Národní park Šumava

Jen napadaný sníh nestačí. Aby mohli milovníci běžeckého lyžování sbalit běžky, vyrazit na hory a užít si tento sport, potřebují k tomu i upravené stopy. A právě jejich ničení v minulých letech dělalo starosti správcům národních parků i desítkám dobrovolníků, kteří zadarmo a ve volném čase trasy udržují. Teď mají proti vandalům oporu v zákoně, od 1. ledna 2026 platná novela lesního zákona udělala z úmyslného zničení stopy přestupek, za který hrozí tučná pokuta.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou. Takové jsou v kostce výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí.

Šumava se potýká s řidiči čtyřkolek, kteří vjíždějí do upravených běžkařských stop. Například na osmikilometrovém úseku, který ústí na Churáňově, čtyřkolky poškodily stopu na čtyřech místech. Incident zachytily kamery. Okruh spojuje Churáňov s Horskou Kvildou, vedení areálu odhaduje škodu v řádu tisíců korun. Podle vedoucího Lyžařského areálu Zadov Luďka Sásky totiž práce rolby, která vytváří lyžařské stopy, stojí kolem pěti tisíci korun za motohodinu, přičemž rolba pak stráví úpravou čtyři až šest hodin. Na mnohem vyšší částku se může vyšplhat pokuta od správců národního parku, protože čtyřkolky jezdí i po turistických trasách. Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák uvedl, že pokuta ve správním řízení může dosáhnout až do výše sto tisíc korun. Tamější obce si také stěžují na nárůst případů, kdy řidiči aut driftují na parkovištích a způsobili tak dopravní nehody.

Návrat rysa na Šumavu je vítán. U vlka a zubra je to takzvaně půl na půl. Medvěda tu nechceme ani náhodou, bojíme se ho. Tak by se daly shrnout výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí. Výsledek nyní zveřejnilo vedení Národního parku Šumava.

Jezdci na čtyřkolkách zničili o víkendu upravené běžecké stopy v okolí Churáňova na Šumavě. Na strojích se vydali do lesů národního parku a chráněné krajinné oblasti. Upozornil na to Lyžařský areál Zadov, který stopy připravil. Ten také podal trestní oznámení a tři jezdce sám hledá.

Jedním z největších fenoménů loňského roku je los Emil. Putoval z Polska, podíval se na Slovensko, na Moravu, do Rakouska, ale i do Bavorského lesa v Německu a podle dostupných informací se zabydlel na Šumavě, která mu svědčí. Správa Národního parku Šumava varuje: Nechte Emila být.

Redakce Obnovitelně.cz už pošesté vybírala mezi vědci, ochránci přírody a dalšími odborníky aspoň některé osobnosti, které se zasloužily o výjimečné počiny uplynulého roku.

Rys je vítaným symbolem návratu divoké přírody, vlk budí rozpaky a medvěd naráží na téměř jednoznačný odpor. Takové jsou hlavní závěry rozsáhlého průzkumu, který v létě mapoval postoje místních obyvatel, návštěvníků i starostů šumavských obcí k velkým savcům a k fungování Národního parku Šumava.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys. Je její součástí už více než 40 let. Méně pozitivně je vnímán návrat vlka, kde jsou podle průzkumu názory lidí zhruba půl na půl. Striktně však veřejnost odmítá možnost návratu nebezpečného medvěda do šumavské přírody. Průzkum se uskutečnil mezi návštěvníky, místními obyvateli i starosty 17 šumavských obcí z celkového počtu 22 oslovených.

Pěkná (Prachaticko ) - Po několika desítkách let se dnes poprvé konala štědrovečerní bohoslužba ve filiálním kostele sv. Anny v Pěkné na Prachaticku. V šumavské pohraniční obci nyní žijí na dvě desítky obyvatel. Před poválečném vysídlení v Pěkné a okolních částech bydlelo několik stovek lidí. Štědrovečerní mše má pomoci obnově Pěkné, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Pavel Bače.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na své druhé prosincové schůzi schválila novou systemizaci služebních a pracovních míst, která od ledna 2026 povede ke zrušení 322 úřednických pozic v rámci Úřadu vlády a jednotlivých ministerstev. Největší úpravy se týkají Úřadu vlády (o 100 míst méně), Ministerstva financí (57 míst) a Ministerstva průmyslu a obchodu (41 míst). Kabinet zároveň projednal návrhy legislativních změn, včetně úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Jedno z nejstarších a zároveň nejnavštěvovanějších informačních center Národního parku Šumava prošlo výraznou proměnou. Infocentrum Kvilda nabízí po rozsáhlé vnitřní rekonstrukci moderní expozici, nové interaktivní prvky i obsah, který reflektuje současnou podobu šumavské přírody.

Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti a důvodem, je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když, tato omezení se týkají jen malé části celé Šumavy – je to něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Významné bavorské ocenění obdržel ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce z rukou bavorského ministra pro evropské záležitosti Erica Beißwengera. Tato medaile je už druhým zahraničním oceněním, které Hubený obdržel. Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí převzal už v roce 2017.

Bavorský ministr pro evropské záležitosti Eric Beißwenger ocenil přínos ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce. Vysoké státní vyznamenání Svobodného státu Bavorsko mu předal na půdě Bavorského zastoupení v České republice v úterý 2. prosince.

Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.

Asi 1,5 kilometru od centra Kvildy (směrem na Vimperk), najdete Návštěvnické centrum Šumava - výběhy s jeleny a rysem.

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Kromě toho, že zkoumá jejich historii, podílí se na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a který odpovídá této krajině. Není to budoucnost, je to spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Na konci cesty, která se ztrácí mezi šumavskými lesy a holými pláněmi, stojí chalupa, jež už více než století sleduje všechen tichý pohyb krajiny.

Boj o zachování původních lesních ekosystémů na Šumavě se podařilo vyhrát. Pořád ale panují některé nejasnosti.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

České národní parky se chystají na to, že budou muset po nástupu možného nového ministra životního prostředí Petra Macinky propouštět. Mohlo by jít o několik desítek míst. Bojí se tak omezení činnosti.

Trnoštítec horský, který je pro entomology stejně vzácný jako pro filatelisty modrý mauritius (nejcennější známka světa), se vyskytuje na dvou desítkách míst Šumavy. První záznamy o něm se na Šumavě objevují už v roce 1898 z oblasti Trojmezné a pak v průběhu celého 20. století. Pokaždé se však jednalo o nejvýše několik jedinců.

Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku.…

Architekti museli splnit limity, které odrazují většinu investorů. Výsledek ale ukazuje, že trpělivost a pokora mají smysl.

Teploty na Šumavě v pátek odpoledne vystoupaly k 20 stupňům Celsia. Na některých místech tuto hranici i překonaly. Vysoké hodnoty na horách způsobila inverze. Nejvíce naměřili v Kašperských Horách na Klatovsku, kde bylo 21 stupňů. Znamenalo to překonání rekordu z roku 1967 o téměř tři stupně Celsia. Uvedl to František Vavruška z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.

Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech. Tento, pro entomology „broučí Modrý Mauricius“, se vyskytuje jak na jižní části Šumavy, tedy na Stožecku a Novopecku, tak i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil.

Největší šumavský lyžařský areál Plzeňského kraje – Ski&Bike Špičák – do letošní zimní sezony investoval především do rekonstrukcí, oprav a modernizací stávajícího zařízení, lanovky, vleků nebo zasněžovací techniky přibližně pět milionů korun. Momentálně disponuje největší zasněžovací kapacitou v celé oblasti Železnorudska, která čítá 45 sněžných děl.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, jak vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.

Kriticky ohrožený brouk trnoštítec horský si oblíbil Šumavu. Dokazuje to monitoring, který potvrdil jeho výskyt na jižní části Šumavy i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil. Pro entomology jde o jakéhosi broučího Modrého Mauricia. Šumava je totiž jedním z mála míst v Evropě mimo Alpy, kde dokáže tento živočich přežívat.

Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí.

Otevření turistické trasy k hraničnímu přechodu Modrý sloup na Šumavě se znovu komplikuje. Důvodem je odvolání několika subjektů proti rozhodnutí Správy Národního parku Šumava, které už tuto trasu schválilo. Turisté tak k Modrému sloupu Luzenským údolím vyrazí nejdříve příští rok v létě.

Jako úplně první natočila letos začátkem srpna ve volné přírodě vlka, který uprchl z výběhu Návštěvnického centra Srní. Stalo se tak v obci Kundratice na Hartmanicku a odstartovala se tím rozsáhlá pátrací akce po vlčích uprchlících. Teď se Stanislava Řetická potkala ve volné přírodě i se slavným losem Emilem. Také jeho natočila a nafotila na mobil.

Turistická trasa na Modrý sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Zdeněk Bakala si před lety nechal uprostřed šumavského národního parku postavit obrovskou luxusní nemovitost.

Vimperk (Prachaticko) - Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Řeku Teplou Vltavu, která vede šumavským národním parkem, splulo v letošní sezoně 251 lodí. Bylo to nejméně od zavedení rezervačního systému před více než 15 lety. Důvodem bylo sucho. Od května do října, kdy je splouvání povoleno, bylo letos možné plout jen ve 32 dnech. Loni se na Teplou Vltavu vydalo přes 3000 lodí.

Řeku Teplou Vltavu, která vede šumavským národním parkem, splulo v letošní sezoně 251 lodí. Bylo to nejméně od zavedení rezervačního systému před více než 15 lety. Důvodem bylo sucho. Od května do října, kdy je splouvání povoleno, bylo letos možné plout jen ve 32 dnech. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Loni se na Teplou Vltavu vydalo přes 3000 lodí.

Řeku Teplou Vltavu, která vede šumavským národním parkem, splulo v letošní sezoně 251 lodí. Bylo to nejméně od zavedení rezervačního systému před více než 15 lety. Důvodem bylo sucho. Od května do října, kdy je splouvání povoleno, bylo letos možné plout jen ve 32 dnech. ČTK to řekl mluvčí šumavského

Vimperk (Prachaticko) - Řeku Teplou Vltavu, která vede šumavským národním parkem, splulo v letošní sezoně 251 lodí. Bylo to nejméně od zavedení rezervačního systému před více než 15 lety. Důvodem bylo sucho. Od května do října, kdy je splouvání povoleno, bylo letos možné plout jen ve 32 dnech. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Loni se na Teplou Vltavu vydalo přes 3000 lodí.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Šumava je jedno z nejkrásnějších a nejrozsáhlejších pohoří ve střední Evropě. Rozkládá se na území Česka, Německa a Rakouska a tvoří přirozenou hranici mezi těmito státy. Česká část je z velké části chráněna jako Národní park Šumava, který je největším národním parkem v České republice.

Už je tomu nějaký ten pátek, co si miliardář Bakala nechal vystavět svou luxusní nemovitost. Dodnes je na ni ale poutavý pohled.

Na stráni nad Modravou, v samém srdci Národního parku Šumava, stojí dům, který se rozhodl nebýt vidět. Sídlo miliardáře Zdeňka Bakaly je zanořené do svahu, střechu má zarostlou trávou a do údolí otevírá velkorysou skleněnou fasádu.

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991. Jeho ředitelé se pak často střídali, zvláště za vedení Jana Stráského se tam situace silně vyostřila. Tehdy, v létě 2011, jím řízená Správa NP Šumava rozhodla začít kácet kůrovcem napadené smrky i v bezzásahových částech parku. Vzbudilo to silný odpor ekologických organizací i velké části vědců: aktivisté tehdy fyzicky blokovali cestu těžké technice a přivazovali se ke stromům, aby je vlastními těly bránili.

Lucie Marunová má na ženu netradiční povolání. Pracuje jako hajná v šumavském národním parku. Ačkoliv pochází z myslivecké rodiny, svou cestu k práci s lesem si vyšlapala sama. Kromě péče o přírodu a zvěř má i svou módní značku, která vrací ženám eleganci a sebevědomí.

Jen máloco je tak typické pro Šumavu jako rašeliniště. Moc jich však přístupných není – čemuž se nelze divit, protože jsou neschůdná a nebezpečná. Soumarským rašeliništěm se však projít můžete.

Ještě minulý týden se los Emil pohyboval na západě Šumavy, teď se dostal až ke Klatovům. Lidé ho zaznamenali i na hlavním silničním tahu ze Železné Rudy. Policie vyzvala řidiče k opatrnosti, srážka s tak velkým zvířetem by byla nebezpečná i pro posádku vozu. Putování zvířete sledují lidé už od chvíle, kdy se poprvé dostalo do Čech. Nakonec losa odchytili zoologové v Rakousku nedaleko dálnice a vypustili na Šumavě. Ani tam už ale podle zoologů nemá kvůli silnicím nebo mostům vhodný prostor pro život.

Mladý samec rysa našel domov na území CHKO Brdy. Zaznamenaly ho tam několikrát fotopasti. Nový výskyt rysa byl v Brdech potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.

Lidé, které popisuje legendární spisovatel Klostermann, byli převážně německého původu.

Stovky jelenů v těchto dnech na Šumavě postupně prožívají období říje. Charakteristická je hlasitým troubením, které bývá někdy zřetelně slyšitelné. Většinou se tak stává v ranních nebo pozdních večerních hodinách. Na Šumavě podle monitoringu nyní žije přibližně tisíc jelenů, laní a kolouchů.

Stovky jelenů v těchto dnech na Šumavě postupně prožívají období říje. Charakteristická je hlasitým troubením, které bývá někdy zřetelně slyšitelné. Většinou se tak stává v ranních nebo pozdních večerních hodinách. Na Šumavě podle monitoringu nyní žije přibližně tisíc jelenů, laní a kolouchů. ČTK to řekl Adam Jirsa z šumavského národního parku.

Stovky jelenů v těchto dnech na Šumavě postupně prožívají období říje. Charakteristická je hlasitým troubením, které bývá někdy zřetelně slyšitelné. Většinou se tak stává…

Pohyb losa Emila, jenž v létě putoval po několika zemích a nyní je na Šumavě na hranici Česka a Německa, už není monitorovaný. Vybila se baterie, kterou měl ve svém GPS lokátoru.

Los Emil se nyní pravděpodobně pohybuje na pomezí Česka a Bavorska. Přesné informace o jeho lokalitě ale odborníci nemají, protože o data o jeho poloze přišli.