NKÚ

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016 - 2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. V pondělí o tom v tiskové zprávě informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné…

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016 - 2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. Dnes o tom v tiskové zprávě informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty, uvedl NKÚ. Ministerstvo si je některých nedostatků vědomo, nastavení programů zlepšuje, do konce roku vyhlásí nové programy, sdělilo dnes ČTK.

Každé pondělní ráno vydá NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) nový závěr o své kontrole nakládání s veřejnými penězi, obvykle jako tristní výpověď o neefektivitě a nehospodárnosti.

Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje v pondělí vydané zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu…

Praha - Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil problémy ve financování české armády. Resort podle něj nezajistil mezi lety 2018 až 2022 potřebnou obměnu chemického vojska. To tak nemůže podporovat bojové jednotky.

Ministerstvo obrany nezajistilo v letech 2018 až 2022 obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Rezort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost armádních bojových jednotek.

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Praha - Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, uvedli kontroloři. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opominul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Na webu o tom v pátek informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Bližší informace k obviněným mluvčí neuvedl. Podle serveru…

Vláda Petra Fialy (ODS) odsouhlasila nákup letounů F-35. Zástupci současné parlamentní opozice ve sněmovním výboru pro obranu proces podrobili zdrcující kritice a poukázali na řadu nesrovnalostí, které celý nákup provázejí. Výsledkem je, že ani jedna ze stran současné opozice nevylučuje revizi smluvních závazků, týkajících se problematického pořízení drahých letadel.

Praha - Odstraňování ekologických zátěží způsobených někdejšími státními podniky před jejich privatizací je stále pomalé a podle dnes zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nezrychlilo ani v posledních letech. Existují i místa, kde sanace ani nezačala. Stát už přitom za likvidaci starých ekologických zátěží zaplatil 66,2 miliardy korun. Ministerstvo financí v reakci na závěry kontroly uvedlo, že v letech 2017 až 2022 výrazně zvýšilo počet zahájených zadávacích řízení na odstranění zátěží. K závěrům NKÚ podalo několik námitek.

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad letos opět prověří peníze, které stát vynakládá na systém ochrany takzvaných měkkých cílů. Jde o místa, kde se shromažďují lidé, jako jsou třeba školy, nemocnice či veřejná prostranství. Podnět ke kontrole mu poslali poslanci z kontrolního výboru, když projednávali kontrolní závěr z předchozí obdobné kontroly z roku 2021. Podnět v polovině ledna projednalo širší vedení NKÚ, kolegium, a rozhodlo se, že peníze státu na ochranu měkkých cílů prověří ještě letos. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí úřadu Hana Kadečková.

Praha - Projekty ministerstva vnitra za 200 milionů korun k modernizaci veřejné správy nevedly, vyplývá z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů se resortu nepodařilo dokončit plánovanou reformu veřejné správy, která měla zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnosti jednotlivých úřadů. Nižší není ani administrativní zátěž občanů, kteří musí nadále úřadům oznamovat informace, které stát již k dispozici má. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, zprávu NKÚ lze v některých aspektech považovat minimálně za zavádějící a neaktuální, uvedl resort.

Praha - Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, vliv na trh s bydlením to má jen okrajový. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Státním fondem podpory investic (SFPI). Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů. Podle MMR je kontrolní zpráva NKÚ nelichotivým vysvědčením hnutí ANO.

Praha - Generální finanční ředitelství (GFŘ) nezajistilo, aby správci daně postupovali při správě DPH se zaměřením na nadměrné odpočty v souladu se zákonem a s nálezem Ústavního soudu (ÚS). Úřady tak neoprávněně zadržovaly 15 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). GFŘ podle kontrolorů nepostupovalo "nejhospodárnějším způsobem". GFŘ se hájí tím, že donedávna platná legislativa úřadům jiný postup neumožňovala

Dotace jsou nástrojem státní politiky, který může být využit k podpoře určitých aktivit nebo sektorů ekonomiky. Česká ekonomika však nyní potřebuje především méně peněz v ekonomice pro udržení inflace na uzdě.

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) upozornili na to, že výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá.

Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) s tím, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Podle ministerstva ale výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.

Kontroloři upozornili, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností.

Praha - Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři upozornili, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Resort nesouhlasí, v reakci ČTK napsal, že výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.

Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Praha - Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021. Podle tehdejší ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD (nyní SOCDEM) Jany Maláčové Antivirus zachránil českou ekonomiku.

Sto třicet pět miliard korun, 2,2 procenta HDP. Tolik stály loni Česko nehody.

Dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí je jednou z nejvýznamnějších částí dálniční sítě Česku, její výstavba se ale zpožďuje a prodražuje, zní závěry Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Vyplývá to z výsledků kontroly u ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zaměřené na nakládání s prostředky státu a Evropské unie.

Praha - Příprava staveb jednotlivých úseků dálnice D35 trvala až 27 let. Brzdily ji neúplné doklady od státu pro stavební úřady i námitky a odvolání účastníků stavebních řízení. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Průtahy výstavbu prodražují, například v případě úseku mezi Opatovicemi nad Labem a Opatovcem postupně náklady vzrostly o čtvrtinu. Ministerstvo dopravy v reakci na prověrku uvedlo, že se snaží výstavbu urychlit. Příští rok začne stavba šesti úseků a v roce 2025 se rozestaví zbytek dálnice. Hotová má být podle ministerstva v roce 2029.

V krátkosti lze říct, že co nám NKÚ vyčítá, jsou naopak kroky vedoucí ke zrychlení přípravy staveb, tvrdí šéf ŘSD.

U dvou staveb NKÚ zjistil nárůst nákladů při výstavbě z důvodu chyb v projektové dokumentaci, ŘSD ji nereklamovalo.

Praha - Bezpečnost na silnicích se za posledních 11 let zvýšila, počet usmrcených při nehodách je ale stále vysoký, jeden ze strategických cílů se tak nedaří plnit. Podle něj například v roce 2020 neměl počet úmrtí spojených s dopravní nehodou přesáhnout 333 lidí, na silnicích však zemřelo 460 lidí. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). K plnění cíle nepřispívá ani aktuální vývoj, uvedli kontroloři. Ministerstvo dopravy v reakci potvrdilo letošní negativní trend, ale doplnilo, že v roce 2021 a v loňském roce, který už nebyl ovlivněn covidovými omezeními, se cíle podařilo splnit a loni zemřelo na silnicích nejméně lidí v historii České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví dodnes pro poskytovatele zdravotních služeb nezajistilo jednotné a bezpečné komunikační prostředí pro sdílení zdravotnických údajů, trvá stav, že lékaři nemohou v kritických situacích efektivně získat již existující informace o pacientovi, upozorňuje v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle úřadu se elektronizace zdravotnictví se zpožďuje a stále chybí její klíčové součásti.

Elektronizace zdravotnictví v Česku se zpožďuje a stále chybí její klíčové součásti, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo zdravotnictví podle něj dosud nezajistilo poskytovatelům zdravotních služeb jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro sdílení údajů. Lékaři tak stále nemohou v kritických situacích získat informace o pacientovi. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že se dříve nedařilo vypisovat veřejné zakázky. Postupně se ale podle něj skluz daří dohánět.

Nákupy externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti, neplnění výzkumných záměrů, nadhodnocený počet uživatelů technických norem a drahý sponzorovaný přístup k nim, vyplácení mezd místo platů. To je výčet některých pochybení, jež odhalila kontrola NKÚ u vybraných státních příspěvkových organizací v oblasti nakládání s příspěvkem na provoz, který tyto organizace dostávají ze státního rozpočtu. Kontrolováno bylo období let 2019 až 2021, uvedl portál NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil u vybraných příspěvkových organizací řadu pochybení s nakládáním s příspěvky ze státního rozpočtu. Instituce například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily jejich hospodárnost. Dále neplnily výzkumné záměry a vyplácely mzdy místo platů. NKÚ to dnes sdělil v tiskové zprávě. Kontroloři prověřili příspěvky na provoz v letech 2019 až 2021 u čtyř organizací - České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí (MF) argumentuje například tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola se týkala let 2019 až 2022, konkrétně 2,6 miliardy korun z šesti programů, které resort rozdělil mezi 7457 projektů. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo podle nich v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé. Výsledky kontroly dnes NKÚ zveřejnil v tiskové zprávě. Ministerstvo v reakci konstatovalo, že NKÚ nezjistil porušení rozpočtové kázně. Nedomnívá se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní.

Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě k mimořádným příspěvkům, které ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 adresovalo třem fakultním nemocnicím, zabývá i nákupy léků a zdravotnických prostředků. Podle závěrů zprávy všechny tři nemocnice v kontrolovaném období 2019 až 2021 pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení.

Ministerstvo obrany by mělo na na konci září vládě Petra Fialy předložit relevantní informace které by měly být rozhodující pro možný nákup amerických stíhacích strojů F-35 Lightning. Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů, což v přepočtu činí cca 122,6 miliard korun, na konci června.

Hnutí ANO chce ve Sněmovně předložit pozměňovací návrhy týkající se zhruba deseti oblastí vládního konsolidačního balíčku. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády ANO to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová. Avizovala také, že ANO podá v nejbližších dnech podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), který se týká nesrovnalostí ve státním rozpočtu na letošní rok.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolou dat z let let 2019 až 2021 zjistil, že ministerstvo zdravotnictví rozdělilo třem fakultním nemocnicím 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu, aniž by zkontrolovalo jejich použití. Podle zprávy NKÚ přitom dvě ze tří nemocnic – FN Bulovka a FN u sv.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě. Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo více než 840 milionů korun na podporu rybářství v Česku účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy, zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v ČR a vytvořit organizace producentů se však nepodařilo. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která prověřovala, jak s penězi nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021. Z operačního programu Rybářství 2014 - 2020 (OP Rybářství) bylo do konce loňského roku podpořeno 888 projektů. Výsledky kontroly sdělil NKÚ v tiskové zprávě. MZe považuje většinu menších výhrad za neodůvodněnou.

Účelem a smyslem dotací poskytovaných státem by měla být obecně podpora určité ekonomické, sociální nebo kulturní aktivity považované za důležitou pro společnost a pro ekonomiku země. Dobrat se konkrétních čísel a vůbec soupisu všech tuzemských dotačních titulů je náročný úkol. Text níže však tato data přináší.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který hlídá nakládání s penězi a majetkem státu, se podle svého prezidenta Miloslava Kaly za 30 let existence stal respektovanou institucí. O míře respektu úřadu svědčí i to, že se na jeho výroční zprávu odvolávají premiér i ministr financí. Kala to ČTK řekl při příležitosti 30. výročí vzniku NKÚ. Působnost by podle něj měl mít úřad větší, a to srovnatelnou se západními kontrolními institucemi. Nyní nemůže například prověřovat peníze samospráv nebo veřejnoprávní média. Do budoucna se chce zaměřit například na obnovitelné zdroje nebo na armádu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozdělilo 14 výzkumným organizacím v letech 2018 až 2022 na jejich rozvoj dotace ve výši téměř 2,3 miliardy korun, aniž mělo stanovené cíle a přínosy pro stát. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Pokračuje tím problém, na který kontroloři upozornili resort v případě podpory výzkumu a vývoje už v roce 2018, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ministerstvo v reakci uvedlo, že zaměření výzkumných organizací je velmi rozdílné, proto nestanovuje pro každou z organizací konkrétní seznam kroků a činností, které má organizace vykonat.

Prezident Petr Pavel jmenoval dnes na Hradě viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dosavadního člena jeho širšího vedení Jana Málka. Jmenováním začalo novému viceprezidentovi jeho devítileté funkční období. Málek nahradil někdejší viceprezidentku Zdeňku Horníkovou, které skončil mandát už loni na jaře.

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není efektivní při správě daně z hazardních her ani při kontrole daňových přiznání jejich provozovatelů. Poukázal například na to, že v letech 2017 až 2021 vzrostly sázky u hazardních her o 119 procent, zatímco výběr daně jen o 24 procent. Za nedostatečný označili kontroloři také státní dozor zejména u internetových her. Ministerstvo financí (MF) uvedlo, že už přijalo řadu opatření k odstranění nedostatků. Regulaci hazardních her zefektivní novela zákona, kterou v nejbližších dnech předloží vládě, sdělilo ministerstvo ČTK.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost?

Sněmovna dnes o jeden hlas zvolila kandidátem na jmenování do funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu člena jeho širšího vedení Jana Málka (63). Navrhly ho strany vládní koalice. Neuspěl jeho protikandidát poslanec ANO a místopředseda sněmovního kontrolního výboru Roman Kubíček. Poslanci dnes vybírali kandidáta v druhém kole volby, protože předchozí volba před dvěma týdny nebyla úspěšná. Ke zvolení bylo zapotřebí 90 hlasů, Málek jich získal přesně stejný počet, Kubíčkovi odevzdalo hlas 84 poslanců. ČTK to sdělil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ. Finanční správa prováděla následné kontroly nároku na bonus cíleně u potenciálně rizikových žadatelů, reagovalo Generální finanční ředitelství.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů, tedy základních složek integrovaného záchranného systému (IZS). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. V letech 2015 až 2022 bylo z programu IROP čerpáno 5,1 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se závěry NKÚ nesouhlasí.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nesouhlasí s zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ohledně modernizace dálnice D1 a považuje ji za záměrně negativní.

Dvě třetiny aut v české armádě mají překročenou dobu životnosti a ministerstvo obrany neplní plány na pořizování nových vozidel, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nákupy automobilů se podle něj zpožďovaly a některé se neuskutečnily vůbec. Ministerstvo tak neefektivně a neúčelně utrácelo desítky milionů korun za opravy zastaralé techniky. NKÚ zároveň varoval před nehospodárným nákupem nových osobních terénních aut. Státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ neplnil cíle a vykazoval ztrátu, uvedl NKÚ.

Dvě třetiny aut v české armádě mají překročenou dobu životnosti a ministerstvo obrany neplní plány na pořizování nových vozidel, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nákupy automobilů se podle něj zpožďovaly a některé se neuskutečnily vůbec. Ministerstvo tak neefektivně a neúčelně utrácelo desítky milionů korun za opravy zastaralé techniky. NKÚ zároveň varoval před nehospodárným nákupem nových osobních terénních aut. Státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ neplnil cíle a vykazoval ztrátu, zjistila také kontrola. O jejích závěrech ČTK informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích, reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Priority pro bojeschopnost jsou ale podle ní jinde.

Nejvyšší kontrolní úřad vystavil silničářům vizitku za desetiletou modernizaci dálnice mezi Mirošovicemi a Kývalkou. A žádné pěkné čtení to věru není.

NKÚ znovu alarmuje politiky, aby s přetíženými nákladními auty něco dělali. Už několik let. Marně. Je jedno, jaká vláda zrovna sedí ve Strakově akademii. Každý rok je jistota, že se v nějaké zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu objeví pasáž o přetížených kamionech, které ničí dálnice a nikdo s tím nic nedělá. Výjikou není ani poslední dokument NKÚ, který se zaměřuje na modernizaci dálnice D1 z Babišovy éry. “Přetížené kamiony ničí povrch modernizované dálnice, systém vysokorychlostního vážení vozidel je nefunkční,” stojí ve zprávě. Jen pro ilustraci: jedna vysokorychlostní kontrolní váha fungovala v březnu a dubnu 2022. Pak se rozbila. A jen za…

Za zjištěné vady na opravené dálnici D1, na které poukázal Národní kontrolní úřad v úterní zprávě, mohou zhotovitelé prací, ale i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), když nezajistilo dostatečný technický dozor investora při opravách. V rozhovoru s ČTK to řekl Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Z hlediska kvality dálnice se však podle něj technický stav D1 nezpochybnitelně zlepšil.

Je to katastrofa, po téměř deseti letech oprav nejfrekventovanější české dálnice D1 zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) velké nedostatky. Dopravní tepnu pravděpodobně čekají další opravy, se kterými budou souviset i omezení pro řidiče. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebyl během rekonstrukce porušen zákon.