Miguel Díaz-Canel

Tisíce Kubánců v pátek vyrazily v Havaně demonstrovat proti Spojeným státům, které tento týden obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra z vraždy kvůli sestřelení dvou malých letadel kubánskou armádou v únoru 1996. Do protestu se zapojilo i vedení země včetně prezidenta Miguela Díaze-Canela, napsala agentura Reuters. Sám čtyřiadevadesátiletý Castro nedorazil.

Tisíce Kubánců se v pátek ráno shromáždily před americkou ambasádou v Havaně, kde protestovaly proti obžalobě bývalého prezidenta Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy. Obžaloba se vztahuje k sestřelu dvou civilních letadel skupiny kubánských emigrantů v roce 1996.

Před americkou ambasádou se sešly tisíce Kubánců. Odmítají „falešná“ obvinění Trumpovy administrativy, která jejich 94letého expolitika Raúla Castra podezřívá ze sestřelení dvou civilních letadel v 90. letech.

Havana - Tisíce Kubánců dnes vyrazily v Havaně demonstrovat proti Spojeným státům, které tento týden obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra z vraždy kvůli sestřelení dvou malých letadel kubánskou armádou v únoru 1996. Do protestu se zapojilo i vedení země včetně prezidenta Miguela Díaze-Canela, napsala agentura Reuters. Sám čtyřiadevadesátiletý Castro nedorazil. Havana označila krok amerických úřadů za záminku k invazi na ostrov v době, kdy prezident Donald Trump stupňuje tlak na kubánský komunistický režim.

Donalda Trumpa sice pořád zaměstnává konflikt s Íránem, jeho administrativa se ale dlouhodobě netají tím, že své zájmy má i na západní polokouli. Příkladem budiž vojenská operace ve Venezuele. V poslední době Američané zvyšují tlak i na Kubu, kam pravidelně míří Trumpovy ostré výroky. „Z jeho pohledu jde ideálně o to, aby byl režim Spojeným státům nakloněn, avšak ne nutně vyměněn,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey.

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nepodařilo odstranit režim v Íránu, a tak to zkouší na Kubě. Jakákoli další akce amerických ozbrojených sil by ale znamenala vysoká politická i vojenská rizika, píše CNN ve své analýze. Napětí kolem Kuby mezitím roste, ale zatím není jasné, zda Washington skutečně přejde od tlaku k přímé akci.

Kuba má stovky útočných dronů z Ruska a Íránu a zvažuje jejich použití proti americkým cílům v případě, že se konfrontace mezi Havanou a Washingtonem vyhrotí. Vyplývá to alespoň z informací amerických tajných služeb, napsal web Axios. Děje se tak v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na kubánský režim výrazně stupňuje tlak.

Kuba se potýká s výpadky proudu způsobenými částečně americkou ropnou blokádou a brzy může čelit americké vojenské akci. Americký prezident Donald Trump si totiž podle portálu Politico stále více pohrává s myšlenkou útoku na komunistický „Ostrov svobody“.

Americký prezident údajně plánuje zaútočit na ekonomické zájmy kubánských generálů, kteří na ostrově ovládají dvě třetiny ekonomiky. Vlastní například všechno kolem cestovního ruchu.

Zatímco USA vedou s Kubou diskrétní jednání, Trumpova administrativa plánuje soudní řízení proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi

V Havaně se na několika místech konaly protesty kvůli stále delším výpadkům elektřiny. Podle slov ministra energetiky Vicenta de la O Levy za to může nedostatek nafty a topného oleje.

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.

V kubánské metropoli se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším výpadkům elektřiny; následovaly poté, co některé čtvrti Havany neměly elektřinu až 22 hodin, informoval server CiberCuba.

Washington: Papež a šéf washingtonské diplomacie se ve čtvrtek setkají ve Vatikánu. Ministr zahraničí Marco Rubio se tento týden vydá na cestu do Itálie, jejímž ústředním bodem bude audience u...

Americké sankce se mají týkat osob a subjektů, které podporují bezpečnostní složky kubánské vlády, podílejí se na korupci nebo závažně porušují lidská práva. Postihnout mají také představitele či příznivce vlády.

Kubánská vláda zadržela teenagera za účast na protestu v březnu, v době, kdy probíhala jednání se Spojenými státy, které požadují propuštění více než tisíce politických vězňů.

Úpadek současné Kuby se vedle výpadků elektrického proudu, skládek uprostřed měst a prostituce projevuje i dosud nepoznanými jevy, jakými jsou konzumace drog a bezdomovectví.

Na možný střet se Spojenými státy se připravuje Kuba. O možnosti války promluvil prezident karibského ostrova Miguel Díaz-Canel. Zabrání ostrovního státu americký prezident Donald Trump už několikrát navrhl, tvrdil však, že jej chce získat mírovou cestou.

Kubánský prezident tvrdí, že změna režimu není v plánu jeho vlády: „Uvalení [sankcí] neumožňuje vyjednávat.“

Tito umělci, mezinárodně uznávaní, jsou součástí vyjednávání mezi Kubou a Spojenými státy

Zástupci Havany a Washingtonu se setkali na Kubě, aby jednali o možném zrušení amerického energetického embarga výměnou za ústupky komunistického režimu. O setkání, které proběhlo na začátku dubna, nyní s odvoláním na činitele obou zemí informovala americká veřejnoprávní stanice NPR.

Na tajné schůzce v Havaně 10. dubna Washington tlačil na propuštění umělce Luise Manuela Otero Alcántary a rappera Maykela Osorba a také na propuštění ostatních vězňů

Napětí ohledně Kuby se tuto sobotu vystupňovalo, a to na dvou frontách současně.

Ve svých 70 letech, z exilu v Miami, Fernándezová mluví o okamžiku, kdy zjistila, že je dcerou Castra, o současných jednáních mezi Kubou a USA a o škodách, které její otec na ostrově napáchal.

Napětí mezi Spojenými státy a Kubou znovu vyvolává otázky ohledně dalšího vývoje v regionu. Informace o tom, že se americké vojenské struktury mají zabývat možností zásahu na Kubě, přicházejí v době citlivých vztahů mezi Washingtonem a Havanou a naznačují, že část americké administrativy pracuje i s krizovými scénáři.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel při 65. výročí debaklu americké invaze v zátoce Sviní varoval, že ostrov je připraven čelit nové vojenské agresi USA. Napětí zvyšují i čerstvé výroky Donalda Trumpa, který naznačil, že po konfliktu s Íránem by se Washington mohl „zastavit na Kubě“. Ostrov zároveň ochromuje americká ropná blokáda, výpadky proudu a největší ekonomická krize za poslední roky.

Americká armáda se podle USA Today v tichosti připravuje na vojenskou operaci na Kubě. Pentagon rozesílá instrukce a zintenzivňuje přípravy pro případ, že prezident Donald Trump vydá rozkaz k intervenci, informuje server. Američané tak eskalují napětí ve vztazích s Kubou poté, co Trumpova administrativa omezila dodávky ropy na komunisty ovládaný ostrov s cílem vynutit rozsáhlé politické změny.

Americká armáda se začíná připravovat na operaci na Kubě. Pentagon a velitelství jižního vojenského okruhu (SOUTHCOM) podle listu USA Today rozeslaly instrukce pro případ, že by americký prezident Donald Trump vydal rozkaz k intervenci.

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.

Kuba potřebuje dialog se Spojenými státy, zdůraznil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Ale je připravena bránit se případné americké invazi. Jsme připraveni za svou vlast i zemřít, řekl v rozhovoru pro stanici NBC News.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v rozhovoru pro americkou televizi NBC News promluvil otevřeně o tom, co by následovalo v případě vojenského útoku ze strany Spojených států. „Pokud k tomu dojde, bude boj, bude odpor, budeme se bránit. A pokud budeme muset zemřít, zemřeme – jak říká naše hymna: zemřít za vlast znamená žít," prohlásil. Slova, která zní jako rétorika z dob studené války, ale padají v roce 2026. A to není náhoda. Článek Kuba varuje USA: „Pokud budeme muset zemřít, zemřeme“ se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Komunistický prezident v předem nahrané zprávě zaslané OSN vykresluje drsný obraz krize, kterou ostrov prochází.

Prezident žádá „nalezení řešení pro stávající rozdíly“ mezi oběma zeměmi po návštěvě demokratických kongresmanů na ostrově

Kubánský náměstek ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC jasně vzkázal Spojeným státům: kubánská armáda je připravena čelit případné vojenské intervenci. Tato slova zazněla v přímé reakci na prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že by pro něj bylo „ctí zabrat Kubu“. Článek Havana varuje Washington: Budeme se bránit! se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta by pád režimu Nicoláse Madura ve Venezuele mohl s sebou stáhnout i kubánský politický systém.

Irští rappeři, kteří hlasitě podporují Palestince a vloni koncertovali na královéhradeckém festivalu Rock for People, na ostrov přivezli humanitární pomoc.

Uprostřed stupňující se rétoriky mezi Washingtonem a Havanou nejvyšší představitel americké armády pro Latinskou Ameriku a Karibik popřel, že by probíhaly jakékoli vojenské přípravy s cílem převzít kontrolu nad Kubou.

Prezident označil energetickou blokádu za „genocidní, zločinnou a nelidskou“ a oslavil příchod humanitární pomoci

Vláda předala písničkáři kalašnikov na akci s prezidentem Miguelem Díazem-Canelem

Slavný kubánský zpěvák a skladatel na svém osobním blogu varoval před následky vojenského zásahu proti jeho zemi

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tajně jedná o budoucnosti Kuby s vnukem někdejšího ostrovního lídra Raúla Castra, kterého Washington v jeho 94 letech stále vnímá jako klíčovou sílu uvnitř režimu. S odvoláním na své zdroje o tom píší list New York Times (NYT) a web Axios. USA přitom také tlačí na konec nynějšího prezidenta Miguela Díaze-Canela, který vnímají jako podmínku pro otevření Kuby americkým firmám.

„Kuba chce uzavřít dohodu a myslím, že celkem brzy buď uděláme dohodu, nebo uděláme – co bude třeba,“ pronesl v pondělí americký prezident Donald Trump. Karibský ostrov je pro Spojené státy citlivým místem od doby jejich vzniku v 18. století. A současný šéf Bílého domu je přesvědčený, že bude tím, kdo problém vyřeší jednou provždy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na sociálních sítích popřel, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa naléhá na kubánské představitele, aby odstranili kubánského prezidenta Miguela Díaze-Can…

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Kuba „vidí na konec režimu“ a naznačil, že USA mohou ostrovní stát „převzít“. Slova přišla v okamžiku, kdy celou Kubu ochromil plošný výpadek elektřiny a ekonomická krize dosáhla bodu, který mnozí přirovnávají k devadesátým letům – období po rozpadu Sovětského svazu, kdy ostrov ztratil svého hlavního sponzora. Článek Trump mluví o „převzetí“ Kuby. Ostrov zažívá nejhorší krizi od pádu SSSR se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kubánský prezident reaguje na přání republikána „vzít si nebo osvobodit“ ostrov

Americký prezident Donald Trump v pondělí výrazně přitvrdil ve své rétorice vůči Kubě. Naznačil, že by Spojené státy mohly ostrov „v nějaké formě převzít“ a že s touto zemí může „udělat v podstatě cokoli“. Karibská země se v současnosti potýká s hlubokou ekonomickou a energetickou krizí, která v posledních dnech vyústila v kolaps elektrické sítě a rozsáhlé výpadky proudu.

Americký prezident Donald Trump šokoval svým výrokem směrem ke Kubě, když naznačil, že Spojené státy mohou ostrov převzít a nakládat s ním podle vlastního uvážení. Prohlášení zaznělo v době, kdy americká ropná blokáda uvrhla zemi do celostátního výpadku elektřiny a prohloubila humanitární krizi. Podle médií Washington zároveň tlačí na odstavení prezidenta Miguela Díaze-Canela.

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.

Kuba si podle Donalda Trumpa přeje dohodu s USA. Ostrov čelí kritickému nedostatku ropy poté, co Spojené státy zastavily dodávky z Venezuely i Mexika. Trump vzkázal, že dohodu uzavře až po vyřešení války s Íránem.

Kubánci, kteří se potýkají s obrovskými obtížemi v každodenním životě, přijímají oznámení o rozhovorech s opatrností

Masový exodus, nízká produktivita a desetiletí státního dohledu nutí ostrov k hlubokým reformám

Kuba už tři měsíce nedostává nové dodávky ropy a země čelí vážné energetické krizi. Výpadky elektřiny a omezení základních služeb se stávají součástí každodenního života. Prezident Miguel Díaz-Canel zároveň potvrdil, že Havana vede první rozhovory se Spojenými státy o budoucnosti vzájemných vztahů.

Kuba je už tři měsíce zcela bez dodávek ropy, což vyvolalo kritický nedostatek elektřiny a ochromilo základní služby. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v reakci na kolaps energetiky potvrdil začátek jednání se Spojenými státy.

Havana - Kuba už tři měsíce nedostává nové dodávky ropy, což má vážný dopad na život na ostrově. V televizním vystoupení to dnes řekl kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Potvrdil jednání se Spojenými státy, o kterých už dříve mluvil americký prezident Donald Trump. Rozhovory jsou podle kubánského představitele na začátku, zjišťuje se, zda je vůle se na něčem dohodnout, informují tiskové agentury.

Havana oznámila, že v „následujících dnech“ propustí 53 vězňů

Na summitu v Miami oznámil americký prezident Donald Trump vznik vojenské koalice 17 států, která má bojovat proti drogovým kartelům na západní polokouli. Zároveň naznačil možné změny ve vztazích Spojených států s Kubou.

Zatím Kuba neposkytla informace o zraněných, v jakých nemocnicích se nacházejí, nebo jestli budou ostatky mrtvých vráceny do Spojených států.