Marine Le Pen

O izolovaných nezletilých migrantech se kandidát na francouzského prezidenta vyjádřil jako o „zlodějích, vrazích a násilnících“.

Ačkoli se navzdory všem krizím francouzskému prezidentu Emmanuelovi Macronovi podařilo udržet v čele průzkumů veřejného mínění, vyhráno zdaleka nemá.

Sociální sítě, influenceři a další, kdo vědomě šíří fake news, by měli být ve Francii hnáni k odpovědnosti. V úterním projevu to navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron, informuje agentura AP. Francouzi budou za tři měsíce vybírat novou hlavu státu.

Podle nejnovějšího předvolebního průzkumu stanice BFM TV francouzský prezident Emmanuel Macron začal ztrácet preference a propadl se o tři procentní body na 22 až 23 procent. Jedním z důvodů Macronova poklesu preferencí by podle médií mohlo být jeho nedávné vyjádření, že hodlá ztrpčovat život lidem, kteří se nenechali očkovat proti koronaviru, aby je přiměl změnit názor. První kolo prezidentských voleb bude ve Francii 10. dubna.

Krajně pravicový kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour dnes slovně zaútočil na školní spolky, které bojují proti rasismu či homofobii, a prohlásil, že dětem vymývají mozky. Podle agentury Reuters také vyzval k návratu ke konzervativnějšímu vzdělávacímu systému.

Vyvěšení vlajky Evropské unie na Vítězném oblouku zadělalo Emmanuelu Macronovi na problém. Do předvolebního boje ji zatáhli všichni (krajně) pravicoví protikandidáti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované.

Francie v úterý zaznamenala skokový nárůst nově nakažených koronavirem. Laboratoře potvrdily 271 686 pozitivních případů.

Francouzský prezident Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien. Poslanci v posledních dnech projednávají zákon, který neočkovaným zakáže vstup například do restaurací.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien.

Francouzská hlava státu Emmanuel Macron si tři měsíce před prezidentskými volbami opět znepřátelil část obyvatel a politiků. V rozhovoru pro deník Le Parisien prohlásil, že strategií v boji s pandemií koronaviru je mimo jiné i, galantně řečeno, naštvat neočkované.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien. Poslanci v posledních dnech projednávají zákon, který neočkovaným zakáže vstup například do restaurací.

Podle spisovatele Emmanuel Macron obhájí mandát a Éric Zemmour bude dál rozdělovat společnost. Knihu ještě před vydáním zcizili internetoví piráti.

Z pařížského Vítězného oblouku v neděli úřady nechaly sejmout vlajku Evropské unie, kterou tam umístily u příležitosti zahájení půlročního předsednictví Francie v EU. Stalo se tak poté, co vyvěšení vlajky na symbolu francouzských vojenských úspěchů kritizovala Marine Le Penová a další představitelé nacionalistické pravice, informují média. Le Penová může být podle průzkumů hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních prezidentských volbách.

Prezidentská kandidátka a vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová protestuje proti vlajce Evropské unie, která byla u příležitosti zahájení půlročního předsednictví Francie v EU vyvěšena na Vítězném oblouku. Informovala o tom agentura Reuters. Le Penová může být podle průzkumů hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních prezidentských volbách.

U příležitosti zahájení francouzského předsednictví Evropské unie 1. ledna 2022 byla pod Vítězným obloukem v Paříži, na místě, kde obvykle vlaje francouzská státní vlajka, vyvěšena obrovská modrá vlajka Evropské unie. Její instalace vyvolala značně nesouhlasné a pobouřené reakce mnoha opozičních politiků a prezidentských kandidátů na levici i pravici, počínaje národními konzervativci Éricem Zemmourem a Marine Le Penovou a rovněž republikánkou Valérií Pécresseovou, ale i komunistou Jeanem-Lucem…

Svět bude v právě zahájeném roce vyhlížet konec pandemie či těžko předvídatelné francouzské prezidentské volby.

Francie zažívá tsunami nákazy covid-19. Za posledních 24 hodin země zaznamenala 208 000 nových případů nákazy, což je nejen národní, ale i evropský rekord.

Nejen Le Penová a Zemmour, ale i nejnovější kandidátka ve francouzských prezidentských volbách se rozhodla zacílit na Francouze, kteří mají strach z imigrantů. Středopravicová Pécressová převzala slovník krajní pravice.

Rád sebe vidí jako generála a prezidenta Charlese de Gaulla. Francie, jakou jsme znali, podle něj skončí, pokud nezastavíme migranty. Krajně pravicová rétorika Érica Zemmoura je agresivní a zdánlivě i propracovaná. Jak velkou hrozbou bude v prezidentských volbách pro Macrona a Le Pen?

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer vystoupí ve dvouhodinové televizní debatě, jejímž tématem je budoucnost Francie. Ačkoliv vládní tým Macronovu účast prezentuje jako vystoupení hlavy státu k závažným tématům, podle opozice je to součást jeho kampaně před dubnovými prezidentskými volbami.

Dalším kandidátem pro prezidentské volby ve Francii se stal novinář a esejista Éric Zemmour. Ten na sebe strhl velkou pozornost v roce 2014, když vydal knihu s provokativním názvem Francouzská sebevražda.

Valérie Pécressová, kandidátka francouzských opozičních republikánů (LR) na úřad prezidenta, ostře kritizovala stávajícího šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona za jeho politiku.

První kolo prezidentských voleb ve Francii bude pravděpodobně fungovat jako takové (americké) primárky. Voliči si vyberou, kdo z pravé strany politického spektra bude ve druhém kole čelit Emmanuelu Macronovi: republikánský kandidát nebo jeden ze dvou krajně pravicových?

Hlavní jména prezidentského klání ve Francii jsou už jasná. A vypadá to, že půjde o těsný souboj. „Nevíme, koho proti sobě bude mít Emmanuel Macron v druhém kole. Víme jen to, že to nebude kandidát levice,“ říká Jacques Rupnik.

Fascinace Éricem Zemmourem opadává, kontroverzní kandidát na francouzského prezidenta v průzkumech ztrácí. Zaostává i další kandidátka krajní pravice, Marine Le Penová. Možné alianci ale stojí v cestě jejich vzájemná animozita.

Emmanuel Macron by nemusel v druhém kole prezidentských voleb uspět, vyplývá z nejnovějšího průzkumu preferencí ve Francii. Porazit by ho mohla Valérie Pécresseová, která je alternativou pro ty, kterým Macron přijde arogantní.

První předvolební mítink Erika Zemmoura nešel úplně podle plánu. Krajně pravicového kandidáta na francouzského prezidenta při příchodu na pódium jeden z účastníků akce napadl a krátce podržel za krk, než ho stihla ochranka zpacifikovat.

Kontroverzní kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour, kterého francouzská média označují za krajně pravicového politika, v neděli oznámil vznik politické strany Reconquête (Znovudobytí). První předvolební shromáždění bývalého novináře se muselo z bezpečnostních důvodů přesunout. V Paříži proti němu protestovaly po výzvě odborů tisíce lidí. Podle agentury AP Zemmourovi přívrženci na shromáždění zbili aktivisty protestující proti rasismu.

Kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour v neděli oznámil vznik politické strany Reconquête (Znovudobytí). První předvolební shromáždění bývalého novináře, který je kritický vůči přistěhovalcům, se muselo z bezpečnostních důvodů přesunout. V Paříži proti němu protestovaly po výzvě odborů tisíce lidí. Podle agentury AP Zemmourovi přívrženci na shromáždění zbili aktivisty protestující proti rasismu. V pařížské čtvrti La Défense se konal mítink dalšího z prezidentských kandidátů, krajně…

Kontroverzní kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour, kterého francouzská média označují za krajně pravicového politika, oznámil v neděli vznik politické strany Reconquête (Znovudobytí).

Lídři evropské konzervativní pravice v sobotu ve Varšavě jednali o spolupráci, která by měla přinést změnu Evropské unie. Ta se podle nich teď chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí sedmadvacítky. Lídři deklarovali užší spolupráci při obraně suverenity jednotlivých unijních států v Evropském parlamentu. Novou politickou sílu v něm ale neutvoří, uvedla agentura AP.

Primárky francouzské pravicové strany Republikáni (LR) vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová. Podle průzkumů ale Pécresseová příliš šancí na postup do druhého kola v dubnových volbách nemá.

Primárky francouzské pravicové strany Republikáni (LR) vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová. V sobotním druhém kole porazila šéfa regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Érika Ciottiho poměrem 60,9 ku 39 procentům hlasů.

Lídři euroskeptické pravice na kontinentu hledají způsob, jak spojit síly. V sobotu se sejdou ve Varšavě.

Éric Zemmour tvrdí, že příští rok musí zasáhnout do francouzských prezidentských voleb, aby "zachránil" zemi.

Francouzští Republikáni vybírají muže či ženu; osobnost, která se v květnových prezidentských volbách pokusí vystřídat Emmanuela Macrona v Elysejském paláci. Kandidátů je pět, straníci rozhodnou nejpozději v sobotu odpoledne.

Bývalý francouzský novinář Éric Zemmour v úterý oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta Francie. Místní média jej řadí ke krajní pravici. Během října a tohoto měsíce v několika průzkumech předběhl tradiční představitelku tohoto směru Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Konzervativní francouzský komentátor Eric Zemmour sice stále oficiálně nesdělil, že bude kandidovat na prezidenta, ale po jeho návštěvě Londýna tento týden, rozhovoru pro deník Telegraph a po oznámení velké akce na 5. prosince, o tom už není žádných pochyb.

Něco přes šest měsíců zbývá do klíčového souboje o Elysejský palác, jehož vítěze už politici hlavně v Evropské unii nervózně vyhlížejí. Ještě v červnu to vypadalo na odvetu francouzských prezidentských voleb z roku 2017. Dosavadní prezident Emmanuel Macron je zatím stále favoritem, ale seznam lidí, kteří by ho mohli porazit, se o něco rozrostl. Zde jsou tři kandidáti s reálnou šancí postupu do druhého kola.

Rada Evropy, která je nezávislá na Evropské unii, spustila před časem marketingovou kampaň podporující pod vlajkou diverzity nošení hidžábu – typického šátku pro muslimské ženy. Projekt se však setkal s tvrdou kritikou zvláště ze strany Francie, na jejíž nátlak nakonec projekt tato mezinárodní organizace zastavila.

Francouzský prezident Emanuel Macron, který usiluje o znovuzvolení, vyzval svého ministra školství Jean-Michela Blanquera, aby v zemi zastavil levicový progresivismus. Podle kritiků se tato ideologie šíří z USA a vláda se bojí, aby Francii nečekal obdobný scénář jako v Americe. „Ve Spojených státech tato ideologie vyvolala reakci, která vedla k vzestupu Donalda Trumpa,“ řekl Blanquer deníku Le Monde a dodal, že „Francie a její mládež tomu musí uniknout.“

Francii čekají za půl roku prezidentské volby. O Macronovo křeslo projevilo zájem téměř 30 kandidátů.

Evropská komise se podle maďarského premiéra Viktora Orbána mění v ideologické centrum, od něhož Polsko a Maďarsko den za dnem zažívají v Evropské unii „modernizovanou podobu“ Brežněvy doktríny vměšování. Orbán to podle agentury MTI řekl v Budapešti po setkání s francouzskou prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou, která postojům svého konzervativního hostitele vyjádřila podporu.

Evropská komise se podle maďarského premiéra Viktora Orbána mění v ideologické centrum, od něhož Polsko a Maďarsko den za dnem zažívají v Evropské unii "modernizovanou podobu“ Brežněvy doktríny vměšování. Orbán to podle agentury MTI řekl v Budapešti po setkání s francouzskou prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou, která postojům svého konzervativního hostitele vyjádřila podporu.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý přijal v Budapešti kandidátku na francouzskou prezidentku Marine Le Penovou. Podporu jí ale vyjádřit odmítl. Před měsícem byla u Orbána na návštěvě také vycházející hvězda francouzské krajní pravice Eric Zemmour.

Maďarsko čekají v příštím roce klíčové parlamentní volby, Francii zase prezidentské. Poté co maďarský premiér přijal krajně pravicového kandidáta Erika Zemmoura, se za ním chystá i Marine Le Penová.

Přednášky, které vypadají jako předvolební mítinky, první sponzorské dary, možný hlavní štáb a spojenectví - bývalý krajně pravicový novinář Éric Zemmour sice ještě oficiálně neohlásil svou kandidaturu na prezidenta Francie, ovšem kampaň na jeho podporu už jede na plné obrátky, píše AFP. Na Zemmoura se navíc nevztahují žádná omezení pro kandidáty, protože on jím ještě stále oficiálně není. To mu zajišťuje více volnosti i například prostor ve sdělovacích prostředcích bez limitů.

Ve Francii vychází nová politická hvězda, která může výrazně zasáhnout do jarních prezidentských voleb. Není členem žádné strany a svou kandidaturu ještě ani oficiálně nepotvrdil. Třiašedesátiletý spisovatel a novinář Erik Zemmour v posledních průzkumech předběhl všechny známé politiky a ve volbách by se dostal do druhého kola – jako přímý soupeř Emmanuela Macrona. Čím Francouze uhranul?

Průzkum veřejného mínění zveřejněný minulý týden vyvolal v celé Francii šok. Éric Zemmour, krajně pravicový publicista a spisovatel, by získal v prezidentských volbách 17 procent, což ho řadí v boji o Elysejský palác na druhé místo před Marine Le Penovou, šéfku Národního sdružení orientovaného na stejnou voličskou základnu.

Květnové prezidentské volby ve Francii mohou mít jiné druhé kolo než ty minulé. Marine Le Penovou totiž vůbec poprvé v průzkumu předstihl další krajně pravicový kandidát Eric Zemmour.

Známý francouzský konzervativní komentátor a publicista Éric Zemmour, o kterém se stále více spekuluje, že bude kandidovat na prezidenta, se v předvolebních průzkumech bleskově vyšvihl na třetí místo, těsně za šéfku Národního sdružení Marine Le Penovou. Té průzkumy dosud dávaly jasnou šanci spolu se současným prezidentem Emmanuelem Macronem pro postup do druhého kola voleb, který se budou ve Francii konat za necelý rok. Informace přinesly deník Le Parisien a následně například Le Figaro.

Krajně pravicový komentátor a spisovatel Eric Zemmour sice kandidaturu na francouzského prezidenta oficiálně neoznámil, na jihu země už ale zahájil kampaň.

Krajně pravicový novinář a komentátor Éric Zemmour oznámil odchod z pořadu stanice CNews přezdívané „francouzská Fox News“. Známý kritik imigrace a islámu tak podle francouzských medií možná vstoupí do boje o Elysejský palác.

Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku.

O kandidatuře socialistky Anne Hidalgové do Elysejského paláce se už měsíce spekuluje, nyní se starostka francouzské metropole definitivně rozhodla. V průzkumech ale zatím zaostává.

Smrt Jeana-Paula Belmonda (†88) zarmoutila prakticky celou Francii. S hereckou legendou se dojemně rozloučili nejen jeho herečtí kolegové jako Vincent Cassel, ale i přední francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. "Byl národním pokladem," napsala hlava státu.

Posledních několik týdnů Francouzi hlasitě ukazovali, že nechtějí povinné očkování nebo výhody a nevýhody s ním spojené.

V Paříži i řadě dalších francouzských měst se v sobotu konaly demonstrace odpůrců takzvaných covidových pasů, jimiž se bude od 9. srpna nutné prokázat před vstupem na většinu veřejných míst. Podle ministerstva vnitra vyšlo do ulic přes 200 tisíc lidí, což je více než předchozí dvě protestní soboty. V Paříži se část demonstrantů střetla s policií. Na několika místech protestující útočili na novináře, uvedla agentura AFP.