro deník FORUM 24 jeden ze členů výboru Lukáš Kolářík (Piráti).

Ani po pondělní dvouhodinové schůzce s prezidentem Milošem Zemanem není jasno o budoucnosti Michala Koudelky, který stojí v čele Bezpečnostní informační služby (BIS).

V polovině příštího měsíce končí Michalu Koudelkovi mandát dosavadního vedoucího tajné služby BIS. Babiš prohlásil, že nového šéfa bude hledat v srpnu.

Poslanec za Piráty Lukáš Kolářík (37) je specialistou na exekuční a insolvenční zákon. V případě, že by se Pirátům podařilo vyhrát v říjnových volbách a sestavit následně vládu, má jasno, co bude na prvním místě. "První věcí, o kterou se rozhodně zasadím, je novela insolvenčního zákona," řekl pro ŽivotvČesku.cz politik, který je zároveň místopředsedou poslaneckého klubu Pirátů.

V Poslanecké sněmovně se bude hrát o to, zda policie bude moct při rozkrývání zločinů využívat poznatky tajných služeb.

Druhé čtení novely zákona o exekucích, které měla 13. dubna na programu poslanecká sněmovna, je rizikové období návrhu zákona. Hrozí totiž, že se do něj zcela nesystémově vloží změny, které vychýlí váhy spravedlnosti. Je vcelku jedno, jestli ve prospěch věřitelů, nebo dlužníků – spravedlnost má vážit všem stejně. Proto by měli poslanci hlídat, aby se do velmi dobře míněné novely zákona o exekucích nedostaly dovětky, dodatky a „pozměňováky“, které z něj udělají legislativní paskvil a někoho zcela nespravedlivě znevýhodní. Náprava současného stavu je ale zcela nezbytná. V České republice, která má 10 milionů obyvatel, je dnes podle centra SPOT pět milionů exekucí.

Poslaneckou sněmovnou prošla ve třetím čtení novela občanského zákoníku, která zakazuje vymáhání dětských dluhů. Změna, na které se shodla celá sněmovna, ovlivní životy desítek tisíc českých dětí a dospělých, kteří se s dluhy a exekucemi z dětství vypořádávají.

V Česku se aktuálně potýká s exekucí více než 3 tisíce nezletilých, většina z nich však dluhy ani nezpůsobila. Sněmovnou v minulém týdnu prošla novela občanského zákoníku, která znamená konec dětských dluhů. Návrh, na kterém se shoduje celá Sněmovna, byl přitom v legislativním procesu již téměř před dvěma lety. Návrh Piráta Lukáše Koláříka (37) a dalších poslanců však vládní koalice nepodpořila. "Dětské dluhy do Česka nepatří, konečně jsme to dokázali změnit," řekl pro ŽivotvČesku.cz poslanec Lukáš Kolařík (37).

Vymáhání peněžitých dluhů dětí bude podle vládní novely občanského zákoníku možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které jsou v insolvenci, nemají právo na kompenzaci. Ministerstvo financí se odvolává na právní rámec EU. "Jsou na tom hůře než lidé v exekuci. Ti kompenzaci dostanou," uvedl pro ŽivotvČesku.cz poslanec Pirátů Lukáš Kolářík.

Sněmovna dala šanci navrhovanému omezení vzniku a vymáhání dluhů dětí. Vymáhání peněžitých dluhů dětí by bylo možné podle vládní novely občanského zákoníku jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně by předloha ohraničila také vymáhání smluvních pokut. Cílem úprav je předcházet tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy. Návrh po dnešním úvodním kole projedná ústavně-právní výbor.

Podnikatelé a firmy zřejmě budou mít povinnost dodržovat pod hrozbou až třímilionové sankce vládní protikoronavirové restrikce, které se týkají podnikatelské činnosti. Předpokládá to vládní novela krizového zákona, kterou schválila Sněmovna navzdory opoziční kritice zrychleně ve stavu legislativní nouze. Dolní komora zamítla snahy Dominika Feriho z opoziční TOP 09 o snížení horní hranice postihů o milion až 2,5 milionu korun.

Takzvaný chráněný účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci těchto peněz. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.