Markéta Gregorová

Piráti v poslední době kritizují koaliční ODS za její spojenectví s vládní stranou Bratři Itálie na evropském poli. Postoj občanských demokratů považují za nepochopitelný. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v reakci na to uvedl, že se Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová a Marcel Kolaja chovají dětinsky. „Sami sedí v jedné frakci s bývalými komunisty a zabývají se hledáním jakýchsi ‚neofašistů‘,“ řekl mimo jiné.

Piráti v poslední době kritizují koaliční ODS za její spojenectví s vládními stranami z Itálie a Polska. Své znepokojení nad kooperací občanských demokratů s Bratry Itálie či polskou PiS zmínila i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Postoje ODS na evropské úrovni pak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS označila za nepochopitelné.

Jen pár hodin poté, co europoslanci přijali rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus, Evropský parlament (EP) čelí hackerskému útoku. Jeho webové stránky jsou aktuálně mimo provoz, nefungovaly však také interní systémy či wifi připojení v budovách parlamentu.

Evropský parlament ve středu označil Rusko, které od konce února vede válku proti Ukrajině, za stát podporující terorismus. Země útočí na civilní cíle a kritickou infrastrukturu. Režim v Rusku označil za „teroristický“ před zhruba týdnem i český parlament.

Na rozdíl od soukromých společností mají demokraticky zvolení politici zodpovědnost za bezpečnost svých občanů. Společnosti Meta, Google či Twitter mají ohromný světový vliv, který se dá účinně zneužít.

Internetové vyhledávače a sociální sítě těžko bojují s nepravdivými zprávami, pokud nejsou napsané v angličtině. A to se musí podle Evropského parlamentu změnit. Pokud internetoví giganti nebudou otevřeni jednání, jsou někteří europoslanci připravení zasáhnout rázněji než jen prostřednictvím doporučení.

Rusko by nemělo mít možnost vetovat důležité kroky v Organizaci spojených národů (OSN). To je názor členů delegace europoslanců, která v těchto dnech jedná v sídle OSN v New Yorku. Rusko je členem klíčové Rady bezpečnosti. Podle některých je napadení Ukrajiny dostatečný důvod pro jeho vyloučení.

Jeho strýc nepřežil výslech čínské policie a čtyři dny po zatčení zemřel. To je jen jeden z příběhů, který je popsán ve Zprávě o svědectví represí vůči ochráncům lidských práv ve třetích zemích. Tu v minulém týdnu na konferenci ve Štrasburku představila Organizace nezastoupených států a národů (UNPO). Akce se zúčastnili i někteří aktivisté, kteří popsali praktiky, kterým musí čelit.

Europoslankyně Markéta Gragorová v rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořila o tom, že (a jak) je potřeba zvýšit v Evropě bezpečnost kritické infrastruktury, a to nejen kvůli Rusku, ale také kvůli ...

Pokud chce Rusko s námi žít v míru a spolupracovat, nemohou Rusové nechat doma své rodiny a utéct na Západ. Myslí si to poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. „Jestli se jim nechce bojovat na Ukrajině, tak ať s tím začnou dělat něco doma,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS a dodal, že v tomto smyslu souhlasí s „kolektivní vinou“. Ostře se vyjádřila i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Pokud by podle ní Putin použil jaderné zbraně, do války by se konvenčními zbraněmi zapojila Severoatlantická aliance a Rusko rozdrtila.

Je na čase prohlásit Rusko za teroristický stát? Má to své důsledky jako přerušení obchodních a diplomatických vztahů. Přesto by se o takové věci mělo začít otevřeně debatovat. Myslí si to většina z hostů, kteří debatovali v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Jiří Kobza (SPD) však něco takového odmítl. „Když jsem slyšel, jak ruské rakety dopadají na energetickou infrastrukturu, nemohl jsem si nevzpomenout na humanitární bombardování Jugoslávie. Američani tam dělali to samé,“ řekl.

Nedělní předčasné volby v Itálii vyhrál pravicový blok v čele se stranou Bratři Itálie. Její šéfka Giorgia Meloniová tak dostane šanci sestavit vládu. Někteří evropští politici se obávají o italskou demokracii. Například europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ideologii Bratrů Itálie označila za „fašismus s lidskou tváří“. Obavy Pirátů na české scéně mírní především jejich koaliční partneři z ODS.

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.

Evropské země debatují o tom, jestli přijímat Rusy prchající před mobilizací. Na společném unijním postupu se zatím státy nedokázaly shodnout. Problém tak bude muset rozlousknout Evropská komise, kterou přizvaly k jednání.

Piráti vítají rozhodnutí Petra Mlejnka rezignovat na post ředitele civilní rozvědky. Nejmenší vládní strana se v posledních dnech rozcházela se zbytkem pětikoalice, když na začátek září chystala vlastní referendum o tom, zda se v případě Mlejnka distancuje od postoje vlády. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) Mlejnkovo odstoupení v rozhovoru pro CNN Prima NEWS označila za vítězství své strany. S tím ostře nesouhlasil její kolega z Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Části Pirátů vadí, že strana tiskne své listy u tiskárny pod holdingem Agrofert. Strana se hájí tím, že vyhrála výběrové řízení díky nejnižší ceně.

Existoval světec Dynda? A kdy má nastat onen den „na svatého Dyndy“?

Čeští europoslanci zvolení za Piráty hlasovali v Evropském parlamentu proti zahrnutí plynu a jádra mezi zelené investice, když podpořili námitku proti této výjimce. Všichni ostatní přítomní čeští europoslanci byli pro tzv. taxonomii - včetně těch opozičních. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová na CNN Prima News před hlasováním řekla, že Pirátům vadí zahrnutí plynu do taxonomie. Tvrdí, že plyn prosadili mimo jiné ruští lobbisté a znamenalo by to podporu války. Jádro naopak podporují…

Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu, který podpořil dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, je výbornou zprávou nejen pro ČR, ale i pro celou Evropu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). "Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost naprosto klíčová," komentoval na sociálních sítích hlasování europoslanců. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) rozhodnutí pomůže vybudovat udržitelnou a bezpečnou energetiku. Za vítězství zdravého rozumu hlasování označil i Síkelův předchůdce ve funkci Karel Havlíček (ANO). Europoslanci dnes na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi.

Hlavním cílem je zbavit se závislosti na uhlí a ropě. Kritici poukazují na to, že jádro a zemní plyn nejsou obnovitelné zdroje.

Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Dnešním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Čeští občané se nemusí obávat, že by neměli v zimě čím topit. Už jen proto, že se Česku daří plnit plynové zásobníky. Myslí si to pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Podle ní je však nutné, aby Evropská unie jednala solidárně, pokud chce minimalizovat dopady energetické krize na své občany. Uvedla to ve speciální debatě Česko v čele EU na CNN Prima NEWS.

Jako strana jsme byli trochu naivní, jak moc jsme důvěřovali některým lidem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS k předvolební koalici s hnutím STAN to uvedla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Reagovala tak na pražskou kauzu Dozimetr. Zároveň zdůraznila, že ona byla proti tomu, aby koalice vznikla.

Evropská unie jako celek si v rámci Zelené dohody pro Evropu vytkla za cíl postupně snižovat emise skleníkových plynů. Do roku 2030 se mají dle plánu Fit for 55 emise snížit o 55 procent oproti roku 1990.

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování ale byla ve skutečnosti pořádná dřina...

Tři měsíce od začátku války na Ukrajině mají do Evropského parlamentu stále neomezený přístup lobbisté z Ruské federace. Jde hlavně o zástupce ropných, plynárenských a jaderných společností, jako je Gazprom nebo Rosatom. To se ale nelíbí politické skupině Zelených a Evropské svobodné alianci, jejíž součástí jsou i čeští Piráti.

Přesně za měsíc, 1. července 2022, začne Česká republika předsedat v Radě Evropské unie. Podle politiků jde o důležitou a prestižní záležitost pro stát. Jaký to má ale význam pro obyčejné lidi? CNN Prima NEWS oslovila několik europoslanců, aby téma lidem jednoduše vysvětlili. Co předsednictví EU znamená pro babičku z malé české vesnice?

Lídři států EU v noci na úterý dospěli k dohodě na dalších sankcích vůči Rusku. Součástí embarga, které se bezprostředně dotkne dvou třetin dovozu ruské ropy do EU, je výsledný kompromis, který obsahuje výjimky pro některé státy včetně Česka. Je to pro Česko úspěch? Jakou podporu má v europarlamentu přijetí Ukrajiny do Evropské unie a jak zvládá Česko příliv uprchlíků z Ukrajiny? Hostem Tomáše Pancíře je europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.

Přes dva miliony dětí už utekly s rodiči před válkou na Ukrajině. V Praze pomáhá maminkám mimo jiné Komunitní centrum Roztyly, kde je aktuálně přibližně 80 dětí. Spolu s představiteli z Prahy 11 je ve čtvrtek přišla navštívit pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která přivezla hmotnou pomoc a mluvila jak s rodiči dětí, tak i s vedením centra. "Se zástupci města jsme se shodli, že městské části by měly mít snazší přístup k evropským penězům," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

Tipnete si, odkud pochází hezké „české“ pořekadlo „proti gustu žádný dišputát“? Že to zní německy? Kdepak!

Za propadem podpory Pirátské strany stojí podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové zejména trvající zklamání z volebního propadu, problémy však vidí i v tom, že strana nezvládá své vládní angažmá prezentovat. Piráti podle ní ve vládě svádí náročný boj o politickou agendu, ale právě i o mediální prostředí. „Myslím si, že jít do vlády nebyl nejlepší krok,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 Gregorová.

Pirátští europoslanci se shodují, že jsou potřeba další sankce proti Putinovu režimu. Oceňují návrh Evropské komise, ale upozorňují, že ho musí ještě jednomyslně schválit členské země. Piráti dlouhodobě kritizují způsob schvalování sankcí a v zahraničních otázkách prosazují hlasování kvalifikovanou většinou.

Europoslanci dnes vyzvali ke změně zakládajících smluv Evropské unie. Jedině tak je podle nich možné uvést do praxe doporučení, která minulý týden na základě debat s občany představila Konference o budoucnosti Evropy. Členské státy se k iniciativě stavějí se skepsí.

Češi věří Evropské unii méně než občané většiny členských zemí. Vyplývá to z nových údajů Evropské komise, která zveřejnila socio-demografické šetření v rámci průzkumu Eurobarometr. Během pandemie ale důvěra Čechů výrazně narostla. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové Evropská unie v době krize ukázala, že umí jednat - i když společné nákupy vakcín nebyly bez chyb, zachránily mnoho životů, uvedla to pro ŽivotvČesku.cz.

Evropský parlament minulý týden podpořil opatření týkající se transparentnosti odměňování žen a mužů.

Utéci z války je jedna věc. Důstojně přežít na druhé straně je věc druhá. Z Ukrajiny již odešly čtyři miliony lidí, přičemž velkou část tvoří děti a mládež. Evropský parlament nyní varuje před jejich zneužíváním.

Lahodný perník se u nás připravuje již od 14. století a recepty na jeho přípravu patřily ke střeženým tajemstvím. Jak tato oblíbená pochoutka ke svému jménu přišla?

V České republice jsou stovky tisíc ukrajinských uprchlíků. Budeme mít nárok na čerpání z fondů EU?

Češi nepřestávají pomáhat Ukrajině. Kdo může, stále nabízí ubytování, daruje oblečení nebo posílá peníze neziskovým organizacím. Těm Češi darovali už přes tři miliardy korun. Na sociálních sítích se ale objevují nejen soucitné reakce a názory.

Společná evropská armáda bude doplňkem k silám Severoatlantické aliance. Její velikost je druhořadá. Dosud tu nebyla jednotná evropská bezpečnostní strategie, upozornila europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ve vysílání CNN Prima NEWS. Vytvoření brigády rychlého nasazení ocenil i europoslanec Ondřej Kovařík (ANO), který připomněl, že americký exprezident Donald Trump tlačil Evropskou unii, aby se tolik nespoléhala na vojenskou sílu Spojených států.

Je ruský prezident Vladimir Putin kvůli invazi na Ukrajinu válečný zločinec? Na tuto otázku nechtěl přímo odpovědět kandidát KSČM na prezidenta Josef Skála. Místo toho prohlásil, že během 21. století by se našli jiní váleční zločinci a jmenoval americké prezidenty Baracka Obamu, George Bushe mladšího či Billa Clintona. Hosté z vládních stran, europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a poslanec Jiří Havránek (ODS), v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS naopak Putina za válečného zločince považují.

Evropská komise (EK) by měla vytvořit strategii pro boj se zahraničním vměšováním i dezinformacemi a posílit kybernetickou bezpečnost. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení, v němž uvádějí konkrétní doporučení, jak chránit západní demokracie před nepřátelskými zahraničními aktéry, jako je Rusko nebo Čína. Europoslanci v úterní rozpravě varovali, že ruská invaze na Ukrajinu zvýraznila potřebu proaktivního přístupu EU k tomuto problému.

Celý svět s napětím sleduje krvavý válečný konflikt ve východní Evropě, který každý den přepisuje statistiku o raněných, mrtvých a ze země prchajících lidí. Poslední hodiny bojů čím dál více ukazují realitu, ve které ruská agrese vedena arogancí z Kremlu naráží na nezlomnou vůli obránců Ukrajiny. V očích světa je Putinova válka jeho prohrou. Dříve nebo později nakonec dojde ke klidu zbraní a státy EU budou muset přejít k řešení problémů, které jim ničivý střet obou zemí odhalil a přivodil. Zcela v úvodu půjde dominantně o uprchlickou krizi a zajištění dostatečné a efektivní obrany. Pro ŽivotvČesku.cz obě těžká témata okomentovali redakcí oslovení europoslanci Markéta Gregorová (29) a Mikuláš Peksa (35).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o okamžité přijetí Ukrajiny do EU. To ale nebude tak snadné.

Nejpřísnější sankce, které kdy Evropská unie uvalila. Podle mnoha odborníků to ale Vladimira Putina nezastaví.

Pořekadlem „za krále Klacka“ odkazujeme k jakési dávné době, kterou snad už ani nikdo nepamatuje. Kdy se u nás žilo „za krále Klacka“?

Podezřelá videa, zvláštní zprávy i žádosti o pomoc, to všechno může ukrývat nebezpečí pro váš počítač nebo mobil. Útoky v Česku cílí i na seniory a europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která se dlouhodobě zabývá kyberbezpečností, v rozhovoru pro České důchody radí, jak se nenechat nachytat.

Dnes je poslední den, do kdy mohou vybrané osoby či organizace předkládat návrhy na udělení Nobelovy ceny míru. Jedním z nominovaných je i zakladatel WikiLeaks Julian Assange (50), který je momentálně držen v britské věznici. Navrhli ho pirátští europoslanci. Ti ho považují za symbol útisku svobody slova a práva veřejnosti na informace. Podrobnosti exkluzivně pro ŽivotvČesku.cz prozradila v rozhovoru pirátská europoslankyně Markéta Gregorová (29).

Policie v současnosti prověřuje, zda Hrad v minulém roce úmyslně neskartoval citlivý dokument o kauze Vrbětice, který by dokazoval sabotáž ruských agentů v českém muničním skladu. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) v Partii Terezie Tománkové prohlásil, že zpráva mohla klidně skončit na ruské ambasádě. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) podezření vnímá jako ostudu Hradu.

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině sám chytil do pasti, jelikož jeho agresivní ambice Západ prohlédl. Myslí si to poslanec Jaroslav Bžoch (ANO), který o situaci na východě Evropy diskutoval v Partii Terezie Tománkové s Ondřejem Kolářem (TOP 09), poslancem SPD Jaroslavem Baštou a europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti).

Pořád se vracím k výroku bývalé kandidátky na předsedkyni Pirátů Jany Michailidu. Před volbou uvedla, že má „vnitřní přesvědčení komunistické, ve smyslu původním (demokratickém)“. Kandidátky se zastala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová, která předtím gratulovala Konečné ke zvolení do čela komunistů.

Piráti si zvolili svého předsedu a místopředsedy. Přes 1200 členů Celostátního fóra strany podpořilo Ivana Bartoše, i přes říjnové volební fiasko a silnou interní kritiku. Jak si strana stojí téměř 4 měsíce poté? Kdo vlastně byli Bartošovi vyzyvatelé?

Piráti musí skončit s defenzivou a místo toho se stát ostře sledovanou vládní stranou. Ve vysílání CNN Prima NEWS to po znovuzvolení Ivana Bartoše do čela uvedla europoslankyně uskupení Markéta Gregorová. Staronový předseda to však podle ní i politologa Josefa Mlejnka nebude mít jednoduché. Čeká na něj řada úkolů nejen ve vládě a směrem k volbám, ale hlavně uvnitř samotné strany.

Dosavadní lídr Pirátů Ivan Bartoš chce na celostátním fóru strany obhájit svůj post, má však další tři vyzyvatele. Ti byli velmi kritičtí k působení Pirátů před volbami. „Byli jsme pyšní,“ kritizoval jeden z kandidátů, čtyřicetiletý ostravský radní David Witosz.

Piráti si v sobotu volí nové vedení, sjezd bude probíhat on-line. Dosavadní předseda Ivan Bartoš se pokusí funkci obhájit, má ale tři vyzývatele. V Pirátské straně byla poslední dobou dusná atmosféra, kterou zapříčinil hlavně nečekaný volební debakl.

Pirátská strana si v sobotu zvolí svého nového předsedu či předsedkyni.

Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ostře odsoudil vyjádření své spolustranice a kandidátky na post předsedkyně strany Jany Michailidu z minulého září. Politička tehdy mimo jiné otevřeně přiznala, že je přesvědčenou komunistkou, a své kolegy vybízela ke čtení marxistických děl. Podle Michálka chování Michailidu i europoslankyně Markéty Gregorové stranu silně poškodilo.

Pirátská strana se pro voliče stala nečitelnou a nesrozumitelnou, zdůrazňuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 senátor a kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht, podle kterého je ve straně cítit poptávka po změně.