NKÚ

Národní kontrolní úřad v letech 2016 až 2021 prověřoval, zda resort spravedlnosti  efektivně nakládá s penězi státu a Evropské unie při elektronizaci justice. Pětiletá analýza dopadla katastrofálně. Ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba splnily z jasně specifikovaných cílů strategie pouze dva. Současně resort dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Teď navíc ještě hrozí, že rezort bude muset vracet dotace z EU.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti (MSp) 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů úřad klíčové informační systémy nedokončil nebo s jejich zapojením ani nezačal. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní, sdělila dnes v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Ministerstvo uvedlo, že práce pokračují, a za průtahy jsou objektivní skutečnosti.

Česká republika nadále neumí nastavit cíle a vyhodnotit přínos evropských dotací, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Při 13 kontrolách zjistil nedostatky za 142 milionů korun. Téměř o dvě třetiny meziročně přibylo případů takzvaných nezpůsobilých výdajů, tedy peněz uhrazených přestože dané výdaje nesplňovaly podmínky dotačního programu. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka ČTK sdělil, že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.

Ministerstvo zdravotnictví loni uhradilo na exekucích minimálně 3,6 milionu korun, protože nezajistilo svobodný přístup k informacím. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval závěrečným účtem ministerstva za rok 2021. MZd průběžně opravovalo další problémy, které kontroloři zjistili, účetní uzávěrka byla proto podle NKÚ nakonec bez významnějších nedostatků. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Evropská komise má plán, jak zkrotit ceny energií; český šéf v YouTube Kyncl z firmy odejde; akcie jsou letos zatím pětinu ve ztrátě; Twitter testuje editaci tweetů; Britům se nezdá fúze Microsoftu s Blizzardem; NKÚ varoval, že se zadlužujeme nejhůř v Evropě; miliony z Malajsie do české Tesly; studie varuje, že centrální banky jsou na inflaci krátké; PPF posiluje spojení s Allwynem; Kofola hlásí rekordní tržby; evropská inflace posouvá rekordní laťku výše anebo Síkela chystá program kompenzací pro firmy kvůli drahým energiím.

Lepší výběr daní a potírání daňových úniků byla vlajková loď kampaně, s níž miliardář vystoupil do politiky. Teď se ukázalo, jak to bylo ve skutečnosti. Když miliardář Andrej Babiš nastupoval v roce 2014 na ministerstvo financí, jeho hlavní slogan byl: zabráním daňovým únikům a došlápnu si na ty, co neplatí DPH. Osm let poté, co Babiš strávil dvě volební období ve vládě, se ukázalo, jak to bylo ve skutečnosti. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém pravidelném Stanovisku k návrhu státního rozpočtu konstatoval, že mezera ve výběru daně z přidané hodnoty se neustále zvyšuje. A to právě za období, kdy to měl…

Miloslav Kala má na starosti hospodaření státu. Nyní se nezvykle ostře vyjádřil k enormnímu zadlužování, kterým se minulá i současná vláda snaží řešit propad životní úrovně lidí. Naopak pochválil kraje za přebytkové hospodaření.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). MMR podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy MMR vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí. Současný ministr Ivan Bartoš (Piráti) ČTK v reakci na kontrolu sdělil, že MMR v řízení organizací selhávalo. Bartoš proto nařídil interní audity a změnil strukturu vedení MMR.

Nedostatečnost informačních systémů vedoucí k řadě problémů při jejich použití, neúčelně a nehospodárně vynaložené finanční prostředky a zejména nepřipravenost nové IT infrastruktury pro zvládání budoucí epidemie či pandemie vysoce nakažlivých onemocnění. Takové jsou příklady zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v souvislosti s kontrolou, jejímž cílem bylo prověřit účelnost a hospodárnost peněžních prostředků státu na informační podporu protiepidemických činností.

Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu se rekonstrukce některých železničních tratí zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Podle Ministerstva dopravy ale nelze náklady takhle jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trhu práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, napsal ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček. Ministerstvo práce (MPSV) uvedlo, že se se závěry NKÚ neztotožňuje.

Ministerstvo zdravotnictví se (stejně jako ministerstvo vnitra a kultury) v uplynulých pěti letech příliš nezvládlo popasovat s investicemi do ochrany měkkých cílů, v tomto případě nemocnic. Ačkoliv bylo na neinvestiční projekty zaměřené na ochranu nemocnic vyčleněno 106 milionů, vyčerpáno bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen 60 milionů.

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Tímto způsobem zbytečně zaplatilo 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Uvedla to mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků.

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). ČTK o nich informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly bere MF na vědomí, současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Nesouhlasí ale s tvrzením, že by dopady loterie nevyhodnotilo. Ohradilo se i proti další kritice NKÚ. ČTK to napsal mluvčí MF Tomáš Weiss. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry NKÚ absurdní.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel chyby v propagaci zemědělských produktů a potravin, na kterou šlo z evropských dotací 268 milionů korun. Příjemci dotací například vybrali dodavatele bez výběrového řízení nebo uzavřeli smlouvu na vyšší než vysoutěženou cenu. Ministerstvo zemědělství pak podle úřadu chybovalo v tom, jak rozdělovalo dotace určené nestátním neziskovým organizacím. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Ministerstvo některá pochybení odmítá.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozdělilo v letech 2016 až 2020 na humanizaci psychiatrické péče v Česku zhruba 2,8 miliardy korun. Jejich přínos bude podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) problematické vyhodnotit. Neúčinný kontrolní systém může podle kontrolorů znamenat problémy při proplácení peněz Evropské unie (EU). Informoval o tom dnes NKÚ. Podle něj resort zdravotnictví v rozporu s danými pravidly proplatil Fakultní nemocnici Brno více než 50 milionů korun, čímž tuto nemocnici na úkor ostatních neoprávněně zvýhodnil. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK uvedlo, že závěry NKÚ respektuje, podle MMR je kontrolní systém resortu účinný.

Účetní závěrka České rozvojové agentury (ČRA) za rok 2020 obsahovala chyby za 62,5 milionu korun. Nesprávnosti ve výši 40,7 milionu korun byly i ve výkazu pro hodnocení plnění státního rozpočtu, šlo především o vykázání výdajů na humanitární zahraniční pomoc. ČRA je vykázala podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesprávně jako výdaje na rozvojovou zahraniční pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informoval NKÚ. Ředitel ČRA Michal Minčev ČTK sdělil, že chyby neměly na agenturu přímý finanční dopad.

Ačkoli ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v Česku skládkování stále nejvyužívanější metodou. Odpad se jen málo využívá na recyklaci a vytápění.

Koalice nemá žádné věcné důvody hledat nového kandidáta na viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Po dnešním jednání představitelů stran vládní koalice to ČTK řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Sněmovna navrhla do funkce někdejší pracovnici NKÚ Simeonu Zikmundovou, ale prezident Miloš Zeman ji odmítl jmenovat. Prezident ve svém rozhodnutí vyjádřil pochybnosti o jejích zkušenostech a morálních vlastnostech, které pro tuto funkci vyžaduje zákon. Očekává, že mu Sněmovna poskytne jiný návrh na obsazení funkce viceprezidenta NKÚ.

Jedna z vyšetřovacích verzí útoku na Ředitelství silnic a dálnic je, že někdo chtěl zhatit chystané akce NKÚ. Ředitelství silnic a dálnic, státní instituce s pravomocí na miliardové opravy komunikací, čelila před pár dny rozsáhlému kyberútoku. Při něm se hackerům podařilo proniknout přímo do systému úřadu a zašifrovat některá data, včetně účetnictví či systémů na veřejné zakázky. ŘSD se je stále nepodařilo získat zpět. Sofistikovaný atak přišel podle zjištění Neovlivní.cz poté, co Nejvyšší kontrolní úřad ohlásil v ŘSD hned několik kontrolních akcí na rekonstrukce dálnic. “Na ŘSD budeme letos na čtyřech kontrolách,” potvrdil na dotaz redakce mluvčí NKÚ Jaroslav Broža….

Hlava českého státu odůvodnila své zamítnutí JUDr. Simeony Zikmundové jako viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu tím, že nemá dostatečné zkušenosti a morální integritu.

Prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje kandidátku Poslanecké sněmovny Simeonu Zikmundovou na post viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu. Důvodem je to, že na úřadu už působila v době, kdy jej vedl František Dohnal, kterého soud odsoudil za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Podle Zemana to není dobrá vizitka, oznámil to v dopise šéfce sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

Kandidátkou na jmenování viceprezidentkou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Sněmovna zvolila Simeonu Zikmundovou, kterou navrhla vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Zikmundová porazila v dnešním druhém kole tajné volby poslance a nominanta opozičního hnutí ANO Romana Kubíčka. O výsledcích ČTK informoval předseda sněmovní komise Martin Kolovratník (ANO).

NKÚ vystavil Babišově vládě účet za vyhozené stamiliony při přípravě klíčových nástrojů na zvládnutí pandemie covid “Měla to být vlajková loď boje Babišovy administrativy s nákazou covid-19. Jak ostatně 30. března v LN prohlásil sám Andrej Babiš: „Jde skutečně o nejdůležitější projekt, který stát chystá.“ Ve skutečnosti chytrou karanténu odpracovali lidé z byznysu sdružení ve skupině Covid19cz. A zástupci státu – konkrétně ministerstvo zdravotnictví a zejména hygiena – její zavádění v praxi podle svědků hatili,” napsali jsme v rozsáhlé investigaci v červenci 2020. Po roce a půl to nyní potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své aktuální zprávě popisuje, jak ministerstvo…

Stát v letech 2017 až 2021 vynaložil na informační podporu protiepidemických činností 495 milionů korun, na řešení pandemie ale nebyl připraven. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Po vypuknutí epidemie covidu-19 provázel řízení chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů, uvedli kontroloři v dnešní tiskové zprávě.

Současná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřená na hospodaření Hradu by se mohla rozšířit i na kontrolu Lesní správy Lány. Širší vedení úřadu, kolegium, dnes doporučilo svému členovi Adolfu Beznoskovi, který kontrolu řídí, aby připravil podklady pro možné doplnění lánské lesní správy do kontroly NKÚ. O samotném rozšíření kontroly dnes vedení úřadu nerozhodovalo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner. O zařazení kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu do letošního plánu rozhodlo vedení na konci ledna. Lesní správa Lány součástí kontroly kvůli policejnímu vyšetřování nebyla.

Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho dosavadního šéfa Miloslava Kalu. Úřad vede od roku 2013. Poslanecká sněmovna jej v březnu zvolila kandidátem na jmenování, byl nakonec jediným uchazečem. Zeman při ceremoniálu řekl, že si práce NKÚ i Kaly váží a podporuje rozšíření kompetencí úřadu.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, o které by se politici konečně měli začít bavit Zpráva NKÚ, o které by se politici měli bavit.

Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19. Ve své výroční zprávě za loňský rok to napsal Nejvyšší kontrolní úřad.

Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. V dnes zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to napsal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na dotaz ČTK uvedla, že zpráva je v některých bodech odtržena od reality, nesouhlasí ani s tvrzením NKÚ o vývoji zadluženosti.

Ministerstvo dopravy (MD) nemělo pro podporu rekreační plavby účinný systém řízení investic a schvalovalo nedostatečně připravené projekty. Ty pak nabíraly zpoždění a často se s nimi pojilo velké množství změn, což zvyšovalo náklady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil podporu rekreační plavby v letech 2014 až 2021 na vzorku 13 projektů v hodnotě více než 5,1 miliardy korun. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že má ve svých resortních předpisech jasně nastavená pravidla a postupy pro projektovou přípravu. Kontrolní úřad se vedle ministerstva, které má řídit investice do rekreační plavby a které schvalovalo projekty k podpoře, zaměřil také na Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) a státní podnik Povodí Vltavy, které odpovídaly za konkrétní projekty.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bude dál Miloslav Kala. Sněmovna ho zvolila kandidátem na jmenování do čela úřadu. Výsledek oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Kalu navrhly všechny strany vládní koalice a v tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem. Poslanec ANO Roman Kubíček se nominace klubu opozičního hnutí těsně před tajnou volbou vzdal. Nejvyššího představitele NKÚ jmenuje prezident republiky.

Dotace ministerstva kultury na aplikovaný výzkum a vývoj přinesly výsledky využitelné v praxi. Pro úřad ale bude obtížné vyhodnotit, jaký přínos podpora přinesla, protože nenastavilo indikátory pro jeho měření, konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na rozdělování dotací za více než 1,6 miliardy korun v letech 2016 až 2020. Ministerstvo ČTK sdělilo, že nalezená pochybení byla administrativního rázu a zajištění jejich nápravy mimo jiné zkomplikovala epidemie nemoci covid-19.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bude nejspíš dál Miloslav Kala. Do sněmovní volby kandidáta do čela úřadu Kalu navrhly všechny strany vládní koalice, jež mají v dolní komoře většinu hlasů. Opoziční ANO nominovalo poslance Romana Kubíčka, který v minulém volebním období vedl sněmovní kontrolní výbor a nyní je jeho místopředsedou.

Správci daně nemohou například automatizovaně porovnávat údaje ze svých informačních systémů s údaji z registru vozidel.

Správa silniční daně je nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. To konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poté, co prověřil správu silniční daně v letech 2017-2020. Na vině je administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel.

Správa silniční daně je nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. Vliv na to má administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel. Vyplývá to ze závěru Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil správu silniční daně v letech 2017 až 2020. ČTK o tom informoval mluvčí NKÚ Václav Kešner. Podle Finanční správy ČR má negativní vliv na efektivitu především inflace a snížení sazby daně, na automatizaci správa průběžně pracuje. V reakci to uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chtělo původně z evropských dotací na sociální bydlení do konce roku 2023 vybudovat 5000 sociálních bytů. Nakonec jich do té doby vznikne maximálně 2212, tedy necelá polovina. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj byl důvodem hlavně malý zájem žadatelů. Ministerstvu vytýká například to, že nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo člověka. Upozorňuje také na dlouhou dobu hodnocení projektů. Ministerstvo uvedlo, že nový ministr Ivan Bartoš (Piráti) se chystá současný stav napravit.

Nejvyšší kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. To se proti výzvě NKÚ ohradilo.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, uvedl dnes v tiskové zprávě NKÚ. Podle ministerstva však není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun. Výzva NKÚ neodpovídá úkolům podniku a je v rozporu i se závěry loňské kontroly NKÚ na MPO, ohradilo se ministerstvo.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v příštím roce zřejmě prověří peníze vynaložené na českou účast na loňských letních olympijských hrách v Tokiu. Rozhodlo tak širší vedení úřadu, kolegium, na konci loňského prosince. Na dotaz to sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner. Podnět ke kontrole poslali úřadu senátoři ze senátního výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu.

Vláda premiéra Fialy povolá do Strakovy akademie, kde sídlí, čtyřiasedmdesát nových úředníků. Díky jim, podle ministerského předsedy, budou moci jednotliví ministři lépe vytipovat, které úředníky na rezortech bude možné propustit.

Státní zásoby ropy a pěti z devíti základních potravin byly minimálně čtyři uplynulé roky pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost ČR na případné krize. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v letech 2016 až 2021. V druhé polovině letošního roku bylo ropy a ropných produktů podle úřadu dost jen díky zpomalení ekonomiky při pandemii nemoci covid-19. Neplnění limitů u potravin SSHR odůvodnila nezájmem trhu o zapojení do systému pořizování státních hmotných rezerv, uvedl dnes v tiskové zprávě NKÚ.

Změna režimu vybraných územních pracovišť Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nepřinesla plánované úspory, ušetřit se podařilo jen necelou polovinu z více než 14 milionů korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření GFŘ v letech 2018 až 2020. Kontroloři rovněž zjistili, že finanční ředitelství nepostupovalo správně při stanovování nájemného. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil Václav Kešner z odboru komunikace NKÚ. GFŘ v reakci uvedlo, že závěry v tiskové zprávě NKÚ neodrážejí skutečnosti zjištěné během kontrolní akce. Podle kontrolního protokolu NKÚ neshledal pochybení GFŘ v takovém rozsahu, aby uplatnil jakékoliv sankční postihy, uvedlo GFŘ.

Senát dnes zamítl novelu ústavy, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl. Senát už dříve zamítl doprovodnou novelu zákona o NKÚ, která měla širší pravomoci zpřesnit.

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen malé úspory, ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám jen zhruba třetinu z plánovaných peněz. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka vůči Evropské unie. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí se proti výtkám NKÚ podobně jako ministerstvo pro místní rozvoj ohradilo, jsou podle něj prezentovány bez jakéhokoli kontextu.

Počet státních zaměstnanců i jejich mzdy podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu rostou, ale klesá jejich výkonnost. Je to podle úřadu alarmující trend.

Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.

Do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dnes Sněmovna zvolila nynějšího poslance ČSSD Romana Sklenáka. O výsledcích tajné volby informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Sklenáka navrhl prezident úřadu Miloslav Kala. Funkce se ujme složením slibu do rukou předsedy Sněmovny.

Dotace na rozvoj sociálních služeb, které vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v letech 2017 až 2019, nemohly významně zlepšit dostupnost lůžek v domovech, kritizuje v dnes zveřejněné zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě nízkých cílů resortu vytkl některá pochybení, která rozdělování peněz provázela. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě v podvečer uvedla, že v předchozích letech se vyčlenilo na navyšování kapacit málo peněz, její úřad chce investice zvýšit a nedostatky odstranit.

Přestože roste počet státních zaměstnanců i výdaje na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru v posledních letech klesá. Se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Ve svém stanovisku k loňskému státnímu závěrečnému účtu na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Již loni označil tento vývoj za alarmující.

Česko se přes loňský rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, tempo zadlužování ale roste. Sdělil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v každoročním stanovisku k návrhu Státního závěrečného účtu. NKÚ při kontrolách pravidelně odhaluje neefektivní využívání státních peněz, uvedl šéf úřadu Miloslav Kala. Stát by podle něj mohl najít další úspory v řádu až desítek miliard korun ročně. Schodek státního rozpočtu za rok 2020 narostl z plánovaných 40 miliard na 367,4 miliardy. NKÚ již dříve uvedl, že téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s pandemií nemoci covid-19. Ministerstvo financí s tím však nesouhlasí.

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu městské hromadné dopravy v elektrické trakci, tedy tramvají, trolejbusů a metra, 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Důvodem je podle kontrolorů počáteční nedostatek kvalitně připravených projektů i odložení výstavby trasy D pražského metra. Co zlepšila už vyplacená podpora, nelze říci, ministerstvo nehodnotí přínosy podpory průběžně, uvedl NKÚ. Ministerstvo se s výsledky kontroly neztotožňuje. Nevyčerpané peníze pomohou při výstavbě železnic, hodnotit přínosy lze až s odstupem, reagoval mluvčí resortu František Jemelka.

Přínosy podpory pro migrační politiku nejsou jasné, ministerstvo vnitra konkrétní dopady nesleduje. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj resort stanovil cíle jen obecně a bez ukazatelů, kterými by šlo doložit, co se zlepšilo. U prověřovaných projektů úřad zjistil řadu nedostatků, přičemž většinu z nich mělo odhalit ministerstvo už při hodnocení projektů a jejich výběru k podpoře, upozornili kontroloři. Ministerstvo v reakci uvedlo, že na vytvoření vhodného systému pro vyhodnocení efektivity podpory kontinuálně pracuje. Z prověrky podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.