Michal Žižlavský

Temná strana justice, kterou veřejnost nevidí, to je její financování. Týká se to soudců a státních zástupců, čekatelů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a asistentů. Týká se to ale taky advokátů. Jsou to především advokáti, kteří zabezpečují ústavní právo na právní pomoc. Advokáti, kteří se podílejí na veřejné službě jako obhájci, zmocněnci poškozených a insolvenční správci. Špatně financovaná veřejná služba neplní své poslání, které má v právním státě. Právo, které není materiálně zajištěno, žádné právo není. Nahlédli jsme pod pokličku financování právních služeb advokátů a insolvenčních správců. Hosty studia leagle.one byli trestní soudce Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, insolvenční soudce Zdeněk Strnad, duchovní otec Konference Žirovnice a advokát, obhájce a insolvenční správce Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory. Rozhovor moderuje Michaela Vašinová.

Advokáti si brzy zvolí nové vedení. Jejich den “D” vychází stejně jako v parlamentních volbách - na 3. říjen 2025. Že by to nebyla shoda čistě náhodná? Ovládne komoru jedna strana? Pustí do advokátních kanceláří soukromý kapitál? Nebo uspěje širší paleta osobností? Zatočí s vinkláři? Změní advokátní zkoušky? Zruší regulaci reklamy? A co nový Garanční fond? Vyplatí se? Kolik bude stát? To jsou otázky pro Honzu Kramperu a Michala Žižlavského, kteří kandidují do vedení advokátní komory.

🅰️ JAK VNÍMAJÍ advokáti Českou advokátní komoru? ✨ Co může dělat komora lépe, a co by dělat neměla? ✨ Jsou důležitější vztahy mezi advokáty nebo veřejný obraz advokacie? ✨ Má být komora víc vidět? ✨ Mění se trh právních služeb? Jak? ✨ Jsou udržitelné hodinové sazby? ✨ Vygumuje AI z trhu advokáty? ✨ Nebo koncipienty? ✨ Vyplatí se ještě studovat práva? To jsou témata podcastu Michaely Vašinové s Šárkou Chytrovou a Michalem Žižlavským ze studia leagle.one.

Skupina BHMW, která zásobuje trh Bílinskou kyselkou nebo Zaječickou hořkou, zahájila proces soudní reorganizace. Proč? A co je z pohledu investorů nejdůležitější? “Tím, že jsme podali návrh na soud, jsme zabránili tomu, aby se věřitelé, kteří mají splatné pohledávky, uspokojovali na úkor věřitelů, kteří je splatné ještě nemají,” říká advokát Michal Žižlavský, právní zástupce BHMW. “Počítáme s prodejní reorganizací,” doplňuje. Bude se tedy zpeněžovat majetek skupiny? Celý proces soudní reorganizace je transparentní. Každý, koho to zajímá, může sledovat jeho průběh v insolvenčním rejstříku. Jak na to, to ukazuje advokát v rozhovoru ze studia leagle.one. Jak k celé situaci přistupuje vedení firmy? “Nebudeme se snažit nic prodlužovat. Chceme zachovat výrobu. To je naše povinnost. Podstatné je pro nás to, abychom dokázali uspokojit naše věřitele stoprocentně,” vysvětluje plány společnosti její výkonný ředitel Vojtěch Milko. Reorganizace je soudní proces, který má svá pravidla a také propadné lhůty. Kdo se v nich neorientuje, může přijít snadno o své peníze. Ďábel se skrývá v detailu. Proč? To se dozvíte v otevřeném rozhovoru ze studia leagle.one, který moderuje Michaela Vašinová.

Od 1. července platí nový zákon o lobbování. Kdo projde registrem, ten tam zůstane. Osm let 🫢 Za lobbing bez oprávnění hrozí pokuta až 1 milion Kč – nebo 3 % aktiv firmy. Propadná lhůta pro zápis už běží. Zákon je tvrdý, výklad nejasný. Kdo všechno vlastně musí do registru? Jen lobbista – nebo i advokát, firma, Svaz, Asociace, Hospodářská komora, Česká advokátní komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu? Nehrozí zneužití? V rámci pravidelných hlášení se do registru oznamují nejen lobbisté a lobbovaní, ale také jejich zprostředkovatelé a vůbec všichni ti, za které lobbisté lobbují. Prolamuje nový zákon advokátní mlčenlivost❓ Stane se registr lobbistů novou zbraní v politických a byznysových válkách❓ Odtrhne nesmyslný výklad zákona legislativu od praxe❓ Přinášíme první pohled zkušených praktiků bez frází ze studia leagle.one ✨ Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ✨ Michal Žižlavský, advokát, člen vedení České advokátní komory Moderuje Michaela Vašinová.

Od 1. října 2024 platí nová pravidla pro osobní bankroty. Dlužníci, kteří se chtějí oddlužit, musí nejprve podat návrh, o kterém rozhoduje soud. Návrh vychází z nové právní úpravy. Co musí obsahovat? Na to ve videu odpovídají předseda insolvenční sekce a člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský a vrchní ministerský rada legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti Ondřej Zezulka.

Hledáte příležitosti, jak zhodnocovat své peníze? Nebo jste už investovali? Pak asi víte, že není důležité jen to, jak vysoký výnos vám někdo slibuje. Říká se, že slibem nezarmoutíš, ale kdo nechce přijít o všechno, měl by vnímat také rizika a vidět varovné signály. Doba není lehká, fondy a vydavatelé dluhopisů krachují anebo je čekají finanční potíže. Koho se to týká? Co se dá dělat? Podívejte se na rozhovor s odborníky, kteří zastupují poškozené věřitele krachujících fondů Growing Way, J. O. Investment, WCA International nebo Diversity Capital. Dozvíte se také, co se děje ve skupině Premiot, která emitovala ve velkém dluhopisy, vybrala od investorů peníze, a dnes bankrotuje. Pozvání do studia LEAGLE.ONE přijali předseda výkonné rady Asociace pro transparentnost investičního trhu Jan Eisenreich a advokáti Michal Žižlavský a Petr Veselý z kanceláře ZIZLAVSKY, kteří zastupují velké skupiny poškozených investorů v soudních řízeních. Zajímá vás téma investic? Přiblížíme vám některá rizika na skutečných případech, které řeší české soudy. Poradíme vám, na co si dát pozor.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu první kandidáty na ústavní soudce. Jsou mezi nimi dva soudci, jeden právní teoretik, ale žádný advokát. To se nelíbí České advokátní komoře. “Soudci, stejně jako vysokoškolští učitelé, si chodí každý měsíc pro plat jako zaměstnanci. Mohou mít jiný pohled na problematiku podnikání než advokáti a jejich klienti,” poznamenává člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský. “Soudce je nad stranami, má nadhled nad situací, a je to dobře. Může mít ale také velkorysejší pohled na průtahy v soudním řízení. Právní teoretik má odstup od praxe, což mu dává nezávislost pohledu. Některé jeho názory ovšem pocházejí tak trochu ze slonovinové věže. A to by měli vyvažovat advokáti, kteří mají ke skutečnému životu nejblíž a jsou nepočetnější právnickou profesí,” říká Žižlavský a dodává: Má být Ústavní soud spíše formalistický a akademický? Nemá? Pak musí být mezi ústavními soudci více praktiků. “Prezident nejmenuje akademiky, jmenuje soudce Ústavního soudu,” pokračuje další člen představenstva České advokátní komory, Lukáš Trojan. “Nikdo nemůže upírat prezidentovi, s kým se radí. Avšak složení jeho poradního panelu je poněkud jednostranné, akademické. Chybí mi tam ten praktický pohled. V poradním panelu prezidenta není žádný praktik, který běžně pracuje s Ústavním soudem jakožto institucí. “Statistiky říkají, že Ústavní soud rozhoduje ročně zhruba 3 500 věcí,” říká Lukáš Trojan. “Plenárních věcí jsou tři, možná čtyři desítky. To jsou ta zásadní rozhodnutí s přesahem, kde má své místo teoreticko-akademický pohled. Zbylých 99 % představují především individuální ústavní stížnosti, podané advokáty. Právě advokáti proto mají největší zkušenosti s reálnými problémy lidí, kteří se domáhají ochrany svých práv,” uzavírá Trojan. Ústavní soudy demokratických zemí se zpravidla skládají ze „třetin“, kdy jednu třetinu tvoří soudci, druhou akademická obec a třetí praktici, zejména advokáti. Tak je to podle názoru České advokátní komory správné. A tak by to mělo být i u nás. Poslechněte si celý rozhovor LEAGLEONE s představiteli České advokátní komory. Dozvíte se například, kolika ústavním soudcům končí mandát a kteří z nich působili před nástupem na Ústavní soud jako advokáti.

Co to jsou nástroje včasného varování, které přináší nový zákon o preventivní restrukturalizaci? Pomohou firmám odvrátit insolvenci? Dokáže je využít management menších a středních podniků? “Nový systém varování pomáhá podnikům řešit finanční potíže. Chrání management a vlastníky firem před vznikem osobní odpovědnosti,“ říká Michal Žižlavský, přední odborník na restrukturalizace podniků. “Systém vysílá signály, které pomáhají managementu a vlastníkům podniků orientovat se v tom, jaká pravidla pro ně platí. A to je mimořádně důležité pro volbu správných řešení,” dodává. Webová aplikace dokládá řádnou péči “Nástroje včasného varování mají podobu aplikace, dostupné na webu Ministerstva spravedlnosti,” říká Michal Kuděj, člen týmu Vysoké školy ekonomické, který pomáhal systém vyvíjet. “Připravili jsme jednoduché řešení, se kterým mohou pracovat malé a střední podniky,” pokračuje a dodává: Firma může načíst potřebná data přímo ze souboru, který odesílá každý rok finančnímu úřadu. Nevadí ale ani to, když nemá firma výkazy v potřebném rozsahu. Jen pak musí vyplnit údaje ručně, což ale není nic těžkého. “Management podniků, který využívá systém, si může výsledky archivovat s elektronickým podpisem ministerstva spravedlnosti,” pokračuje Kuděj. “Pokud někdy v budoucnu dojde na diskusi o řádné péči, bude mít důkazy o průběžném vyhodnocování stavu firmy.” **Pět způsobů, jak se dají řešit potíže firmy ** To, že systém vyšle varovný signál, ještě neznamená, že je podnik v úpadku. Znamená to jen, že by měl management přistoupit k hlubší analýze, která může mít podobu testu insolvence. “Podle výsledku insolvenčního testu se dá rozlišit pět způsobů řešení obtíží firmy,” říká Michal Žižlavský. Patří mezi ně: 1. neformální restrukturalizace 2. preventivní restrukturalizace 3. soudní reorganizace 4. sanační konkurs, anebo 5. likvidační konkurs “První tři řešení jsou konstruktivní, čtvrté je částečně konstruktivní, to poslední je destruktivní. Na konci likvidačního konkursu totiž firma zaniká.” dodává Žižlavský. Výhody preventivní restrukturalizace V čem se vlastně liší neformální a preventivní restrukturalizace? Rozdíly popisuje Adam Sigmund, advokát se zvláštním oprávněním k výkonu funkce restrukturalizačního správce: Neformální restrukturalizace nemá pevný rámec a nedává vám proto žádné jistoty. “Když chcete neformálně restrukturalizovat svůj byznys, zejména chcete-li dosáhnout odkladu splatnosti nebo snížení objemu vašich závazků, musíte dosáhnou dohody se všemi věřiteli. A dosáhnout v praxi dohody všech je obtížné,” říká Sigmund. “Když se to nepovede, hrozí vám navíc odpovědnost za škodu. Může jít také o trestní odpovědnost. Preventivní restrukturalizace má jasně daný rámec. Když dodržíte předepsaný postup, máte svá rizika pod kontrolou. Preventivní restrukturalizace také na rozdíl od neformální restrukturalizace umožňuje takzvaný cram-down. Když management podniku připraví dobré řešení, které neakceptují všichni věřitelé, může je s pomocí soudu vnutit nesouhlasící části věřitelů,” uzavírá téma Adam Sigmund. Chcete vědět více? Poslechněte si celý rozhovor s experty na firemní restrukturalizace Michalem Žižlavským, Michalem Kudějem a Adamem Sigmundem.

Preventivní restrukturalizace je horká novinka, určená firmám ve finančních potížích. Přináší řešení, které chrání manažery a vlastníky podniků před žalobami na osobní majetek. Je to nová možnost, jak se dají uspořádat vztahy s obchodními partnery. Výhodou preventivní restrukturalizace je, že podnik, který do ni vstoupí, nemusí zahájit formální insolvenční řízení. Vyhne se negativní publicitě, spojené se zveřejněním firmy v insolvenčním rejstříku. Manažeři a majitelé, kteří odvracejí úpadek podle nových pravidel, získávají další výhodu. Vyhýbají se žalobě na doplnění pasiv, kterou na ně může podat insolvenční správce v konkursu. Restrukturalizační řízení také chrání firmy v potížích před exekucí, která by mohla zmařit provoz podniku. Ochrana trvá přesně stanovenou dobu, po kterou není management firmy pod tlakem a může jednat o vyváženém řešení. Chcete vědět více? Poslechněte si rozhovor s experty na firemní restrukturalizace a insolvence Bohumilem Havlem a Michalem Žižlavským. Dozvíte se: * Co přináší zákon o preventivní restrukturalizaci * Komu je určeno nové řešení * V čem je výhodné pro manažery a vlastníky podniků * Co přináší podporujícím věřitelům * Jak chrání dodavatele a poskytovatele služeb

Vláda schválila zákon o preventivní restrukturalizaci. Pomůže nová norma podnikům odvrátit hrozící insolvenci? Jak? Poslechněte si rozhovor s advokátem Michalem Žižlavským, zakládajícím partnerem společnosti AS ZIZLAVSKY, která působí jako insolvenční správce se zvláštním povolením pro řešení úpadku korporací a finančních institucí.

Česká justice před kolapsem. Podle soudců chybí na platy zaměstnanců jeden a půl miliardy korun. Co konkrétně požadují předsedové soudů? A kdo další se ke kritice nízkých platů v justici připojuje? Téma jsme rozebrali s předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem, místopředsedou Nejvyššího soudu Petrem Šukem a členem představenstva České advokátní komory Michalem Žižlavským.