Marine Le Pen

Na škole studoval geografii, do politiky ale vstoupil už ve svých 16 letech. Dnes sedmadvacetiletého Jordana Bardellu zvolili v sobotu předsedou Národního sdružení. Stal se tak prvním šéfem strany, který nepochází z rodu Le Penů.

Francouzské ministerstvo práce chce podle britského listu The Daily Telegraph udělovat povolení k pobytu i nelegálním migrantům, pokud pracují v „zátěžových“ odvětvích, jako je stavebnictví, které trpí rozsáhlým nedostatkem pracovních sil. Úřady se tak snaží obsadit asi 400 tisíc volných míst v klíčových sektorech průmyslu.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské nacionálně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Nový lídr už rok působil jako dočasný předseda strany.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) 27letý europoslanec Jordan Bardella. Stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

Krajně pravicový poslanec dostal patnáctidenní zákaz vstupu do francouzského Národního shromáždění. Když jeho černošský kolega mluvil o přistěhovalectví, vykřikl: „Měl by se vrátit do Afriky!“ Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání po rasistickém slovním útoku krajně pravicového poslance na jednoho z kolegů. Když černošský zákonodárce z krajní levice položil otázku týkající se přistěhovalectví, vykřikl zástupce krajně pravicového Národního sdružení (RN): „Vraťte se do Afriky!“ Informovala o tom agentura Reuters, podle které komentář v Národním shromáždění vyvolal obrovský rozruch.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání po rasistickém slovním útoku krajně pravicového poslance na jednoho z kolegů. Když černošský zákonodárce z krajní levice položil otázku týkající se přistěhovalectví, vykřikl zástupce krajně pravicového Národního sdružení (RN): „Vraťte se do Afriky!“ Informovala o tom agentura Reuters, podle které komentář v Národním shromáždění vyvolal obrovský rozruch.

Z brutální vraždy dvanáctileté dívenky se ve Francii stalo politické téma. Lola ještě ani nebyla pohřbena a opozice už vyčítá vládě laxní přístup k imigraci. Žena, která je obviněna z usmrcení školačky, je totiž Alžířanka a na francouzském území už neměla co dělat. Rodina oběti ale prosí politiky i média, aspoň do pohřbu Loly, o klid.

Bývalý prezident Václav Klaus dal v komunálních volbách hlas hnutí SPD. Řekl to na akci euroskeptické frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie, která se minulý týden konala v Praze. Exprezident již dříve označil SPD jako jednu z cest „k návratu do normálu“. Na projev upozornil web Hlídací pes.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v dnes zveřejněném videu ( ZDE ) o vládních reformách objevil v roláku. Stejně jako několik členů jeho vlády tak propaguje energetickou šetrnost nezbytnou pro nadcházející zimu.

Co si budeme povídat, není nad osobní příklad – i v šetření. Zatímco u nás například o svetru někteří jen mluví, politici ve Francii rovnou radikálně a viditelně změnili šatník. Premiérka místo kostýmku obléká slušivou bundičku a ministr financí nasadil rolák. Nutno ale říct, že u Francouzů tím moc nezabodovali.

V celém západním světě lze na pravici pozorovat společný trend. Velkých nebo nečekaných volebních vítězství dosahují konzervativci, kteří opustili některá dogmata, jež posledních třicet let ...

Devět procent, která dostala Liga v nedělních parlamentních volbách v Itálii, nejsou pro šéfa této strany Mattea Salviniho uspokojivým výsledkem. Je ale rád, že bude mít početné parlamentní ...

Středolevá Demokratická strana už podle agentury Reuters uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou.

Skupina poslanců francouzského Národního shromáždění požádala předsedkyni dolní parlamentní komory o zřízení vyšetřovacího výboru, který se bude zabývat údajným ruským financováním politických stran v zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Uplynulo sedm let od chvíle, kdy světlo světa spatřil další velice provokativní titul básníka a spisovatele Michela Houellebecqa. Tehdy by podle mého evropské čtenáře nezaujal tolik, jak je tomu dnes. Před lety jen málokdo vnímal aktivity Marine Le Pen a její Front national (Národní fronty). Málokdo si uvědomoval pravou sílu islámu.

Před týdnem zemřela při útoku v Moskvě ruská propagandistka Darja Duginová, dcera vlivného myslitele Alexandra Dugina. Její smrt mimo jiné vyvolala debaty o tom, jak moc je ruská propaganda rozsáhlá. Podle americké CNN totiž Moskva ráda využívá ženy k ovlivňování veřejného mínění nejen v Rusku, ale i na Západě.

V sobotu byla zavražděna Darja Duginová. Někteří komentátoři naznačují, že za atentátem mohly stát ruské silové struktury.

Úmrtí Darji Duginové, dcery ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, vyvolalo v Rusku vlnu reakcí a spekulací o pozadí a důsledcích této události. Komentátoři se rozcházejí v názoru, kdo za útokem stojí. Duginovi stoupenci ho přičítají Ukrajincům, ale ozývají se i hlasy, že za atentátem mohly stát ruské silové struktury. Shoda nepanuje ani v tom, zda se měl stát skutečným cílem atentátu sám Dugin, nebo zda útok skutečně mířil proti jeho dceři, jejíž vliv ve veřejném prostoru stoupal. Někteří pozorovatelé mluví o začátku "teroru" proti lidem nepohodlným ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, napsala ruská redakce BBC.

Prezentace Putinova režimu jako „pravicového“ či dokonce „konzervativního“ patří do stálého repertoáru mnoha komentátorů. Tradiční pilíře ruského vlivu v západní Evropě, jako jsou němečtí ...

Francouzské parlamentní volby vytvořily Národní shromáždění bez absolutní většiny, přičemž největšími vítězi byla široká levicová koalice a radikálně pravicový Rassemblement National.

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy ze stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Pomineme-li skutečnost, že Emmanuela Macrona Francouzi na rozdíl od jeho dvou předchůdců zvolili hlavou státu podruhé, nutno zdůraznit, že se poprvé dostal do Elysejského paláce v důsledku jakéhosi úpadku klasických politických stran, čehož dokázal využít k vybudování svého hnutí.

Francouzské parlamentní volby přinesly výsledky, které vyčarovaly mnoho vrásek na čele Emmanuela Macrona a jeho zbylé vlády. Levicová koalice i krajní pravice naopak slaví, protože zabránily prezidentské straně získat absolutní většinu. Francie se tak řítí do možné paralyzace politiky.

Opoziční koalice NUPES? Máme tu pět stran, které si nerozumí ani v základních otázkách. Dál vládneme my, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Fréderic Petit, poslanec francouzského vládního hnutí.

Ztráta parlamentní většiny nemusí pro Emmanuela Macrona znamenat konec reforem. Bude záležet na jeho politické obratnosti a schopnosti naučit se spoléhat na spojence. Vše může ale skončit novými volbami. Karty v ruce drží Republikáni.

Většina stran, které se po nedělních volbách dostaly do francouzského Národního shromáždění, odmítá účast v široké koalici, uvedl prezident Emmanuel Macron v prvním projevu po volbách. Strany jsou ale ochotné spolupracovat na klíčových iniciativách, dodal.

Prezidentská koalice v čele, za ní sjednocená levice a třetí krajní pravice se silným mandátem. Zatímco třenice mezi centristickým blokem a levicovou unií se očekávaly, nárůst z osmi na 89 poslanců za stranu Marine Le Penové je překvapením. „Objevila se situace, na kterou nejsme ve Francii zvyklí. Zpochybňuje i institucionální nastavení,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz akademička Eliška Tomalová z katedry evropských studií Univerzity Karlovy.

Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Blok to ohlásil na twitteru. Vláda, kterou prezident Emmanuel Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. Vládní politici v pondělí ve francouzských médiích odmítli, že by prezident Macron mohl parlament rozpustit.

Levicoví i pravicoví populisté dramaticky posílili. Francouzský prezident bude mít problém vůbec složit vládu, natož prosazovat svůj program.

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude muset jít cestou bolestivých kompromisů. Po ztrátě většiny v Národním shromáždění bude při prosazování svého programu závislý na spolupráci s opozicí.

Francouzské volební léto je u konce. Emmanuel Macron sice obhájil post prezidenta, ale následně nezískal většinu křesel v Národním shromáždění.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ztratil v nedělních parlamentních volbách absolutní většinu v Národním shromáždění. Jeho koalice sice ve volbách zvítězila, ztratila ale desítky křesel a bude muset v parlamentu hledat spojence, aby prosadila svou agendu. Podle předsedkyně vlády je situace bezprecedentní. Pokud vítězná koalice nebude schopná spolupracovat s jinými stranami, hrozí Francii politická paralýza.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na pondělí zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na pondělí zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo ...

Koalice vedená francouzským prezidentem získala podle odhadů v parlamentních volbách nejvíce hlasů. Ne však dost na to, aby si udržela většinu.

Sjednocená levice slaví. Parlamentní volby ve Francii sice nevyhrála, zabránila nicméně, aby prezidentská koalice Společně získala absolutní většinu. V parlamentu bude muset hledat podporu, bez ní neprosadí svou agendu. Výrazně posílil tábor krajní pravice trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové. Z osmi má 89 poslanců. Hlasovat přišlo 46 procent voličů.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění.

Druhé kolo voleb do Národního shromáždění ve Francii podle odhadů přineslo překvapení. Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona totiž asi přijde o svou většinu. Získat má z 577 míst jen 224. V prvním kole, v němž těsně zvítězila koalice Spolu nad levicovou Novou lidovou, socialistickou a ekologickou unií, se rozhodlo o pěti mandátech, zbývá tak obsadit ještě 572 míst.

Francouzi hlasovali o nových poslancích a těsný souboj pokračuje. Do druhého kola vstupuje posílená levice, obavy stoupenců prezidenta Emmanuela Macrona se ukázaly být oprávněné, jeho koalice získala pouze mírnou převahu. Naděje na premiérský post pro Jeana-Luca Mélenchona není vyloučena. Křesla v Národním shromáždění definitivně určí až druhé kolo, které se koná v neděli, pro přesvědčivý výsledek však musí Macronovo uskupení „mobilizovat“.

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů.

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů.

První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo podle průzkumů francouzských médií velmi těsným výsledkem. Koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona a levicová formace Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES) Jeana-Luka Mélenchona získaly podle odhadů shodně mezi 25 a 26 procenty hlasů. Macronova centristická aliance má šanci zůstat po druhém kole příští neděli největší parlamentní silou. Podle agentury DPA pravděpodobně získá v Národním shromáždění dokonce většinu, podle agentury AFP to ale tak jisté není. Rozhodující bude výsledek druhého kola voleb, které se bude konat za týden.

Koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona a levicová formace Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES) Jeana-Luca Mélenchona získaly v první kole francouzských parlamentních voleb shodně kolem 26 procent hlasů. Macronova centristická aliance má velkou šanci zůstat největší parlamentní silou a má stále naději i na většinu v Národním shromáždění.

Ve Francii se za poslední dvě dekády naakumulovala celá řada problémů, které mohou vyústit v sociální nepokoje a ohrozit samotné fungování demokracie.

Voliči ve Francii hlasují v prvním kole parlamentních voleb. Nedávno znovuzvolený středový prezident Emmanuel Macron potřebuje pro své plány získat v Národním shromáždění většinu.

Francouzi budou v neděli v prvním kole voleb vybírat své zástupce do dolní komory parlamentu, Národního shromáždění. V 577 obvodech bude o stejný počet mandátů soupeřit na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice - v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta. O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby.

Ve Francii v neděli v 8:00 začalo první kolo parlamentních voleb. Nedávno znovuzvolený středový prezident Emmanuel Macron potřebuje pro své plány získat v Národním shromáždění většinu, jinak by byl nucen jmenovat premiéra z jiného politického tábora.