Michal Doležel

Jeden z nejvýznamnějších architektů meziválečného Československa Ernst Wiesner se dočká velké pocty. V Liverpoolu, kde působil po emigraci, vznikne u jeho hrobu nové umělecké dílo z fragmentů jeho brněnských staveb. Projekt chystá Jihomoravský kraj.

Do slavné vily Löw-Beer v Brně se příští rok na jaře vrátí mohutný dřevěný sekretář, který bude jediným dochovaným kusem nábytku z původní doby. Muzeum Brněnska ho získalo od současné majitelky, jejíž prababička ve vile mezi válkami bydlela a pracovala pro Löw-Beerovi. Kus nábytku jí před sto lety věnovali jako svatební dar.

Ze všech koutů světa přijeli tento týden někteří členové významné brněnské židovské rodiny Löw-Beer na pokládání osmnácti kamenů zmizelých v jihomoravské metropoli. V ulicích Hlinky a Kalvodova jsou položeny od pátku u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, aby připomínaly členy rodiny, kteří se stali oběťmi nacistického režimu. Akce se zúčastnili i tři ministři.

Sedm kamenů zmizelých v Pekařské ulici v Brně připomíná brněnského architekta Ernsta Wiesnera a jeho rodinu. Jeden z nejvýznamnějších meziválečných architektů židovského původu utekl před válkou a žil v britském exilu. Jeho rodina skončila v koncentračním táboře.

V Brně přibyly další kameny zmizelých, tentokrát v Pekařské ulici 10, před domem, kde žil významný architekt židovského původu Ernst Wiesner. V Brně připomínají jeho rodinu a osobnost nejen mosazné kostky. I řada jeho funkcionalistických staveb z dvacátých let minulého století totiž patří k nejcennějším památkám města. Například Palác Morava, který teď prochází rekonstrukcí, vila Stiassni či budovy Českého rozhlasu a brněnského krematoria.

Centrum židovské kultury Štefl a Židovská obec Brno spustili webové stránky k projektu Kamenů zmizelých. Zpřístupní tak mapu rozsetých kamenů po celém Brně. Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem umisťované do chodníku před domy, kde kdysi žily oběti nacistické totality.

Významný krok v napravování starých křivd udělalo Brno na jednom ze svých hřbitovů. Na místo hrobu, který byl dlouhá léta neoznačený, postavilo desku se jménem Neumark, jež kdysi znalo celé město. Potomci vlivné průmyslnické rodiny s vlnařskou tradicí, na které se v minulosti podepsaly oba totalitní režimy, se na nový náhrobek přijeli sami podívat.

Rodina Neumarkových, která se významně podílela na rozvoji textilního průmyslu v Brně, má nový náhrobek. Slavnostního odhalení na brněnském ústředním hřbitově se dnes zúčastnili i členové rodiny, kteří nyní žijí ve Velké Británii a Švýcarsku. Odhalením náhrobku se do jisté míry podařilo napravit historické křivdy, řekl dnes novinářům iniciátor obnovy a krajský zastupitel Michal Doležel (TOP 09).

V Brně v sobotu lidé měli možnost zdarma nahlédnout dovnitř Vily Engelsmann. Součástí dvoudenního festivalu Open House Brno byla stavba poprvé. Rozsáhlou vilu s nápisem První brněnská strojírna v rušné ulici Hlinky nelze přehlédnout. Stavba vznikla ve 30. letech 20. století, kdy v brněnské architektonické tvorbě již dominoval funkcionalismus. Díky konzervativnímu stylu je vila patřící takřka zapomenutému průmyslníkovi a sběrateli umění Felixovi Engelsmannovi v Brně unikátem.

V literární salon a dějiště kulturních akcí se změnil byt po básníkovi Zenovi Kaprálovi v Údolní ulici v Brně. Kaprál zemřel v roce 2020, bylo mu 79 let. První autorská čtení a další kulturní akce se v neobvykle zachovalém historickém interiéru konaly loni na podzim. Jarní blok akcí začíná v úterý, oznámila ČTK Hana Novosadová z turistického informačního centra TIC Brno.

Koncem letošního září se pod hlavičkou kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028 otevřel veřejnosti unikátní literární salon Rezidence Café Kaprál. Jedinečně zachovalý byt brněnského básníka Zeno Kaprála vás vtáhne do jiného světa.

Na jeho místě vyroste dům s 36 byty, který postaví developer Winning Estate z brněnské skupiny Winning Group.

Jeden z nejviditelnějších pozůstatků 90. let v Brně, erotický klub Moulin Rouge na rohu Slovákovy a Kounicovy ulice v širším centru města, v těchto dnech dělníci bourají.

Jeden z nejviditelnějších pozůstatků 90. let v Brně, erotický klub Moulin Rouge na rohu Slovákovy a Kounicovy ulice v širším centru města, v těchto dnech dělníci bourají. Na jeho místě vyroste dům s 36 byty, který postaví developer Winning Estate z brněnské skupiny Winning Group.

Jeden z nejviditelnějších pozůstatků 90. let v Brně, erotický klub Moulin Rouge na rohu Slovákovy a Kounicovy ulice v širším centru města, v těchto dnech dělníci bourají. Na jeho místě vyroste dům s 36 byty, který postaví developer Winning Estate z brněnské skupiny Winning Group. Jak ČTK řekl generální ředitel a člen představenstva Winning PS Ondřej Blaho, někdejší pavlačový dům z přelomu 19. a 20. století se svými dispozicemi a statickým stavem nehodil pro přestavbu na byty.

V Brně začali bourat legendární nevěstinec Moulin Rouge, který fungoval už od 90. let Růžovočervený dům se světélkujícím větrným mlýnem, v němž léta nacházeli útočiště zákazníci nejenom z moravské metropole, by měly nahradit moderní byty.

Poslanci nově chodí do jednacího sálu kolem velké fotografie prvního českého prezidenta Václava Havla.

V sobotu uplyne deset let od smrti Václava Havla, posledního prezidenta Československa a první hlavy státu samostatné České republiky. Výročí si s předstihem připomínají v moravské metropoli, kde umístili na budovu krajského úřadu obří fotografii státníka.

Budovu krajského úřadu v Brně zdobí velkoformátová fotografie bývalého prezidenta Václava Havla, doplněná o jeho podpis s charakteristickým srdcem. Fotka je připomínkou nadcházejícího desátého…

Desáté výročí úmrtí dramatika a někdejšího prezidenta Václava Havla připomene v Brně 18. prosince debata, venkovní výstava fotografií nebo koncert.

Lidé po celé Evropě si připomínají smutné výročí tzv. Křišťálové noci, při které před třiaosmdesáti lety zahynulo téměř sto Židů. Událost připomíná rovněž jihomoravská Paměť národa prostřednictvím čištění kamenů zmizelých, které slouží jako vzpomínka na oběti holocaustu.

Brno přichází o významné historické budovy. Teď se rozhoduje o osudu bývalé textilky Mosilana, součásti takzvaného „moravského Manchesteru“. Ministerstvo kultury chce areál zpamátnit, investor naopak plánuje jeho demolici.

Brno řeší díru v rozpočtu kvůli pandemii koronaviru. Chce získat 850 milionů prodejem „nepotřebného“ majetku. Plánuje se však zbavit i domů, ve kterých bydlí nájemníci. Část opozice město kritizuje a raději by domy rekonstruovala.

Historické části měst dovedou ocenit jak místní, tak i turisté. Procházky ulicemi mezi prastarými domy, kolem kterých kličkoval třeba už Mozart, prostě mají své kouzlo. Taková zákoutí má i Brno, některá z nich však postupně mizí. Tamní historici, umělci, architekti a památkáři proto vytvořili spolek zaměřený na ochranu památek a kulturního dědictví města.

Komise výstavby a územního plánování městské části Brno-střed bude spolu se zástupci Brna jednat s majitelem areálu bývalé textilky Mosilana o zachování některých budov tak, aby se neztratila autenticita a identita místa.

Zcela jinou podobu by mohl v příštích letech získat areál někdejší továrny Mosilana. Investor plánuje proměnit místo na moderní obytnou čtvrť. Zástupci vznikajícího spolku Za Brno i odborníci na architekturu nyní v otevřeném dopise žádají město, aby se zasadilo o zachování alespoň několika původních budov.

Zabránit zbytečným demolicím cenných budov, které zmizely kvůli administrativní chybě ze seznamu kulturních památek chce mimo jiné nově vznikající spolek Za Brno nezbourané.

Do zastupitelstva Jihomoravského kraje se z příček mimo první desítku dostali díky preferenčním hlasům oba bývalí hejtmani. Stanislav Juránek se stal jedním z jedenácti zastupitelů KDU-ČSL z 21. místa díky zisku 4413 preferenčních hlasů, Michala Haška vykroužkovalo 1327 lidí z 18. místa získal tak jeden ze čtyř mandátů ČSSD. Za sociální demokraty se zastupitelem stal díky preferenčním hlasům 1705 lidí i senátor Jan Žaloudík, který byl až na 25. místě.

Přes sto lidí absolvovalo dnes třicetikilometrovou Pouť smíření z Brna do Pohořelic, která je připomínkou obětí poválečného odsunu německy hovořícího obyvatelstva z Brna. ČTK to řekl ředitel festivalu Meeting Brno Petr Kalousek, pochod je součástí festivalu. Pochod se konal opačným směrem než tehdejší odsun, při kterém zemřelo nejméně 1700 lidí.

Někteří lidé na sociálních sítích kritizují podobu opravené brněnské ulice Veveří. Nelíbí se jim zejména modré čáry značící místa pro auta. Jsou podle nich na úkor chodců či cyklistů.

Pryč s Hitlerem! I takové nápisy malovala v prvním roku Protektorátu na zdi v Ostravě Zdena Zajoncová. Poté, co ji gestapo zatklo, postupně prošla třemi věznicemi. „Byla jsem v Ostravě, Vratislavi a nakonec v Brně na Cejlu. Tam byly podmínky úplně nejhorší a nejtvrdší,“ vyprávěla před třemi lety Zajoncová v seriálu Rovnosti Pamatuji válku. Káznice na Cejlu svému účelu sloužila od osmnáctého století. Za druhé světové války a v padesátých letech v ní trpěli zejména političtí vězni. A byť od roku 1956 již jako věznice neslouží, dodnes nevydala všechna svá tajemství.

Od 1. září začnou platit nová pravidla pro vjezd do centra moravské metropole. Vedení města chce omezit provoz hlavně na pěších zónách.

Česko si připomíná oběti komunistického režimu. První letošní pieta za Miladu Horákovou se konala v Brně.

Pamětní tabulka ode dneška připomíná Danuši Muzikářovou zastřelenou při demonstracích v srpnu 1969 v Brně. Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ji umístili na bytový dům na adrese Kounicova 69, kde Muzikářová před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu.