NKÚ

Praha - Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.

Praha - Konzulární služby, jejichž součástí jsou žádosti o víza a cestovní doklady, se dlouhodobě nedaří převést do fungující digitální podoby. Systémy ministerstev vnitra a zahraničních věcí jsou nedostatečně propojené, což vyžaduje ruční přepisování dat i využívání kurýrů. Nasazování nových systémů je v nedohlednu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz vydaných na informační podporu vízových služeb a dalších konzulárních činností.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Praha - Řada problémů ve vnitřní bezpečnosti státu zůstává nevyřešená. Je zapotřebí komplexně zrevidovat nevyhovující zákony, doplnit chybějící odborníky na finanční a kybernetickou kriminalitu nebo například dořešit problémy se zastaralou technikou. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě, v níž shrnul výsledky svých osmi kontrol zaměřených právě na vnitřní bezpečnost. Podle úřadu se však současně ukazuje, že jeho kontroly již měly reálný dopad na zvýšení bezpečnosti i informovanosti občanů a zlepšení fungování státu.

Praha - Sportovní areály Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské plánované od roku 2018 či sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí. Jde přitom o klíčové investice sportovních center Olymp centra sportu ministerstva vnitra a Armádního sportovního centra Dukla. Vrcholoví sportovci na ně marně čekají. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na činnost resortních sportovních center ministerstev vnitra a obrany. Vnitro ČTK sdělilo, že stavbu centra Věry Čáslavské zpozdily faktory, které nemohlo ovlivnit. Ministerstvo obrany uvedlo, že za zpoždění může předchozí vedení resortu a změna projektu.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle…

Letošní státní rozpočet staví v některých oblastech na nereálných číslech. Vláda podhodnotila výdaje na obnovitelné zdroje a naopak nadhodnotila příjmy z emisních povolenek. Upozornil na to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Praha - Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Praha - Nový systém správy daně z přidané hodnoty u přeshraničního obchodování, který v roce 2021 zavedla EU, má nedostatky a vykazuje chybné údaje. To pak umožňuje daňové úniky. Také data Česka získaná z unijních nástrojů pro boj s daňovými úniky nebyla úplná a spolehlivá, což vede k neplacení nebo krácení této daně. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly správy DPH se zaměřením na přeshraniční elektronické obchodování. Ministerstvo financí uvedlo mimo jiné, že na zjištěné nedostatky upozornil také Evropský účetní dvůr, protože jde o problém, který se týká všech členských států. Systémové řešení proto podle MF musí být nalezeno na unijní úrovni.

Praha - Senát opětovně navrhl ústavní novelu, která má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Horní parlamentní komora se na tom dnes shodla hlasy 48 z 54 svých přítomných členů. Senátoři STAN odklad projednávání novely nakonec nenavrhli. Novelu nyní posoudí vláda a Sněmovna.

Likvidace státních podniků v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva zemědělství (MZe) trvají i víc než dvacet let. Ve většině případů za to můžou okolnosti, které likvidátor nebo zakladatel nemohou ovlivnit, jako jsou třeba soudní spory. V jednom z prověřovaných případů však přispěla k prodlení nečinnost jeho vedení, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Praha - Likvidace státních podniků v působnosti ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a zemědělství (MZe) trvají i víc než 20 let. Ve většině případů za to můžou okolnosti, které likvidátor nebo zakladatel nemohou ovlivnit, jako jsou třeba soudní spory. V jednom z prověřovaných případů však přispěla k prodlení nečinnost jeho vedení. Také se ukázalo, že ministerstvo průmyslu neplnilo některé povinnosti zakladatele. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly majetku a peněz, se kterými hospodaří vybrané státní podniky v likvidaci v působnosti MPO a MZe. Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2024.

Praha - Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE). Z analýzy také vyplývá, že struktura účetních výkazů je zbytečně složitá. Podle NKÚ i VŠE by ministerstvo financí mělo závěry zprávy využít při přípravě nového zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů. Reakci resortu ČTK zjišťuje.

Kvůli kurzu koruny státu klesá u některých čerpacích stanic příjem z pronájmu. V jeho výši jsou navíc obrovské rozdíly.

Prezidentská kancelář v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nakládala nehospodárně s veřejnými prostředky a nepostupovala v souladu s právními předpisy. Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že kancelář a její příspěvkové organizace mimo jiné účelově dělily zakázky a chybovaly v účetnictví. Souhlas se zveřejněním tři roky starého dokumentu dali kriminalisté až letos v říjnu, kdy žalobci definitivně odložili případ hradních kauz kancléře Vratislava Mynáře, uvedl server iRozhlas.cz.

Lovy za hotové, zakázky na míru a hradba soukromého sporu z veřejných peněz. Zpráva NKÚ ukazuje, že Zemanův Hrad hospodařil v rozporu se zákonem – a dlouhé roky to zůstalo pod pokličkou.

Praha - Prezidentská kancelář v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nakládala nehospodárně s veřejnými prostředky a nepostupovala v souladu s právními předpisy. Z dnes zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že kancelář a její příspěvkové organizace mimo jiné účelově dělily zakázky a chybovaly v účetnictví. Souhlas se zveřejněním tři roky starého dokumentu dali kriminalisté až letos v říjnu, kdy žalobci definitivně odložili případ hradních kauz kancléře Vratislava Mynáře, uvedl server iROZHLAS.cz.

Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) loni vyplatil za elektronické SMS recepty víc než 33 milionů korun. Je to téměř pětina jeho provozních výdajů. Další významný nárůst výdajů na textové zprávy se očekává v příštím roce se zavedením povinného ePoukazu na zdravotnické prostředky.

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyplatil neúčelně a nehospodárně téměř deset milionů na opravu lesních cest. Lesy České republiky měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Resort obrany pod vedením Jany Černochové prolomil letargii a razantně navýšil financování. Ministryně rozpohybovala největší modernizaci armády za poslední dekády. Podařilo se jí prosadit klíčové zákony a zajistit stovky miliard korun na nákup techniky. Má to však své ale: toto bouřlivé období provází i neustálé spory, personální třenice a tvrdá kritika.

Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení výrobce z Izraele zvedl cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Píše to server Seznam Zprávy.

Ministerstvo vnitra plánuje velkolepý stavební projekt. V Praze 6 by měl vyrůst nový provozně-administrativní komplex s odhadovanými náklady přes 7 miliard korun. Cílem je sjednotit roztříštěné úřady, zbavit se drahých pronájmů a zajistit moderní a bezpečné zázemí. Nová budova by měla vyrůst na zastavěném pozemku v majetku resortu.

Bývalý ministr financí a nyní komentátor Miroslav Kalousek ostře zkritizoval vládní hospodaření po zveřejnění stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k závěrečnému účtu státu za rok 2024. Podle Kalouska text úřadu ukazuje dva zásadní problémy: dluh vůči HDP v Česku dál roste rychleji než ve většině EU a vláda použila část mimořádných peněz určených na povodně na jiné účely. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil k »budoucnosti v kontextu veřejných financí«.

Praha - Ministerstvo obrany loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy korun. Za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard korun na úhradu záloh u některých zakázek, které počítají s pořízením techniky. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu. NKÚ to dnes uvedl ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Ministerstvo obrany s tvrzením NKÚ nesouhlasí a jeho argumentaci považuje za zcela scestnou.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to ve středu uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Podle resortu obsahují mnoho nepřesností, mimo…

Výsledek loňského státního rozpočtu sice dopadl lépe, než se plánovalo, ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tomu dopomohly i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Praha - K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to dnes uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Podle resortu obsahují mnoho nepřesností, mimo jiné o využití peněz na obnovu po povodních.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Praha - Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při dnešním projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) v Praze vynaložil nehospodárně a neúčelně 17,9 milionu korun na přípravu stavby nové budovy, na kterou neměl zajištěné financování. Další desítky milionů korun vynaložil na náklady spojené s řešením následků neuskutečněného projektu, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole majetku a peněz státu, s nimiž hospodaří vybrané zkušební ústavy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu. Resort v reakci uvedl, že reagoval včas.

Praha - Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) v Praze vynaložil nehospodárně a neúčelně 17,9 milionu korun na přípravu stavby nové budovy, na kterou neměl zajištěné financování. Další desítky milionů korun vynaložil na náklady spojené s řešením následků neuskutečněného projektu. Příprava stavby začala v roce 2014. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole majetku a peněz státu, s nimiž hospodaří vybrané zkušební ústavy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo uvedlo, že reagovalo včas, obměnilo dozorčí radu EZÚ a začalo hledat nového ředitele.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části tohoto programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice za tyto peníze především nakupovaly zdravotnickou techniku a jiné stroje a zařízení.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.

Praha - Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části tohoto programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice za tyto peníze především nakupovaly zdravotnickou techniku a jiné stroje a zařízení. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny fakultních nemocnic. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ČTK řekl, že peníze z daného programu využilo ministerstvo na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohlo pomoci více nemocnicím.

Systém digitálních technických map má v Česku zjednodušit plánování a výstavbu infrastruktury. Zahrnuje údaje o poloze vodovodů, kanalizací nebo komunikačních kabelů včetně ochranných pásem. Praha a Středočeský kraj aktuálně hledají někoho, kdo dohlédne na informační systém jedné z map.

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí…

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Praha - Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu.

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Počet patentů od roku 2019 klesá a citovanost vědeckých publikací je pod průměrem. Navzdory téměř třicetimiliardové státní podpoře mezi lety 2021 až 2023 se Česká republika v oblasti výzkumu a inovací stále drží mezi „mírnými inovátory“ Evropy. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Praha - Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliardami korun. Přesto ČR patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím uvedených agentur. GA a TA ve společném vyjádření sdělily, že NKÚ v mezinárodním srovnání výsledků výzkumu pomíjí faktory, které agentury nemohou ovlivnit. Také odmítly tvrzení, že mezi nimi nefunguje vzájemná spolupráce.

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) požádala prezidenta Petra Pavla, aby pověřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením kontroly postupu jejího ministerstva v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze zprávy, kterou Decroix zveřejnila ke svému dosavadnímu působení ve funkci. Spolupráce s NKÚ jakožto nezávislou institucí podle ministryně výrazně posílí důvěryhodnost prověření kauzy. Reakci Hradu ČTK zjišťuje.

I přes výrazné navýšení financí od státu byla v minulých letech podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přibližně třetina silnic I. třídy ve špatném technickém stavu. Plně funkční nebyl ani systém plánování oprav. Výhrady úřadu i obhajobu ministerstva dopravy projednala vláda. Kontrola NKÚ se týkala období od roku 2021 do 2023.

Celkem 157 milionů korun musí na pokutách zaplatit šestice firem, které se zabývají opravami a modernizací železničních stanic a přejezdů. Podle antimonopolního úřadu (ÚOHS) firmy uzavíraly kartelové dohody a manipulovaly tak s veřejnými zakázkami, které zadávala Správa železnic v letech 2015 až 2021.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z Modernizačního fondu výhradně fotovoltaické elektrárny. Na jiné obnovitelné zdroje, třeba větrné elektrárny, už v programu s názvem Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ nezbývají peníze. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z Modernizačního fondu výhradně fotovoltaické elektrárny. Na jiné obnovitelné zdroje, třeba větrné elektrárny, už v programu s názvem Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ nezbývají peníze. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz z Modernizačního fondu určených na podporu obnovitelných zdrojů energie. MŽP následně uvedlo, že zaměření programu RES+ na fotovoltaiku zcela odpovídalo schválenému Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Dodalo, že na podporu obnovitelných zdrojů energie existují i jiné nástroje podpory než pouze Modernizační fond.

Bitcoinovou kauzu by měl podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) prověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), řekla v pátečním Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. NKÚ má podle ní bohaté zkušenosti a zároveň velkou nezávislost. Pirátská strana podle Richterové vládě navrhla, aby na místo ministra financí a spravedlnosti dosadila odborníky, nikoliv stranické kolegy. Není podle ní dobře, aby kauza nahrávala předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a hnutí SPD.

Koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy by měl být nestranný. Audit má provést Nejvyšší kontrolní úřad – nikoli „advokát placený ministryní“ David Uhlíř. Tak se dnes vyjádřil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek po schůzce s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se v prověrce zaměřil na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol v letech 2017 až 2023. Celkově ministerstvo podpořilo 600 projektů napříč 26…

Praha - Ministerstvo školství (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se v prověrce zaměřil na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol v letech 2017 až 2023. Celkově MŠMT podpořilo 600 projektů napříč 26 veřejnými VŠ. Kontrolované investiční projekty byly součástí operačního programu, jehož parametry a metodika byly nastaveny již v roce 2017, sdělila odpoledne ČTK v tiskové zprávě mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová. Ministerstvo se bude podle ní závěry NKÚ podrobně zabývat.

NKÚ znovu alarmuje politiky, aby s přetíženými nákladními auty něco dělali. Už několik let. Marně. Je úplně jedno, jaká vláda zrovna sedí ve Strakově akademii. Každý rok je jistota, že se v nějaké zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu objeví pasáž o přetížených kamionech, které ničí dálnice. A nikdo s tím reálně nic nedělá. Výjimkou není ani poslední dokument NKÚ, který se zaměřuje na to, jak si stát hlídá, aby mu po dálnicích nejezdily přetížené kamiony. „Systém kontrolního vážení vozidel neplnil svou základní funkci – chránit dopravní infrastrukturu před přetíženými vozidly prostřednictvím účinné prevence a vymáhání postihů.

Systém kontrolního vážení kamionů podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neplní svou funkci, tisíce přetížených kamionů tak dál ničí silnice v Česku. Podle kontrolorů vysokorychlostní váhy často nefungují a skutečné postihy jsou na úrovni jednotek procent. Ministerstvo dopravy se závěry nesouhlasí. Úřad podle něj částečně vychází z informací, které už dlouho nejsou aktuální. NKÚ se zaměřil na období 2019 až 2024.

Praha - Stav výcvikových zařízení Armády ČR stále neodpovídá současným potřebám a omezuje přípravu vojáků a rozvoj schopností armády. Ministerstvo obrany přitom v letech 2019 až 2024 investovalo do jejich modernizace téměř 1,8 miliardy korun. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz určených na výcviková zařízení Armády ČR. Úřad chtěl zjistit, zda obrana vynaložila peníze účelně, hospodárně, účinně a v souladu s předpisy. Podle resortu závěry NKÚ potvrzují, že ministerstvo obrany čelí zásadnímu vnitřnímu dluhu způsobenému dlouhodobým podfinancováním, a to ve většině oblastí.

Praha - Ministerstvo vnitra selhalo při tvorbě elektronického systému pro vydávání právních předpisů, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V dnes vydané zprávě uvedl, že systém bude vznikat devět let místo plánovaných tří, a plánované náklady na něj stouply z původních 482 milionů na 903 milionů korun. Resort se závěry nesouhlasí, systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou podle něj plně funkční. Důvodem zpoždění projektu bylo jeho nerealistické nastavení před téměř deseti lety, uvádí vnitro.

Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor.