Ondřej Kundra

Jakým výtkám ze strany opozice čelila vládní koalice ve sněmovně ohledně zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení valorizací penzí? Šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore dnes v Praze zhodnotil ukrajinskou ofenzívu proti ruskému agresorovi. Co všechno zaznělo? Česko má ode dneška přímé letecké spojení s Tchajwanem. Jaké přínosy bude mít nejen pro turistický ruch?

U porotců rezonovala také sonda do slovenské společnosti čtyři roky po vraždě novináře Jána Kuciaka.

Letošní Novinářské ceny ovládla témata války na Ukrajině. Cenu za nejlepší psaný rozhovor získala Petra Procházková z Deníku N za interview s ruským politologem a ocenění za nejlepší psanou reportáž si odnesli Ondřej Kundra a Tomáš Brolík z Respektu za téma vyšetřování válečných zločinů. V audiovizuální sekci cenu za nejlepší reportáž dostali Michal Kubal a Vojtěch Hönig za příspěvek "Ukrajina: tváře války". Vyplývá to z tiskové zprávy pořádající Nadace OSF.

Soudí se s úřady, vzdělává v oblasti kyberbezpečnosti, učí studenty a taky interpretuje data... tak by mohlo vypadat záhlaví životopisu datového novináře serveru iROZHLAS.cz a Českého rozhlasu Jana Cibulky, který získal Novinářskou křepelku, ocenění pro mladé žurnalisty do 33 let. Cena je součástí novinářských cen, které každoročně uděluje Nadace OSF.

Nadace OSF ocení ve středu 3. května Novinářskou cenou nejlepší příspěvky uplynulého roku. Ceny se udělují v celkem 14 kategoriích, do 11 z nich může nominovat veřejnost. Mezi nominacemi dominovalo téma ruské agrese na Ukrajině a prezidentské volby.

Vyhlášení výsledků Novinářské ceny proběhne 3. května, kdy ze tří nominovaných příspěvků v každé kategorii vzejde jeden vítězný.

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za loňský rok získali zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín a redaktorka Respektu Ivana Svobodová. Za pořádající Společnost Ferdinanda Peroutky o tom ČTK informovala Terezie Kaslová.

Výjezdy za voliči pomalu končí, generál se bude připravovat na finále boje o Hrad a televizní debaty.

Po konci války zabere vyčištění Ukrajiny deset let, odhadují experti.

Jak si vysvětlit rozhodnutí Petra Mlejnka rezignovat na funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace? Co by tento krok mohl znamenat pro další působení české rozvědky a jaké dozvuky by mohl mít na politické scéně? A jak se do světových dějin zapsala éra posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova? Poslechněte si polední publicistiku.

Co přineslo jednání poslanců s novým šéfem civilní rozvědky? Mohou členové EU společně zastavit zvyšování cen energií? Jak bude zítra probíhat československé vysílání rozhlasové stanice Dvojka?

Pražské Museum Kampa si musela vybojovat památkářům a městu navzdory. Sběratelům říkala „kolekcionáři“.

„Přežije-li kultura, přežije národ.“ Tisíckrát citovaná věta Medy Mládkové nevystihne ani zčásti dědictví, které po sobě tato dáma zanechala světu a zejména Česku. Meda Mládková zemřela dnes brzy ráno ve věku 102 let.

Dnes jsme se probudili do smutného rána, rána bez mecenášky a sběratelky umění Medy Mládkové. Ve svém článku na její pestrý život vzpomíná redaktorka Denisa Prošková.

Černihiv se vzpamatovává z ruského obléhání, Poltavě se zatím útok vyhnul

Nemocnici v Záporoží může brzy čekat ještě větší nápor než dosud

Moskva by mohla ze samozvané enklávy otevřít druhou frontu při dobývání ukrajinského přístavu.

Sledovat zprávy někdy nestačí. Novináři i odborníci doporučují ke čtení podrobný profil Putina, obsáhlou reportáž z Donbasu nebo knihu od klasika Ryszsarda Kapuścińskiho.

Tenhle newsletter se píše těžce. Vybíral jsem pěkné a chytré čtení – ale může nějaká news opravdu konkurovat přímému přenosu z války za humny? Dejte tomu šanci. A já přihodím i pár důležitých odkazů k Ukrajině. Přinášíme další dávku chytrého čtení (ne)jen na víkend.

Praha se podle bývalého šéfa české vojenské rozvědky stala hlavním cílem ruských a čínských špionů, kteří se snaží získat přístup ke zpravodajským informacím NATO a využít status České republiky jako členského státu EU, napsal tenkrát server NewsWeek. Co tedy tyto dva státy chystají? A jaké k tomu mají důvody?

Prezident Miloš Zeman, který hraje také významnou roli v zahraniční politice, se chová spíše jako náměstek ruského prezidenta Vladimira Putina než jako hlava státu. Jeho kroky v souvislosti s děním kolem ukrajinských hranic ve Zprávách PLUS zkritizoval novinář týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Podle politologa Lubomíra Kopečka nezbývá nic jiného než doufat, že nedojde k jakémukoli zásadnímu konfliktu do doby, kdy bude Zeman na Hradě.

Je třetí lednová sobota, deset hodin ráno a na cestě přiléhající k jedné z bývalých kyjevských skládek za městem postupně zastavuje zhruba padesátka automobilů. Většina členů jejich posádek má na sobě maskáče, vojenské boty a vybavení.

Pořád existuje prostor divočiny, v níž se lze ukrýt a žít si po svém

Novinář Ondřej Kundra vydal knihou Novičok nebo kulka. Už podle názvu jde o třaskavé téma výbuchu ve Vrběticích, atentátu na dvojitého agenta Skripala nebo vraždy čečenského velitele Changošviliho, které jsou spojovány s ruskými agenty. Debata se koná v knihkupectví Fryč v úterý od 18 hodin.

Reportér Ondřej Kundra napsal knihu Novičok nebo kulka, ve které se věnuje kauzám otráveného agenta Sergeje Skripala a vybuchlého muničního skladu ve Vrběticích. Knihu vydá nakladatelství Paseka 30. dubna.

Zhruba po pěti měsících skončil ve funkci ministr zdravotnictví Jan Blatný. Jak sám na tiskové konferenci řekl, žádných závažných pochybení si není vědom. Je odvolání Blatného politickým krokem? Potřebuje ve ministr v resortu zdravotnictví někoho vstřícnějšího? A proč ve vládě nakonec zůstal ministr školství Plaga, když i jemu mělo hrozit odvolání? Poslechněte si speciální epizodu podcastu, ve které si Hana Řičicová povídá s redaktorem Ondřejem Kundrou.

U Veletržního paláce v Praze si dnes desítky lidí včetně pamětníků připomněly vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi v roce 1944. O předehru se na místě zvaném Radiotrh postaral houslista Pavel Švestka. Právě na tomto místě, kde se dnes nachází pamětní deska, bylo za války registrační místo pražských občanů židovského původu předvolaných do transportů. Součástí akce nazvané Vzpomínka na BIIb byla výstava fotografií Jana Lukase s texty Ondřeje Kundry Druhý život Vendulky V. a koncert Bennewitzova kvarteta v zaplněné Velké dvoraně Veletržního paláce.

U Veletržního paláce v Praze si dnes desítky lidí včetně pamětníků připomněly vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi v roce 1944. O předehru se na místě zvaném Radiotrh postaral houslista Pavel Švestka. Právě na tomto místě, kde se dnes nachází pamětní deska, bylo za války registrační místo pražských občanů židovského původu předvolaných do transportů. Součástí akce nazvané Vzpomínka na BIIb byla výstava fotografií Jana Lukase s texty Ondřeje Kundry Druhý život Vendulky V. a koncert Bennewitzova kvarteta v zaplněné Velké dvoraně Veletržního paláce.

Server Hlídací pes přináší analýzu mediálního dopadu jedné malé „glosy“, která vyšla v týdeníku Respekt a způsobila značný rozruch. Ondřej Neumann zde vyslovuje vážné pochybnosti o tom, zda je to seriózní a správné, když novináři přebírají informace od příslušníků zpravodajských služeb.

Návštěvou Tchaj-wanu může předseda Senátu těžko může zhatit něco, co neexistuje.

Premiér měl svoji šťastnou zahraničněpolitickou chvilku.

Byla to zpráva, která šokovala i zkušené novináře. V červnu 2013 došlo k zatýkání na více místech Prahy. Policie zasahovala i na Úřadu vlády, kam si došla pro premiérovu budoucí ženu a tehdejší šéfku kabinetu Janu Nagyovou (později Nečasovou). Investigativní novinář Respektu Ondřej Kundra popisuje celou kauzu i svůj pohled na to, proč se některé odposlechy tehdy neměly zveřejnit.

Nešlo o jednotlivou buňku, ale provázenou síť na území dalších zemí, která měla v budoucnu podnikat hackerské útoky, popisuje redaktor Respektu.

Divadelní a filmové postupy spojuje nová inscenace na pražských Jatkách 78. Vypráví o odhaleném ruském špionovi.

Inscenaci Putinovi agenti uvedl Temporary Collective poprvé 8. října na scéně Jatka78 v pražských Holešovicích. Režisérka Petra Tejnorová se svým týmem se k ní inspirovala stejnojmennou knihou Ondřeje Kundry, respektive příběhem jediného odhaleného ruského agenta po roce 1989 Roberta Rachardža.