Marie Fikáčková

Marie Fikáčková (1936–1961) byla československá zdravotní sestra, odsouzená k trestu smrti za vraždy novorozenců v nemocnici v Sušici. Přiznala až deset útoků, soud však potvrdil jen dva. Jak mohla zůstat tak dlouho neobjevena, a co vedlo ke skonu?

Byly to chvíle, kdy svět ještě nepoznaly. Jejich zoufalé volání o pomoc nikdo nevnímal. Smrt přicházela po setmění. Tichá, neúprosná.

Dlouholetá plzeňská hlavní pediatrička Alena Majkusová pomohla za svůj život stovkám novorozenců. Málokdo z rodičů tušil, že stačila náhoda, a nepřežila útok německé stíhačky na sklonku 2. světové války. Její životní příběh dnes uvádíme v seriálu Paměti národa.

Pracovala jako zdravotní sestra na novorozeneckém oddělení. Marie Fikáčková nesnášela dětský pláč, který v ní vyvolával nenávist. A proto vraždila malé děti.

Jde o jednu z pouhých tří vražedkyň, které v Československu za své zločiny skončily na šibenici. Irena Čubírková v říjnu 1951 usmrtila promyšleně a surově svého manžela Jána Čubírka. O třináct let později, v prosinci 1964, pak ještě brutálněji sprovodila ze světa svého druha Ambróze Ščepku. Příběhu, který má rozměry shakespearovské tragédie, se věnuje nová série unikátního projektu Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka.

Kdo jsou nejhorší vrahové z Česka? Na svém kontě mají několik brutálně zavražděných a často nechutně mučených a týraných obětí. Kdo patří na seznam?

Oblíbená, vstřícná, milá, šikovná, precizní, pracovitá, pečlivá a spolehlivá zdravotní sestra. Měla jen jednu vadu. Vraždila miminka.

Sušická bestie nebo šumavský anděl smrti, tak lidé přezdívali Marii Fikáčkové, zdravotní sestře ze sušické nemocnice. Právě ona měla na svědomí vraždění nevinných dětí. Obviněna byla ze dvou vražd, sama se ale přiznala k nejméně deseti dalším případům násilí na dětech. Případ v dobách socialismu nesměl být zveřejněn, přesto se řádění mladé sestry dostalo na veřejnost. Nakonec dostala oprátku.

Nejdéle vězněný člověk v české historii. Zdeněk Vocásek spáchal zločin, za který se už v životě nepodívá na svobodu. Do světa mimo věznici by se ani nedokázal začlenit.

Marie Fikáčková byla mladá nenápadná žena. Odmaturovala na zdravotní škole v Klatovech na výbornou. Poté nastoupila na porodnické oddělení, kde ale nerozdávala lásku, nýbrž smrt. Vraždila nevinné a bezbranné kojence. Proč?

Naše novodobá historie není bohužel zaplněná pouze hrdiny, bitvami či volbami, patří k ní i zločin. Ten přitom není jen doménou mužů, ale zná i vražedkyně toho nejhoršího ražení.

V únoru 1960 byla v sušické nemocnice oznámena dvě úmrtí novorozenců. Zatčena byla zdravotní sestra Marie Fikáčková, které bylo jen 24 let. Obě holčičky měly těžké poranění mozku, jedna z nich dokonce zlomeniny rukou. Jaké hrůzy si musely děti vytrpět? Sestra vypověděla, že jí lezl na nervy dětský pláč.

Britský soud už na začátku týdne rozhodl o doživotním trestu pro vražedkyni novorozeňat – bývalou zdravotní sestru Lucy Letbyovou, která měla usmrtit sedm dětí a pokusit se o vraždu dalších šesti. Stále ale vycházejí na světlo další detaily o jejím šokujícím případu. I když je označovaná za nejhorší vražedkyni dětí v moderní britské historii, není první. Podle vyšetřovatele se mohla inspirovat svou předchůdkyní.

Podle kriminalistů bylo ale mrtvých dětí mnohem víc. To se však prokázat nepodařilo.

Místo toho, aby pomáhali, brali život. Zdravotnictví totiž v historii paradoxně zaznamenalo několik vrahů. I v českých vodách najdeme jeden hrůzu vzbuzující případ. Jeho hlavní aktérkou byla zdravotní sestra Marie Fikáčková, která měla na svědomí smrt několika čerstvě narozených dětí.

V trenčínské věznici, kde si odpykával doživotní trest, zemřel v úterý ve svých 66 letech nejznámější slovenský sériový vrah a nekrofil Ondrej Rigo. Informoval o tom web tvnoviny.sk. Rigo byl považován za druhého nejhoršího sériového vraha v poválečném Československu a nejhoršího slovenského vraha. Odpykával si doživotní trest za vraždu osmi žen a nezletilého chlapce.

Sestřičky na porodním oddělení by měly patřit mezi nejlaskavější nemocniční personál. Marie Fikáčková se však tím nehodlala řídit. Nesnášela dětský pláč, a tak se bez okolků uchýlila k promačkávání dětských hlaviček, lámání rukou a bití. Vše jen proto, aby byl už konečně klid.