Mark Rutte

"Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území, aniž by bylo jasné, jaké bezpečnostní záruky jí poskytnou," uvedl prý Macron.

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělním konferenčním telefonátu evropských spojenců a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že existuje možnost, že Spojené státy zradí Ukrajinu. Informuje o tom německý týdeník Der Spiegel, který získal přepis telefonického rozhovoru, kde se lídři radili, jak chránit Kyjev a ukrajinského prezidenta před lidmi, kteří nejsou jmenovaní, ale z kontextu vyplývá, že jde o americké vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.

Nejde o první případ, kdy byly v Černém moři objeveny zbloudilé ukrajinské bezpilotní lodě.

Zatímco se svět baví o tom, kdy a jak skončí válka na Ukrajině, Norsko s Německem v Bruselu oznámily, že do konce roku pošlou dalších 700 milionů eur na nákup zbraní pro Kyjev. Norové dají 500 milionů, Němci 200 milionů – obojí skrz alianční program NATO, který umožňuje nakupovat americkou vojenskou techniku. Není to charita. Je to investice do toho, aby Ukrajina mohla vyjednávat o míru z pozice síly, ne zoufalství.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide před zahájením zasedání NATO prohlásil, že evropské členské státy aliance jsou přesvědčeny, že jakékoli plány na rozdělení Evropy, jako tomu bylo například v …

Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení středečního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

Rutte oznámil, že se Austrálie a Nový Zéland připojily k programu financování nákupu zbraní z USA, které budou poslány do napadené země

Ministři zahraničí zemí NATO v Bruselu projednávali zvyšování obranných výdajů a pomoc Ukrajině. Česko reprezentoval Jan Lipavský. Do programu zajišťujícího dodávky pro Kyjev se slíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO.

Dosavadní diplomatická jednání ukazují, že Rusko jen hraje o čas, uvedl před středečním jednáním v sídle NATO odcházející český ministr zahraničí Jan Lipavský. Kdyby chtělo jednat o míru, zastavilo by…

Norsko dá dalších 12 miliard korun na nákup zbraní pro Ukrajinu, Německo přispěje dalšími 4,8 miliardy korun, uvedli ve středu ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Aliance před koncem roku navyšuje podporu Ukrajiny. Podle šéfa NATO mají spojenci ambici držet tok zbraní a financí v hodnotě miliard dolarů měsíčně — Kremlu má být jasné, že Západ neustupuje.

Peníze půjdou přes alianční program PURL, který umožňuje rychlé nákupy amerických zbraní pro obranu proti ruské agresi.

Podle šéfa NATO Marka Rutteho musí Rusko pochopit, že na Ukrajinu budou dál proudit zbraně. Spojenecké státy do konce roku poskytly finance na zbraně pro Ukrajinu ve výši 104 miliard korun.

Generální tajemník NATO Mark Rutte navštívil Island a jednal s premiérkou Kristrún Frostadóttir a ministryní zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir.  Během návštěvy generální tajemník navštívil leteckou základnu Keflavík a přeletěl vrtulníkem nad lávovými bariérami Grindavík – stavbami postavenými na ochranu města a blízké kritické infrastruktury před opakovanou sopečnou aktivitou. „Sopečné erupce nutí obyvatele Grindavíku znovu a...

Brusel - Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

V blízké době by měly spojenecké země zaplatit nové příspěvky za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, domnívá se Mark Rutte. Pomoc Kyjevu bude také tento týden jedním z témat na schůzce ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Brusel - Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Generální tajemník NATO Mark Rutte promluvil na třetí konferenci NATO o cloudu v Bruselu a zdůraznil klíčovou roli průmyslu v posilování digitální obrany Aliance. „Bez silného a zároveň inovativního průmyslu prostě neexistuje silná obrana,“ prohlásil a spojil zaměření konference na bezpečnost, fog a edge computing a inovace s širšími bezpečnostními cíli NATO. Pan Rutte hovořil...

Mark Rutte to řekl nahlas. Generální tajemník NATO prohlásil, že Rusko nemá žádné právo rozhodovat o tom, kdo se může stát členem Severoatlantické aliance. „Rusko nemá žádné slovo nebo veto nad tím, kdo může být členem NATO,“ zněla jeho slova. Jenže hned vzápětí dodal něco, co celou věc komplikuje: „Ale uvnitř Aliance vyžaduje členství jednomyslnost.“

V rámci programu PURL, díky kterému země NATO nakupují zbraně od Spojených států a předávají je Ukrajině, získá Ruskem napadaná země do konce roku zbraně asi za pět miliard dolarů.

Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.

Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník Severoatlantic…

Generální tajemník NATO varuje, že Španělsko už brzy zjistí, že na obranu bude potřebovat 3,5 % HDP, a ujišťuje o Trumpovi: „Jo, toho chlápka mám rád“

Evropo, budíček. Dosavadní geopolitické dění od nástupu Donalda Trumpa do čela USA je hlasitým vzkazem, aby se Evropa probrala a stala se samostatnou jednotkou, zcela nezávislou na USA.

The defense ministers of the North Atlantic Treaty Organization recently met at their Brussels headquarters for their first meeting since the June summit in The Hague. While in June the member states agreed on an unprecedented increase in defense spending to five percent of gross domestic product by 2035, the October meeting showed how to put these commitments into practice. The main topics were anti-drone technology, the expansion of Operation Eastern Sentry, and continued support for Ukraine.

NÁZOR / Slovenský premiér Robert Fico žádá generálního tajemníka NATO Marka Rutteho o posílení protivzdušné obrany Slovenska, ale současně dodal, že Slovensko Ukrajině žádné zbraně nedodá. Může si je…

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Generální tajemník NATO a Fico se setkali během Rutteho návštěvy Bratislavy. Fico požadavek na posílení slovenské protivzdušné obrany odůvodnil tím, že slovenská armáda před jeho nástupem do úřadu poslala mnoho stíhaček Ukrajině.

Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. V úterý o tom informoval úřad slovenské vlády.

Bratislava - Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.

Středozemní moře, kdysi prostor tichého soupeření mezi NATO a Ruskem, zažívá v roce 2025 výraznou proměnu mocenské rovnováhy. Zatímco ještě před několika lety představovala ruská flotila ve Středozemí významný faktor vojenské i politické přítomnosti Moskvy, dnes se její stopy v oblasti prakticky vytrácí.  Foto: Středozemní moře, kdysi prostor tichého soupeření mezi NATO a Ruskem, zažívá v roce 2025 výraznou proměnu mocenské rovnováhy.

Komisař Evropské unie pro obranu a vesmír Andrius Kubilius promluvil na zasedání Severoatlantické rady (NAC). Přítomen byl i Rutte. Zasedání, kterému předsedal generální tajemník NATO Mark Rutte, znamenalo pro pana Kubiliuse třetí vystoupení v Radě a demonstrovalo pokračující spolupráci mezi NATO a Evropskou unií. Generální tajemník uznal potřebu zachovat jasné rozdělení práce mezi NATO a...

Můžeme si o demokratickém zřízení myslet cokoli, ale navzdory svým chybám je stále nejlepším režimem. Ovšem pokud demokracie nezmění svůj přístup, rozloží se sama s drobnou pomocí autokratů.

Ministři obrany Severoatlantické aliance se v polovině října sešli ve svém bruselském sídle v rámci první schůzky od červnového summitu v Haagu. Zatímco v červnu se členské státy dohodly na bezprecedentním zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035, říjnové jednání ukázalo, jak tyto závazky převést do praxe. Hlavními tématy byly protidronové technologie, rozšíření operace Eastern Sentry a pokračující podpora Ukrajině.

Všechny členské státy Severoatlantické aliance dohromady nyní vyrábí více munice než Rusko, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci s rumunským prezidentem Nicușorem Danem v Bukurešti. Své tvrzení opřel o otevření nových výrobních linek a rozšíření těch stávajících, přesná čísla výroby ale neuvedl.

Rob Jetten, bývalý ministr pro klima a od roku 2023 šéf Demokratů 66 (D66), by se podle médií mohl stát novým předsedou nizozemské vlády. Prosazuje jak tradiční sociálně liberální témata, tak i ty kontroverzní, týkající se imigrace a krize bydlení. Získal tím i pravicové voliče. Osmatřicetiletý politik oslovil nizozemce svým optimismem, bojem proti Wildersově Straně pro svobodu i účastí v televizní soutěži.

Po sečtení téměř 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné. Obě uskupení mají 16,7 procenta.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se zúčastnil setkání Koalice ochotných v Londýně. Setkání společně pořádali premiér Spojeného království Sir Keir Starmer a prezident Francie Emmanuel Macron. Po schůzi se generální tajemník připojil k tiskové konferenci s premiérem Starmerem, prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, premiérkou Dánska Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Dickem Schoofem. Přečtěte si celé tiskové...

Generální tajemník NATO Mark Rutte navštívil Washington D.C., kde se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem J. Trumpem, aby projednal podporu NATO pro ukončení války proti Ukrajině a nastolení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil roli, kterou NATO hraje v poskytování vojenské pomoci Ukrajině, jež podporuje schopnost země bránit se dnes a odradit od budoucí agrese....

Situace na frontě ukazuje neúčinnost ruské strategie a obrovskou cenu, kterou Rusko platí za drobné pokroky, jeho zásoby navíc nejsou nevyčerpatelné. Na tiskové konferenci v Londýně po setkání ko…

Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Kyjev balistickými raketami. Útok poničil budovy, ulice a auta. Zatímco v sobotu ráno hlásily ukrajinské úřady deset zraněných, během dne jejich počet stoupl na třináct. Dva další lidé zraněním podlehli, oznámila kyjevská policie na svém facebookovém účtu.

Podle německého ministra obrany je kontinent vojensky nepřipravený a potřebuje zásadní přestavbu obranné politiky – jinak může být pozdě.

Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.

Koalice ochotných v pátek řešila současný stav války na Ukrajině. Skrze videohovor se ji účastnil také premiér Petr Fiala (ODS).

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

„Když mluvím s Vladimirem, dobře se mi s ním povídá. A pak to nikam nevede,“ řekl americký prezident v souvislosti se zrušením dříve avizovaného summitu v Budapešti.

Střely Tomahawk jsem Ukrajině neposkytl, protože trvá velmi dlouho se s nimi naučit zacházet, prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump. K tomuto rozhodnutí Trump přikročil po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který ho varoval, že dodání tomahawků napadené zemi uškodí mírovému procesu. Před tím Trump veřejně prohlašoval, že už se jen musí zeptat Ukrajinců, na co střely dlouhého doletu hodlají použít.

Podle Trumpa není vhodná doba na jednání kvůli slabému pokroku v mírových snahách. Spojené státy také nově uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Po nedávných narušeních vzdušného prostoru drony a letouny ministři diskutovali o posílení odstrašení a obranného postavení NATO, mimo jiné prostřednictvím cvičení Eastern Sentry. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil připravenost Aliance slovy:„NATO je obranná aliance. Zůstane obrannou aliancí. Ale nenechte se mýlit – tato obranná aliance je připravena a ochotna udělat vše potřebné, aby udržela...

Generální tajemník Mark Rutte promluvil o ruské hrozbě směrem k alianci. "Věřme naší armádě," řekl. Ještě v červnu ale mluvil jinak.

Ukrajina by mohla ve válce proti Rusku přejít do ofenzivy. Americký prezident Donald Trump o tom bude podle svých slov diskutovat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Během pátečního setkání v Bílém domě by měli jednat i o dodávce slibovaných raket Tomahawk. Ukrajinu mají navíc podpořit i další země v rámci iniciativy označované jako PURL.

NATO a EU spolupracují na vytvoření zdi proti dronům na ochranu Evropy.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil, že se k iniciativě PURL na pomoc Ukrajině zavázalo připojit celkem až 17 aliančních zemí, donedávna jich přitom bylo jen šest. Program vznikl v srpnu a zajišťuje dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země aliance. Podle Rutteho je ale důležité, aby pokračovaly i další iniciativy. Zmínil přitom, že je potřeba, aby zůstala silná i česká muniční iniciativa.

Podle Marka Rutteho je Severoatlantická aliance natolik silná, že může projevit zdrženlivost a ruské letouny nad svým územím nesestřelovat. Uvedl to na setkání ve slovinské Lublani. Následně na prvním setkání ministrů obrany NATO od summitu v Haagu upřesnil, že tak NATO bude činit, pokud letouny nebudou hrozbou. Setkání se má zabývat právě otázkami protivzdušné obrany NATO a jak reagovat na průniky neznámých dronů nad území Aliance. Informují například The Times. Český prezident Petr Pavel…