Nacismus

Během Norimberského procesu, ve němž byli souzeni nejvýše postavení představitelé nacistického Německa, byli k pomoci přizváni také psychologové a psychiatři. Právě ti podrobili jednotlivé nacistické činitele celé řadě testů. Jejich výsledky vás pravděpodobně překvapí.

Obec Ohrazenice na Třebíčsku má od roku 2007 pamětní desku, která připomíná osud sester Kovárníkových. Ty za druhé světové války pomáhaly parašutistům, jedním z nich byl i Jan Kubiš. Nacisté je za to před 80 lety zavraždili.

Herminu Braunsteinerovou můžeme směle zařadit mezi vůbec nejkrutější nacistické dozorkyně. Žena působila jako dozorkyně v koncentračních táborech Majdanek a Ravensbrück.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Mechanička Marija Vasiljevna Okťabrskaja chtěla za každou cenu pomstít smrt manžela, který padl v boji proti Německu, k čemuž si pořídila tank.

O současném režimu, který ovládá Rusko, se někdy mluví jako o fašistickém, nacistickém, nebo připomínajícím některé rysy stalinismu. Každý ten pojem má nějaký historický význam a navíc se ty ...

Státní zástupce o bývalém dozorci prohlásil, že se smířil s odlidštěním obětí, čímž se stal součástí soukolí, které umožnilo nacistickému režimu likvidovat své odpůrce a nepřátele. 101letý muž se ještě může odvolat.

Téměř patnáct set mužů z Protektorátu Čechy a Morava muselo za druhé světové války opustit svoji domovinu a zamířit na sever do nacisty okupovaného Norska. Jakožto totálně nasazení pracovali mnohdy až v oblastech za polárním kruhem na stavbě opevnění, silnic a železnic. Sami se nazývali Noráky.

Studio Lionsgate představilo trailer na snímek Bílé ptáče: Zázračný příběh, který bude spin-offem k filmu (Ne)obyčejný kluk. Vyprávět bude o židovské dívce, která žije v nacisty okupované Francii.

Sérii živých zpravodajských rekonstrukcí završil Český rozhlas vysíláním z Ležáků, malé osady na Chrudimsku, kterou se nacisté podobně jako předtím Lidice rozhodli vymazat z mapy. Důvodem bylo odhalení gestapa, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Vojenská střelnice ve Spáleném lese v Lubech u Klatov se před 80 lety proměnila v popraviště. Nacisté tady po atentátu na Reinharda Heydricha zastřelili 73 lidí. Příběhy obětí se rozhodl zmapovat historik a učitel Lukáš Kopecký. „Chtěl jsem je konečně všechny připomenout a vrátit jim tvář,“ zdůvodnil.

Osadu Ležáky tvořilo osm domů a údolí, v němž se kolem potoka Ležáku soustředily Údolí dominoval mlýn, který však katastrálně spadal pod Miřetice, neboť hranici katastru tvořilo koryto potoka. Ve ...

Osmdesáté výročí vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku může víc zviditelnit téma válečných hrůz, lidé se o teď historii zajímají mnohem víc. ČTK to dnes řekl ředitel Památníku Lidice a vojenský historik Eduard Stehlík. Dnes se u Památníku Ležáky na Chrudimsku, který pod Památník Lidice spadá, koná celodenní připomínková akce k 80. výročí události.

Emílie Rohlová začala psát sešity po válce, když se vrátila z koncentračního tábora. Během vypálení vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 jí nacisté u Horákova statku zastřelili manžela. Deníky adresovala své osmileté dceři. Doufala, že se s ní znovu setká. Malou Boženku ale nacisté zavraždili v Chelmnu spolu s ostatními lidickými dětmi.

Říká se, že staré hříchy mají dlouhé stíny. Zvlášť když se jimi ještě chlubíte na svém těle. Zářným příkladem je ruský fighter Ivan Strelnikov.

Boží mlýny prý melou jistě… Ale pomalu. Často se lidé, kterých se to týká, spravedlnosti za života nedočkají. Je to i případ protektorátního premiéra Aloise Eliáše, kterého před osmdesáti lety nacisté popravili.

V Lidicích našli dosud neznámé deníky Emílie Rohlové. Začala je psát po válce, když se vrátila z koncentračního tábora. Během vypálení vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 jí nacisté u Horákova statku zastřelili manžela, její matku později zavraždili v Osvětimi. Deníky adresovala své osmileté dceři Božence a doufala, že se s ní znovu setká. Malou Boženku ale nacisté zavraždili v Chelmnu spolu s ostatními lidickými dětmi.

Před 80 lety, 19. června 1942, popravili nacisté někdejšího předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše. V ten samý den porodila v porodnici gestapa první z lidických žen a gestapo pokračovalo v pronásledování a zatýkání členů domácího odboje.

Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.

Na kobyliské střelnici byl před 80 lety, 19. června 1942, popraven generál, odbojář a předseda protektorátní vlády Alois Eliáš.

Stovky lidí si dnes připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.

Ministerský předseda protektorátní vlády Alois Eliáš zůstává poměrně kontroverzní postavou, a nepomohly mu ani moderní dějiny. Komunisté ho jednoznačně označili za kolaboranta a po změně režimu zase na povrch vyplula takzvaná chlebíčková aféra, během níž Eliáš s dalšími lidmi otrávil německého novináře.

Přijde-li řeč na heydrichiádu a gymnaziální studenty, vybaví si řada Čechů zejména povídku a film Vyšší princip, inspirované příběhem příbramského gymnázia. Mnohem méně známý je osud 84 studentů reálného gymnázia a Vyšší průmyslové školy v Roudnici nad Labem, kteří byli 20. června 1942 zatčeni a uvězněni. Nejméně třináct z nich nacisté umučili.

Prezident Miloš Zeman v dopisu starostovi brazilské obce Lidice poděkoval za podporu, kterou prostřednictvím svého pojmenování věnuje České republice a památce událostí druhé světové války. Hrad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Nedělní piety, při které si přeživší a jejich potomci připomínali 80. výročí zničení obce nacisty, se Zeman neúčastnil.

Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem. Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou matčino mrtvé tělo. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Byl prvním rakouským diplomatem v Československu. Ačkoliv se považoval za Rakušana, jeho domovem byla Praha a celý jeho život s ní byl spjat. Nepodřídil se nacistům, povedlo se mu uchránit svou manželku a vše přežil. Jeho konec přišel z místa, odkud by to vůbec nečekal.

Tří pamětní desky dnes odhalili v Brně zástupci organizace Paměť národa a také iniciátor jejich vzniku Lukáš Kopecký odbojáři Adolfu Opálkovi. Byl jedním z parašutistů, kteří byli na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen v roce 1942. Jejich úkolem byla sabotáž proti nacistům. Zároveň byl jedním z těch, kteří zemřeli v kryptě pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje v Praze, kde se ukrývali i vykonavatelé atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Desky byly odhalené na místech, s nimž spojil Opálka své zhruba pětileté působení v Brně.

Norská spisovatelka a režisérka Nina F. Grünfeld (55) nevěděla o své babičce zhola nic, znala pouze její jméno a zemi, ve které se pohybovala. Až díky detektivní práci se jí podařilo zjistit, že její prarodička byla židovskou prostitutkou, která byla během druhé světové války zavražděna nacisty. Nina se ale na rozdíl od svého otce, který se za svůj původ styděl, rozhodla příběh babičky vyprávět v knize Frida. Ta už vyšla i v České republice, což má svůj důvod. Židovka s maďarsko-slovenskými kořeny totiž před válkou žila v Praze, odkud právě před příchodem nacistů uprchla. Její vnučka v rozhovoru pro eXtra.cz popsala, jakým peklem si babička musela projít i to, jak těžko se otec smiřoval s jejím původem.

I 80 let od vyhlazení Ležáků nacisty je potřebné připomínat si osud tragicky zaniklé osady. A zvláště nyní, během válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. ČTK to řekla Jarmila Doležalová, poslední přeživší z Ležáků. Konflikt na Ukrajině podle ní v něčem druhou světovou válku připomíná.

Ukrajinci, kteří z Ruska utekli do Gruzie, popisují své zážitky z nucené „filtrace“, jež má odhalit nacisty mezi příchozími na ruské území.

V září roku 1939, kdy na českém území existoval už půl roku Protektorát Čechy a Morava, podepsal český šlechtic Mikuláš z Bubna-Litic národnostní prohlášení české šlechty, v němž se řada představitelů šlechtických rodů na znamení odporu k okupaci a germanizaci přihlásila k českému národu. Přesto byl po válce zatčen jako kolaborant. Od jeho narození uplynulo 125 let.

Letos je to přesně 80 let, kdy byly nacisty srovnané se zemí obce Lidice a Ležáky. To byl jeden z důsledků, které se udály po úspěšném atentátu československých parašutistů na Reinharda Heydricha. Veškeré obyvatelstvo pak bylo popraveno nebo odsunuto do koncentračních táborů. Jaké byly obě vesnice před tragédií a kterou obec čekal málem podobný osud? Hostem na Rádiu Z byl historik Vojtěch Kyncl.

Kvůli kvízu pro děti vyvolal výzkumník potyčku se svými kolegy, kterou řešila policie. Následně spolupracovníky obvinil z nacismu.

Šéf nejsilnějšího slovenského vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič sám sebe přirovnal k Židům, kteří byli za druhé světové války pronásledováni nacisty německého diktátora Adolfa Hitlera. Učinil tak v reakci na výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, že se řadí k nejméně důvěryhodným politikům země. V této souvislosti Matovič kritizoval novináře. Jeho výroky odsoudil šéf nevládního Institutu lidských práv Peter Weisenbacher i řada…

Takzvaných lidických žen, které dokázaly nacistické běsnění přežít a dočkat se konce války, bylo nakonec celkem 143. V současnosti z lidických rodaček žije jediná, šestadevadesátiletá Jaroslava Skleničková. To ale neznamená, že by osudy a statečnost ostatních nestály za pozornost. Proto se nyní na příběhy několika obyvatelek Lidic podíváme.

Po pádu Polska nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy.

V rakouském Innsbrucku byl v pátek odlit zvon, který bude v Praze připomínat 9801 zvonů zrekvírovaných na našem území nacisty za druhé světové války. Tehdy byly zvony sejmuty z českých a moravských zvonic, roztaveny a přeměněny například na náboje do samopalů. Nový zvon symbolicky váží 9801 kilogramů, tedy za každý nacisty zabavený zvon jeden kilogram váhy.

Mší pod širým nebem na základech kostela svatého Martina začala v Lidicích pietní akce u příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty. Vedl ji kardinál Dominik Duka. Mše se zúčastnil i předseda Senátu Miloš Vystrčil a patriarcha Církve československé husitské Tomáš Buta. Po dvou letech, kdy byla kvůli covidové pandemii hlavní pieta jen komorní, přišly stovky lidí.

Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala v neděli v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty.

Stovky lidí dorazily v neděli dopoledne do Lidic, aby si připomínaly 80. výročí vyhlazení obce a vyvraždění většiny jejích obyvatel. Pietní akt začal na ruinách někdejšího kostela sv. Martina svatou mší s kardinálem Dominikem Dukou.

Když před 80 lety nacisti vyvraždili obec Lidice, mělo to okamžitý ohlas ve světě. Vznikaly památníky, konaly se akce k uctění obětí, některá místa v zahraničí přijala Lidice do svého názvu. To všechno se stalo třeba v americkém městě Crest Hill nedaleko Chicaga.

V Lidicích si dnes přeživší a jejich potomci připomněli 80. výročí zničení obce nacisty. Pietní akce začala mší a pokračovala pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů. Památku lidických obětí uctil premiér Petr Fiala (ODS), předsedové obou komor Parlamentu a další politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ČTK řekl, že odkaz Lidic je v dnešní době velmi aktuální, touha po moci a totalita se podle něj nezastaví před ničím a ruský prezident Vladimir Putin je obdobou nacistických vůdců. Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis dostal od kardinála Dominika Duky jako dar obraz Panny Marie pro chrám v Buče. Lidické oběti přišly uctít stovky lidí z různých míst Česka i ze zahraničí.

Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala dnes v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty.

Památník Lidice dnes představil virtuální 3D model původních Lidic. Jejich vyhlazení nacisty nepřežilo 340 obyvatel, vesnice byla zcela zničena, místo domů zbyla holá pláň, upraven byl i terén. Od tragédie v pátek uplynulo 80 let.

Památník Lidice dnes představil virtuální 3D model původních Lidic. Jejich vyhlazení nacisty nepřežilo 340 obyvatel, vesnice byla zcela zničena, místo domů zbyla holá pláň, upraven byl i terén. Od lidické tragédie v pátek uplynulo 80 let.

Poslechněte si první hodinu druhé rozhlasové zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid, tentokrát z Památníku Lidice.

Před osmdesáti lety nacisté jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha srovnali se zemí středočeskou obec Lidice a vyvraždili její obyvatele.

Právě dnes uplynulo 80 let od vypálení Lidic a vyvraždění obyvatel nacisty. O poválečném vývoji odkazu Lidic i o osudech jejich obyvatel vyprávěla v rozhovoru pro Právo historička Gabriela Havlůjová, která se příběhem Lidic zabývá od 13 let. Léta zde dělala průvodkyni, natočila řadu rozhovorů s pamětníky a dnes stojí v čele Spolku odboje.

V pátek 10. června si Česko připomíná jednu z největších tragédií, ke které došlo za druhé světové války na našem území: vyhlazení Lidic. Historici Jindřich Marek a Pavel Žáček ve vysílání CNN Prima NEWS objasnili okolnosti, za kterých k hrůznému činu došlo a vzpomněli i na zrádce, kvůli nimž byli nakonec vypátrání parašutisté a strůjci atentátu na Reinharda Heydricha.

Když před osmdesáti lety nacisti vyvraždili obec Lidice, mělo to okamžitý ohlas ve světě. Vznikaly památníky, konaly se akce k uctění obětí, některá místa v zahraničí přijala Lidice do svého názvu. To všechno se stalo třeba v americkém městě Crest Hill nedaleko Chicaga.

Je to již přes 125 let, kdy jeden z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů založil ve Vysočanech továrnu s Kolben a spol. Rod Kolbenů byl pronásledován nacisty a skončil příšerně, ale dodnes si připomínáme, že Emil Kolben se stal zakladatelem největšího československého závodu těžkého strojírenství a do jisté míry tvůrcem dnešního světa.

Dva týdny po vyhlazení Lidic zlikvidovali nacisté 24. června 1942 další českou vesnici – Ležáky na Chrudimsku.