Marine Le Pen

Prokuratura v Paříži v pátek požádala o proces s Marine Le Penovou kvůli její kauze údajného zneužití evropských financí k placení zaměstnanců pracujících pro její vlastní stranu, píše agentura AFP. Spolu s vlivnou političkou, bývalou předsedkyní nacionalistického Národního sdružení (RN) a někdejší europoslankyní, by se mělo před soudem hájit i dalších 23 členů strany. Národní sdružení vinu odmítá.

Prokuratura v Paříži v pátek požádala o proces s Marine Le Penovou kvůli její kauze údajného zneužití evropských financí k placení zaměstnanců pracujících pro její vlastní stranu, píše agentura AFP. Spolu s vlivnou političkou, bývalou předsedkyní nacionalistického Národního sdružení (RN) a někdejší europoslankyní by se mělo podle státního zastupitelství před soudem hájit dalších 23 členů strany. Národní sdružení vinu odmítá.

Evropa se musí naučit zacházet s populisty. Démonizace nefunguje a středoví politici se musejí začít víc snažit

Italský vicepremiér a ministr dopravy Matteo Salvini se ostře obul do rakouské vlády za to, že v reakci na aktuální vývoj na středomořském italském ostrově Lampedusa ohlásila razantní zpřísnění kontrol na hranici s Itálií. Salvini se obává dopravních problémů zejména na dálničním hraničním přechodu Brenner.

Ještě před pár lety Tomio Okamura na Václavském náměstí mával příznivcům spolu s Marine Le Penovou, Geertem Wildersem a dalšími známými tvářemi evropské takzvané „vlastenecké“ scény. Letos, necelý rok před dalšími eurovolbami, je SPD ve svých zahraničních kontaktech podstatně méně okázalá. Přesto si její čerstvé navazování vazeb v Německu a Rakousku vysloužilo i pozornost českého ministerstva vnitra.

Podle průzkumu agentury AKO pro televizi Joj vyplývá, že více než 37 procent Slováků vyjadřuje přesvědčení, že příští vláda by neměla pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině. Ficova kampaň jede před volbami naplno a daří se.

Proč se v Česku skoro nemluví o rázných projevech, které Giorgia Meloniová přednáší v italském parlamentu? I když se videa s konzervativní italskou premiérkou často masivně šíří po internetu, stejně se nehodí do krámu téměř nikomu z české politické scény. Pro skupinu, která bývá označována jako „chcimíři“ či korektněji „zastánci konce vojenské podpory Kyjeva“, je Meloniová moc proukrajinská. Mlčí ale i progresivisté. Meloniovou totiž stále vnímají jako Mussoliniho v sukni. Tuto podivnou šedou zónu lze v jinak chirurgicky rozdělené globální společnosti považovat za jistou senzaci.

Před sedmi lety, 14. července 2016, povraždil na promenádě v Nice jeden jediný, pro policii jako terorista úplně neznámý radikál běžným civilním kamionem 84 lidí. Mezi oběťmi islamistů byly poprvé děti, včetně miminek. Bylo to půl roku poté, co teroristé, francouzští občané ve třetí generaci, postříleli 250 lidí v pařížském klubu Bataclan a v restauracích v centru města. Rok a půl po útoku na redakci Charlie Hebdo. Emocionální atak na psychiku byl v Nice nejsilnější.

Ve Francii začíná nebezpečný závod o to, kdo přijde s drsnějšími prostředky k obnovení pořádku.

Bývalý krajně pravicový politik Jean Messiha v úterý ve Francii ukončil internetovou sbírku na podporu rodiny policisty, který skončil ve vazbě, protože minulý týden při silniční kontrole zastřelil mladíka se severoafrickými kořeny. Agentura AP uvedla, že kontroverzní, ale zároveň úspěšná sbírka vynesla 1,5 milionu eur (35,6 milionu Kč).

Záběry zachycující smrt 17letého Nahela vyvrátily původní policejní verzi incidentu. Staly se ale také rozbuškou masivních protestů napříč Francií. Ty dávají vzpomenout na nepokoje z roku 2005, které trvaly tři týdny.

GLOSA / V rámci rozpravy k přijetí česko-americké obranné smlouvy v našem parlamentu o sobě opět dal vědět Tomio Okamura se svojí skvadrou. Jako jeden muž hlasovali proti jejímu přijetí, čímž zůstali…

Francouzská policie zadržela muže, který v pondělí v Bordeaux napadl 70letou ženu a její vnučku. Útok se odehrál před domem, kde starší žena bydlí. Vše nahrála kamera videofonu. Útok vyvolal silnou reakci mezi politiky. Podle ministra vnitra Géralda Darmanina by pachatelé za podobné skutky měli být přísně potrestáni, aby se neopakovaly.

Národní sdružení, které roky vedla Marine Le Penová, čelí obvinění, že pomáhalo šíření ruského vlivu ve Francii. Podle zprávy parlamentního vyšetřovacího výboru prezentovala strana rétoriku Kremlu, podezřelé je i její financování.

Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení, kterou mnoho let vedla několikanásobná neúspěšná kandidátka na prezidentku Marine Le Penová, čelí obvinění, že pomáhala ruské moci dostat se do Francie. Podle agentury AFP to tvrdí uniklé výňatky ze zprávy parlamentního vyšetřovacího výboru pro otázky zahraničního vměšování.

Teprve třicetiletá hvězda francouzské literatury v Praze představí český překlad svého nejnovějšího románu Jak se stát jiným.

Itálie se dožaduje oficiální omluvy od francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina, který nařkl italskou premiérku Giorgiu Meloniovou z neschopnosti řešit migrační krizi. Navíc ji přirovnal k Marine Le Penové, nejznámější tváři francouzského pravicově populistického Národní sdružení (RN).

Francouzský prezident Emmanuel Macron je ve své zemi nejméně populární za posledních pět let. Podporuje ho jen 26 procent Francouzů. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti BVA pro stanici RTL. Podle tohoto šetření Francouzi svého prezidenta kritizují hlavně kvůli kontroverzní důchodové reformě. Lidé na Macrona při jeho cestách do regionů pískají a požadují jeho demisi.

Tisícovky lidí v noci na úterý ve Francii demonstrovaly proti důchodové reformě. Reagovaly na projev prezidenta Emmanuela Macrona, který potvrdil, že první změny v důchodovém sytému vejdou v platnost na podzim.

Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost návrhu nepopulární důchodové reformy, která především posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Informovala o tom v pátek agentura AFP. Zároveň v pátek rada, obdoba ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Podle televize BFM TV prezident Emmanuel Macron podepíše zákon o reformě do 48 hodin.

Marine Le Penová, šéfka protestní strany Národní sdružení, prohlásila, že bude hájit parlamentní demokracii, kterou francouzský prezident Emmanuel Macron pošlapal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je aktuálně jedním z nejvíce sledovaných politiků v Evropě. A také jedním z nejnepopulárnějších. Ačkoliv platí za těžkou váhu evropské politiky, je dnes ve své domovině v podstatě považován za veřejného nepřítele číslo jedna. Francouzi mu nemůžou přijít na jméno kvůli důchodové reformě. Jeho nepopularita je nyní tak výrazná, že kdyby se právě konaly prezidentské volby, tak by nad ním vyhrála i jeho dlouholetá rivalka Marine Le Penová. Kvůli kontroverzní cestě do Číny to Macron zároveň schytává i na mezinárodní scéně.

Se západními společnostmi se něco děje. Zřejmé je to nejpozději od finanční a hospodářské krize, která se před patnácti lety rozšířila do světa z USA. Od té doby jedna akutní krize stíhá druhou, přičemž na pozadí toho všeho se čím dál hrozivěji vzdouvá nebezpečí všeobjímajícího klimatického kolapsu.

Obhájci ruské invaze na Ukrajinu setrvale vykládají krok Ruska jako formu sebeobrany. Ukrajinská strana se prý chovala genocidně vůči ruskojazyčným obyvatelům Ukrajiny. Dalším „argumentem“ je, že režim na Ukrajině je nacistický a že USA a vlivné evropské státy lákaly Ukrajinu do NATO a tím ohrožovaly bezpečnost Ruské federace. Tato tvrzení jsou v rozporu s fakty, která jsou

Ve Francii vychází magazín Playboy s fotografiemi a rozhovorem ministryně pro sociální ekonomiku Marlène Schiappaové. Snímky kritizovala nejen opozice, ale i někteří členové vlády včetně francouzské premiérky Elisabeth Borneové.

Neúspěšná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová by tentokrát vyhrála, kdyby se o post znovu ucházela, vyplývá z nejnovějších volebních průzkumů. Podle agentury Elabe by získala 55 procent, pokud by se znovu utkala s Emmanuelem Macronem. V prvním kole voleb by nad Macronem vyhrála v poměru 31 procent oproti 23 procentům. Sběr dat proběhl na začátku dubna, tedy hned po schválení nepopulární důchodové reformy.

Pokud by se prezidentské volby ve Francii konaly dnes, lídryně krajní pravice Marine Le Penová by v nich porazila současnou hlavu státu, centristu Emmanuela Macrona. Vedla by v prvním kole a ve druhém by získala 55 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Elabe pro stanici BFM TV. Loni v dubnu Macron ve druhém kole porazil Le Penovou se ziskem 58,5 procenta, mandát francouzského prezidenta je pětiletý.

Kdysi jsem v určité nadsázce začal tvrdit, že lidská psychika je podobná newtonovské fyzice. Konkrétně dvěma z jeho tří zákonů – setrvačnosti a akce a reakce. Evropští politici vypadají, že je jim bližší ten první. Jen aby jim to pak voliči nespočítali do opačného extrému.

Navzdory širokému odporu prosadil francouzský prezident reformu francouzského důchodového systému. Přesto, tvrdí Giovanni Capoccia, boj ještě neskončil. Situace posílila hlavně Marine Le Pen a může mít důsledky i za hranicemi Francie.

Program a volební kampaně lepenovců bývají založené na odporu vůči migraci, velkým tématem je pro francouzské nacionalisty šíření islámu v zemi. Muslimové jsou ale také voličskou skupinou, kterou nelze přehlížet.

Sen Emmanuela Macrona, že vstoupí do dějin jako prezident reformátor, se začíná rozplývat. Kvůli snaze obejít hlasování v dolní komoře a schválit důchodovou reformu pomocí článku 49.3 čelí prezident masivním protestům.

Komentář Petra Janyšky: Dvě třetiny Francouzů nesouhlasí s důchodovou reformou prezidenta Emmanuela Macrona ‚ část z nich vedená odbory proti ní demonstruje, menší část s ní souhlasí. A minoritní části obyvatel – podle médií příslušníkům extrémní levice – o reformu vůbec nejde, jen využívá příležitosti poprat se s policií, zapalovat popelnice a vytvářet chaos. Právě poslední část ovšem na televizních obrazovkách vidíme nejvíc.

V roce 2017 se nastupující francouzský prezident Emmanuel Macron zavázal udělat „vše pro to, aby už nebyl důvod volit extremismus“. Zjevně na tom měla podíl i Marine Le Penová, jeho hlavní soupeřka z krajně pravicové Národní fronty (NF).

Penzijní reforma, proti níž se bouří Francouzi, je bezesporu potřeba. V tom má prezident Macron naprostou pravdu. Způsob, jakým ji protlačuje, se mu ale může vymstít.

Česká republika není jedinou zemí, kde přestává být stávající důchodový systém udržitelný. Ve Francii prezident Emmanuel Macron vše vsadil na jednu kartu a rozhodl se obejít poslance v Národním shromáždění, kde nemá většinu. Uplatnil článek ústavy 43.9, který to vládě umožňuje. Do ulic okamžitě vyšli demonstranti, které musela rozhánět policie slzným plynem a opozice nepustila premiérku v parlamentu ke slovu.

Bez souhlasu dolní komory přijala francouzská vláda novou důchodovou reformu. Zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let se nelíbilo poslancům opozičních stran. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá v dolní komoře většinu, proto se vláda rozhodla použít článek 49.3 ústavy a přijmout reformu bez hlasování poslanců, vysvětluje Česká televize.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo dnes o zákonu hlasovat.

Francouzská vláda použila článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo dnes o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Krok velmi kritizuje opozice. Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyjádřením nedůvěry vládě. Opozice má ale jen malou šanci na úspěch, protože takový návrh nepodpoří pravicoví Republikáni (LR). Sporná reforma, proti které odbory pořádají od ledna masivní protesty, tak po dnešním schválení Senátem směřuje k definitivnímu přijetí.

Vůdce francouzského krajně pravicového Národního sdružení ve středu prohlásil, že ve věci Ukrajiny souhlasí s prezidentem Emmanuelem Macronem. Lepenovci předtím dlouhá léta těžili z ruských peněz.

Snahy reformovat francouzský důchodový systém a stávky, které následovaly, patří k evergreenům francouzské politické scény. Každý francouzský prezident se snažil důchodový systém zmodernizovat. Pokaždé se stejným výsledkem. Velké plány důchodové reformy se vždy proměnily na více či méně kosmetické změny.

Podle proruského dezinformačního webu Aeronet existuje pozoruhodná shoda mezi volebními výsledky v prezidentských volbách u nás a v jiných zemích. Není to prý přímé falšování, ale populace je už ...

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Byl to rok plný střetů příznivců „uzavřeného“ a „otevřeného“ přístupu ke světu se značně smíšenými výsledky

Když Emmanuel Macron v květnu 2022 vyhrál prezidentské volby pro své druhé funkční období, věřil, že by mohl vést Francii po královské cestě reforem. Bylo to však před parlamentními volbami v červnu 2022, kdy jeho strana a jeho spojenci ztratili naprostou většinu v parlamentu, což donutilo Macrona ke kompromisům. Na to nebyl zvyklý.

Ve čtvrtek 8. prosince představil Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik společnosti Saxo Bank, letošních 10 šokujících předpovědí na rok 2023. Jak sám Jakobsen říká, pravděpodobnost jejich splnění je malá, ale ne nereálná, jak se v minulosti párkrát potvrdilo. Zároveň přiznal, že v této neočekávané době je těžké přijít s něčím víc šokujícím, než je současná realita.

Nejznámější evropští proruští politici – maďarský premiér Viktor Orbán a francouzská opoziční politička Marine Le Penová – využili korupční skandál v Evropském parlamentu ke své obhajobě, že podporují Putinovo Rusko výměnou za finance.

Na škole studoval geografii, do politiky ale vstoupil už ve svých 16 letech. Dnes sedmadvacetiletého Jordana Bardellu zvolili v sobotu předsedou Národního sdružení. Stal se tak prvním šéfem strany, který nepochází z rodu Le Penů.

Francouzské ministerstvo práce chce podle britského listu The Daily Telegraph udělovat povolení k pobytu i nelegálním migrantům, pokud pracují v „zátěžových“ odvětvích, jako je stavebnictví, které trpí rozsáhlým nedostatkem pracovních sil. Úřady se tak snaží obsadit asi 400 tisíc volných míst v klíčových sektorech průmyslu.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské nacionálně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů, napsala agentura Reuters.

Nový lídr už rok působil jako dočasný předseda strany.

Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) 27letý europoslanec Jordan Bardella. Stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.