NKÚ

Nákupy externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti, neplnění výzkumných záměrů, nadhodnocený počet uživatelů technických norem a drahý sponzorovaný přístup k nim, vyplácení mezd místo platů. To je výčet některých pochybení, jež odhalila kontrola NKÚ u vybraných státních příspěvkových organizací v oblasti nakládání s příspěvkem na provoz, který tyto organizace dostávají ze státního rozpočtu. Kontrolováno bylo období let 2019 až 2021, uvedl portál NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil u vybraných příspěvkových organizací řadu pochybení s nakládáním s příspěvky ze státního rozpočtu. Instituce například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily jejich hospodárnost. Dále neplnily výzkumné záměry a vyplácely mzdy místo platů. NKÚ to dnes sdělil v tiskové zprávě. Kontroloři prověřili příspěvky na provoz v letech 2019 až 2021 u čtyř organizací - České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí (MF) argumentuje například tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola se týkala let 2019 až 2022, konkrétně 2,6 miliardy korun z šesti programů, které resort rozdělil mezi 7457 projektů. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo podle nich v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé. Výsledky kontroly dnes NKÚ zveřejnil v tiskové zprávě. Ministerstvo v reakci konstatovalo, že NKÚ nezjistil porušení rozpočtové kázně. Nedomnívá se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní.

Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě k mimořádným příspěvkům, které ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 adresovalo třem fakultním nemocnicím, zabývá i nákupy léků a zdravotnických prostředků. Podle závěrů zprávy všechny tři nemocnice v kontrolovaném období 2019 až 2021 pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení.

Ministerstvo obrany by mělo na na konci září vládě Petra Fialy předložit relevantní informace které by měly být rozhodující pro možný nákup amerických stíhacích strojů F-35 Lightning. Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů, což v přepočtu činí cca 122,6 miliard korun, na konci června.

Hnutí ANO chce ve Sněmovně předložit pozměňovací návrhy týkající se zhruba deseti oblastí vládního konsolidačního balíčku. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády ANO to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová. Avizovala také, že ANO podá v nejbližších dnech podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), který se týká nesrovnalostí ve státním rozpočtu na letošní rok.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolou dat z let let 2019 až 2021 zjistil, že ministerstvo zdravotnictví rozdělilo třem fakultním nemocnicím 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu, aniž by zkontrolovalo jejich použití. Podle zprávy NKÚ přitom dvě ze tří nemocnic – FN Bulovka a FN u sv.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě. Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo více než 840 milionů korun na podporu rybářství v Česku účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy, zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v ČR a vytvořit organizace producentů se však nepodařilo. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která prověřovala, jak s penězi nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021. Z operačního programu Rybářství 2014 - 2020 (OP Rybářství) bylo do konce loňského roku podpořeno 888 projektů. Výsledky kontroly sdělil NKÚ v tiskové zprávě. MZe považuje většinu menších výhrad za neodůvodněnou.

Účelem a smyslem dotací poskytovaných státem by měla být obecně podpora určité ekonomické, sociální nebo kulturní aktivity považované za důležitou pro společnost a pro ekonomiku země. Dobrat se konkrétních čísel a vůbec soupisu všech tuzemských dotačních titulů je náročný úkol. Text níže však tato data přináší.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který hlídá nakládání s penězi a majetkem státu, se podle svého prezidenta Miloslava Kaly za 30 let existence stal respektovanou institucí. O míře respektu úřadu svědčí i to, že se na jeho výroční zprávu odvolávají premiér i ministr financí. Kala to ČTK řekl při příležitosti 30. výročí vzniku NKÚ. Působnost by podle něj měl mít úřad větší, a to srovnatelnou se západními kontrolními institucemi. Nyní nemůže například prověřovat peníze samospráv nebo veřejnoprávní média. Do budoucna se chce zaměřit například na obnovitelné zdroje nebo na armádu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozdělilo 14 výzkumným organizacím v letech 2018 až 2022 na jejich rozvoj dotace ve výši téměř 2,3 miliardy korun, aniž mělo stanovené cíle a přínosy pro stát. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Pokračuje tím problém, na který kontroloři upozornili resort v případě podpory výzkumu a vývoje už v roce 2018, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ministerstvo v reakci uvedlo, že zaměření výzkumných organizací je velmi rozdílné, proto nestanovuje pro každou z organizací konkrétní seznam kroků a činností, které má organizace vykonat.

Prezident Petr Pavel jmenoval dnes na Hradě viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dosavadního člena jeho širšího vedení Jana Málka. Jmenováním začalo novému viceprezidentovi jeho devítileté funkční období. Málek nahradil někdejší viceprezidentku Zdeňku Horníkovou, které skončil mandát už loni na jaře.

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není efektivní při správě daně z hazardních her ani při kontrole daňových přiznání jejich provozovatelů. Poukázal například na to, že v letech 2017 až 2021 vzrostly sázky u hazardních her o 119 procent, zatímco výběr daně jen o 24 procent. Za nedostatečný označili kontroloři také státní dozor zejména u internetových her. Ministerstvo financí (MF) uvedlo, že už přijalo řadu opatření k odstranění nedostatků. Regulaci hazardních her zefektivní novela zákona, kterou v nejbližších dnech předloží vládě, sdělilo ministerstvo ČTK.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost?

Sněmovna dnes o jeden hlas zvolila kandidátem na jmenování do funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu člena jeho širšího vedení Jana Málka (63). Navrhly ho strany vládní koalice. Neuspěl jeho protikandidát poslanec ANO a místopředseda sněmovního kontrolního výboru Roman Kubíček. Poslanci dnes vybírali kandidáta v druhém kole volby, protože předchozí volba před dvěma týdny nebyla úspěšná. Ke zvolení bylo zapotřebí 90 hlasů, Málek jich získal přesně stejný počet, Kubíčkovi odevzdalo hlas 84 poslanců. ČTK to sdělil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ. Finanční správa prováděla následné kontroly nároku na bonus cíleně u potenciálně rizikových žadatelů, reagovalo Generální finanční ředitelství.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů, tedy základních složek integrovaného záchranného systému (IZS). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. V letech 2015 až 2022 bylo z programu IROP čerpáno 5,1 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se závěry NKÚ nesouhlasí.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nesouhlasí s zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ohledně modernizace dálnice D1 a považuje ji za záměrně negativní.

Dvě třetiny aut v české armádě mají překročenou dobu životnosti a ministerstvo obrany neplní plány na pořizování nových vozidel, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nákupy automobilů se podle něj zpožďovaly a některé se neuskutečnily vůbec. Ministerstvo tak neefektivně a neúčelně utrácelo desítky milionů korun za opravy zastaralé techniky. NKÚ zároveň varoval před nehospodárným nákupem nových osobních terénních aut. Státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ neplnil cíle a vykazoval ztrátu, uvedl NKÚ.

Dvě třetiny aut v české armádě mají překročenou dobu životnosti a ministerstvo obrany neplní plány na pořizování nových vozidel, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nákupy automobilů se podle něj zpožďovaly a některé se neuskutečnily vůbec. Ministerstvo tak neefektivně a neúčelně utrácelo desítky milionů korun za opravy zastaralé techniky. NKÚ zároveň varoval před nehospodárným nákupem nových osobních terénních aut. Státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ neplnil cíle a vykazoval ztrátu, zjistila také kontrola. O jejích závěrech ČTK informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích, reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Priority pro bojeschopnost jsou ale podle ní jinde.

Nejvyšší kontrolní úřad vystavil silničářům vizitku za desetiletou modernizaci dálnice mezi Mirošovicemi a Kývalkou. A žádné pěkné čtení to věru není.

NKÚ znovu alarmuje politiky, aby s přetíženými nákladními auty něco dělali. Už několik let. Marně. Je jedno, jaká vláda zrovna sedí ve Strakově akademii. Každý rok je jistota, že se v nějaké zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu objeví pasáž o přetížených kamionech, které ničí dálnice a nikdo s tím nic nedělá. Výjikou není ani poslední dokument NKÚ, který se zaměřuje na modernizaci dálnice D1 z Babišovy éry. “Přetížené kamiony ničí povrch modernizované dálnice, systém vysokorychlostního vážení vozidel je nefunkční,” stojí ve zprávě. Jen pro ilustraci: jedna vysokorychlostní kontrolní váha fungovala v březnu a dubnu 2022. Pak se rozbila. A jen za…

Za zjištěné vady na opravené dálnici D1, na které poukázal Národní kontrolní úřad v úterní zprávě, mohou zhotovitelé prací, ale i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), když nezajistilo dostatečný technický dozor investora při opravách. V rozhovoru s ČTK to řekl Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Z hlediska kvality dálnice se však podle něj technický stav D1 nezpochybnitelně zlepšil.

Je to katastrofa, po téměř deseti letech oprav nejfrekventovanější české dálnice D1 zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) velké nedostatky. Dopravní tepnu pravděpodobně čekají další opravy, se kterými budou souviset i omezení pro řidiče. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebyl během rekonstrukce porušen zákon.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval rekonstrukci dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou za více než 28 miliard korun z evropských i státních peněz a vyjmenoval řadu nedostatků. Oprava podle NKÚ není dokončena a na už opravených částech zůstaly některé mosty a nadjezdy ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval rekonstrukci dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou za víc než 28 miliard korun z evropských i státních peněz a vyjmenoval řadu nedostatků. Oprava podle NKÚ není dokončena a na už opravených částech zůstaly některé mosty a nadjezdy ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. NKÚ v úterý poukázal i na nekvalitní odstraňování závad, chybějící parkovací místa pro kamiony či časté jízdy přetížených vozidel. Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic…

Rekonstrukce hlavní dopravní tepny v Česku, dálnice D1, v posledních letech komplikovala cestu většiny řidičů. Ale ani po skončení obřích opravných prací mezi Mirošovicemi a Kývalkou za 28 miliard korun není D1 v pořádku a některá místa dál ohrožují bezpečnost dopravy, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Stát výsledek rekonstrukce hájí.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval rozsáhlou rekonstrukci dálnice D1 mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou nedaleko Brna za víc než 28 miliard korun z evropských i státních peněz a vyjmenoval řadu nedostatků. Oprava podle NKÚ není dokončena a na už opravených částech zůstaly některé mosty a nadjezdy ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. NKÚ dnes poukázal i na nekvalitní odstraňování závad, chybějící parkovací místa pro kamiony či časté jízdy přetížených vozidel. Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ale zdůrazňují, že navzdory výtkám NKÚ modernizace D1 zvýšila bezpečnost a komfort uživatelů. Některé mosty a odpočívky se ještě podle obou úřadů opraví, práce ale často brzdí nejasné vlastnictví či soudní spory.

Z 20 modernizovaných úseků dálnice D1 je k dnešku zkolaudovaných 14. Zbytek má získat kolaudaci do konce roku.

„Nekvalitní stavební práce a problematické odstraňování některých závad komfort jízdy naopak snižují,“ píše NKÚ.

Česká ekonomika se posouvá od tržního hospodářství k systému závislému na dotacích. Každý (skoro) se snaží o dotace ucházet, jinak by byl přece blázen, komentuje s jistou mírou nadsázky protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

V Česku nebude splněna většina cílů evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) do konce roku 2021 na dotacích 5,15 miliardy korun. Další téměř miliardu vyplatilo v letech 2019 až 2021 na ekologických dotacích z národních programů, u kterých také nejsou plněny cíle. Využití části státních dotací dokonce ministerstvo vůbec nehlídalo. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které dnes úřad oznámil v tiskové zprávě. MŽP dnes ČTK sdělilo, že míra plnění cílů dotací bude po ukončení programů vyšší než v době kontroly, protože při prověrce ještě nebyly některé projekty dokončeny.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala by se spíše přikláněl ke kontrole České pošty, ke které úřad tento týden vyzvala Poslanecká sněmovna. Řekl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Rozhodnout ale o případné kontrole musí kolegium, tedy širší vedení NKÚ. Úřad naposledy státní podnik kontroloval v roce 2017.

Sněmovna chce, aby Nejvyšší kontrolní úřad prověřil činnost České pošty. Schválila proto podnět k tomu, aby takovou kontrolu uskutečnil bez zbytečného odkladu. Současně vyjádřila podporu vládě, ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) i vedení pošty při transformaci tohoto státního podniku s cílem ho optimalizovat a finančně stabilizovat. Sněmovna se tak usnesla na závěr zhruba čtyřhodinové mimořádné schůze, kterou k situaci v České poště vyvolalo opoziční hnutí ANO. Opozice se svými návrhy…

Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit. Revize dotační politiky je součástí snah vlády o ozdravení veřejných financí, podle ministra…

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu potvrdila, že jsme dobrý společník na party. Umíme rozhazovat plnými hrstmi, na druhý den nehledíme, následky nevidíme. S řádnou péčí hospodáře už se tady jen hýří. NKÚ zkonstatoval, že dotační programy se staly velmi citelnou přítěží státního rozpočtu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal v pondělí výroční zprávu za rok 2022 a na vládě nenechal suchou nit. Upozornil na stále se prohlubující strukturální deficit rozpočtu a tempo zadlužování, zatímco stále chybí potřebné reformy.

Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve výroční zprávě úřadu za loňský rok. Úřad zprávu zveřejnil dnes. Výrazné úspory lze podle úřadu nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný.

Ministerstvo zdravotnictví si od nich slibovalo zlepšení zdravotnického výzkumu v České republice na úroveň vyspělých zemí Evropské unie, programy na aplikovaný výzkum se však v minulosti staly terčem kritiky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), neboť podle něj častěji generovaly články a publikace, nikoliv praktické výsledky.

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry NKÚ nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Pokud se nevyskytnou žádná podezření na další nesrovnalosti na Hradě, nebude prezident Petr Pavel vyvolávat novou prověrku. Pavel v dnešním rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že každý audit znamená náklady a další kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) by trvala delší dobu. Kancelář prezidenta republiky v úterý oznámila, že výsledky již dokončené prověrky NKÚ přijala. Závěry nejsou v současné době veřejně známy.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) akceptuje výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na Pražském hradě, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Pražského hradu Vít Novák. Na webu Hradu zároveň zveřejnil části tří usnesení kolegia NKÚ, ve kterých kontrolní úřad v některých bodech vyhověl odvolání KPR. Konečný výsledek kontroly na Hradě v současné době není veřejně znám. Kolegium NKÚ sice už kontrolní závěr schválilo, protože se ale záležitostí zabývá i policie, nemůže ho zatím zveřejnit, řekla ČTK mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Hradem zveřejněné dokumenty dokládají, které námitky Pražského hradu NKÚ přijal. Co vše kontroloři zjistili, z nich ale nevyplývá.

Hradní kancléř Vratislav Mynář lovil v lánské oboře trofejní zvěř, podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to ale bylo v rozporu s tehdejšímu pravidly.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dnes dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Uvedla to Česká televize, podle které dnešní schůzka trvala zhruba hodinu.

Dotace ve výši 7,5 miliardy korun, které rozdělovalo ministerstvo pro místní rozvoj na pořízení zdravotnického vybavení, ve většině případů využil stát účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Nerovnosti ovšem byly v rozdělování peněz mezi regiony. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou má ČTK k dispozici.

Kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, zjistily řadu pochybení, ne však něco, co by mělo vést z pohledu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly k trestnímu stíhání. Na dnešním briefingu to řekl zvolený prezident Petr Pavel.

Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v podpoře zpracování zemědělských produktů dotovaly především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací a při poskytování evropských dotací neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované…

Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v podpoře zpracování zemědělských produktů dotovaly především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací a při poskytování evropských dotací neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace. Ministerstvo v reakci uvedlo, že v minulosti nebyly některé programy nastaveny správně, strategický plán upravilo.

Rok 2020 ukázal, nakolik jsme byli nepřipraveni na takovou událost, jako je pandemie. Nelze nevzpomenout na nedostatek ochranných pomůcek v počátcích krize, na jejichž pořizování si následně posvítil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ceny volání a mobilních dat v Česku zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě, aukce kmitočtů k jejich snížení zatím nevedla. Uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Češi platí za srovnatelné tarify až čtyřnásobek toho, co Poláci, Rakušané či Němci.

Ceny volání a mobilních dat v ČR zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě, aukce kmitočtů k jejich snížení zatím nevedla. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na to, jak v letech 2018 až 2022 nakládal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) s financemi a majetkem státu. NKÚ dále zjistil, že se náklady na poskytování základních poštovních služeb mezi roky 2013 a 2020 zdvojnásobily, přestože jejich objem klesl na polovinu. Z hlediska účelnosti a hospodárnosti výdajů ve vybraných oblastech hospodaření kontrola nedostatky nezjistila. Podle kontrolorů se ČTÚ ale dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši 4,7 milionu korun. S tím regulátor nesouhlasí, vysoké ceny volání a mobilních dat nerozporuje, uvedla Tereza Meravá z tiskového oddělení ČTÚ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Národní kontrolní úřad v letech 2016 až 2021 prověřoval, zda resort spravedlnosti  efektivně nakládá s penězi státu a Evropské unie při elektronizaci justice. Pětiletá analýza dopadla katastrofálně. Ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba splnily z jasně specifikovaných cílů strategie pouze dva. Současně resort dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Teď navíc ještě hrozí, že rezort bude muset vracet dotace z EU.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti (MSp) 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů úřad klíčové informační systémy nedokončil nebo s jejich zapojením ani nezačal. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní, sdělila dnes v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Ministerstvo uvedlo, že práce pokračují, a za průtahy jsou objektivní skutečnosti.