Marcel Kolaja

Emisní normě Euro 7 se nedalo předejít, vláda proti ní ale vydala jasně odmítavé stanovisko, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Česká republika se podle něj proti jejímu zavedení ozývá velmi hlasitě. Cílem je udržet pracovní pozice a nedopustit zhoršení životního prostředí, což by prý měl pochopit i europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který normu podporuje.

Poslanci Evropského parlamentu podpořili směrnici Evropské komise o renovaci budov. Do roku 2033 mají majitelé ty nejvíce energeticky neefektivní renovovat a zateplit. Opatření mají podle unijních zákonodárců pomoci k nižším účtům za energie.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) střílí podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti) českou vládu do nohy. První místopředseda Pirátů to řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Česko totiž – podobně jako další státy EU – trvá na využívání syntetických paliv. Švédské předsednictví v Radě EU již začátkem března oznámilo, že se zástupci členských zemí rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.

Když česká vláda couvá z dohody o spalovacích motorech, kterou sama vyjednala, v Evropě je za kašpary, prohlásil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Hlasování o konci aut se spalovacími motory v roce 2035 se totiž odkládá, některé země od dohody ustupují. Jeho kolega Alexandr Vondra (ODS) však ve vysílání pořadu 360° na CNN Prima NEWS namítal, že Evropská komise státy oproti vyjednanému českému kompromisu podrazila.

Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci symbolicky skončilo desetileté působení Miloše Zemana (78) ve funkci prezidenta republiky. Během několikaminutového ceremoniálu zahrála hudba Hradní stráže státní hymnu. Po složení slibu vystřídá Zemana v čele státu dnes odpoledne Petr Pavel. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl vyjádření europoslanec Marcel Kolaja (42), který zhodnotil Zemanovo působení v roli hlavy státu a prozradil, co čeká od jeho nástupce.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by měl odstoupit. S tvrdou výzvou přišla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová poté, co vyšlo najevo, že šéf resortu již potřetí požadoval od žalobců další informace ze živé kauzy. Do té jsou zapleteni nejen jeho spolustraníci, ale i on sám. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš bude chtít po Blažkovi vysvětlení, stejnou optikou se na věc dívá i europoslanec Marcel Kolaja. Organizace Transparency International ČR (TI) se otevřeným dopisem obrátila i na premiéra Petra Fialu (ODS) s výzvou k odvolání Blažka.

Europoslanci minulý týden vyzvali Radu EU k plnému přijetí Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí, takzvané Istanbulské smlouvy. Úmluvu neratifikovalo šest zemí, včetně České republiky.

Zákaz spalovacích motorů neznamená jejich konec. Legislativa je technologicky neutrální, Evropa nenaběhla na šílenství. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Dodal, že samy automobilky se chystají přejít na elektromobilitu, aniž by jim to někdo nařizoval. Jeho kolega z Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) však oponoval. „Když máte pistoli u hlavy, tak slíbíte cokoliv,“ mínil.

Europarlament odhlasoval zákaz prodeje automobilů produkujících CO2 od roku 2035Pro bylo 340 europoslanců, proti 279, 21 se zdrželo Většina českých zástupců byla proti, pro hlasovali Luděk Niedermayer, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová Europoslanci zároveň schválili povinnost snížit emise CO2 o 55 procent už v roce 2030. Ve stejném roce má skončit podpora elektromobility Datum 14. února 2023 pravděpodobně vstoupí do evropských dějin jako den, kdy si EU definitivně odhlasovala konec prodeje spalovacích motorů. Europarlament včera většinou 340 poslanců schválil návrh, podle kterého už nebude od roku 2035 možné na zdejším trhu prodávat auta produkující emise CO2. Definitivní tečku za tímto krokem má ještě v březnu udělat Evropská rada, ale to už bude jen formalita. O výsledcích informuje Europarlament v oficiální tiskové zprávě.

Česko do své legislativy dostatečně nepřeneslo evropskou směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a proti dětské pornografii z roku 2011. Týká se opatření k posílení prevence a ochrany. Hrozí za to sankce. Uvedl to na konci tohoto týdne europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle Kolaji EU nyní připravuje předpis nový, který se zaměřuje na ochranu dětí před zneužíváním na internetu.

Nástroj na ochranu dětí na internetu před sexuálními predátory, nebo nepřiměřená kontrola soukromí? V názoru na nový návrh Evropské komise (EK), takzvaný chat control, se neshodnou ani politici. Komise by chtěla zamezit dětské pornografii a nevhodnému obsahu kontrolou soukromé internetové komunikace. S tím ale nesouhlasí Evropský parlament.

Česko do své legislativy dostatečně nepřeneslo evropskou směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a proti dětské pornografii z roku 2011. Týká se opatření k posílení prevence a ochrany. Hrozí za to sankce. Na tiskové konferenci to dnes řekli europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle Kolaji EU nyní připravuje předpis nový, který se zaměřuje na ochranu dětí před zneužíváním na internetu.

Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.

Jak bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí a jeho šíření na internetu? Evropská komise navrhla novou legislativu, podle níž by mohlo být komunikačním platformám nařízeno, aby prohledávaly soukromé konverzace. Podle Rady EU by se opatření mělo rozšířit i na internetové vyhledavače. Proti tomu však vystupují někteří europoslanci. Například 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že takové návrhy považuje za plošné šmírování občanů. Sám by se v případě problému zneužívání dětí zaměřil spíš na prevenci.

Uplynulé prezidentské volby, v nichž uspěl generál ve výslužbě Petr Pavel (61), byly tím, co nenechalo v klidu nejen českou populaci, ale i evropské politiky v Bruselu. Mnohé z nich zaskočila agresivní kampaň kandidáta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše (68), uvedl to pro ŽivotvČesku.cz zkušený politik a europoslanec Marcel Kolaja (42), který nastínil, o čem se aktuálně v Bruselu nejvíce mluví v rámci výsledku volby nástupce Miloše Zemana (78).

Andrej Babiš v prezidentském křesle Miloše Zemana nenahradí. Kde udělal lídr hnutí ANO největší chyby, kde se lámal chleba v boji o Hrad? Bylo to jen o agresivní a často i lživé rétorice bývalého premiéra? Politolog Jan Charvát pro Čtidoma.cz zhodnotil nejen výsledky prezidentské volby, ale také vysvětlil, jestli se podaří spojit rozdělenou společnost.

Evropský parlament sice nemá zákonodárnou iniciativu, nemůže tedy navrhovat evropské zákony, respektive evropské směrnice, ale u problémů, které pokládá za obzvlášť závažné, může vyzvat Brusel, tedy Evropskou komisi, aby se danou záležitostí zabývala. Na svém posledním lednovém zasedání ve Štrasburku odhlasoval Evropský parlament velkou většinou hlasů zprávu Evropské komisi, v níž žádá o ochranu především dětí, ale i dalších uživatelů videoher.

Hostem čtvrtečního Press klubu na Frekvenci 1 byl 1. místopředseda Pirátské strany, europoslanec Marcel Kolaja. S Romanou Navarovou mluvili o zvolení nového primátora Prahy. Dále o důsledku výroku o NATO Andreje Babiše v Evropském parlamentu. O výhružkách smrti a nedala se nezmínit kontroverzní legislativa pro ochranu dětí. Nakonec byla řeč i o rozdělené společnosti a její příčině.

Francie chce zvýšit bezpečnost na letních olympijských hrách, které bude pořádat příští rok v létě. Tamní vláda navrhuje, aby na pořádek dohlížely kamery, které umí rozpoznávat lidské obličeje. Jenže to se nelíbí některým politikům, podle kterých jde o velký zásah do soukromí.

Pouhý měsíc po korupční aféře s úplatky z Kataru řeší Evropský parlament další kauzu. Jeho předsedkyně nevykázala luxusní dary, které dostávala od politiků i lobbistů. Nakonec to udělala, ale s velkým zpožděním a až po otázkách novinářů.

Čtyři měsíce po volbách do zastupitelstva Praha stále nemá nové vedení. Poté, co se vyjednávací týmy začátkem týdne chlubily, že se jim podařilo konečně prolomit ledy, zřejmě opět uvízly na mrtvém bodě. Piráti a ve volbách vítězné Spolu se dál přou o to, zda přizvat i hnutí Praha sobě.

Evropská komise navrhuje plošnou kontrolu osobní komunikace on-line. Chaty, cloudová úložiště, e-maily - to vše by nově měly monitorovat systémy umělé inteligence. Proti návrhu se zatím nejhlasitěji ozývají pirátští europoslanci, kteří se ho snaží smést ze stolu. Europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja v exkluzivním rozhovoru přiblížil, jaké jsou možnosti a rizika pojící se s tématem.

Mezi vládními stranami existuje neformální dohoda, podle níž jméno budoucího českého zástupce v Evropské komisi navrhnou Starostové a Piráti, uvedl ve středu server iROZHLAS.cz. Kdo v unijní ...

Jeden představitel za každý členský stát. Přestože se nová Evropská komise začne formovat až po eurovolbách za rok a půl, už nyní se uvnitř vlády Petra Fialy (ODS) začínají objevovat zájemci o místo v čele unijní exekutivy. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, o české komisařské křeslo se hlásí několik možných kandidátů, tři pocházejí z hnutí STAN a nominanta chtějí navrhnout také Piráti.

Europoslanci v úterý výraznou většinou odvolali svou řeckou kolegyni Evu Kailiovou z funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Kailiová, kterou belgičtí vyšetřovatelé podezřívají z korupce, nadále zůstává europoslankyní.

Korupce na půdě Evropského parlamentu v podání místopředsedkyně této instituce Evy Kaili je zřejmě obrovských rozměrů, není to však první podobný "bruselský" skandál. Kauza je totiž velmi podobná té, při níž byli upláceni poslanci Německa a Itálie v Radě Evropy, jak v rozhovoru pro Čtidoma.cz poznamenal pirátský europoslanec Marcel Kolaja.

"Naše agenda je v kabinetu vidět. Můžeme se podílet na řešení krize energií i války na Ukrajině," pochvalují si ti, kteří původně chtěli do opozice.

Piráti v poslední době kritizují koaliční ODS za její spojenectví s vládní stranou Bratři Itálie na evropském poli. Postoj občanských demokratů považují za nepochopitelný. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v reakci na to uvedl, že se Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová a Marcel Kolaja chovají dětinsky. „Sami sedí v jedné frakci s bývalými komunisty a zabývají se hledáním jakýchsi ‚neofašistů‘,“ řekl mimo jiné.

Vyobrazení s vlajkami a Putinem se na sídle Ministerstva vnitra objevilo u příležitosti státního svátku 28. října.

Jen pár hodin poté, co europoslanci přijali rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus, Evropský parlament (EP) čelí hackerskému útoku. Jeho webové stránky jsou aktuálně mimo provoz, nefungovaly však také interní systémy či wifi připojení v budovách parlamentu.

„Evropská unie podniká kroky proti ruské hybridní válce, je ale diskutabilní, do jaké míry jsou efektivní,“ popisuje unijní přístup k šíření dezinformací a rostoucímu počtu kybernetických útoků z Ruska europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz se také vyjadřuje ke kontrole statisícového příspěvku pro poslance Evropského parlamentu, kterou blokují členové předsednictva. Jejich postup označil za skandální.

V minulých dnech se v několika médiích objevila zpráva o údajné vznikající evropské spolupráci mezi Polskem, Itálií a Českem. Všechny tři země spojuje to, že v čele jejich vlád nyní stojí ...

S podvody na internetu se v poslední době roztrhl pytel, zejména pak kvůli oblíbenosti on-line bazarů. "Pokud nakupujete třeba na portálu »Bazoš« nebo na »Vinted«, snadno se můžete stát terčem podvodníků. Jejich rafinovanost totiž povýšila a nově se vydávají za kupující," uvedl to pro ŽivotvČesku.cz europoslanec za Piráty Marcel Kolaja (42). Poradil, jak takový podvod poznat.

V poslední době se do popředí dostalo slovíčko »dezinformace«. Hojně užívat se začalo zejména po únorové invazi ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Tehdy došlo i na blokování osmi dezinformačních internetových stránek, ke kterému v Česku s koncem února po výzvě vlády přistoupilo doménové sdružení CZ.NIC. Podle europoslance Marcela Kolaji (42), který je specialistou na témata spojená s fungováním společnosti v digitálním věku, se problém dezinformací nedá vyřešit tím, že se »něco odstraní«, ale tím, že se převede odpovědnost z reálného - tedy »offline« světa - do internetového - tedy »on-line« světa, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Vyznamenání pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozhádalo zástupce parlamentních stran v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Ostře se proti němu ohradila poslankyně SPD Karla Maříková, podle ní totiž zmiňovaný politik České republice nic nepřináší. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja s ní ale nesouhlasil, bez Ukrajiny by prý mohly být ruské tanky na zahradách českých občanů.

Slyšeli jste v poslední době o někom, kdo přišel kvůli podvodníkům na internetu o své úspory? S největší pravděpodobností se stali obětí phishingu, kdy podvodníci získávají citlivé údaje k platebním kartám uživatelů internetu. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja v rozhovoru pro ČeskoŽivě radí, jak takový podvod poznat.

Jednou nabíječku bude mít ještě více elektronických zařízení. Počítá s tím konečná podoba nových pravidel, kterou v úterý schválili europoslanci. Kromě tabletů, mobilů, sluchátek nebo fotoaparátů budou mít stejnou nabíječku i herní konzole, notebooky, čtečky, navigace nebo bezdrátové klávesnice. Všechna tato zařízení budou muset mít stejný nabíjecí konektor USB-C.

Přípravy ve volebních štábech v Praze byly ve všech ohledech náročné. A před samotným sčítáním hlasů trvaly několik hodin. Zajistit se muselo nejen zázemí pro politiky a novináře, ale třeba také občerstvení.

Je celá řada firem, které v současné situaci zvýšily ceny, aniž by k tomu měly důvod. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Svými slovy mířil zejména na potravináře a zkritizoval i provozovatele čerpacích stanic. Souhlasil s ním i další europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Mezi europoslanci vězí nekonečný spor o to, zda je pro jejich práci lepší se přestěhovat do Bruselu, nebo na zasedání pravidelně dojíždět. Zastánci druhé varianty argumentují potřebou zůstat v kontaktu s voliči a českým prostředím. Hosté Bruselských chlebíčků, europoslanci Marcel Kolaja (Piráti) a Ondřej Kovařík (ANO) se ale shodují, že je výhodnější žít v Bruselu, přestože zvyknout si na svéráznost belgického hlavního města není jednoduché.

Piráti by se měli zamyslet, zda vůbec chtějí zůstat kvůli dozvukům kauzy Dozimetr ve vládě. Taková slova volil ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec za ANO a lídr hnutí do voleb na pražský magistrát Patrik Nacher. Nelíbí se mu, že současný pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na nejvyšší úrovni pražské politiky „lustruje“ lidi z ANO kvůli stykům s obviněnými v celé kauze. Europoslanec a 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja reagoval, že vláda premiéra Petra Fialy postupuje racionálně a Piráti podle něj nic netolerují.

Prázdniny jsou v plném proudu a na dovolené se rozjeli i ti, kteří většinu roku tráví v bruselských a štrasburských kancelářích, tedy čeští europoslanci. Mnoho z nich, možná překvapivě, zamířilo poznávat krásy České republiky.

Piráti s nejvyšší pravděpodobností nebudou hledat vlastního kandidáta na prezidenta. Čas kvapí, hledat novou tvář a představovat ji pro klání o Hrad od září by bylo hodně odvážné. Žádné jméno tak doposud nezaznělo, a jak lze soudit z vyjádření pirátských představitelů, ani nezazní.

Evropská komise minulý týden představila výroční zprávu o stavu právního státu ve všech zemích. Opakuje se v ní kritika Polska a Maďarska. V případě konfliktu na Ukrajině se Varšava staví jednoznačně na stranu Ukrajiny, u Maďarska to ale není jednoznačné. Podle europoslance Marcela Kolaji se z maďarského premiéra Viktora Orbána stal populista, který hájí zájmy Vladimira Putina.

Z opozice zaznívají i hlasy, že vláda zbytečně hledí na stranickou příslušnost.

Česká republika je jednou ze zemí EU, která se poměrně často setkává s kybernetickými útoky organizovaných skupin. Nejvíce hackerských DDoS útoků na české firmy a instituce pocházelo v dubnu z Ruska, a to z téměř 6000 míst. Největší intenzitu pak měly útoky z thajských IP adres.

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi.

Lze proti zneužívání dětí v online prostoru bojovat i jinými prostředky, než skenováním soukromých zpráv? A v jakém stavu jsou další chystané evropské regulace online prostředí? Mám velký principiální problém s tím, že abychom chytili malé procento lidí, kteří páchají nelegální činnost, chceme plošně sledovat úplně celou populaci, říká o návrhu evropského nařízení pro boj s dětskou pornografií pirátský europoslanec Marcel Kolaja.

Do konce listopadu musí být v České republice zásobníky zemního plynu z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy a riziko, že Rusko přeruší dodávky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41) s dotazem, kdy dojde k evropskému odstřihnutí ze závislosti na dodávkách z Ruské federace. "Evropská komise představila v polovině května plán, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2027," uvedl v úvodu politik.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.