NKÚ

Někteří advokáti volají po svolání sněmu České advokátní komory a odvolání předsedkyně Moniky Novotné. Hlavním důvodem je avizované zvýšení příspěvku Komoře. Novotné vytýkají, že o něm rozhodla mimo svoji pravomoc a bez diskuse. The post Zvýšení příspěvků pro advokáty? Máme pozitivní i negativní reakce, říká předsedkyně ČAK appeared first on Česká justice.

Fakultní nemocnice tvoří páteř českého zdravotnictví, jejich rozvoj ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dlouhodobě brzdí zásadní problém. Stát investuje více do přístrojů než do samotných budov. Kontroloři ve výroční zprávě za rok 2025 zároveň upozorňují i na nedostatky v hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV).

Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila. Stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony, a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvádí ke své výroční zprávě za uplynulý rok.

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.

Praha - Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila, stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ke své výroční zprávě za loňský rok.

Praha - Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok.

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo obcím ze státního rozpočtu od roku 2019 do února 2025 celkem 4,7 miliardy korun na obnovu místních komunikací. Podpořilo tím 2150 projektů. Na kontrolovaném vzorku se ale ukázalo, že ve víc než polovině případů měla tato podpora minimální přínos pro řešení dopravní situace. Obce například obnovily slepé ulice nebo komunikace v okrajových částech. V některých případech ani nezmizely nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo závěry NKÚ respektuje, výzvu se stejnými parametry aktuálně opakovat neplánuje.

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Dotační programy zaměřené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesplnily v plné míře svůj hlavní cíl. Vyplývá to z kontroly hospodaření ministerstva zemědělství, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo na tyto projekty celkem 7,1 miliardy korun. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a tvrdí, že projekty přinesly reálné výsledky, i když v některých případech brzdil jejich rozsah nedostatek peněz.

U dotačních programů na protipovodňová opatření, která měla zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. Resort se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze.

Praha - U dotačních programů na protipovodňová opatření, které měly zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. MZe se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze. Uvedlo to v zaslaném vyjádření.

Digitalizace vzdělávání nevznikla, úřednická zkouška se vrátila k papíru a desítky úřadů nesplnily základní standard řízení. Přes 870 milionů korun, které Ministerstvo vnitra vynaložilo na profesionalizaci státní služby, podle Nejvyššího kontrolního úřadu nepřinesly očekávaný efekt. Resort se proti závěrům ohradil a tvrdí, že kontrola nezohlednila krizové období pandemie a války na Ukrajině.

Praha - Ministerstvo vnitra vynaložilo víc než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, ale nepodařilo se mu dosáhnout požadovaného účinku. Nepodařilo se například digitalizovat vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednickou zkoušku. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy. Prověřoval ministerstvo vnitra za roky 2016 až 2023. Ministerstvo vnitra se závěry nesouhlasí, podle něj nezohledňují širší souvislosti ani konkrétní výsledky projektů.

Ministerstvo vnitra nevytvořilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po osmi letech funkční systém ochrany škol, nákupních či kulturních center nebo nemocnic, byť to předpokládala koncepce ochrany měkkých cílů pro léta 2017 až 2020. Také podle úřadu zanedbávalo svou koordinační roli a splnilo jen dva ze čtyř pilířů, na nichž měl systém stát. Úřad o závěrech své prověrky informoval v tiskové zprávě.

Praha - Ministerstvo vnitra nevytvořilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po osmi letech funkční systém ochrany škol, nákupních či kulturních center nebo nemocnic, byť to předpokládala koncepce ochrany měkkých cílů pro léta 2017 až 2020. NKÚ informoval o závěrech prověrky v dnešní tiskové zprávě. Vnitro podle kontrolního úřadu navíc zanedbávalo svou koordinační roli a splnilo dva ze čtyř pilířů, na nichž měl systém stát.

Vztahy mezi bývalou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou stále klesají až do nejnižších pater. Jádrem posledního sporu se staly podzvukové bitevníky L-159 a jejich možná dodávka napadené Ukrajině.

Ministerstvo školství dalo v letech 2016 až 2023 víc než půl miliardy korun na projekty, které měly zlepšit kvalitu vzdělávání v regionálním školství i výsledky žáků základních a středních škol. Tyto peníze ale vynaložilo neúčelně, kvalita vzdělávání se nezvýšila. Ministerstvo naproti tomu dobře zvládlo začleňování ukrajinských žáků do českých škol a zajistilo, aby ukrajinští žáci mohli v ČR uplatnit své právo na vzdělání. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly…

Praha - Ministerstvo školství dalo v letech 2016 až 2023 víc než půl miliardy korun na projekty, které měly zlepšit kvalitu vzdělávání v regionálním školství i výsledky žáků základních a středních škol. Tyto peníze ale vynaložilo neúčelně, kvalita vzdělávání se nezvýšila. Ministerstvo naproti tomu dobře zvládlo začleňování ukrajinských žáků do českých škol a zajistilo, aby ukrajinští žáci mohli v ČR uplatnit své právo na vzdělání. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz určených na projekty podpory regionálního školství. Ministerstvo kritiku NKÚ o kvalitě vzdělávání odmítlo.

Armáda je schopna předat Ukrajině až čtyři letouny L-159, citoval náčelník generálního štábu Karel Řehka stanovisko vzdušných sil. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) předtím v pátek uvedl, že je armáda prodat nemůže, přičemž se odkazoval na loňský nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a dřívější stanoviska Řehky. Prezident Petr Pavel uvedl, že armáda letouny postrádat může. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně řekl, že kvůli názoru vojáků na letouny L-159 brzy pojede na základnu v Čáslavi.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle informací Ekonomického deníku a České justice požaduje úspory po vybraných institucích veřejné moci už v rámci schváleného rozpočtu na letošní rok. Mezi dotčenými jsou například Ústavní soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Potvrdila to mluvčí NKÚ Hana Kadečková: „O tomto požadavku víme.

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, jako jsou soudní poplatky, pokuty nebo jiné peněžité tresty, vedly lépe než dříve soudy. Vymáhaly je rychleji a úspěšněji. Ke zvýšení počtu ukládaných peněžitých trestů to ale nevedlo. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se zaměřila na správu soudních poplatků a efektivitu vymáhání justičních pohledávek. The post Celníci porazili ve vymáhání soudy. Kontroloři kritizují ministerstvo appeared first on Česká justice.

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.

Praha - Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe než předtím soudy. Vymáhaly je lépe a v kratší době. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek. Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o digitalizaci veřejné správy v ČR varuje, že klíčové projekty jako sdílení dokumentace či eŽádanky nabraly šestileté zpoždění. Investice tak zatím nepřinesly slibovaný komfort pro pacienty ani úlevu pro lékaře. Namísto funkčního eHealth v roce 2025 se stát uchýlil k odkladu zákonných termínů.

Praha - Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.

Praha - Konzulární služby, jejichž součástí jsou žádosti o víza a cestovní doklady, se dlouhodobě nedaří převést do fungující digitální podoby. Systémy ministerstev vnitra a zahraničních věcí jsou nedostatečně propojené, což vyžaduje ruční přepisování dat i využívání kurýrů. Nasazování nových systémů je v nedohlednu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz vydaných na informační podporu vízových služeb a dalších konzulárních činností.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Praha - Řada problémů ve vnitřní bezpečnosti státu zůstává nevyřešená. Je zapotřebí komplexně zrevidovat nevyhovující zákony, doplnit chybějící odborníky na finanční a kybernetickou kriminalitu nebo například dořešit problémy se zastaralou technikou. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě, v níž shrnul výsledky svých osmi kontrol zaměřených právě na vnitřní bezpečnost. Podle úřadu se však současně ukazuje, že jeho kontroly již měly reálný dopad na zvýšení bezpečnosti i informovanosti občanů a zlepšení fungování státu.

Praha - Sportovní areály Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské plánované od roku 2018 či sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí. Jde přitom o klíčové investice sportovních center Olymp centra sportu ministerstva vnitra a Armádního sportovního centra Dukla. Vrcholoví sportovci na ně marně čekají. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na činnost resortních sportovních center ministerstev vnitra a obrany. Vnitro ČTK sdělilo, že stavbu centra Věry Čáslavské zpozdily faktory, které nemohlo ovlivnit. Ministerstvo obrany uvedlo, že za zpoždění může předchozí vedení resortu a změna projektu.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle…

Letošní státní rozpočet staví v některých oblastech na nereálných číslech. Vláda podhodnotila výdaje na obnovitelné zdroje a naopak nadhodnotila příjmy z emisních povolenek. Upozornil na to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Praha - Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Praha - Nový systém správy daně z přidané hodnoty u přeshraničního obchodování, který v roce 2021 zavedla EU, má nedostatky a vykazuje chybné údaje. To pak umožňuje daňové úniky. Také data Česka získaná z unijních nástrojů pro boj s daňovými úniky nebyla úplná a spolehlivá, což vede k neplacení nebo krácení této daně. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly správy DPH se zaměřením na přeshraniční elektronické obchodování. Ministerstvo financí uvedlo mimo jiné, že na zjištěné nedostatky upozornil také Evropský účetní dvůr, protože jde o problém, který se týká všech členských států. Systémové řešení proto podle MF musí být nalezeno na unijní úrovni.

Praha - Senát opětovně navrhl ústavní novelu, která má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Horní parlamentní komora se na tom dnes shodla hlasy 48 z 54 svých přítomných členů. Senátoři STAN odklad projednávání novely nakonec nenavrhli. Novelu nyní posoudí vláda a Sněmovna.

Likvidace státních podniků v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva zemědělství (MZe) trvají i víc než dvacet let. Ve většině případů za to můžou okolnosti, které likvidátor nebo zakladatel nemohou ovlivnit, jako jsou třeba soudní spory. V jednom z prověřovaných případů však přispěla k prodlení nečinnost jeho vedení, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Praha - Likvidace státních podniků v působnosti ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a zemědělství (MZe) trvají i víc než 20 let. Ve většině případů za to můžou okolnosti, které likvidátor nebo zakladatel nemohou ovlivnit, jako jsou třeba soudní spory. V jednom z prověřovaných případů však přispěla k prodlení nečinnost jeho vedení. Také se ukázalo, že ministerstvo průmyslu neplnilo některé povinnosti zakladatele. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly majetku a peněz, se kterými hospodaří vybrané státní podniky v likvidaci v působnosti MPO a MZe. Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2024.

Praha - Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE). Z analýzy také vyplývá, že struktura účetních výkazů je zbytečně složitá. Podle NKÚ i VŠE by ministerstvo financí mělo závěry zprávy využít při přípravě nového zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů. Reakci resortu ČTK zjišťuje.

Kvůli kurzu koruny státu klesá u některých čerpacích stanic příjem z pronájmu. V jeho výši jsou navíc obrovské rozdíly.

Prezidentská kancelář v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nakládala nehospodárně s veřejnými prostředky a nepostupovala v souladu s právními předpisy. Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že kancelář a její příspěvkové organizace mimo jiné účelově dělily zakázky a chybovaly v účetnictví. Souhlas se zveřejněním tři roky starého dokumentu dali kriminalisté až letos v říjnu, kdy žalobci definitivně odložili případ hradních kauz kancléře Vratislava Mynáře, uvedl server iRozhlas.cz.

Lovy za hotové, zakázky na míru a hradba soukromého sporu z veřejných peněz. Zpráva NKÚ ukazuje, že Zemanův Hrad hospodařil v rozporu se zákonem – a dlouhé roky to zůstalo pod pokličkou.

Praha - Prezidentská kancelář v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nakládala nehospodárně s veřejnými prostředky a nepostupovala v souladu s právními předpisy. Z dnes zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že kancelář a její příspěvkové organizace mimo jiné účelově dělily zakázky a chybovaly v účetnictví. Souhlas se zveřejněním tři roky starého dokumentu dali kriminalisté až letos v říjnu, kdy žalobci definitivně odložili případ hradních kauz kancléře Vratislava Mynáře, uvedl server iROZHLAS.cz.

Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) loni vyplatil za elektronické SMS recepty víc než 33 milionů korun. Je to téměř pětina jeho provozních výdajů. Další významný nárůst výdajů na textové zprávy se očekává v příštím roce se zavedením povinného ePoukazu na zdravotnické prostředky.

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyplatil neúčelně a nehospodárně téměř deset milionů na opravu lesních cest. Lesy České republiky měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Resort obrany pod vedením Jany Černochové prolomil letargii a razantně navýšil financování. Ministryně rozpohybovala největší modernizaci armády za poslední dekády. Podařilo se jí prosadit klíčové zákony a zajistit stovky miliard korun na nákup techniky. Má to však své ale: toto bouřlivé období provází i neustálé spory, personální třenice a tvrdá kritika.

Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení výrobce z Izraele zvedl cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Píše to server Seznam Zprávy.

Ministerstvo vnitra plánuje velkolepý stavební projekt. V Praze 6 by měl vyrůst nový provozně-administrativní komplex s odhadovanými náklady přes 7 miliard korun. Cílem je sjednotit roztříštěné úřady, zbavit se drahých pronájmů a zajistit moderní a bezpečné zázemí. Nová budova by měla vyrůst na zastavěném pozemku v majetku resortu.

Bývalý ministr financí a nyní komentátor Miroslav Kalousek ostře zkritizoval vládní hospodaření po zveřejnění stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k závěrečnému účtu státu za rok 2024. Podle Kalouska text úřadu ukazuje dva zásadní problémy: dluh vůči HDP v Česku dál roste rychleji než ve většině EU a vláda použila část mimořádných peněz určených na povodně na jiné účely. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil k »budoucnosti v kontextu veřejných financí«.

Praha - Ministerstvo obrany loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy korun. Za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard korun na úhradu záloh u některých zakázek, které počítají s pořízením techniky. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu. NKÚ to dnes uvedl ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Ministerstvo obrany s tvrzením NKÚ nesouhlasí a jeho argumentaci považuje za zcela scestnou.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to ve středu uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Podle resortu obsahují mnoho nepřesností, mimo…

Výsledek loňského státního rozpočtu sice dopadl lépe, než se plánovalo, ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tomu dopomohly i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Praha - K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to dnes uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Podle resortu obsahují mnoho nepřesností, mimo jiné o využití peněz na obnovu po povodních.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Praha - Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při dnešním projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) v Praze vynaložil nehospodárně a neúčelně 17,9 milionu korun na přípravu stavby nové budovy, na kterou neměl zajištěné financování. Další desítky milionů korun vynaložil na náklady spojené s řešením následků neuskutečněného projektu, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole majetku a peněz státu, s nimiž hospodaří vybrané zkušební ústavy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu. Resort v reakci uvedl, že reagoval včas.

Praha - Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) v Praze vynaložil nehospodárně a neúčelně 17,9 milionu korun na přípravu stavby nové budovy, na kterou neměl zajištěné financování. Další desítky milionů korun vynaložil na náklady spojené s řešením následků neuskutečněného projektu. Příprava stavby začala v roce 2014. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole majetku a peněz státu, s nimiž hospodaří vybrané zkušební ústavy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo uvedlo, že reagovalo včas, obměnilo dozorčí radu EZÚ a začalo hledat nového ředitele.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části tohoto programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice za tyto peníze především nakupovaly zdravotnickou techniku a jiné stroje a zařízení.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.