Nacismus

Vznik Arājs Kommando představuje jednu z nejtemnějších kapitol holokaustu v Pobaltí během druhé světové války. V červenci 1941, když nacistické Německo po zahájení Operace Barbarossa postupovalo do Lotyšska, vytvořil se po zhroucení sovětské moci smrtící mocenský vakuum.

Witold Pilekci. Bojoval proti nacismu i komunismu. Na nacisty jako voják stačil, na komunisty v době míru už ne. Do dějin se zapsal především dobrovolným zavřením do Osvětimi.

Jméno Vidkun Quisling se stalo synonymem zrady, ale jeho cesta k neslavné pověsti začala dávno před německou invazí do Norska v dubnu 1940. Původně slibný vojenský důstojník a humanitární pracovník, který spolupracoval s polárním badatelem Fridtjofem Nansenem, se Quisling postupně proměnil v radikálního nacionalistu přesvědčeného, že parlamentní demokracie oslabuje jeho zemi. Ve 30. letech založil vlastní krajně pravicové hnutí Nasjonal Samling, částečně inspirované německým nacismem, zaměřené na autoritářskou vládu, antikomunismus a extrémní nacionalismus. Když nacistické Německo zaútočilo na Norsko 9. dubna 1940, Quisling učinil svůj nejznámější krok: spěchal do rozhlasové stanice v Oslu, prohlásil se ministerským předsedou a vyzval k ukončení odporu. Norové ho ignorovali, král se od něj distancoval a německé úřady ho dočasně odsunuly stranou. Jeho loajalita k Adolfu Hitlerovi z něj však učinila užitečný nástroj a v roce 1942 se stal předsedou kolaborantské vlády pod německou okupací...

Roland Freisler patřil k nejobávanějším postavám nacistického Německa během druhé světové války — soudce, který proměnil právo ve zbraň a soudní síně v divadelní scény ponížení, zastrašování a smrti. Narodil se roku 1893 a svou kariéru zahájil jako ambiciózní právník. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 se však rychle stal jedním z nejbezohlednějších architektů právního systému režimu. Jeho vzestup se zrychlil poté, co byl jmenován státním tajemníkem na Říšském ministerstvu spravedlnosti, kde se podílel na přetvoření německého právního řádu v nástroj diktatury. Roku 1942 dosáhl Freisler vrcholu moci, když jej Adolf Hitler jmenoval předsedou nechvalně proslulého Lidového soudního dvora (Volksgerichtshof), instituce vytvořené k potlačení odporu a likvidaci politických nepřátel. Pod Freislerovým vedením soud vynesl více než 5 000 trestů smrti, často po procesech trvajících jen několik minut. Ve svém typickém krvavě červeném taláru křičel na obžalované, zesměšňoval jejich původ a zcela jim upíral možnost skutečné obhajoby...