Marco Rubio

Ruský prezident Vladimir Putin byl pozván do takzvané „Rady míru“, kterou americký prezident Donald Trump vytvořil s deklarovaným cílem dohlížet na demilitarizaci a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Moskva účast zvažuje. Zároveň uvedl, že Rusko očekává od americké strany další podrobnosti ohledně fungování tohoto uskupení.

Donald Trump se tento týden chystá do Davosu. Z USA s ním na zasedání WEF pojede dosud nejpočetnější delegace.

O duševním stavu amerického prezidenta Donalda Trumpa se spekuluje již delší dobu, a to především v souvislosti s jeho veřejnými vystoupeními a výroky. Politický analytik David Rothkopf nyní přišel s tvrzením, že Trumpovo nejbližší okolí má jeho možné zdravotní problémy využívat k prosazování vlastních zájmů. Rothkopf to uvedl v podcastu serveru The Daily Beast. Bílý dům přispěchal s okamžitou reakcí.

Americký prezident Donald Trump rozesílá v těchto dnech světovým politikům pozvánky do Rady míru pro Pásmo Gazy. Pozvánku dostal také maďarský premiér Viktor Orbán, který má velmi dobré vztahy s americkým prezidentem.

Ve švýcarském Davosu v pondělí začíná 56. výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), které se letos koná pod heslem „Duch dialogu“. Podle informací deníku The Guardian se očekává rekordní úča…

Zatímco americký prezident Donald Trump ve své snaze získat kontrolu nad Grónskem vystupuje nekompromisně, jeho „zvláštní vyslanec“ pro Grónsko se snaží získat obyvatele ostrova „po dobrém“. Své úsilí sám označuje za „kulinářskou diplomacii“.

Ještě před pár měsíci byl J. D. Vance jasným favoritem na nástupce Donalda Trumpova v Bílém domě. V posledních týdnech se však do popředí dere ministr zahraničí Marco Rubio, který vzhledem k dění ve Venezuele získává politický kapitál i výraznou mediální pozornost. Podle politických komentátorů a stratégů by jeho ambice mohly mířit právě až do oválné pracovny.

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico na facebooku při návratu ze Spojených států.

Po Číně a Rusku zamířil slovenský premiér Robert Fico i na návštěvu amerického prezidenta. S Donaldem Trumpem řešili Ukrajinu, ale i Evropskou unii. „Nejsme papoušci Bruselu,“ řekl Fico během schůzky.

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval Fico na Facebooku při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také americký šéf diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár.

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico na facebooku při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také americký šéf diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár.

Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom v neděli informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil. V neděli také egyptské ministerstvo zahraničí oznámilo, že nabídku na členství v mírové radě zvažuje prezident Egypta Abdal Fattáh Sísí. List The Times of Israel pak uvedl, že od každého člena budou USA chtít miliardu dolarů za stálé členství.

Americký prezident Donald Trump a slovenský premiér Robert Fico se shodli v názoru, že Evropská unie je instituce ve hluboké krizi. Trump jednal s Ficem v neděli v obýváku soukromého sídla amerického prezidenta Mar-a-Lago na Floridě.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.

Země, které se budou chtít stát součástí Trumpovy Rady míru, musí zaplatit alespoň miliardu dolarů. Trump by byl jejím prvním předsedou. Vyzval už některé evropské země a světové lídry, aby se k organizaci připojily.

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na neděli agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Washington - Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Ankara/Káhira - Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil. Dnes také egyptské ministerstvo zahraničí oznámilo, že nabídku na členství v mírové radě zvažuje prezident Egypta Abdal Fattáh Sísí.

Největší bezpečnostní hrozbou pro Grónsko není Rusko ani Čína, jak tvrdí americký prezident Donald Trump, ale samy Spojené státy americké, řekla v exkluzivním rozhovoru pro Novinky Lin Alexandra Mortensgaardová, dánská bezpečnostní expertka na Grónsko, Arktidu a americkou arktickou politiku. Podle ní se Gróňané bojí americké invaze, a proto se někteří z nich již připravují na útěk z ostrova.

Americký prezident Donald Trump v rámci starodávného pravidla, že „větší pes si užije“, bez rozpaků přiznává, že chce pošlapat všechna celosvětová pravidla a stejně jako Rusové si touží ukrást cizí území, tedy Grónsko. Třeba i za pomoci násilí. Bezpečnostní poradce, generál Andor Šándor, eXtra.cz ale naznačil, jak to podle něj ve skutečnosti bude. Prakticky dal najevo, že ostrov už to má spočítané.

Veřejnost už zná složení Rady míru pro Pásmo Gazy. V radě mimo jiné zasedá Marco Rubio, Steve Witkoff, Jared Kushner či Tony Blair. Donald Trump bude orgánu předsedat.

Bílý dům dnes večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair.

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že může uvalit cla na země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, které je součástí území Dánska, členského státu NATO.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.

Washigton - Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry sdělil stanici Fox News, že chce arktický ostrov navštívit v březnu. Zároveň vyjádřil naději, že bude možné s Dány uzavřít dohodu. Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy potřebují ze strategických a bezpečnostních důvodů převzít kontrolu nad Grónskem, které je poloautonomní součástí Dánského království.

Grónsko se stalo symbolem něčeho dosud nevídaného - možného konfliktu mezi státy NATO. Zisk ostrova je osobní ambicí prezidenta Donalda Trumpa, který nevylučuje vojenské řešení. Znepokojeno je nejen Dánsko i Grónsko, ale i ostatní evropské země. Proč je Grónsko strategicky tak důležité, jaké má historické vazby na Dánsko a co by znamenal případný konflikt mezi spojenci?

Shodli jsme se, že se neshodneme, ale dialog bude pokračovat, prohlásili zástupci Dánska a Grónska po setkání s americkými představiteli ohledně budoucnosti největšího ostrova na světě. „Nakonec velmi často rozhoduje právě Trump, který je naprosto nepředvídatelný a ne vždy dá na rady svého okolí,“ říká pro Český rozhlas Plus Jiří Pehe, politolog a poradce prezidenta pro zahraniční politiku.

Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina, která se poprvé setká v příštích týdnech. Americký prezident Donald Trump později podle médií řekl, situace ohledně Grónska se nějak vyřeší, a zopakoval, že USA ostrovní zemi potřebují kvůli národní bezpečnosti.

V Bílém domě jednali dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Uvedla to ve středu stanice BBC. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území. Dánsko ve středu prohlásilo, že zvýší vojenskou přítomnost u ostrova.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Účast na operaci s cílem dobýt Grónsko by pro bývalého generálporučíka americké armády Bena Hodgese nepřipadala v úvahu. „Odmítl bych tento rozkaz uposlechnout,“ řekl v pořadu švédské veřejnoprávní te…

Trump zdůvodňuje své ambice na převzetí Grónska i obavami z ruské a čínské přítomnosti. Ruské vojenské lodě se ale pohybují zejména v jiné části Arktidy, a to v okolí Norska. Čínská aktivita se soustředí dále na východ.

Místopředseda J. D. Vance a Marco Rubio ve středu v Bílém domě přivítají ministry zahraničí z Kodaně a z obrovského arktického ostrova

Ministři zahraničí Dánska a Grónska se během středy setkají v Bílém domě se svými americkými protějšky a viceprezidentem J. D. Vancem. Hlavním tématem bude ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa získat pod kontrolu Grónsko, pro což nevyloučil ani využití síly. Proti tomu se podle nového průzkumu staví drtivá většina americké společnosti. A také v Kongresu by pro takový krok, dle prohlášení politiků, Bílý dům podporu hledal těžko.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Americký prezident Donald Trump v neděli zveřejnil na sociálních sítích fotografii, na níž je stylizován jako „úřadující prezident Venezuely“. Snímek je s největší pravděpodobností vytvořen nebo upraven pomocí umělé inteligence. Byl zveřejněn týden po americkém útoku na Venezuelu, který vedl k zajetí prezidenta Nicoláse Madura.

Donald Trump tvrdí, že by se z Grónska, součásti Dánského království, mělo stát teritorium USA. A odmítá vyloučit, že k případné akci proti americkému spojenci z řad NATO použije vojenskou sílu. Co tomu říkají v Kodani?

Falešný příspěvek ve stylu stránky na Wikipedii zveřejnil v pondělí americký prezident na své privátní sociální síť Truth Social. Donald Trump se zde pyšní titulem úřadujícího prezidenta Venezuely. De…

Americký ministr zahraničí tušil, že má kanárské kořeny. Kronika to potvrzuje a dodává, že jeho příjmení pochází z Espinarda (Murcia). V jeho rodokmenu se objevují jména jako García, Reina, Sánchez, Munuera, Salvadores, Otaño, Pérez, Armas, De León, Guillén, Tosta, Ximénez, Noguera, Alegría, Mondejo, Valiente, Carrión... Přečtěte si to.

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely.

Prezident si myslí, že vláda padne, jakmile přestane dostávat ropu a hotovost z Caracasu.

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.

„Na Kubu už nepůjde žádná ropa ani peníze. NIC!“ prohlásil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Doba, kdy Kuba podle něj „žila z obrovských dodávek ropy a peněz z Venezue…

Americký prezident Donald Trump nyní upřel svou pozornost na Kubu. V neděli vzkázal, že mu „zní dobře“ myšlenka, že by se americký ministr zahraničí a zároveň syn kubánských emigrantů Marco Rubio stal novým prezidentem této země. Havaně zároveň vzkázal, aby se raději s USA rychle dohodla, protože už nedostane žádnou ropu z Venezuely, odkud nedávno síly USA unesly tamního diktátora Nicoláse Madura.

Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Informuje o tom agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací.

Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti ohledně možného zásahu USA v Íránu, kterým již druhý týden zmítají velké protirežimní protesty, řekly agentuře Reuters tři informované izraelské zdroje obeznámené s touto záležitostí. Írán zároveň varoval, že jakýkoli útok USA by vedl k tomu, že Teherán bude útočit na Izrael a regionální americké vojenské základny. Při potlačování protestů v Íránu byly již podle některých odhadů zabity stovky lidí.

Kvůli protivládním demonstracím v Íránu by v zemi mohly zasáhnout Spojené státy, Izrael kvůli tomu vyhlásil stav vysoké pohotovosti. Protesty v Íránu si zatím vyžádaly 116 mrtvých.

Tel Aviv - Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. Teherán varoval, že jakýkoliv útok by vedl k odvetě proti Izraeli a proti americkým základnám v regionu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně oznámil, že jeho země situaci v Íránu pečlivě sleduje.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Americký prezident Donald Trump uvedl na své síti Truth Social, že Spojené státy jsou po noci krveprolití „připraveny pomoci“ íránskému lidu. Bílý dům podle deníku Wall Street Journal vedl předběžné diskuse o provedení útoku na Írán, včetně rozsáhlých leteckých úderů na několik vojenských cílů, i když zároveň upozornil na to, že jde o běžné vojenské plánování.

Spojené státy odmítají zastaralý model multilateralismu, odmítají platit mezinárodní byrokracii, komentoval dnes čtvrteční rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa opustit desítky mezinárodních organizací, které neslouží americkým zájmům ministr zahraničí USA Marco Rubio. Podle Bílého domu tyto subjekty „propagují globalistické agendy“, které jsou v rozporu se suverenitou USA, ekonomickou prosperitou a národní bezpečností.

Donald Trump oznámil plán dlouhodobého amerického dohledu nad Venezuelou, který zahrnuje správu tamní ropy a přímý vliv na chod země. Opozici ignoruje, volby odkládá a slibuje, že Venezuela „bude znovu prosperovat – pod americkým vedením“.

„Žádná jiná země se do toho nemůže vměšovat,“ uvedly v společném prohlášení politické strany zastoupené v parlamentu dánského autonomního území.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Devět senátorů za republikánskou stranu odsoudilo Trumpův záměr ovládnout Grónsko. Otevřenou revoltu prezidentových stranických kolegů doprovází slova o šílenství, katastrofě a degradaci národní bezpečnosti USA. Záměrem Kongresu je Trumpa zkrotit.

Donald Trump tento týden opět zopakoval, že Grónsko bude americké. Sice se nebude dobývat silou, čímž už americký prezident dříve hrozil, ale od Dánska se koupí. O tom mluvil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, protože Grónsko je důležité pro americkou bezpečnost. A aby toho nebylo málo, manželka tajemníka kanceláře americké hlavy státu Katie Millerová sdílela odkaz na obrázek, kde je Grónsko přemalované americkou vlajkou.

To, že se americký prezident Donald Trump v současnosti soustřeďuje hlavně na Venezuelu, frustruje některé z jeho nejbližších spolupracovníků a republikánských zákonodárců. Ti chtějí, aby se před listopadovými volbami do Kongresu zaměřil na zbídačenou ekonomiku a zdravotnictví. Agentura Reuters s odkazem na zdroje z Bílého domu jako přední zastánce toho, aby se Trump věnoval domácí politice, jmenuje viceprezidenta J. D. Vance, personální šéfku Bílého domu Susie Wilesovou a jejího zástupce Jamese Blaira.

Kritická slova z USA Spojené státy 23. prosince 2025 zakázaly vstup do země pětici Evropanů, mezi nimiž je i bývalý francouzský ministr a eurokomisař Thierry Breton, tvůrce Aktu o digitálních službách (DSA), a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem a svobodě slova.