Miroslav Grégr

Pavel Smutný je český právník a advokát, jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a kulturní mecenáš, který pomáhal organizovat například sbírku na nové varhany ve Svatovítské katedrále. Známé je také jeho působení v Česko-Izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK), jejímž prezidentem je nepřetržitě od roku 2009. S ohledem na tuto skutečnost je považován za jednoho z předních českých expertů na česko-izraelské vztahy i na samotný Stát Izrael, a to včetně jeho bezpečnosti.

Příznivci a odpůrci Miloše Zemana se jen málokdy shodnou, ale i mezi nejzarytějšími Zemanovými fanoušky je hodně těch, kteří by podepsali, že největší slabinou odcházející hlavy státu je výběr spolupracovníků.

Nejproblematičtější kapitolou v historii podnikání Andreje Babiše je dvojí privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. U obou hrály klíčovou roli jeho nadstandardní vztahy s vládami sociální ...

Odvolací pražský krajský soud vynesl pravomocný verdikt ve sporu, v němž se bývalý poradce Zdeněk Šarapatka domáhal omluvy za pomlouvačný Zemanův výrok.

Přátelé Miloše Zemana svého prezidenta stále hájí. Jeho poslední kontroverzní milost neodsuzují. Většinou se k ní ani nechtějí vyjadřovat. „Jsem Zemanovec,“ řekl třeba Jan Veleba a zavěsil telefon.

V souvislosti s odmítnutím prezidenta Miloše Zemana jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a návaznou kritikou se objevují připomínky, že ani například Václav Havel nebyl důsledným stoupencem myšlenky, že volba ministra je výsadní věcí premiéra. To je pravda, zmíněné situace ale mají i několik rozdílů.

Přišel čas definitivně vyřešit, jak je to s prezidentovým právem zasahovat premiérovi do jeho personálních rozhodnutí.

Spolek Přátelé Miloše Zemana protizákonně nezveřejnil účetnictví za (před)volební roky 2017 a 2018. Musí to napravit.

Když Miroslav Grégr s Miroslavem Šloufem zakládali spolek Přátelé Miloše Zemana, cíl byl jediný. Dostat jejich kamaráda na Pražský hrad. To se podařilo a spolek by tak mohl klidně zaniknout.

Na dotaz soudkyně Zeman odpověděl, že neměl informaci ani o tom, že by se nákupy akcií MUS dělaly z prostředků této společnosti.

Prezident Miloš Zeman dnes při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti, který v roce 1999 schválila jeho vláda.

Prezident Miloš Zeman bude dnes u soudu svědčit v trestní kauze ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS). Prostřednictvím videokonference by se měl vyjádřit k okolnostem, za kterých jeho vláda v roce 1999 jednomyslně schválila odprodej menšinového státního podílu v MUS firmě Investenergy za 650 milionů korun.

Prezident Miloš Zeman dnes při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda.

Prezident Miloš Zeman při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS stát při prodeji podvedli, protože Zemanův kabinet nevěděl, že skutečným nabyvatelem akcií firmy budou právě oni.

Dva ministři někdejší vlády Miloše Zemana vypovídali ve středu před pražským městským soudem k případu prodeje Mostecké uhelné společnosti (MUS). Tehdejší ministr práce Vladimír Špidla uvedl, že před lety hlasoval pro přímý prodej státního podílu ve společnosti s ohledem na zachování pracovních míst. Bývalý ministr bez portfeje Jaroslav Bašta zase řekl, že vláda nevěděla o tom, že by peníze na zaplacení podílu měly pocházet ze samotné MUS.

Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla dnes u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS nechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že podíl 46 procent prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.

Ve svých 38 letech stanula v čele jedné z nejprestižnějších institucí u nás. Od mlada milovala jadernou fyziku, dostala dokonce i vtipnou přezdívku. Proč přesto, že se pohybuje v komunální politice, nechce vstupovat do té vysoké? Hostem René Kekelyho v talk show Face To Face byla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Jízdní řád vládních investic připomíná komunistické pětiletky: o plánování světlých zítřků v něm není nouze, jaksi ale není jasné, z čeho se zaplatí.