Mikroskop

Značka Moment připravila pro smartphony novou generaci vylepšených přídavných makroobjektivů.

Moderní digitální mikroskop umožní Vlastivědnému muzeu v Olomouci digitalizovat sbírky a přiblížit je tak široké veřejnosti. Nový přístroj využijí k přesnějšímu zkoumání trilobitů či koster netopýrů. Výsledné snímky a modely mohou využít nejen odborníci, ale i vzdělávací instituce.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

Zázraky proměn, miniaturní organismy a okem neviditelné rostliny – to všechno ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už jednapadesátý ročník klání o nejlepší snímek pořízený s pomocí mikroskopu.

Mikroskop zakladatele genetiky a jednoho z největších vědců světového formátu Gregora Johanna Mendela (1822-1884) je nově k vidění ve slavném londýnském Science Museu (Muzeum vědy). Na výstavu Budoucnost potravin jej tam zapůjčilo brněnské Mendelovo muzeum. Tato instituce coby pracoviště Masarykovy univerzity (MUNI) pečuje o Mendelův odkaz.

Společnost Thermo Fisher Scientific rozšiřuje svou brněnskou pobočku, která patří k největším výrobcům elektronových mikroskopů na světě. Nová hala firmě umožní zdvojnásobit výzkumné a výrobní kapacity.

Smartphony jsou natolik komplexní zařízení, že jsou osazeny spoustou snímačů.

Novou mikroskopickou techniku pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením vyvinuli vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pozornost lidí v jihomoravské metropoli upoutal gigantický model bakteriofága, viru infikující bakterie. Organizátoři akce, jež každoročně oslavuje Brno jako významného výrobce elektronových mikroskopů, tvora zvětšili a vzali na procházku centrem města. Hrdina mikrosvěta se nakonec usadil v obchoďáku.

Vypadá jako monstrum, které podobně jako ve filmu Válka světů dorazilo na Zemi z vesmíru zničit vše živé. Pětimetrová obluda je však jen nafukovací. Jde o bakteriofága, tedy virus napadající bakterie. Model, coby zástupce říše mikrosvětů, vytvořila brněnská hvězdárna jako maskota ke Dnům elektronové mikroskopie. Konat se budou příští týden.

Novou metodu detekce molekul pro mikroskopii s lokalizací jednotlivých molekul (SMLM) vyvinul tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s dalšími univerzitami. Odborníky inspirovaly techniky používané v astronomii k mapování hvězd.

Brno je světovým centrem výroby elektronových mikroskopů, a to díky profesoru Arminu Delongovi (1925–2017), který by 29. ledna oslavil sté narozeniny. Ročně se jich v moravské metropoli vyrobí 700, což je třetina jejich celosvětové produkce. Najít je lze na všech vědeckých pracovištích.

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.

Dokáže se podívat pod povrch materiálu a najít anomálie. Vrstvy, které třeba chrání karoserii auta před korozí, dokáže prozkoumat do nejmenších detailů, najde mikrotrhlinky a zjistí příčinu jejich vzniku. To je jen jedna z celé škály dovedností unikátního mikroskopu Helios 5 PFIB, který nově využívají vědci Technické univerzity v Liberci (TUL).

Mikroskop za více jak 45 milionů korun získala Technická univerzita v Liberci a to díky přeshraničnímu projektu, na kterém spolupracuje s Technickou univerzitou v Chemnitz. Výjimečný mikroskop Helios 5 PFIB CXe dokáže zobrazit zkoumaný předmět v nanometrovém rozlišení a současně umožňuje podívat se i pod povrch zkoumaného vzorku. To lze velmi dobře využít například pro komplexní analýzu kvality materiálu a povrchových úprav, případně slitin nebo pro kontrolu svarů či při zkoumání defektů materiálů. V České republice mají takový mikroskop v podobné konfiguraci jen dvě pracoviště. Mikroskop bude využíván vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI TUL) pro výzkum a podporu průmyslového sektoru a firem.

Mikroskop za více jak 45 milionů korun získala Technická univerzita v Liberci a to díky přeshraničnímu projektu, na kterém spolupracuje s Technickou univerzitou v Chemnitz. Výjimečný mikroskop Helios 5 PFIB CXe dokáže zobrazit zkoumaný předmět v nanometrovém rozlišení a současně umožňuje podívat se i pod povrch zkoumaného vzorku. To lze velmi dobře využít například pro komplexní analýzu kvality materiálu a povrchových úprav, případně slitin nebo pro kontrolu svarů či při zkoumání defektů materiálů. V České republice mají takový mikroskop v podobné konfiguraci jen dvě pracoviště. Mikroskop bude využíván vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI TUL) pro výzkum a podporu průmyslového sektoru a firem.

Mikroskop ovládaný pohybem hlavy otestovali jako první v Evropě oční chirurgové Fakultní nemocnice Ostrava. Systém vyvinutý v Izraeli je inspirován helmami stíhacích pilotů bitevníků F-35, které zobrazují veškeré digitální informace před nimi.

Každoroční soutěž Nikon Small World in Motion zná své vítěze. Ve čtrnáctém ročníku soutěžily desítky vědců. Podívejte se na ta nejlepší videa ze světa, kam pouhé oko nedohlédne.

Český vědec Vladislav Krzyžánek byl ve čtvrtek zvolen prezidentem Evropské mikroskopické společnosti (European Microscopy Society). Stalo se tak na její odborné konferenci, která se koná od 25. do 30. srpna v dánském hlavním městě Kodani. Tento týden tam navíc získal evropské ocenění v oboru mikroskopie i další tuzemský odborník.

Vědec Tomáš Čižmár z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR se významně zasloužil o vývoj endoskopu s vláknem o tloušťce lidského vlasu. Za svou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, převzal nyní tuzemský expert mezinárodní cenu od Evropské mikroskopické společnosti. Je prvním Čechem s tímto oceněním.

Revoluční objev, který patrně přepíše učebnice biologie, se podařil českým vědcům. Poprvé na světě pod elektronovým mikroskopem zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Chromozom je buněčná struktura obsahující DNA, tedy základní genetické informace rostliny či živočicha. Ukázalo se, že vypadá úplně jinak, než se vědci dlouhá léta domnívali.

Jako první na světě zobrazili čeští vědci celý chromozom v přirozeném stavu. Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může podle autorů výzkumu v budoucnosti ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. „Nová zobrazovací metoda je už teď zásadním vylepšením pro vědeckou obec,“ uvedli.

Pozornost lidí v jihomoravské metropoli upoutal gigantický model všemi obávaného roztoče. Organizátoři akce, jež každoročně oslavuje Brno jako významného výrobce elektronových mikroskopů, tvora zvětšili a vzali na procházku centrem města. Padouch mikrosvěta se nakonec usadil v obchoďáku.

Už přes 70 let se v Brně rozvíjí elektronová mikroskopie. Během té doby se město stalo v tomto oboru světovým centrem. Dokazují to také Dny elektronové mikroskopie, které tajuplný svět představují veřejnosti. Letos jsou jejich symbolem roztoči.

Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve…

Na severu Čech se vyhlašovali Podnikatelé roku. V Libereckém kraji si ocenění převzal výrobce mikroskopických krystalů Jindřich Houžvička, na Ústecku zvítězil dodavatel konstrukcí pro světelné instalace František Zykan.

Nového pomocníka dostali plastičtí chirurgové Fakultní nemocnice v Olomouci v podobě špičkového operačního mikroskopu s mikrochirurgickým instrumentáriem. Jeho pořízení přišlo na více než 15 milionů korun.

Hubbleův dalekohled zachytil zvláštní uspořádání interagujících galaxií v jižním souhvězdí Mikroskopu.

Návštěvníci budou mít podle zástupců muzea možnost nahlédnout do pestrého světa optické mikroskopie a odhalit tak, že i naprosto obyčejný kámen v sobě ukrývá…

Recesističí umělci z New Yorku vytvořili miniaturní kabelku vycházející z designu značky Louis Vuitton. Jejich dílo se nedávno podařilo prodat za cenu vysoce přesahující milion korun.

Pozornost lidí v jihomoravské metropoli upoutal gigantický model zvláštního mikroorganismu. Organizátoři akce, jež každoročně oslavuje Brno jako významného výrobce elektronových mikroskopů, bezobratlého živočicha pět tisíckrát zvětšili a nafoukli. Nezničitelného tvora pak vzali na projížďku po centru města.

Rudé oči, velký čenich a krvavé špičáky? Přestože se může zdát, že bytost na fotce je monstrum ze světa Středozemě, není tomu tak. Snímek vytvořil fotograf Eugenijus Kavaliauskas a přihlásil jej do soutěže společnosti Nikon s názvem Small World Photomicrography Competition. A nezvěčnil na něm nic jiného, než malého mravence, kterého našel v lese u svého domu.

Věděli jste, že třetina veškeré produkce elektronových mikroskopů pochází z Brna? Jejich vývoj, výroba a zejména výzkum má v jihomoravské metropoli více než sedmdesátiletou tradici. Zásluhu na tom, že Brno patří v oblasti elektronové mikroskopie k absolutní světové špičce, má i Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (ÚPT).

Zástupci Technického muzea v Brně (TMB) dnes na Festivalu vědy na brněnském výstavišti převzali od společnosti Delong Instruments do své sbírky mikroskop LVEM 5. Firma mikroskop muzeu darovala.

Brno je dlouhodobě jedním ze světových center výroby elektronových mikroskopů a do pátku také hostí specializované vědce z celého světa. Na Mezinárodní mikroskopický kongres…

Mikroskop je sice symbolem vědecké práce, dávno už ale nepatří jen do laboratoří. Levný mikroskop se dá pořídit za několik stovek, a překvapivě kvalitní digitální mikroskop vyjde asi na dva tisíce. Jasný tip na vánoční dárek.

Díky využití kvantově provázaných fotonů může pozorovat s nižšími intenzitami energií, které buňky neupečou. Něco takového doposud možné nebylo, protože buďto šlo pozorovat mrtvé buňky, nebo metoda pozorování buňky propekla.

Lékařům ve Fakultní nemocnici Motol (FN Motol) pomáhá při operacích digitální 3D mikroskop, využili jej pro operaci nezhoubného nádoru ucha. V tiskové zprávě o tom informovala nemocnice. Mikroskop umožňující trojrozměrné zobrazení už v loňském roce vyzkoušeli například ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo v kyjovské nemocnici.

Strojové učení AlphaFold na soutěži CASP vyhrálo s odhadem tvaru proteinů dle řetězce jeho aminokyselin. Může to být významný skok v celé medicíně, zatím jde ale jen o první krok v potvrzení milníku.

Lékaři budějcké nemocnice mají za sebou první operaci s novým japonským mikroskopem Mitaka. Ten v současnosti najdete pouze na jediném pracovišti v Evropě. Nemocnici jeho pořízení vyšlo na zhruba 15 milionů korun. Instalován byl v pondělí 31. srpna a hned ten den byl využit při mikrochirurgické operaci.

Ostravská nemocnice i Fakultní nemocnice Motol mají nový digitální mikroskop. Koupily si ho během nouzového stavu. Ale jejich cena se znatelně liší.