Národní park Šumava

Městský soud v Praze se bude muset již potřetí zabývat žalobou spolku Hnutí Život, které nesouhlasí se zněním zásad péče o národní park Šumava pro roky 2022 až 2040. Nejvyšší správní soud (NSS) vytkl městskému soudu již podruhé procesní nedostatky a vyhověl kasační stížnosti spolku. Věcně se ovšem zásadami péče a jejich zákonností nezabýval, vyplývá z rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce NSS.

O třetinu snížený rozpočet ministerstva životního prostředí ohrožuje ochranu přírody, obnovitelné zdroje i veřejné zdraví.

V návrhu státního rozpočtu na letošní rok výrazně klesl objem peněz, které letos z ministerstva životního prostředí dostanou na svůj provoz národní parky. Kandidát na ministra daného resortu Igor Červený (Motoristé) ve čtvrtek po schůzce s prezidentem uvedl, že parky mají peněz dost a přidávat jim by bylo zbytečné. Do funkce by měl prezident Červeného jmenovat v pondělí.

Drony organizace Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) budou pomáhat na Šumavě odhalit oheň dřív, než se rozšíří. Městští dronaři se zapojili do přeshraničního projektu CTRL-F (Control Fire), který má pomocí senzorů v terénu a dronů odhalovat lesní požáry v česko-bavorském pohraničí, zejména v národních parcích Šumava a Bavorský les. Ještě dříve, než si někdo v parku všimne kouře, mohou už být drony ve vzduchu a posílat aktuální informace na operační středisko hasičů, řekl ČTK radní Plzně pro Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti).

Varovat dřív, než se stačí oheň rozhořet. To je smysl přeshraničního projektu, který má před lesními požáry ochránit Národní park Šumava i Bavorský les. V horách se počítá s rozmístěním sítě senzorů a dronů – ty v případě alarmu vzlétnou z boxů ukrytých v terénu, prověří situaci a během chvíle dodají informace hasičům.

Existuje celá řada důkazů o tom, že bezzásahový postup v NP Šumava byl nejlepší a úspěšný. Přesto stále někteří tvrdí opak.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) oznámilo správám Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku značné snížení jejich příspěvků ze státního rozpočtu pro letošní rok. Ty jsou přitom důležitou součástí příjmů národních parků, které mají omezené možnosti, jak tento výpadek nahradit. Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé sobě) mohou národní parky využít ke kompenzaci nižšího objemu provozních prostředků své rezervní fondy....

Zatímco v Oregonu jsou za ekoteroristy označeni lidé, kteří podpalují těžařům domy, u nás je extremistou i člověk, který nenásilně a v souladu se zákonem blokoval kácení na Šumavě nebo protestoval proti stavbě dálnice.

Vláda Andreje Babiše předložila návrh státního rozpočtu, v němž nejvíce škrtá výdaje na ochranu přírody a zdravého životního prostředí. Rozpočet ministerstva životního prostředí klesá o 2,7 miliardy korun. Škrty jsou částečně způsobeny změnami v čerpání dotací z evropských fondů, bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík ale upozornil, že základní rozpočet ministerstva na běžnou agendu je o 500 milionů nižší než v minulých letech. To znamená přímé škrty v provozu úřadu a jím zřizovaných organizací.

Výrazně klesne objem peněz, které letos z ministerstva životního prostředí pod vedením šéfa Motoristů Petra Macinky dostanou na provoz Národní park Šumava a Krkonošský národní park. Nebudou peníze na kalamitní situace, ochranu ani na turistické zázemí, upozorňují správy dvou největších národních parků v Česku.

Plzeň se zapojila do přeshraničního projektu Control Fire, který využívá drony a senzory k včasnému odhalování lesních požárů v česko-bavorském pohraničí, s cílem zkrátit reakční dobu a ochránit přírodu před škodami způsobenými změnou klimatu.

Přeshraniční monitoring v Národním parku Šumava a Bavorském lese potvrdil výskyt 27 dospělých rysů. Odborníci zároveň zaznamenali 22 mláďat, což je jeden z nejvyšších počtů v historii sledování a jasný signál stabilní populace.

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. A nejen o těchto rysech máme nyní dobré zprávy.

Celkem 27 samostatných rysů se loni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní hranice, a proto je pozorujeme jak na české, tak i na německé straně. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn.

V národních parcích Šumava a Bavorský les, které spolu sousedí, žijí 27 dospělých rysů. Před 15 lety jich bylo 16. V posledních letech se…

V národních parcích Šumava a Bavorský les, které spolu sousedí, žije 27 dospělých rysů a 22 mláďat. Ukázal to monitoring z let 2024 a 2025. Před 15 lety přitom ve stejných místech žilo pouze 16 šelem. Přírodovědci sledovali území v obou parcích na ploše 820 kilometrů čtverečních pomocí 109 fotopastí, které umístili na 69 místech.

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček – to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

Na Šumavě od poslední blokády kácení v narodním parku uplynulo 15 let. Je čas ohlédnout se zpět!

Odešel jeden moc vzácný člověk - Tomáš Rothröckl (1955 - 2026), dlouholetý ředitel Národního parku Podyjí.

Po krátké vážné nemoci zemřel bývalý ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. ČTK o tom informoval mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Rothröckl byl významnou osobností tuzemské ochrany přírody, za své působení získal v roce 2025 Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.

Příběh jedné z nejoblíbenějších českých pohádek Anděl Páně známe snad všichni. Byli jste ale někdy na hradě, kde se tento pohádkový příběh natáčel? Ne? Tak vítejte na Kašperku.

Příběh jednoho spolku na Šumavě, který dokumentuje příběh Juránkovy chaty a současný stav naší občanské společnosti.

Jen napadaný sníh nestačí. Aby mohli milovníci běžeckého lyžování sbalit běžky, vyrazit na hory a užít si tento sport, potřebují k tomu i upravené stopy. A právě jejich ničení v minulých letech dělalo starosti správcům národních parků i desítkám dobrovolníků, kteří zadarmo a ve volném čase trasy udržují. Teď mají proti vandalům oporu v zákoně, od 1. ledna 2026 platná novela lesního zákona udělala z úmyslného zničení stopy přestupek, za který hrozí tučná pokuta.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou. Takové jsou v kostce výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí.

Šumava se potýká s řidiči čtyřkolek, kteří vjíždějí do upravených běžkařských stop. Například na osmikilometrovém úseku, který ústí na Churáňově, čtyřkolky poškodily stopu na čtyřech místech. Incident zachytily kamery. Okruh spojuje Churáňov s Horskou Kvildou, vedení areálu odhaduje škodu v řádu tisíců korun. Podle vedoucího Lyžařského areálu Zadov Luďka Sásky totiž práce rolby, která vytváří lyžařské stopy, stojí kolem pěti tisíci korun za motohodinu, přičemž rolba pak stráví úpravou čtyři až šest hodin. Na mnohem vyšší částku se může vyšplhat pokuta od správců národního parku, protože čtyřkolky jezdí i po turistických trasách. Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák uvedl, že pokuta ve správním řízení může dosáhnout až do výše sto tisíc korun. Tamější obce si také stěžují na nárůst případů, kdy řidiči aut driftují na parkovištích a způsobili tak dopravní nehody.

Návrat rysa na Šumavu je vítán. U vlka a zubra je to takzvaně půl na půl. Medvěda tu nechceme ani náhodou, bojíme se ho. Tak by se daly shrnout výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí. Výsledek nyní zveřejnilo vedení Národního parku Šumava.

Jezdci na čtyřkolkách zničili o víkendu upravené běžecké stopy v okolí Churáňova na Šumavě. Na strojích se vydali do lesů národního parku a chráněné krajinné oblasti. Upozornil na to Lyžařský areál Zadov, který stopy připravil. Ten také podal trestní oznámení a tři jezdce sám hledá.

Jedním z největších fenoménů loňského roku je los Emil. Putoval z Polska, podíval se na Slovensko, na Moravu, do Rakouska, ale i do Bavorského lesa v Německu a podle dostupných informací se zabydlel na Šumavě, která mu svědčí. Správa Národního parku Šumava varuje: Nechte Emila být.

Redakce Obnovitelně.cz už pošesté vybírala mezi vědci, ochránci přírody a dalšími odborníky aspoň některé osobnosti, které se zasloužily o výjimečné počiny uplynulého roku.

Rys je vítaným symbolem návratu divoké přírody, vlk budí rozpaky a medvěd naráží na téměř jednoznačný odpor. Takové jsou hlavní závěry rozsáhlého průzkumu, který v létě mapoval postoje místních obyvatel, návštěvníků i starostů šumavských obcí k velkým savcům a k fungování Národního parku Šumava.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys. Je její součástí už více než 40 let. Méně pozitivně je vnímán návrat vlka, kde jsou podle průzkumu názory lidí zhruba půl na půl. Striktně však veřejnost odmítá možnost návratu nebezpečného medvěda do šumavské přírody. Průzkum se uskutečnil mezi návštěvníky, místními obyvateli i starosty 17 šumavských obcí z celkového počtu 22 oslovených.

Pěkná (Prachaticko ) - Po několika desítkách let se dnes poprvé konala štědrovečerní bohoslužba ve filiálním kostele sv. Anny v Pěkné na Prachaticku. V šumavské pohraniční obci nyní žijí na dvě desítky obyvatel. Před poválečném vysídlení v Pěkné a okolních částech bydlelo několik stovek lidí. Štědrovečerní mše má pomoci obnově Pěkné, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Pavel Bače.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na své druhé prosincové schůzi schválila novou systemizaci služebních a pracovních míst, která od ledna 2026 povede ke zrušení 322 úřednických pozic v rámci Úřadu vlády a jednotlivých ministerstev. Největší úpravy se týkají Úřadu vlády (o 100 míst méně), Ministerstva financí (57 míst) a Ministerstva průmyslu a obchodu (41 míst). Kabinet zároveň projednal návrhy legislativních změn, včetně úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Jedno z nejstarších a zároveň nejnavštěvovanějších informačních center Národního parku Šumava prošlo výraznou proměnou. Infocentrum Kvilda nabízí po rozsáhlé vnitřní rekonstrukci moderní expozici, nové interaktivní prvky i obsah, který reflektuje současnou podobu šumavské přírody.

Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti a důvodem, je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když, tato omezení se týkají jen malé části celé Šumavy – je to něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Významné bavorské ocenění obdržel ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce z rukou bavorského ministra pro evropské záležitosti Erica Beißwengera. Tato medaile je už druhým zahraničním oceněním, které Hubený obdržel. Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí převzal už v roce 2017.

Bavorský ministr pro evropské záležitosti Eric Beißwenger ocenil přínos ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce. Vysoké státní vyznamenání Svobodného státu Bavorsko mu předal na půdě Bavorského zastoupení v České republice v úterý 2. prosince.

Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.

Asi 1,5 kilometru od centra Kvildy (směrem na Vimperk), najdete Návštěvnické centrum Šumava - výběhy s jeleny a rysem.

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Kromě toho, že zkoumá jejich historii, podílí se na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a který odpovídá této krajině. Není to budoucnost, je to spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Na konci cesty, která se ztrácí mezi šumavskými lesy a holými pláněmi, stojí chalupa, jež už více než století sleduje všechen tichý pohyb krajiny.

Boj o zachování původních lesních ekosystémů na Šumavě se podařilo vyhrát. Pořád ale panují některé nejasnosti.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

České národní parky se chystají na to, že budou muset po nástupu možného nového ministra životního prostředí Petra Macinky propouštět. Mohlo by jít o několik desítek míst. Bojí se tak omezení činnosti.

Trnoštítec horský, který je pro entomology stejně vzácný jako pro filatelisty modrý mauritius (nejcennější známka světa), se vyskytuje na dvou desítkách míst Šumavy. První záznamy o něm se na Šumavě objevují už v roce 1898 z oblasti Trojmezné a pak v průběhu celého 20. století. Pokaždé se však jednalo o nejvýše několik jedinců.

Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku.…

Architekti museli splnit limity, které odrazují většinu investorů. Výsledek ale ukazuje, že trpělivost a pokora mají smysl.

Teploty na Šumavě v pátek odpoledne vystoupaly k 20 stupňům Celsia. Na některých místech tuto hranici i překonaly. Vysoké hodnoty na horách způsobila inverze. Nejvíce naměřili v Kašperských Horách na Klatovsku, kde bylo 21 stupňů. Znamenalo to překonání rekordu z roku 1967 o téměř tři stupně Celsia. Uvedl to František Vavruška z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.

Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech. Tento, pro entomology „broučí Modrý Mauricius“, se vyskytuje jak na jižní části Šumavy, tedy na Stožecku a Novopecku, tak i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil.

Největší šumavský lyžařský areál Plzeňského kraje – Ski&Bike Špičák – do letošní zimní sezony investoval především do rekonstrukcí, oprav a modernizací stávajícího zařízení, lanovky, vleků nebo zasněžovací techniky přibližně pět milionů korun. Momentálně disponuje největší zasněžovací kapacitou v celé oblasti Železnorudska, která čítá 45 sněžných děl.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, jak vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.