NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. To se proti výzvě NKÚ ohradilo.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, uvedl dnes v tiskové zprávě NKÚ. Podle ministerstva však není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun. Výzva NKÚ neodpovídá úkolům podniku a je v rozporu i se závěry loňské kontroly NKÚ na MPO, ohradilo se ministerstvo.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v příštím roce zřejmě prověří peníze vynaložené na českou účast na loňských letních olympijských hrách v Tokiu. Rozhodlo tak širší vedení úřadu, kolegium, na konci loňského prosince. Na dotaz to sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner. Podnět ke kontrole poslali úřadu senátoři ze senátního výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu.

Vláda premiéra Fialy povolá do Strakovy akademie, kde sídlí, čtyřiasedmdesát nových úředníků. Díky jim, podle ministerského předsedy, budou moci jednotliví ministři lépe vytipovat, které úředníky na rezortech bude možné propustit.

Státní zásoby ropy a pěti z devíti základních potravin byly minimálně čtyři uplynulé roky pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost ČR na případné krize. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v letech 2016 až 2021. V druhé polovině letošního roku bylo ropy a ropných produktů podle úřadu dost jen díky zpomalení ekonomiky při pandemii nemoci covid-19. Neplnění limitů u potravin SSHR odůvodnila nezájmem trhu o zapojení do systému pořizování státních hmotných rezerv, uvedl dnes v tiskové zprávě NKÚ.

Změna režimu vybraných územních pracovišť Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nepřinesla plánované úspory, ušetřit se podařilo jen necelou polovinu z více než 14 milionů korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil hospodaření GFŘ v letech 2018 až 2020. Kontroloři rovněž zjistili, že finanční ředitelství nepostupovalo správně při stanovování nájemného. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil Václav Kešner z odboru komunikace NKÚ. GFŘ v reakci uvedlo, že závěry v tiskové zprávě NKÚ neodrážejí skutečnosti zjištěné během kontrolní akce. Podle kontrolního protokolu NKÚ neshledal pochybení GFŘ v takovém rozsahu, aby uplatnil jakékoliv sankční postihy, uvedlo GFŘ.

Senát dnes zamítl novelu ústavy, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl. Senát už dříve zamítl doprovodnou novelu zákona o NKÚ, která měla širší pravomoci zpřesnit.

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen malé úspory, ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám jen zhruba třetinu z plánovaných peněz. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka vůči Evropské unie. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí se proti výtkám NKÚ podobně jako ministerstvo pro místní rozvoj ohradilo, jsou podle něj prezentovány bez jakéhokoli kontextu.

Počet státních zaměstnanců i jejich mzdy podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu rostou, ale klesá jejich výkonnost. Je to podle úřadu alarmující trend.

Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.

Do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dnes Sněmovna zvolila nynějšího poslance ČSSD Romana Sklenáka. O výsledcích tajné volby informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Sklenáka navrhl prezident úřadu Miloslav Kala. Funkce se ujme složením slibu do rukou předsedy Sněmovny.

Dotace na rozvoj sociálních služeb, které vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v letech 2017 až 2019, nemohly významně zlepšit dostupnost lůžek v domovech, kritizuje v dnes zveřejněné zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě nízkých cílů resortu vytkl některá pochybení, která rozdělování peněz provázela. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě v podvečer uvedla, že v předchozích letech se vyčlenilo na navyšování kapacit málo peněz, její úřad chce investice zvýšit a nedostatky odstranit.

Přestože roste počet státních zaměstnanců i výdaje na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru v posledních letech klesá. Se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Ve svém stanovisku k loňskému státnímu závěrečnému účtu na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Již loni označil tento vývoj za alarmující.

Česko se přes loňský rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, tempo zadlužování ale roste. Sdělil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v každoročním stanovisku k návrhu Státního závěrečného účtu. NKÚ při kontrolách pravidelně odhaluje neefektivní využívání státních peněz, uvedl šéf úřadu Miloslav Kala. Stát by podle něj mohl najít další úspory v řádu až desítek miliard korun ročně. Schodek státního rozpočtu za rok 2020 narostl z plánovaných 40 miliard na 367,4 miliardy. NKÚ již dříve uvedl, že téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s pandemií nemoci covid-19. Ministerstvo financí s tím však nesouhlasí.

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu městské hromadné dopravy v elektrické trakci, tedy tramvají, trolejbusů a metra, 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Důvodem je podle kontrolorů počáteční nedostatek kvalitně připravených projektů i odložení výstavby trasy D pražského metra. Co zlepšila už vyplacená podpora, nelze říci, ministerstvo nehodnotí přínosy podpory průběžně, uvedl NKÚ. Ministerstvo se s výsledky kontroly neztotožňuje. Nevyčerpané peníze pomohou při výstavbě železnic, hodnotit přínosy lze až s odstupem, reagoval mluvčí resortu František Jemelka.

Přínosy podpory pro migrační politiku nejsou jasné, ministerstvo vnitra konkrétní dopady nesleduje. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj resort stanovil cíle jen obecně a bez ukazatelů, kterými by šlo doložit, co se zlepšilo. U prověřovaných projektů úřad zjistil řadu nedostatků, přičemž většinu z nich mělo odhalit ministerstvo už při hodnocení projektů a jejich výběru k podpoře, upozornili kontroloři. Ministerstvo v reakci uvedlo, že na vytvoření vhodného systému pro vyhodnocení efektivity podpory kontinuálně pracuje. Z prověrky podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Českobudějovická a táborská nemocnice trvají na tom, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zasáhl do jejich dobré pověsti. Nelíbilo se jim, jak úřad v roce 2015 prezentoval výsledky kontroly v Regionálním operačním programu (ROP) Jihozápad. Ústavní soud přitom odmítl stížnost nemocnic, které neúspěšně žalovaly NKÚ. Stanovisko nemocnic uvedla v tiskové zprávě jejich mluvčí Iva Nováková.

Dotace určené na protidrogovou politiku provázely chyby a netransparentní postupy a cíle se zcela splnit nepodařilo. Vyplývá to zprověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrolovanými byly úřad vlády a ministerstva zdravotnictví (MZd), školství (MŠMT) a spravedlnosti. Úřady v kontrolovaných letech 2016 až 2019 rozdělily na dotacích 849 milionů korun. Ministerstvo školství v reakci uvedlo, že zjištěné nedostatky jsou administrativně-technického charakteru a při rozdělování dotací nebyly peníze neoprávněně či neúčelně vynaloženy. Reakci úřadu vlády a ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Systém financování vysokých škol v ČR, který nastavilo ministerstvo školství, nepomáhá tomu, aby se na nich zlepšila kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na svůj dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, uvedl v dnes zveřejněné zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj ministerstvo zároveň nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k účelnému využití peněz, které stát dává na vysoké školství. Ministerstvo v reakci na to uvedlo, že zpráva NKÚ se týká let 2017 až 2019, a nebere tedy v úvahu poslední změny v této oblasti.

Bývalý ministr Adam Vojtěch a jeho lidé podepsali při dovozu ochranných pomůcek z Číny výhodnou smlouvu pro sponzora, který v minulých letech daroval hnutí ANO přes milion korun.

Stát nemá přehled o délce, stavu ani využití cyklostezek, za které zaplatil, uvedl v dnes zveřejněné zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři také upozornili na to, že výstavbu stezek pro cyklisty provázejí výrazné rozdíly v cenách. Ministerstvo dopravy s kritikou nesouhlasí. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) podle něj kontroluje u příjemců dotací splnění všech náležitostí, včetně kontrol přímo na místě. Rozdíly v cenách jsou podle resortu logické. V reakci na kritiku NKÚ to uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady, ročně stojí přes půl miliardy korun. Částka násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované ministerstvem zemědělství. Fond je navíc na hlavním dodavateli svého IT systému závislý. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje informace kontrolorů za zavádějící a neobjektivní. NKÚ kontroloval fungování informačních technologií na MZe a SZIF odděleně a následně zcela nepochopitelně srovnal údaje za provoz zcela neporovnatelných systémů, uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Podle zprávy NKÚ od roku 2000 do roku 2019 příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Jak Česku investice pomohly ale stát neví.

Přes nulové jízdné se veřejné dopravě zatím nedaří přilákat dostatečné množství nových cestujících z řad motoristů.

České instituce podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu neumí efektivně využít dotace z programů na energetické úspory budov. Pokud bude tento trend pokračovat, hrozí navíc nesplnění kvót Evropské unie.

Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v letech 2017 až 2020. Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny loňského roku šlo na tyto projekty 3,5 miliardy korun. Podle kontrolorů je tak možné, že se ČR nepodaří u energetické účinnosti budov dosáhnout cíle stanoveného EU. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR s interpretací některých závěrů z provedené kontroly zásadně nesouhlasí.

Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v letech 2017 až 2020. Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny loňského roku šlo na tyto projekty 3,5 miliardy korun. Podle kontrolorů je tak možné, že se ČR nepodaří u energetické účinnosti budov dosáhnout cíle stanoveného EU. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR s interpretací některých závěrů z provedené kontroly zásadně nesouhlasí.

„Problémy Česka se nedají spojovat jen s covidem, ale s dlouhodobým vývojem a hospodařením státu. Stát peníze projídal,“ uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka. Nejvyšší kontrolní úřad v této souvislosti upozornil, že skoro polovina výdajů, které měl stát loni navíc, nesouvisela s pandemií koronaviru.

Národní kontrolní úřad vydal svoji výroční zprávu za rok 2020. Rozebírá v ní hospodaření státu v jednotlivých oborech. Podle Lukáše Kovandy je však kritika týkající se zadlužení státu v kontextu mezinárodního srovnání minimálně do jisté míry sporná.

Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie COVID-19, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok.

Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky.

Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.

Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu o tom, jak se nakupovaly ochranné pomůcky proti nákaze koronaviru, analyzuje také elitní policejní útvar NCOZ. Jedna z pasáží se přímo týká i postupu ministra vnitra Jana Hamáčka.

K debatě o zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zejména o loňských nákupech ochranných zdravotnických pomůcek se dnes poslanci nedostali. Před obědovou přestávkou Sněmovna vyřadila z programu řádné březnové schůze všechny neprojednané body kromě pravidelných odpoledních interpelací. Schůze po nich skončí.

Ministerstvo vnitra nakupovalo respirátory FFP3 za 175 kč za kus, nikoliv za 700 kč, ohradil se na svém Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček. Podle něj vnitro koupilo menší dodávku respirátorů za 422 korun, ale nákupy za vyšší částky míří za jeho koaličním partnerem. Ministr tak reaguje na vyšetřování Nejvyššího kontrolního úřadu, který státní nákupy během koronaviru podrobil tvrdé kritice. Vládu také tvrdě kritizuje opozice, podle které by vláda měla přijmout odpovědnost. Psali jsme například zde.

Ministerstvo vnitra přivezlo jako dar od společností J&T a EPH ochranné pomůcky. Všech 1,8 milionu kusů bylo podle NKÚ na pokyn ministra vnitra Hamáčka předáno soukromé firmě k distribuci.

NKÚ při kontrole miliardových nákupů exministra Adama Vojtěcha narazilo na nepochopitelnou věc. Vojtěch nakupoval respirátory FFP2 za vyšší cenu než stály lepší respirátory FFP3. Respirátory FFP2 pak nakupoval za cenu extrémní - 777 korun za kus.

Opoziční lídři tvrdě kritizují vládu premiéra Andreje Babiše kvůli zprávě NKÚ ohledně toho, jak se během pandemie nakupovaly ochranné pomůcky. Vláda podle opozice fatálně selhala a věc chce řešit zítra na půdě Sněmovny.

Příchod pandemie koronaviru podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nikdo neočekával a situaci podcenily všechny státy. Reagoval tak na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), že státní nákupy pomůcek kvůli covidu provázel chaos. Podle Babiše v NKÚ "objevili Ameriku". Řekl to při pondělní návštěvě hořovické nemocnice.

Příchod pandemie koronaviru podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nikdo neočekával a situaci podcenily všechny státy. Reagoval tak na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), že státní nákupy pomůcek kvůli covidu provázel chaos.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zdrcující zprávu o tom, jak se během pandemie nakupovaly ochranné pomůcky. „Zodpovědnost za přípravu na potenciální ohrožení státu nese vláda. To je jednoznačné,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Chaos a následné značné rozdíly v ceně i kvalitě provázely státní nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu na začátku epidemie nemoci covid-19. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes úřad zveřejnil. Zmatky v nákupech byly podle NKÚ vyvolány i tím, že ministerstva zdravotnictví a vnitra měla vlastní nákupní týmy, které nespolupracovaly. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo.

Ministři by měli podle Pirátů vyvodit odpovědnost za nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu na začátku epidemie covidu-19, které dnes popsal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úřad uvedl, že státní zakázky provázel chaos a značné rozdíly v cenách i kvalitě materiálu. Piráti v tiskové zprávě uvedli, že úřad při své prověrce využil i dva obsáhlé podněty, které NKÚ loni zaslal předseda strany Ivan Bartoš. Také první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura hovořil o chaosu, vláda při přípravě na pandemii podle něj selhala.

Chaos a následné značné rozdíly v ceně i kvalitě provázely státní nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu na začátku epidemie nemoci covid-19. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v pondělí úřad zveřejnil.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil rozsáhlá zjištění, jak se loni na ministerstvech vnitra a zdravotnictví nakupovaly roušky a respirátory. Ze závěrů vyplývá, že vláda na několika úrovních selhala.

Chaos a následné značné rozdíly v ceně i kvalitě provázely státní nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu na začátku epidemie nemoci covid-19. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes úřad zveřejnil. Zmatky v nákupech byly podle NKÚ vyvolány i tím, že ministerstva zdravotnictví a vnitra měla vlastní nákupní týmy, které nespolupracovaly. Vnitro muselo koupit pomůcky co nejrychleji, reagoval v tiskovém prohlášení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na výtky NKÚ. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo. Nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu loni na začátku epidemie nemoci covid-19 musely být rychlé, ale přesto byly transparentní. Uvedlo to dnes v tiskovém prohlášení ministerstvo zdravotnictví.

Nekompetentní, amatérská, neschopná či loutková. Tak se také mluví o vládě České republiky. Není divu, naše země je nejhorší ve zvládání koronavirové krize, premiér je stále vyšetřován kvůli možnému podvodu a jeho ministři nedělají svou práci svědomitě. Navíc rozhazují peníze za věci, které by rozumně uvažující člověk nekoupil. Odpovědnost žádná, vždycky se to na někoho hodí. Babišův kabinet by měl dostávat mzdu pouze za odvedenou práci, pak by se možná něco začalo dít.

Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.

Týden po zahájení vakcinace stihla Británie očkovat téměř 138 tisíc lidí, citovala televize Sky ministra pro dohled nad vývojem vakcín Nadhima Zahawiho. Epidemická situace se však v zemi zhoršuje, Londýn a jeho okolí vstoupily do nejvyšší kategorie restrikcí.

Britský ministr financí Rishi Sunak odmítá sdělit, jestli má stále podíl v hedgeovém fondu Theleme Partners, který spoluzakládal. Ten před lety investoval půl miliardy dolarů do firmy Moderna, která nyní vyvinula vakcínu proti covidu-19 s 94,5procentní úspěšností. Britská vláda okamžitě nakoupila pět milionů dávek. Zdali jde o střet zájmů není jisté, protože Sunakovo jmění leží ve „slepém svěřeneckém fondu”.

Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.

Stále více českých domácností je online. Přesto Česká republika patří k evropskému podprůměru. Na vině je i náročný proces schvalování výstavby nové infrastruktury.

Spolupráce státních úřadů v kyberbezpečnosti funguje. Chybí jí ale zatím jasné schéma a větší přehled o výdajích na zajištění bezpečnosti za jednotlivé úřady. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které dnes v tiskové zprávě oznámila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a ministerstvo vnitra ČTK sdělily, že na úpravě spolupráce pracují. Loni podle NÚKIB přibylo v Česku počítačových útoků, mezi které patří třeba podvodné e-maily, které pak častou vedou k vážnějšímu napadení sítí.

Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Reakci ministerstva ČTK zjišťuje. Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční výkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo významné nedostatky. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

V hospodaření Česka s penězi z Evropské unie chybí podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jasné vize. Stát nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství nebo životní prostředí. NKÚ to uvedl v každoročním hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Kontroloři rovněž poukázali na to, že řadu projektů brzdí byrokracie. Komplikované posuzování a schvalování žádostí také podle nich odrazuje žadatele například z řad malých a středních podniků. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Za čerpání dotací je odpovědné ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které závěry NKÚ odmítá.

Poklepáním na základní kámen začala v Praze výstavba nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad dosud sídlí v pronajatých prostorách a o pořízení vlastní budovy usiloval řadu let.

Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí. Podle NKÚ elektronizace služeb postupovala do konce loňského roku 2019 pomalu, občané neměli o službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená. Česko tak nadále zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie. Ministerstvo vnitra uvedlo, že služby propagovalo průběžně od roku 2018, velkou kampaň chystá od září do konce příštího roku.

Nákupy v čase vyhlášeného nouzového stavu prověřuje také policie, zkraje tohoto týdne zasahovala u několika firem, od nichž pomůcky nakoupilo Ministerstvo zdravotnictví.

Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nesleduje důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem a jediným akcionářem fondu, stanovilo podle kontrolorů jen velmi obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství. Chyběly také konkrétní cíle, kterých chce stát podporou dosáhnout. Ministerstvo v reakci na kontrolu na svém webu sdělilo, že finanční podpora zemědělců má pozitivní efekty a prověrka neprokázala porušení předpisů.