Marine Le Pen

Program a volební kampaně lepenovců bývají založené na odporu vůči migraci, velkým tématem je pro francouzské nacionalisty šíření islámu v zemi. Muslimové jsou ale také voličskou skupinou, kterou nelze přehlížet.

Sen Emmanuela Macrona, že vstoupí do dějin jako prezident reformátor, se začíná rozplývat. Kvůli snaze obejít hlasování v dolní komoře a schválit důchodovou reformu pomocí článku 49.3 čelí prezident masivním protestům.

Komentář Petra Janyšky: Dvě třetiny Francouzů nesouhlasí s důchodovou reformou prezidenta Emmanuela Macrona ‚ část z nich vedená odbory proti ní demonstruje, menší část s ní souhlasí. A minoritní části obyvatel – podle médií příslušníkům extrémní levice – o reformu vůbec nejde, jen využívá příležitosti poprat se s policií, zapalovat popelnice a vytvářet chaos. Právě poslední část ovšem na televizních obrazovkách vidíme nejvíc.

V roce 2017 se nastupující francouzský prezident Emmanuel Macron zavázal udělat „vše pro to, aby už nebyl důvod volit extremismus“. Zjevně na tom měla podíl i Marine Le Penová, jeho hlavní soupeřka z krajně pravicové Národní fronty (NF).

Penzijní reforma, proti níž se bouří Francouzi, je bezesporu potřeba. V tom má prezident Macron naprostou pravdu. Způsob, jakým ji protlačuje, se mu ale může vymstít.

Česká republika není jedinou zemí, kde přestává být stávající důchodový systém udržitelný. Ve Francii prezident Emmanuel Macron vše vsadil na jednu kartu a rozhodl se obejít poslance v Národním shromáždění, kde nemá většinu. Uplatnil článek ústavy 43.9, který to vládě umožňuje. Do ulic okamžitě vyšli demonstranti, které musela rozhánět policie slzným plynem a opozice nepustila premiérku v parlamentu ke slovu.

Bez souhlasu dolní komory přijala francouzská vláda novou důchodovou reformu. Zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let se nelíbilo poslancům opozičních stran. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá v dolní komoře většinu, proto se vláda rozhodla použít článek 49.3 ústavy a přijmout reformu bez hlasování poslanců, vysvětluje Česká televize.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo dnes o zákonu hlasovat.

Francouzská vláda použila článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo dnes o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Krok velmi kritizuje opozice. Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyjádřením nedůvěry vládě. Opozice má ale jen malou šanci na úspěch, protože takový návrh nepodpoří pravicoví Republikáni (LR). Sporná reforma, proti které odbory pořádají od ledna masivní protesty, tak po dnešním schválení Senátem směřuje k definitivnímu přijetí.

Vůdce francouzského krajně pravicového Národního sdružení ve středu prohlásil, že ve věci Ukrajiny souhlasí s prezidentem Emmanuelem Macronem. Lepenovci předtím dlouhá léta těžili z ruských peněz.

Snahy reformovat francouzský důchodový systém a stávky, které následovaly, patří k evergreenům francouzské politické scény. Každý francouzský prezident se snažil důchodový systém zmodernizovat. Pokaždé se stejným výsledkem. Velké plány důchodové reformy se vždy proměnily na více či méně kosmetické změny.

Podle proruského dezinformačního webu Aeronet existuje pozoruhodná shoda mezi volebními výsledky v prezidentských volbách u nás a v jiných zemích. Není to prý přímé falšování, ale populace je už ...

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Byl to rok plný střetů příznivců „uzavřeného“ a „otevřeného“ přístupu ke světu se značně smíšenými výsledky

Když Emmanuel Macron v květnu 2022 vyhrál prezidentské volby pro své druhé funkční období, věřil, že by mohl vést Francii po královské cestě reforem. Bylo to však před parlamentními volbami v červnu 2022, kdy jeho strana a jeho spojenci ztratili naprostou většinu v parlamentu, což donutilo Macrona ke kompromisům. Na to nebyl zvyklý.

Ve čtvrtek 8. prosince představil Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik společnosti Saxo Bank, letošních 10 šokujících předpovědí na rok 2023. Jak sám Jakobsen říká, pravděpodobnost jejich splnění je malá, ale ne nereálná, jak se v minulosti párkrát potvrdilo. Zároveň přiznal, že v této neočekávané době je těžké přijít s něčím víc šokujícím, než je současná realita.

Nejznámější evropští proruští politici – maďarský premiér Viktor Orbán a francouzská opoziční politička Marine Le Penová – využili korupční skandál v Evropském parlamentu ke své obhajobě, že podporují Putinovo Rusko výměnou za finance.

Na škole studoval geografii, do politiky ale vstoupil už ve svých 16 letech. Dnes sedmadvacetiletého Jordana Bardellu zvolili v sobotu předsedou Národního sdružení. Stal se tak prvním šéfem strany, který nepochází z rodu Le Penů.

Francouzské ministerstvo práce chce podle britského listu The Daily Telegraph udělovat povolení k pobytu i nelegálním migrantům, pokud pracují v „zátěžových“ odvětvích, jako je stavebnictví, které trpí rozsáhlým nedostatkem pracovních sil. Úřady se tak snaží obsadit asi 400 tisíc volných míst v klíčových sektorech průmyslu.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské nacionálně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Nový lídr už rok působil jako dočasný předseda strany.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) 27letý europoslanec Jordan Bardella. Stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

Krajně pravicový poslanec dostal patnáctidenní zákaz vstupu do francouzského Národního shromáždění. Když jeho černošský kolega mluvil o přistěhovalectví, vykřikl: „Měl by se vrátit do Afriky!“ Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání po rasistickém slovním útoku krajně pravicového poslance na jednoho z kolegů. Když černošský zákonodárce z krajní levice položil otázku týkající se přistěhovalectví, vykřikl zástupce krajně pravicového Národního sdružení (RN): „Vraťte se do Afriky!“ Informovala o tom agentura Reuters, podle které komentář v Národním shromáždění vyvolal obrovský rozruch.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání po rasistickém slovním útoku krajně pravicového poslance na jednoho z kolegů. Když černošský zákonodárce z krajní levice položil otázku týkající se přistěhovalectví, vykřikl zástupce krajně pravicového Národního sdružení (RN): „Vraťte se do Afriky!“ Informovala o tom agentura Reuters, podle které komentář v Národním shromáždění vyvolal obrovský rozruch.

Z brutální vraždy dvanáctileté dívenky se ve Francii stalo politické téma. Lola ještě ani nebyla pohřbena a opozice už vyčítá vládě laxní přístup k imigraci. Žena, která je obviněna z usmrcení školačky, je totiž Alžířanka a na francouzském území už neměla co dělat. Rodina oběti ale prosí politiky i média, aspoň do pohřbu Loly, o klid.

Bývalý prezident Václav Klaus dal v komunálních volbách hlas hnutí SPD. Řekl to na akci euroskeptické frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie, která se minulý týden konala v Praze. Exprezident již dříve označil SPD jako jednu z cest „k návratu do normálu“. Na projev upozornil web Hlídací pes.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v dnes zveřejněném videu ( ZDE ) o vládních reformách objevil v roláku. Stejně jako několik členů jeho vlády tak propaguje energetickou šetrnost nezbytnou pro nadcházející zimu.

Co si budeme povídat, není nad osobní příklad – i v šetření. Zatímco u nás například o svetru někteří jen mluví, politici ve Francii rovnou radikálně a viditelně změnili šatník. Premiérka místo kostýmku obléká slušivou bundičku a ministr financí nasadil rolák. Nutno ale říct, že u Francouzů tím moc nezabodovali.

V celém západním světě lze na pravici pozorovat společný trend. Velkých nebo nečekaných volebních vítězství dosahují konzervativci, kteří opustili některá dogmata, jež posledních třicet let ...

Devět procent, která dostala Liga v nedělních parlamentních volbách v Itálii, nejsou pro šéfa této strany Mattea Salviniho uspokojivým výsledkem. Je ale rád, že bude mít početné parlamentní ...

Středolevá Demokratická strana už podle agentury Reuters uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou.

Skupina poslanců francouzského Národního shromáždění požádala předsedkyni dolní parlamentní komory o zřízení vyšetřovacího výboru, který se bude zabývat údajným ruským financováním politických stran v zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Uplynulo sedm let od chvíle, kdy světlo světa spatřil další velice provokativní titul básníka a spisovatele Michela Houellebecqa. Tehdy by podle mého evropské čtenáře nezaujal tolik, jak je tomu dnes. Před lety jen málokdo vnímal aktivity Marine Le Pen a její Front national (Národní fronty). Málokdo si uvědomoval pravou sílu islámu.

Před týdnem zemřela při útoku v Moskvě ruská propagandistka Darja Duginová, dcera vlivného myslitele Alexandra Dugina. Její smrt mimo jiné vyvolala debaty o tom, jak moc je ruská propaganda rozsáhlá. Podle americké CNN totiž Moskva ráda využívá ženy k ovlivňování veřejného mínění nejen v Rusku, ale i na Západě.

V sobotu byla zavražděna Darja Duginová. Někteří komentátoři naznačují, že za atentátem mohly stát ruské silové struktury.

Úmrtí Darji Duginové, dcery ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, vyvolalo v Rusku vlnu reakcí a spekulací o pozadí a důsledcích této události. Komentátoři se rozcházejí v názoru, kdo za útokem stojí. Duginovi stoupenci ho přičítají Ukrajincům, ale ozývají se i hlasy, že za atentátem mohly stát ruské silové struktury. Shoda nepanuje ani v tom, zda se měl stát skutečným cílem atentátu sám Dugin, nebo zda útok skutečně mířil proti jeho dceři, jejíž vliv ve veřejném prostoru stoupal. Někteří pozorovatelé mluví o začátku "teroru" proti lidem nepohodlným ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, napsala ruská redakce BBC.

Prezentace Putinova režimu jako „pravicového“ či dokonce „konzervativního“ patří do stálého repertoáru mnoha komentátorů. Tradiční pilíře ruského vlivu v západní Evropě, jako jsou němečtí ...

Francouzské parlamentní volby vytvořily Národní shromáždění bez absolutní většiny, přičemž největšími vítězi byla široká levicová koalice a radikálně pravicový Rassemblement National.

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy ze stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Pomineme-li skutečnost, že Emmanuela Macrona Francouzi na rozdíl od jeho dvou předchůdců zvolili hlavou státu podruhé, nutno zdůraznit, že se poprvé dostal do Elysejského paláce v důsledku jakéhosi úpadku klasických politických stran, čehož dokázal využít k vybudování svého hnutí.

Francouzské parlamentní volby přinesly výsledky, které vyčarovaly mnoho vrásek na čele Emmanuela Macrona a jeho zbylé vlády. Levicová koalice i krajní pravice naopak slaví, protože zabránily prezidentské straně získat absolutní většinu. Francie se tak řítí do možné paralyzace politiky.

Opoziční koalice NUPES? Máme tu pět stran, které si nerozumí ani v základních otázkách. Dál vládneme my, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Fréderic Petit, poslanec francouzského vládního hnutí.

Ztráta parlamentní většiny nemusí pro Emmanuela Macrona znamenat konec reforem. Bude záležet na jeho politické obratnosti a schopnosti naučit se spoléhat na spojence. Vše může ale skončit novými volbami. Karty v ruce drží Republikáni.

Většina stran, které se po nedělních volbách dostaly do francouzského Národního shromáždění, odmítá účast v široké koalici, uvedl prezident Emmanuel Macron v prvním projevu po volbách. Strany jsou ale ochotné spolupracovat na klíčových iniciativách, dodal.

Prezidentská koalice v čele, za ní sjednocená levice a třetí krajní pravice se silným mandátem. Zatímco třenice mezi centristickým blokem a levicovou unií se očekávaly, nárůst z osmi na 89 poslanců za stranu Marine Le Penové je překvapením. „Objevila se situace, na kterou nejsme ve Francii zvyklí. Zpochybňuje i institucionální nastavení,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz akademička Eliška Tomalová z katedry evropských studií Univerzity Karlovy.

Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Blok to ohlásil na twitteru. Vláda, kterou prezident Emmanuel Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. Vládní politici v pondělí ve francouzských médiích odmítli, že by prezident Macron mohl parlament rozpustit.

Levicoví i pravicoví populisté dramaticky posílili. Francouzský prezident bude mít problém vůbec složit vládu, natož prosazovat svůj program.

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude muset jít cestou bolestivých kompromisů. Po ztrátě většiny v Národním shromáždění bude při prosazování svého programu závislý na spolupráci s opozicí.

Francouzské volební léto je u konce. Emmanuel Macron sice obhájil post prezidenta, ale následně nezískal většinu křesel v Národním shromáždění.