Marine Le Pen

Mainstreamoví politici mohou využít toho, že pro mnoho voličů se politika stala příliš velkým spektáklem, míní analytik Pawel Zerka. Musí ale najít recept na to, jak pracovat s tématy, které monopolizovala krajní pravice.

Výpady proti NATO i celní výhružky. Představitelé evropské krajní pravice a populisté řeší, jak skloubit ideologickou shodu s americkým prezidentem s jeho kroky, které Evropě ubližují.

Je to už podruhé, co byla v jednom týdnu napadena vycházející hvězda Marine Le Penové a také potenciální kandidátka na prezidenta a současná favoritka průzkumů.

V Brně se má příští rok konat výroční sjezd sudetoněmeckého spolku. SPD se proto rozhodla oprášit varování před „pohrobky nacistů“. Paradox, na evropské půdě se ve stejnou chvíli druží s AfD.

Zde je uvedeno sedm způsobů, jak můžeme bránit liberální stát před těmi, kteří by jej chtěli zničit

Začíná se objevovat společensky orientovaná ultrapravice, která přijímá myšlenku, že španělská chudoba je strukturální.

Geert Wilders se těšil na vítězství v předčasných nizozemských volbách, které byly vyvolány tím, že přestal podporovat vládu. Místo toho jeho Strana pro svobodu ztratila 11 poslanců a získala stejných 26 křesel jako středové liberální D66, se kterou těsně prohrála. D66 výrazně posílila, dosud měla jen devět poslanců.

Krajní pravice v Itálii vytrvale vede, v průzkumech vítězí také v Německu, Francii a Spojeném království

V nizozemském parlamentu už skoro 20 let sedí poslanci Strany pro zvířata. Hlavním bodem jejího programu je posílení práv a ochrany zvířat. Od letoška ale strana není osamocená – mezi jejími členy došlo k rozkolu, jejich část založila novou stranu s názvem Mír pro zvířata.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy čelí ve vězení výhrůžkám smrtí. Na sociálních sítích se objevilo video, které první noc Sarkozyho pobytu za mřížemi natočil jeden z vězňů. Je na něm slyšet, jak skupina trestanců výkřiky na nádvoří zasypává exprezidenta hrubými urážkami a hrozbami. Natáčející vězeň se tomu směje.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy do pařížské věznice La Santé nastoupil teprve v úterý. Už nyní ale jeho uvěznění vyvolává obavy o jeho bezpečnost. Několik jeho spoluvězňů je izolováno a vyšetřováno. Sarkozy má jako exprezident ve věznici policejní ochranu.

V rámci seriálu Mladí u moci budeme přinášet portréty politiků, kteří už v mladém věku dosáhli vysokých postů. A představíme také to, jakým způsobem se do těchto postů dostali. I kvůli aktuálně probíhající politické krizi začneme s představováním ve Francii.

Nejnavštěvovanější muzeum světa – pařížský Louvre – bylo v neděli ráno vykradeno. Pravděpodobně šlo o zkušené lupiče, kteří na celou akci potřebovali jen několik minut. Při loupeži nebyl nikdo zraněn, podle politiků ale byla zraněna čest a kulturní dědictví Francie.

Nicolas Sarkozy, bývalý francouzský prezident, se má v úterý dostavit do věznice La Santé v centru Paříže, aby si tam odpykal pětiletý trest. Touto věznicí prošla řada významných osobností – včetně několika českých.

Šéfredaktor Charlie Hebdo přijel do Prahy na festival umění a literatury Fall! do pražského Centra současného umění Dox.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu dnes v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry nové vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI), krátce poté poslanci odmítli velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení (RN). Informovaly o tom tiskové agentury a francouzská média. Premiér si díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve čtvrtek v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry nové vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté poslanci odmítli velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informovaly o tom tiskové agentury a francouzská média. Premiér si díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Francouzský správní soud potvrdil zákaz Le Penové kandidovat ve volbách.

Francouzský premiér ustál hlasování o vyslovení nedůvěry vládě jen velmi těsně, přesto slíbil, že bude výsledek druhého hlasování iniciovaného krajní pravicí respektovat.

Francouzští premiéři přicházejí – a také nezvykle rychle odcházejí. Za poslední dva roky Francie zažívá už šestou vládu, v jejichž čele se vystřídalo pět politiků. V podcastu 5:59 se ptáme, kam až může politická krize zemi zavést.

Premiér v projevu o stavu Commonwealthu vyslyšel labouristickou žádost, aby se ve čtvrtek při hlasování o nedůvěře vlády zdržel hlasování.

Francie se nachází v politické krizi, charakterizované častými změnami premiérů a neschopností parlamentu schválit klíčové rozpočtové návrhy. Tento stav, vyvolaný fragmentací sil po letních volbách 2024, ohrožuje nejen francouzskou ekonomiku, ale i celou Evropskou unii – a tím i naši českou realitu.

Krize a politické rozbroje se pojí se strukturálními problémy země se stupňující nerovností a pocitem nespokojenosti, které podkopávají samotnou identitu republiky.

Premiéra, kterého si Emmanuel Macron v pátek opět vybral poté, co předchozí rezignoval, čeká příští týden prezentace rozpočtu

Prezident, který na schůzku nepozval La France Insoumise a Národní sdružení (RN), na tiskové konferenci slíbil, že dnes jmenuje nového předsedu vlády

Krize na francouzské politické scéně se neustále prohlubuje. Další premiér, tentokrát Sébastien Lecornu, odevzdal demisi prezidentu Emmanuelu Macronovi a tomu už nezbývá moc kroků, kterými by mohl situaci v zemi stabilizovat. Žádná z variant není zárukou řešení a takřka jistě Macrona politicky oslabí. Ve hře je podle některých médií i jeho rezignace.

KOMENTÁŘ / Francouzská politika v poslední době stále více připomíná grotesku. Prezident Macron jmenuje premiéra, ten vystoupí před veřejnost s ambiciózním projevem hledání shody v rozděleném parlamen…

Sébastien Lecornu sliboval stabilizovat zemi po řadě francouzských vlád, které u moci setrvaly sotva několik měsíců. Namísto toho ale sám rezignoval po pouhých 28 dnech ve funkci. Co teď Francii čeká? A jak krize hospodářsky druhé nejvýznamnější země EU dopadne na ostatní členské státy, včetně Česka?

Jestli měl někdo zachránit politické dědictví prezidenta Emmanuela Macrona, byl to Sébastien Lecornu. Je jediným politikem, který byl ministrem všech francouzských vlád nepřetržitě od roku 2017, kdy se Macron stal prezidentem.

Sébastian Lecornu se ve středu večer vrátí do Elysejského paláce, aby projednal věci se stranami. Macron bude muset rozhodnout o jmenování nového předsedy vlády, vypsání nových voleb nebo o rezignaci.

ultrapravicová ofenziva podporovaná částmi PP, jejímž cílem je klást další překážky dobrovolnému přerušení těhotenství, přiměla PSOE k souhlasu s kodifikací práva na interrupci v Magna Carta, podobně jako je tomu ve Francii

Vinu za francouzskou politickou krizi přičítají prezidentovi už i někteří jeho političtí spojenci. Tlak na Emmanuela Macrona sílí. Odchod mu doporučil už i jeden z bývalých premiérů, který má ale sám prezidentské ambice.

Dosluhující premiér se schází se stranami, aby získal dohodu, která by zabránila předčasným volbám do Sněmovny či sesazení prezidenta

Ve Francii se rozhořely spekulace o možné rezignaci prezidenta Emmanuela Macrona. Podle zdrojů z Elysejského paláce hlava státu „převezme odpovědnost“, pokud do středy večer selžou jednání o sestavení nové vlády. Výrok, který zveřejnila některá média na základě zdrojů z Elysejského paláce, vyvolal v Paříži bouři – podle pozorovatelů může jít o nejvážnější politickou krizi Macronova mandátu. Pravděpodobnější ale než rezignace prezidenta se jeví nové volby.

V řadě zemí včetně Česka sílí politická hnutí prosazující deglobalizaci a návrat k nacionalismu. Odborníci varují, že tyto posuny by mohly světovou ekonomiku destabilizovat stejně, jako ve 30. letech minulého století.

Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých parlamentních volbách vyvolalo širokou odezvu v zahraničí. Zatímco na Slovensku převažují gratulace a očekávání obnovení užších vztahů, západoevropská média upozorňují na možné důsledky pro Evropskou unii a pro českou pomoc Ukrajině.

V březnu 2024 se Argentina stala první zemí na světě, která zakotvila právo na potrat do své ústavy s širokou politickou podporou dokonce i ultrapravicových uživatel,

Expremiér Andrej Babiš (ANO) se spojením s Viktorem Orbánem či Marine Le Penovou sám vyloučil z rozhodovacího procesu Evropy a už nebude hrát velkou roli. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl prezident Evropské lidové strany (EPP) a vlivný německý europoslanec Manfred Weber. Babiš jeho slova odmítl, redakci řekl, že ho šéf EPP nesnáší kvůli tomu, že měl s ostatními lídry Visegrádské čtyřky (V4) zamezit, aby se Weber stal předsedou Evropské komise.

Je to fenomén, který balancuje mezi efektivní kampaní a hazardem s důvěrou voličů. O místa ve Sněmovně se někteří politici ucházejí jako hlavní tváře svých stran i přesto, že už vykonávají jiné mandáty získané teprve nedávno.

NÁZOR / Václav Klaus v rozhovoru pro časopis TO působí jako unavený starší pán, kterému se zhroutil svět, nechápe ho prakticky nikdo a všechno tedy dopadne špatně. Autentickou pravici a Rusko chápe je…

Jan Špaček: Při moderování předvolebních debat mě překvapilo, že někteří politici nechtějí nebo nepovažují za nutné k mladšímu obecenstvu hovořit.

Česká republika je zemí uprostřed Evropy, a tudíž je mimořádně důležitá jako most mezi exkomunistickými státy a Západem. Zároveň je díky tomu v klíčové rozhodovací pozici Evropy. V první části exkluzivního rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec a prezident Evropské lidové strany (EPP), nejsilnější partaje v Evropském parlamentu, Manfred Weber. Zatímco současný premiér Petr Fiala (ODS) je podle něj ostatními lídry respektován, a to i díky obsahu své politiky, předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš se sám vyloučil z rozhodovacího procesu v Evropě spojenectvím s Viktorem Orbánem či Marine Le Penovou.

Macronův boj o politické přežití pozoruje s nervozitou zejména Německo, které je dlouhodobě považováno za stěžejního partnera Francie.

Abascal je teď podle průzkumů na vrcholu, ale stále nedosahuje takových čísel, jaká v jiných zemích kontinentu vykazuje krajní pravice

Soudcovská odborová unie zastupující soudce a státní zástupce označila rozsudek za ukázku soudcovské nezávislosti.

Češi v nadcházejících volbách rozhodnou, zda zůstanou nadále součástí Evropy, nebo v ní budou izolováni. Na pondělní tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně to prohlásil prezident nejsilnější partaje v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), Manfred Weber. Vyjádřil názor, že hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše, které ve volebních průzkumech jasně vede, se staví po bok kontroverzních postav, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán či francouzská politička Marine Le Penová. Za špatný příklad považuje cestu Slovenska, kde se předloni k moci vrátil čtyřnásobný premiér Robert Fico.

/ANALÝZA/ Největším problémem občanů České republiky jsou ceny a kvalita potravin, dostupnost bydlení a zdravotní péče. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Polovina lidí si myslí, že - s nadsázkou řečeno - levný tuk je hlavním problémem, který by měla řešit příští vláda.

Deník.cz přináší další část unikátní ankety se sedmi lídry nejsilnějších politických uskupení, která mají šanci usednout do sněmovny. Další otázka, na níž se ptala politická analytička Deníku Kateřina Perknerová, se zaměřila na zahraniční politiku a zjišťovala, které své zahraniční protějšky mají lídři kandidujících stran v oblibě. Ministr vnitra a lídr STAN Vít Rakušan odpověděl, že vždy obdivoval Baracka Obamu, podle lídra Pirátů Zdeňka Hřiba je potřeba ocenit Volodymyra Zelenského a lídr SPD Tomio Okamura má lidsky rád Marine Le Penovou. Deník nastiňuje, jak si představitelé kandidujících uskupení vedou na půdě Evropského parlamentu a s jakými zahraničními stranami se tam druží.

Vleklá politická krize ukazuje, že Francie potřebuje nejen úplně jinou vládu, ale nejspíš i jiný politický systém, který bude lépe reprezentovat názory občanů.

Francií ve středu otřásly protesty internetové iniciativy „Všechno zablokujme“. Na síle ale nabývá i online hnutí „Nicolas to zaplatí“, které je pro prezidenta Macrona rovněž nepříjemné. Pochází totiž z jeho voličského jádra.

Evropa čelí vážné demografické krizi, která může v příštích desetiletích zásadně proměnit podobu kontinentu. Podle prognóz Eurostatu klesne při současné úrovni migrace počet obyvatel EU do roku 2100 o šest procent, tedy ze současných 447 na 419 milionů.

Francie měla už skoro hodinu nového premiéra, když se tato zpráva teprve objevila na českých webech. Nový Apple zdá se býti zajímavějším.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho menšinová vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval v úterý novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní fran…

Den poté, co vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua nezískala důvěru parlamentu, předal v úterý ministerský předseda v Elysejském paláci prezidentu Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron několik hodin nato jmenoval premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua. Ve Francii zatím panují obavy z nestability, která by mohla panovat během sestavování nové vlády.

Francouzská politika se noří do čím dál hlubší krize. Emmanuel Macron po pádu vlády přijal demisi Françoise Bayroua a urychleně za něj hledá nástupce. „Pokud jím bude někdo, kdo naváže na Bayrouův politický kurz, odsoudí novou vládu k dalšímu neúspěchu,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz francouzský politolog Jean-Yves Camus. Média dění ve Francii připodobňují například k jízdě na kolotoči či „ďábelské Rubikově kostce“.

Prezident preferuje rychlé jmenování nového vůdce a vyhnutí se předčasnému rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.

Francouzští poslanci včera vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.

KOMENTÁŘ / Francie přišla o dalšího premiéra. Poslanci Národního shromáždění v pondělí dle očekávání svrhli vládu Françoise Bayroua, který byl přitom prezidentem Emmanuelem Macronem jmenován tepr…

Francouzští poslanci dnes vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.