Nepokoje

Umělá inteligence (AI) je kontroverzní technologií. Lidé se obávají o práci, vztahy, duševní zdraví i dopadů na životní prostředí. Situace se...

Měl to být fotbalový svátek. Jenže místo parádního spektáklu na zeleném pažitu plní stránky německých médií ostré reakce na řádění chuligánů v utkání druhé nejvyšší soutěže mezi Dynamem Drážďany a Herthou Berlín (0:1).

Velikonoční prázdniny ve Velké Británii se zvrhly v naprostý chaos. Nejvážnější situace nastala v londýnské čtvrti Clapham, kde se velké skupiny teenagerů pustily do rabování obchodů, fastfoodů i pouličních potyček. Podle deníku Daily Mail se tyto hromadné akce organizují prostřednictvím sociálních sítí a postupně se šíří i do dalších měst, například Birminghamu.

Přestože je většina nejvyšších fotbalových lig přerušená kvůli reprezentační přestávce, nižší soutěže pokračují dál. A bohužel při nich musí zasahovat i policie. To se stalo například při dvou zápasech zemských pohárů v Německu. V prvním případě měl být spouštěčem nepokojů rasistický výrok proti jednomu z domácích útočníků. V druhém případě to byla pyrotechnika odpalovaná mezi diváky. Došlo i ke zranění dvanácti policistů.

Policii lidé většinou vnímají jako ozbrojenou autoritu, která dohlíží na dodržování pořádku v ulicích. Jsou však země, kde ženy a muži zákona mají autoritu, aniž by drželi zbraň a lidé se v jejich blízkosti cítí bezpečně.

Poslední roky nás vystavily nevídanému množství negativních zpráv, které je pro lidskou psychiku téměř nemožné dlouhodobě zpracovávat. Politické nepokoje, globální pandemie, rasová nespravedlnost a válečné konflikty otřásly naším vnímáním světa…

Íránské Islámské revoluční gardy vyhrožují, že jakékoli nové protesty v zemi budou potlačeny s mnohem větší silou než v lednu. Tehdy podle odhadů přišlo o život na sedm tisíc lidí.

Karáčí/Bagdád - Dohromady nejméně 22 lidí dnes bylo zabito a dalších více než 120 bylo zraněno při násilných střetech mezi demonstranty a bezpečnostními silami v pákistánském přístavním měst Karáčí a na severu Pákistánu. Napsala to dnes agentura AP. Lidé protestující na podporu Íránu, který čelí rozsáhlé americko-izraelské vojenské operaci, napadli v Karáčí místní americký konzulát. Hlášeno je odtud deset mrtvých a 50 raněných; někteří jsou v kritickém stavu. Dalších nejméně 12 lidí dnes bylo zabito při střetech v severní oblasti Gilgit-Baltistán. Davy rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Mezinárodní fotbalová federace FIFA věří, že navzdory současné eskalaci násilí v Mexiku se bezpečnostní situace v jedné z pořadatelských zemí letošního mistrovství světa brzy uklidní. Záruky přidala také prezidentka země Claudia Sheinbaumová. Do startu šampionátu, který budou hostit také USA a Kanada, zbývá zhruba 100 dní.

Násilnosti v Mexiku po zabití šéfa drogového kartelu známého jako „El Mencho“ neutichají. V ulicích panuje chaos, dochází k zapalování aut i domů a objevují se zprávy o řadě obětí. Tyto nepokoje by však podle dostupných informací neměly ovlivnit víkendovou akci (1. března) slavné bojové organizace UFC, která se koná právě v Mexiku. Bojovníci byli údajně informováni, že je bezpečné do místa konání odcestovat.

Odpočinek na pláži se pro mnohé turisty změnil v noční můru poté, co v Mexiku začali řádit členové drogového Kartelu Jalisco nová generace. Mexičtí vojáci v neděli zabili jejich šéfa, drogového magnáta Nemesia Osegueru Cervantese, kterého vypátrali díky milence.

Místní obyvatelé Mexika i turisté jsou vyděšení. V zemi zavládl chaos poté, co byl o víkendu během bezpečnostní operace zabit vůdce drogového kartelu Nemesio Oseguera Cervantes, známý jako „El Mencho“. Kartel se mstí za smrt svého vůdce, zapaluje auta, domy a způsobuje chaos. Ve hře je také otázka možného zrušení Mistrovství světa ve fotbale 2026, jak uvádí web The Guardian.

Mexiko nasadilo nejméně 10 tisíc vojáků k potlačení nepokojů a ozbrojených střetů mezi gangy, které v zemi vypukly poté, co po nedělním dopadení armádou zemřel šéf kriminální organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes. V noci na úterý o tom informovala agentura AFP.

Při šesti útocích v mexickém státě Jalisco bylo po dopadení šéfa drogového kartelu zabito 25 členů mexické Národní gardy. Podle agentury AP to v pondělí uvedl mexický ministr bezpečnosti Omar García Harfuch. Šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes zemřel v neděli poté, co jej zraněného zajala armáda.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Ve čtvrtek to podle agentury AP prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.

Není to historická událost, o které by se zmiňovaly školní osnovy. Přesto stojí za pozornost. Zřejmě se totiž jedná o jediný konflikt, za jehož vyprovokováním stálo zvíře. Ačkoliv - těžko házet veškerou vinu na jednoho zaběhnutého psa.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Světem o víkendu kolovalo další video z amerického města Minneapolis, kde příslušníci migrační policie za bílého dne zastřelili zdravotníka Alexe Prettiho. Donald Trump stupňuje svůj teror.

Další případ, kdy federální agenti zastřelili člověka v Minneapolisu, rozděluje Spojené státy. Videa svědků sobotního incidentu, kdy sedmatřicetiletého Alexe P. zabili federální imigrační agenti, patrně neodpovídají tomu, jak sled událostí popsali zástupci administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to v neděli zpravodajský server NBC News.

Nepokoje, chaos, bitky předcházely zápasu fotbalové Evropské ligy mezi nizozemským Utrechtem a belgickým Genkem. Utkání začalo s téměř hodinovým zpožděním. Situace se vyhrotila při vstupu fanoušků hostí na stadion, někteří z nich tam totiž vnikli bez prohlídky. Po zásazích policie nakonec nemohli duel sledovat žádní příznivci Genku, který vyhrál 2:0.

Vězni v Guatemale v sobotu ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 lidí jako rukojmí, mezi nimiž jsou především dozorci, ale také jeden psycholog. Guatemalské bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad situací. Úřady z dění viní členy gangů, kteří požadují větší privilegia, píše agentura Reuters.

Používání smrtící síly se neomezuje pouze na hlavní město. V Ábadánu na jihu země záběry zachytily ozbrojené bezpečnostní složky, jak postupují ulicí a míří zbraněmi na civilisty, včetně člověka, který záznam pořizuje.

Po týdnu mírného zlevnění pohonných hmot se v Česku čeká opačný trend – ceny benzinu a nafty se zhruba o 20 haléřů zvýší. Růst je spojen s prudkým zdražením ropy Brent, které odráží eskalaci protestů a nepokojů v Íránu, jež mohou ovlivnit světovou produkci ropy a následně i ceny na domácích čerpacích stanicích.

Jak rostou obavy z kolapsu Íránské islámské republiky kvůli nepokojům a sílí hrozba amerického úderu, íránské vládnoucí elity vyvádějí ze země obrovské sumy peněz. Prohlásil to v rozhovoru pro stanici Newsmax americký ministr financí Scott Bessent. Podle kanálu Channel 14 íránští vůdci za poslední dva dny převedli 1,5 miliardy dolarů (31,2 miliardy korun) na účty v Dubaji.

V Íránu sílí největší protesty za poslední tři roky, režim v posledních dnech omezil internet a do toho se vracejí tvrdá slova z Washingtonu. Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popisuje, proč se demonstrace rozběhly, co může rozhodnout o jejich dalším vývoji a proč by případná eskalace mohla zasáhnout i Evropu, a to přes bezpečnost, dodávky energií i další demontáž pravidel světového řádu.

Při rozsáhlém zásahu imigračních agentů v Minneapolisu na severu Spojených států dnes zemřela žena. Zastřelil ji jeden z příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE) poté, co se prý pokusila zasahující přejet autem. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že agent střílel v sebeobraně. O případu informují agentury AP a Reuters. Jak informují americká média incident vyvolal značné sociální napětí a někdy už propukají nepokoje.

Členové Kongresu za Demokratickou stranu obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin v souvislosti s útokem na Kapitol, od kterého v úterý uplynulo pět let. Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta, navzdory faktům.

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Teherán - Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se nepokoje a protesty v Íránu neuklidní. Píše to britský list The Times, který se odvolává na zprávu neupřesněné tajné služby. Svůj záložní plán Chameneí podle deníku využije v případě, že íránské bezpečnostní síly nezvládnou potlačit protesty, popřípadě jejich příslušníci dezertují nebo odmítnou plnit rozkazy.

Teherán/Washington - Spojené státy tvrdě zasáhnou, pokud Írán bude zabíjet demonstranty v ulicích, uvedl americký prezident Donald Trump na palubě letounu Air Force One. Vyjádřil se tak poté, co americké síly v sobotu unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura i s manželkou kvůli nespokojenosti Trumpa s autoritářským vedením země, připomněla dnes agentura AFP. Íránských nepokojů podle AFP využívá také Izrael, který má na místě své tajné služby, jež sledují situaci a vybízejí demonstranty k větším protestům.

Teherán - Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to dnes uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, napsala AP den poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty.

Napříč Srbskem vyrostlo pět set petičních stánků. Studentské hnutí odporu je postavilo v celkem padesáti městech, od kroku si slibuje zisk co největší podpory pro vypsání předčasných voleb. Mladí – a spolu s nimi ti, které dokázali přesvědčit – protestují od loňského listopadu proti korupci a nepotismu vlády Aleksandara Vučiče. Ten nejdřív jako premiér a nyní jako prezident stojí v čele země jedenáct let.

V současném bezpečnostním prostředí se mohou objevovat mimořádné situace nebo zahraniční operace pro zajištění stability, kde běžné policejní metody nestačí a mohou být nasazeni příslušníci vojenské policie a armády České republiky. V rámci činností CRC (Crowd and Riot Control) – neboli zvládání davu – mohou zajišťovat bezpečnost větších shromáždění, v rámci demonstrací a nepokojů nebo při ochraně vojenských objektů a personálu.

Tříčlenný senát soudců Mezinárodního tribunálu pro zločiny (ICT) v Bangladéši v pondělí vynesl verdikt smrti bývalé bangladéšské vůdkyni šajch Hasíny Vadžídové. Ta podle rozsudku nese zodpovědnost za stovky mimosoudních poprav převážně mladých studentů. U soudu nebyla, od svého sesazení z funkce je v Indii.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Organizace pro lidská práva i OSN varují, že násilí osadníků probíhá v „tolerantním prostředí“ a s podporou klíčových izraelských extremistických ministrů.

V detenčním centru pro běžence v obci Sintiki na severu Řecka vypukly ve středu pozdě večer nepokoje, při nichž byli zraněni dva policisté a zatčeno 30 migrantů. S odvoláním na úřady to napsala agentura AP. V zařízení bylo v tu dobu asi 750 běženců různých národností. Dva policisté byli ošetření kvůli zraněním, která utrpěli po zásahu kamenem a kousnutí do ruky.

Incidenty souvisejí s boji gangů a nedávným přesunem trestanců do nového zařízení.

Pokud mluvíme o česko-německém napětí ve třicátých letech minulého století, většinou se zaměříme na vyvrcholení v podobě Mnichova a střety v pohraničí. Dnes se ale vrátíme do roku 1934.

V září se tisíce mladých demonstrantů shromáždily v hlavním městě Nepálu Káthmándú, aby protestovaly proti korupci politiků a rozhodnutí vlády zablokovat přístup k šestadvaceti internetovým platformám – včetně sítí Facebook nebo X. Policie proti protestujícím nasadila slzný plyn a také po nich střílela. Protestující mimo jiné zapálili i budovu parlamentu. Po téměř měsíci od protestů nyní začalo město s úklidem ulic.

V Tbilisi se od loňského listopadu, kdy vláda rozhodla o pozastavení jednání o vstupu do EU, konají každou noc protesty. Demonstranti požadují propuštění politických vězňů a předčasné parlamentní volby.

Demonstrace svolal přes sociální sítě TikTok, Instagram či Discord kolektiv GenZ212, jenž nemá jednotné řízení a jehož zakladatelé zůstávají neznámí.

Rok 1917 byl pro obyvatele českých zemí těžký. Válka, která měla podle slibů skončit do Vánoc 1914, se táhla čtvrtým rokem. Z původního nadšení nezbylo vůbec nic a zájmem lidí se stalo pouhé přežití.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

Od dělnických spolků v monarchii až po nacistické rozvracení první republiky. Vývoj sudetoněmeckého politického hnutí od ústecké DAP až po splynutí s Třetí říší.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Během protestů proti korupci a zákazu sociálních sítí, které tento týden propukly v Nepálu, zemřelo 72 lidí. Necelých dvě stě zraněných je v nemocnici.

Během nepokojů v Nepálu kvůli rozhodnutí vlády zablokovat některé internetové platformy zemřelo v tomto týdnu už přes 50 lidí, stovky dalších byly zraněny. Více než 13 000 vězňů uprchlo, dopadeno jich zatím bylo asi kolem tisíce.

Po složení přísahy se novou prozatímní premiérkou Nepálu stala 73letá Sušíla Kárkíová, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu. Funkce se ujímá pár dní poté, co se v zemi odehrály násilné protesty, které si vyžádaly nejméně 51 mrtvých, 1300 zraněných a rezignaci několika ministrů včetně premiéra Khadky Prasáda Oliho. Kárkíová je první ženou v čele Nejvyššího soudu a od pátku i kabinetu, který povládne nejdéle šest měsíců s úkolem zorganizovat parlamentní volby.

Francii zasáhla vlna blokád a protestů hnutí "Zablokovat všechno", které spojuje radikály i odpůrce prezidenta Emmanuela Macrona.

V Nepálu druhým dnem pokračují rozsáhlé protivládní nepokoje. Po rezignaci premiéra K. P. Sharmy Oliho rozzuřené davy pronásledují ministry.

Nepálská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí z minulého týdne zablokovat více než dvě desítky sociálních sítí v zemi, informovaly tiskové agentury. Masové demonstrace převážně mladých lidí proti tomuto zákazu a korupci ve vládě si od pondělí vyžádaly dvacet dva mrtvých a stovky zraněných. Krok kabinetu ale ke klidu v zemi nevedl a premiér Khadka Prasád Oli v reakci na pokračující protesty rezignoval. Demonstranti podle AFP zapálili budovu parlamentu.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.

Policie v srbském Bělehradu v pondělí opět rozehnala tisíce protivládních demonstrantů, informovala v úterý agentura AP. Srbský prezident Aleksandar Vučić v reakci pohrozil protestujícím tvrdými tresty. Do ulic metropole i dalších srbských měst v úterý znovu vyšly tisíce lidí.

Pákistánský soud ve čtvrtek udělil desetiletý trest vězení opozičnímu vůdci Omaru Ajúbu Chánovi a další stovce lidí za demonstrace na podporu uvězněného expremiéra Imrana Chána, píše agentura AFP. Proti zatčení bývalého ministerského předsedy a jeho uvěznění se před dvěma lety konaly protesty, které přerostly v nepokoje.

Protiteroristický soud v Pákistánu poslal na 10 let do vězení lídra opozice Omara Ajúba Chána a desítky stoupenců Imrana Chána. Důvodem bylo podněcování násilí při nepokojích z roku 2023, přestože se protestů osobně neúčastnil.

Tři lidé marockého původu jsou podezřelí, že ve středu ve městě Torre Pacheco na jihu Španělska napadli osmašedesátiletého důchodce. Na internetu se následně rozšířilo údajné video napadení, jehož pravost ovšem popřela nejen policie, ale i napadený sám. Vlna rozhořčení se však šířila dál, až v pátek večer přerostla v protimigrantské nepokoje, kvůli kterým bylo dosud zadrženo 13 lidí.