Nepokoje

V několika belgických a nizozemských městech vypukly nepokoje po nedělní výhře Maroka nad Belgií na mistrovství světa ve fotbale. V Bruselu policie nasadila na rozehnání davu vodní děla a slzný plyn. V metropoli zadržela zhruba desítku lidí a dalších osm ve městě Antverpy na severu země. V nizozemském přístavu Rotterdam byli zraněni dva policisté. Informovala o tom agentura AP.

V západočínské provincii Sin-ťiang, která do obecného povědomí vešla kvůli postupu Pekingu vůči muslimské menšině Ujgurů, vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Čínské úřady ve středu zavedly další opatření, aby omezily rychlý nárůst případů onemocnění covid-19 a zvýšily tak obavy investorů o ekonomiku. V největší továrně na výrobu chytrých telefonů od společnosti Apple na světě propukly nové nepokoje, které podle agentury Reuters poukazují na sociální a finanční dopady těchto omezení.

Bývalý americký prezident Donald Trump podal žalobu na výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující útok na Kapitol z 6. ledna loňského roku. Snaží se tak zablokovat předvolání, které požaduje, aby do 14. listopadu vypovídal pod přísahou. Informovala o tom dnes agentura AP.

Od úmrtí mladé Mahsá Amíníové, které v Íránu spustilo rozsáhlé vlny nepokojů, už uběhlo 40 dní. Protesty stále neutuchají. V rodném městě zesnulé dívky se ve středu střetly s policí stovky protestujících Íránců.

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující útok na Kapitol z 6. ledna loňského roku předvolal bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Požaduje, aby exprezident počínaje 14. listopadem nebo kolem tohoto data vypovídal pod přísahou. Zároveň do 4. listopadu žádá poskytnutí řady příslušných dokumentů, včetně záznamů týkajících se osobní komunikace mezi Trumpem a zákonodárci i extremistickými skupinami, píše agentura AP. V tuto chvíli podle ní není jasné, jak bude Trump a jeho tým reagovat.

Někdejší vrchní stratég amerického republikánského exprezidenta Donalda Trumpa a prominentní představitel americké pravice Steve Bannon byl dnes odsouzen ke čtyřměsíčnímu vězení za to, že odmítl spolupracovat se zákonodárci při vyšetřování loňského útoku Trumpových stoupenců na sídlo Kongresu. Informovala o tom agentura AP. Soudce rozhodl, že 68letý Bannon může zůstat na svobodě, dokud nebude projednáno jeho odvolání. Zároveň mu uložil pokutu 6500 dolarů (přes 162.000 Kč). Bannon po vynesení rozsudku prohlásil, že se bude "důrazně odvolávat".

V nechvalně známé íránské věznici Evín vypukla v sobotu vzpoura a požár. Podle BBC to může souviset s vlnou protestů, které v posledních týdnech zachvátily celý Írán. Úřady a státní média to popírají.

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující loňský útok na Kapitol si předvolá bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Někdejší republikánský šéf Bílého domu má před komisí podat svědectví v souvislosti s událostmi, při nichž dav jeho příznivců zaútočil na budovu amerického Kongresu v den potvrzování výsledku prezidentských voleb. Informovaly o tom světové agentury, podle nichž o Trumpově předvolání rozhodl panel jednomyslně v hlasování během dnešního veřejného slyšení. Trump v reakci označil výbor za fiasko.

Plačící Íránka klečí u rakve svého mrtvého bratra a stříhá si vlasy nůžkami. Její příbuzní naříkají, prosí o spravedlnost a při tom hází odstřižené prameny na rakev. Rodina truchlí pro šestatřicetiletého Džaváda Heydarího, který byl minulý týden zastřelen při jednom z protivládních protestů. Ty zachvátily zemi po smrti mladé íránské dívky v policejní vazbě.

Vůbec největší problémy s protivládními protesty má íránský teokratický režim v oblastech, kde žijí Kurdové. Jednoho z měst na severozápadě země se už krátce zmocnili demonstranti, Íránské revoluční gardy ho ale dobyly zpět.

„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.

Severoatlantická aliance posílila mírovou misi KFOR v Kosovu o vojáky ze svých záloh. Mají pomoci předejít možným nepokojům souvisejícím se sporem Prištiny a Bělehradu ohledně registračních značek. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jednoho z velitelů mise.

Nově zveřejněné dokumenty dokazují, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pečlivě sledoval královnu soulu Arethu Franklinovou a její aktivity. V té době to však nebylo nic neobvyklého, zpěvačka totiž patřila k Afroamerickému hnutí za občanská práva, které FBI monitoroval velmi intenzivně.

Příznivci vlivného iráckého duchovního vůdce Muktady Sadra se dnes po jeho výzvě začali stahovat z takzvané Zelené zóny, kde sídlí vláda a mnoho zahraničních ambasád. Jejich střety s bezpečnostními složkami, které vypukly v pondělí po Sadrově oznámení odchodu z politiky, si vyžádaly 30 obětí a přes pět stovek zraněných, informovala o tom agentura AFP. Irácká armáda také už zrušila celostátní zákaz vycházení, který kvůli nepokojům vyhlásila v pondělí.

Nepokoje v Bagdádu nepolevují v pondělí ani ve večerních hodinách. Centrem irácké metropole zní kulometná palba. Zatím agentury píší o 12 mrtvých a nejméně 270 zraněných. Pouliční boje vyvolalo oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. Po Sadrově prohlášení jeho stoupenci vtrhli do sídla vlády.

Někdejší americký prezident Donald Trump loni 6. ledna celé hodiny sledoval v přímém přenosu útok na sídlo Kongresu, nekontaktoval špičky bezpečnostních složek a ignoroval prosby svých dětí a blízkých poradců, aby vyzval své příznivce k zastavení násilí. Takový obrázek o jednání končící hlavy státu vytvářejí svědectví prezentovaná v noci na dnešek při dalším slyšení vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů. Bývalá pracovnice Bílého domu vyjádřila názor, že Trump "dal zelenou" účastníkům nepokojů.

Prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa poslal dnes svůj rezignační dopis předsedovi parlamentu, informovala agentura Reuters. Udělal to ze Singapuru, kam se uchýlil po odjezdu ze země, nejprve prostřednictvím elektronické pošty. Později kancelář šéfa parlamentu potvrdila převzetí originálu, který byl ze Singapuru dopraven letecky. V Kolombu po zprávě o rezignaci hlavy státu začaly v okolí prezidentské kanceláře oslavy přes oficiálně stále platný zákaz vycházení, uvádí Reuters.

Prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa ještě dnes rezignuje. Podle agentury AFP to uvedl předseda parlamentu Mahinda Japa Abejvardena, který s prezidentem telefonicky hovořil. Prezident ho ujistil, že mu ještě dnes odešle rezignační dopis. V Kolombu se mezitím protestujícím podařilo prolomit policejní kordon a obsadit sídlo premiéra.

Srílanští demonstranti našli při sobotním vpádu do prezidentova paláce miliony rupií, které dostane soud. Oznámila to dnes srílanská policie. Dav demonstrantů vtrhl do paláce při protestu proti hospodářskému kolapsu země. Prezidenta Gotabaju Radžapaksu nezastihli, ale objevili nové bankovky v hodnotě 17,85 milionu rupií (1,2 milionu korun) a kufřík s dokumenty.

Zástupci opozičních stran se chystají na Srí Lance jednat o sestavení nové vlády, informovala dnes agentura AP. Premiér i prezident nabídli při sobotních bouřlivých protestech rezignaci. Demonstranti vtrhli do sídla prezidenta Gotabaji Radžapaksy a zapálili sídlo předsedy vlády Ranila Vikremesingheho. Srílančané protestují proti hluboké ekonomické krizi, z níž viní vládu.

Srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa dnes uprchl ze své rezidence v Kolombu.

Srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa souhlasil, že ve středu rezignuje. Podle agentury AP to dnes večer řekl předseda parlamentu Mahinda Japa Abejvardena. Oznámení o rezignaci hlavy státu přišlo několik hodin poté, co tisíce rozhněvaných demonstrantů vtrhly do prezidentovy rezidence a později také do sídla premiéra, které zapálily. Předseda vlády Ranil Vikremesinghe již odpoledne informoval, že je ochoten rezignovat, jak požadují lídři parlamentních stran, aby otevřel cestu k vytvoření široké koalice.

Počet rozvojových zemí, které obchodují s rizikovými dluhopisy, se zdvojnásobil. Obzvláště ohrožený je Salvador, Ghana, Egypt, Tunisko a Pákistán.

Hlavní město Ekvádoru Quito už přes dva týdny paralyzují demonstrující davy. Tisíce nespokojených a inflací „ožebračených“ občanů vyšly do ulic. Požadují větší sociální pomoc a odchod prezidenta Guillerma Lassa, píše spolupracovnice Newstreamu z místa Martina El Kooli.

Dvojice policistů s tyčemi nemilosrdně bije skupinu vyděšených mužů, kteří křičí a prosí o smilování. Znepokojivé záběry z indického města Saháranpur, které se v posledních dnech začaly šířit sociálními sítěmi, údajně ukazují brutalitu proti muslimům ve vazbě. V zemi v posledních týdnech sílí nepokoje a nevraživost mezi hinduisty a muslimy.

Indické úřady nechaly zdemolovat domy několika údajných účastníků nedávných nepokojů, které propukly v zemi napříč muslimskou populací v reakci na hanlivé výroky členů vlády o proroku Mohamedovi.

Útok na Kapitol loni 6. ledna je jedna z nejtemnějších kapitol americké historie. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden. Událostmi se právě zabývá zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů a podle jeho místopředsedkyně republikánky Liz Cheneyové útok svých stoupenců na sídlo Kongresu vyprovokoval bývalý prezident Donald Trump.

Loňský 6. leden byl vyvrcholením pokusu o převrat, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters Bennie Thompson, předseda výboru americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující události, při nichž dav příznivců bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa zaútočil na Kapitol. Thompson zároveň Trumpa obvinil z toho, že stál v centru spiknutí, jehož cílem bylo zničit demokracii. Panel tak zahájil sérii veřejných slyšení, během nichž představuje důkazy týkající se výtržností z loňského ledna a událostí, jež k nim vedly.

Soudní porota ve Washingtonu dnes uznala někdejšího člena newyorské policie vinným z napadení strážce zákona při nepokojích z loňského 6. ledna, kdy dav příznivců končícího prezidenta Donalda Trumpa vtrhl do sídla amerického Kongresu. Porotci odmítli argument obžalovaného, že jednal v sebeobraně, když udeřil washingtonského policistu tyčí a povalil jej k zemi, informovala americká média.

Na začátku všeho byly uniklé záběry skupiny losangeleských policistů bijících černocha Rodneyho Kinga. Policisté byli postaveni před soud, který je zprostil viny. Ještě ten den vzplálo Los Angeles plamenem. Nepokoje, provázené rozsáhlým rabováním a žhářstvím, trvaly zhruba šest dnů a nechaly za sebou 53 mrtvých. A také opakovaně naplněnou hrozbu, že se mohou do amerických ulic kdykoli vrátit.

Nepokoje na Korsice vyvolané napadením odsouzeného nacionalisty Yvana Colonny se nadále stupňují. V neděli v Bastii protestovaly tisíce lidi, přidaly se i zhruba 300 radikálů. Vzduchem létaly kameny a zápalné lahve, policie použila vodní děla a slzný plyn. Podle prefektury si nedělní protesty vyžádaly 67 zraněných, z toho 44 příslušníků pořádkových sil, informovala dnes francouzská média.

Dmytro Firtaš pokládá v komentáři otázku: „Proč nemůže být Ukrajina Švýcarskem Eurasie?“ Touto otázkou odkazuje na skutečnost, že se Ukrajina historicky – a to již od středověku – nacházela „na křižovatce obchodních cest mezi Evropou a Asií.“ Jak to však vypadá, svého potenciálu nedokázala adekvátně využít.

Protesty v Kazachstánu, které zemi zasáhly na začátku roku, byly produktem frustrace obyvatel ze stále se zhoršující socioekonomické situace, neexistence opozice v zemi a okázalé bohatnutí vládnoucích oligarchů. Nepokoje netrvaly dlouho a Rusko přispěchalo s pomocí při stabilizaci situace. Ukázalo tak světu, že v této postsovětské zemi bohaté na ropu a zemní plyn neztratilo vliv.

Začalo to jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Právě před měsícem začaly demonstrace, které naplno odhalily frustraci mnoha obyvatel Kazachstánu. Tamní prezident nechal odpor utopit v krvi.

Při nedávných nepokojích v Kazachstánu bylo zabito 225 lidí, včetně 19 členů bezpečnostních sil. Někteří příbuzní obětí stále čekají na to, až budou moci pochovat své členy rodiny.

Kazašské nepokoje si vyžádaly životy více než dvou set lidí. Z toho dvou desítek členů ozbrojených sil. Alespoň to tvrdí tamní úřady.

Do Ruska se v sobotu vrátilo prvních šest letadel s vojáky, které Moskva začátkem ledna vyslala do Kazachstánu.

Kazašský prezident Tokajev, který dříve povolil střelbu do demonstrantů, prohlásil misi ODKB za ukončenou již v úterý. Ve čtvrtek začalo předávání hlídaných objektů zpět do rukou Kazachů.

Kazachstánské úřady dnes oznámily, že v uplynulých 24 hodinách zadržely dalších 1678 lidí kvůli podezření z účasti na rozsáhlých nepokojích. Demonstrace provázené násilnostmi propukly ve středoasijské republice počátkem tohoto měsíce a jsou označovány za největší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Počet hlášených zatčení se tak od začátku protestů vyšplhal na zhruba 12.000, uvedla agentura AP.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o pozastavení čerpání udělených licencí na vývoz vojenského materiálu a materiálu použitelného na kontrolu davu do Kazachstánu v souvislosti s aktuální situací v zemi. Na dotaz ČTK to uvedla Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Resort odeslal příslušnou žádost na licenční správu ministerstva průmyslu a obchodu.

Nový premiér země Alichan Smajlov dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl po propuknutí nepokojů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům dosud zadržela skoro 10 000 lidí.

Terorista se tu teď říká každému, kdo narušuje pořádek. Násilí bohužel přetlačilo důvod, proč lidé vyšli do ulic, a tím je chudoba,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy dívka, která je v zemi v rámci programu Erasmus.

Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev dnes uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označuje za teroristy a bandity. Podle agentury TASS uvedl, že mezi útočníky byli bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. V úterý se Tokajev chystá představit návrh na složení nové vlády, informovala tisková agentura TASS.

V Kazachstánu o víkendu rostl počet mrtvých a zatčených v souvislosti s nepokoji, které vypukly před týdnem kvůli prudkému zdražení v zemi hojně využívaného zkapalněného ropného plynu. Mrtvých je podle médií nejméně 164 včetně tří dětí. Úřady zadržely na 6000 lidí, a to včetně bývalého premiéra a šéfa kontrarozvědky Karima Masimova. Ze zahraničí zazněly apely, aby kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev odvolal své páteční povolení střílet na demonstranty bez varování a aby objasnil roli, kterou v zemi sehrávají ruská vojska. Při informování o počtu obětí se kazachstánská a ruská média odvolávala na kazachstánské ministerstvo zdravotnictví, které ovšem dnes večer podle agentury Interfax sdělilo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo. Předchozí úřední informace hovořily o desítkách mrtvých a stovkách zraněných.

Při nepokojích v Kazachstánu zemřelo 26 demonstrantů a 18 policistů či vojáků, zatčeno bylo kvůli protestům na 4400 lidí, informovala agentura AP s odvoláním na kazachstánské ministerstva vnitra. Místní úřady zatkly i expremiéra a bývalého šéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z velezrady. Podle některých zdrojů byla i dnes ve městě Almaty slyšet střelba. Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dnes telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jemuž mimo jiné řekl, že situace v Kazachstánu se uklidňuje.

Spálená auta a domy, kaluže krve na zemi. Po několika dnech smrtících nepokojů se obyvatelé Almaty, ekonomického hlavního města Kazachstánu, v malých skupinkách nesměle odvážili vyjít na ulici a spatřili výjevy, které do té doby považovali za nepředstavitelné, píše AFP.

Nynější protesty v Kazachstánu mají širší souvislosti. Přestože je země nejbohatší v regionu střední Asie, značná část obyvatel zůstává chudá. Největší protestní potenciál mají oblasti západního Kazachstánu, sdělil Martin Laryš z Ústavu mezinárodních vztahů. Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů si vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených.

Nynější protesty v Kazachstánu mají širší souvislosti. Přestože je země nejbohatší v regionu střední Asie, značná část obyvatel zůstává chudá. Největší protestní potenciál mají oblasti západního Kazachstánu, sdělil ČTK Martin Laryš z Ústavu mezinárodních vztahů. Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů si vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených.

„Klidně si dovedu představit, že si Rusové na severu Kazachstánu vytvoří nějakou Jihosibiřskou lidovou republiku nebo třeba Ruskou republiku Severní Kazachstán,“ analyzuje pro Seznam Zprávy situaci v Kazachstánu expert Jan Šír.

Kazašská policie během nepokojů v Almaty zatkla asi 2 000 lidí, informuje deník euronews.com. Občanské nepokoje v zemi trvají od 2. ledna a jejich příčinou jsou rostoucí ceny pohonných hmot. Média informovala o několika mrtvých příslušnících bezpečnostních složek.

Nejde o žádná „spontánní setkání demonstrantů“, lidé v Kazachstánu mají s vládou problém už roky, popisuje v rozhovoru pro SZ Kazaška žijící v nepokoji zmítaném městě.

Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.

Americká média před dnešním prvním výročím povolebních nepokojů ve washingtonském Kapitolu přináší výpovědi některých účastníků násilného protestu, které přibližují jejich motivace a životní příběhy. Prohlášení naznačují rozmanitost členů davu, který loni v lednu vnikl do sídla Kongresu, a také lítost na straně mnohých výtržníků.

Kazachstánem zmítají největší nepokoje za posledních deset let. V největším městě Almaty znovu nefunguje internet a mobilní sítě. Přesto se podařilo získat očité svědectví od reportéra Rádia Svobodná Evropa Timura Ermaševa.

Situaci v Kazachstánu sledujeme v online reportáži.

Povolání členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) na pomoc do Kazachstánu je zlomovým okamžikem pro celou zemi. Bude to obrovská rána pro tamní společnost, i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jen symbolické. ČTK to sdělila analytička Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Kazašští vojáci ve čtvrtek ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nepokojů v Kazachstánu. Zásah si podle agentur vyžádal mezi protestujícími zraněné a zřejmě i mrtvé, úřady ale přesnější údaje nesdělily. Informovaly jen o zabití 18 příslušníků pořádkových sil a zranění 748. Do Kazachstánu dorazili první ruští výsadkáři v rámci vojenské pomoci zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), o niž požádal prezident Kasym-Žomart Tokajev. České ministerstvo zahraničí nemá informace o možném ohrožení českých občanů, kteří se v Kazachstánu nacházejí.