Ondřej Preuss

Řešení střetu zájmů, které představil budoucí premiér Andrej Babiš (ANO), považují ústavní právníci za přijatelné a vyhovující. Shodují se na tom Jan Kysela, Aleš Gerloch, Ondřej Preuss i děkan brněnské právnické fakulty Martin Škop. Podstatné ale podle nich budou konkrétní detaily nastavení trustové struktury.

S kandidáty na ministry ve vznikající vládě ANO, Motoristů a SPD se začne prezident Petr Pavel scházet od pátku. Po středečním jednání se šéfem ANO a pravděpodobným budoucím premiérem Babišem zopakoval, že má dál výhrady ke kandidátovi Motoristů Turkovi, který je nově nominován na post ministra životního prostředí. „Víceméně převládá názor, že prezident není spolutvůrcem vlády,“ říká Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.

Česko se znovu ocitne ve zvláštní situaci, kdy má po určitou dobu fakticky dva premiéry najednou – dosluhujícího předsedu vlády v demisi a nově jmenovaného premiéra, který teprve skládá vlastní kabinet. Ústava na takové „ dvojvládí“ pamatuje jen nepřímo a velkou část praktických pravidel řeší politická praxe a ústavní zvyklosti.

Uvažujete o tom, že se přidáte k aktivním zálohám. Jste dobrovolný hasič, darujete krev nebo vedete dětský kroužek. Víte, že na to lze čerpat volno v práci? Poradíme, na kolik dní a kdy za to navíc dostanete i zaplaceno.

Zákon o střetu zájmů nabízí jedno málo probírané ustanovení, které by předsedovi hnutí ANO mohlo poskytnout nečekaný manévrovací prostor.

Ve chvíli, kdy se majitel Agrofertu a šéf ANO Andrej Babiš stane premiérem, měly by jeho firmy automaticky přijít o dotace a státní zakázky. Tím by se Babišův střet zájmů řešil bez jeho aktivních kroků, shodují se ústavní právníci. Obávají se však, že se Agrofert přesto subvencí nevzdá a stát pod taktovkou hnutí ANO mu je bude vyplácet. Česko by se tak ponořilo do soudních tahanic, jako tomu bylo v minulosti.

Prezident Petr Pavel nadále jedná s Andrejem Babišem o jeho střetu zájmů. Více než měsíc po volbách stále není jasné, jak Babiš veřejnosti svůj střet zájmů vysvětlí, jak po něm požaduje Pavel. „Indicie zatím naznačují, že se chystá nějaké nové řešení jako například slepý svěřenský fond,“ říká v rozhovoru s Tomášem Pancířem ústavní právník Ondřej Preuss.

Prezident Babišovo jmenování podmiňuje tím, ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. Šéf ANO zase žádá jistotu pro sebe...

Praha - Střet zájmů má pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) z právního hlediska sice formálně řešit až po jmenování do funkce, prezident Petr Pavel se ale s požadavkem na představení řešení veřejnosti před jmenováním své roli nijak nezpronevěřil. Na dotaz ČTK to uvedl ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ČTK sdělil, že prezident podle něj svým počínáním plní svou funkci v politickém systému.

Jak vyřeší možný budoucí premiér Andrej Babiš střet zájmů? Poslechne prezidenta a řekne to ještě před svým jmenováním? Ve čtvrtek jasně prohlásil, že Agrofert neprodá. Podle ústavních expertů se nabízejí dvě zřejmě nejpravděpodobnější možnosti. Buď firmy převede znovu do fondů, ale tentokrát za hranice České republiky, nebo se vzdá veškerých dotací.

Hrad zatlačil na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Prezident Petr Pavel chce, aby budoucí premiér vysvětlil veřejnosti, jak se vypořádá se střetem zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu. Šéf ANO ve videu opět řekl, že věc vyřeší.

Ožehavé téma střetu zájmů chce prezident Petr Pavel ve středu řešit s šéfem ANO Andrejem Babišem. Očekávaného příštího premiéra vyzval, aby veřejnost seznámil s řešením problému s vlastnictvím Agrofertu. Ústavní právník Ondřej Preuss říká, že zákon sice mluví jasně, pro postoj Hradu má však pochopení. Podle politologa Josefa Mlejnka jde o hru nervů.

Zákony České republiky nevyžadují, aby kandidát na předsedu vlády vyřešil svůj střet zájmů před jmenováním do funkce, může to udělat až 30 dní poté. Pro ČTK to zdůraznil právník Ondřej Preuss s tím, že požadavky Hradu ale chápe.

Seznam Zprávy mají záznam výpovědi Filipa Turka na policii, že miliony přijaté v hotovosti za prodej a opravy autoveterána nezdanil. Hájil se výjimkou, podle expertů však jeho činnost nese rysy podnikání, které zdanění podléhá.

Referenda neboli všelidová hlasování mají tendenci zjednodušovat složité problémy na otázky „ano–ne“ a otevírat prostor pro emotivní kampaně a populismus. „Politická témata se pak redukují na slogany a společnost se rozděluje do dvou táborů,“ říká v rozhovoru pro Českou justici ústavní právník a advokát Ondřej Preuss.

Převod akcií holdingu Agrofert na některé z dětí Andreje Babiše by konflikt se zákonem o střetu zájmů nevyřešil. Shodli se na tom právníci, které Novinky oslovily. Tento převod se totiž stal jednou z veřejně probíraných možností. Reálnější se zatím jeví využití takzvaného slepého fondu v zahraničí.

Od 1. ledna začne platit novela občanského zákoníku, která má kromě jiného zjednodušit rozvodová řízení. Do jednoho se například spojí rozvod a úprava poměrů nezletilého dítěte, u smluveného rozvodu zase nebude soud zkoumat samotnou existenci rozvratu. Zlepšit by se mělo i vymáhání výživného.

Prezident by měl odmítnout jmenovat zvoleného poslance a čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka ministrem zahraničí, shodují se politolog Josef Mlejnek či ústavní právník Ondřej Preuss. Jako šéf tohoto resortu by mohl poškozovat české zájmy v cizině. Podle posledních vyjádření z Hradu se Turek stane ministrem zahraničí jen stěží.

Vítězství ve volbách z Andreje Babiše znovu udělalo hlavního uchazeče o funkci premiéra. Jeho návrat do čela vlády ale naráží na zásadní překážku.

Ústavní soud (ÚS) „srozumitelně a jasně utnul celé klubko diskuzí“ z posledních měsíců, míní ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reaguje na rozhodnutí ÚS, který odmítnul stížnosti na skryté koalice. Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd UK se ale domnívá, že debata bude po volbách znovu pokračovat, a to o takzvané uzavírací klauzuli. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Filip Turek se neustále udržuje vlastním konáním na vrcholu zájmů médií. Již bylo hodně napsáno o jeho porušování zákonů a nyní je to tady opět.

Před říjnovými volbami se znovu naplno rozhořela debata o tom, zda se šéf ANO Andrej Babiš může stát premiérem, pokud zůstane majitelem koncernu Agrofert. Jádrem sporu je střet zájmů: firmy ze skupiny by v okamžiku jeho vstupu do vlády přišly o možnost čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Prezident Petr Pavel už avizoval, že bude lídra největší opoziční strany v nejbližší době konfrontovat s tím, jak se hodlá vypořádat s povinnostmi vyplývajícími ze zákona.

Soudci a státní zástupci si od příštího roku polepší. Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok mají jejich platy stoupnout o 13 procent. Soudy po celé republice přitom hlásí, že jim dochází peníze na běžný provoz. „Nejde jenom o platy, ale třeba i o plnění v řízeních,“ říká pro Radiožurnál Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy.

Nejčastěji nastupují lidé do nového zaměstnání od ledna nebo právě od září. A protože se před čtvrt rokem zásadně změnil zákoník práce, připomínáme, s čím počítat při podpisu nové pracovní smlouvy.

Zrušení kandidátky hnutí Stačilo! před říjnovými sněmovními volbami považují ústavní právníci za nepravděpodobné. Odůvodnění Krajského soudu v Brně, podle kterého hnutí Stačilo! vytvořilo pro sněmovní volby nepřiznanou koalici a porušuje zákon, může být do budoucna výzvou, aby se úřady a soudy do budoucna s nepřiznanými koalicemi nějak vypořádaly.

Zrušení kandidátky hnutí Stačilo! před říjnovými sněmovními volbami považují ústavní právníci za nepravděpodobné. Odůvodnění Krajského soudu v Brně, podle kterého hnutí Stačilo! vytvořilo pro sněmovní…

Do sněmovních voleb zbývá šest týdnů. Češi budou vybírat nové složení dolní komory parlamentu v pátek 3. a v sobotu 4. října. O „pravých či nepravých“ koalicích nebo o náladách voličů debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou ústavní právník Ondřej Preuss, novinářka Lenka Zlámalová, komentátor Petr Fischer a ředitel Masarykovy demokratické akademie Patrik Eichler.

I kdyby lékaři a vedení Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) při informování o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana v době jeho hospitalizace porušili zákony, kompenzace se nyní už bývalá hlava státu podle právníků zřejmě nedomůže, protože po více než třech letech je záležitost nejspíš už promlčená. Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), jenž se případem na Zemanův podnět zabývá, uvádí, že se řízení už chýlí ke konci. Že se vleče, vysvětluje kromě komplikovanosti případu i nedostatkem lidí.

NÁZOR / Všichni mají vlastně nějakým způsobem radost. Od příštího roku totiž vstupuje v platnost novela zákona, která zakazuje veřejné používání komunistických symbolů, jako jsou rudá hvězda nebo srp…

Ačkoliv horké letní dny vybízejí k trávení času u vody, řada Čechů musí zamířit do práce. Vysoké teploty však mohou být zdraví nebezpečné a dokonce i zabíjet. Právě z tohoto důvodu existují předpisy, na něž musí zaměstnavatelé brát zřetel. Na co vše mají zaměstnanci různých profesí s rostoucími hodnotami na teploměrech nárok?

Generální štáb se dostal mezi mlýnské kameny předvolební kampaně. Ale částečně si za to může sám. Podle odborníků je sporné a hlavně nešťastné, že se před volbami dostaly na veřejnost informace o tom, že vojáci z Velitelství informačních a kybernetických sil sledovali politickou scénu.

Daleko více studentů vysokých škol by mohlo mít nárok na příspěvek na bydlení. Pootevírá k tomu cestu nový rozsudek soudu. Podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni to ale s přicházejícími změnami může mít problematické důsledky.

Jižní státy Evropy zaznamenaly nejvyšší červnové teploty v historii. V polovině Itálie proto začal v nejkritičtějších hodinách dne platit zákaz práce venku. Čím dál častější vedra se s postupující klimatickou změnou očekávají také v Česku, „stopka“ práce by zde nicméně nebyla tak snadná nařídit, popisuje právník. „Ve zcela mimořádné situaci by patrně šlo využít krizové zákony – například při vyhlášení stavu nebezpečí či nouzového stavu,“ uvedl pro redakci Ondřej Preuss, zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz.

Tisíce studentů, důchodců, ale třeba i lidí na rodičovské dovolené si přes léto přivydělávají na brigádách. Nejčastěji na pozicích prodavač/ka, číšník, servírka, uklízeč/ka, ve stánku, ale třeba i na koupališti. Deník se podíval na aktuální daňová pravidla, která se oproti minulým letům mírně změnila. Odborníci radí, jak získat slevy a co je pro dohodáře výhodné.

Česká spravedlnost opět otevřela svůj chřtán a spustila již tradiční Čapí hnízdo. To je znamení, že se blíží volby, při kterých už zase půjde (všem) o všechno.

Ústavní právník Ondřej Preuss vysvětluje, co znamená včerejší verdikt v kauze Čapí hnízdo.

I když vláda letos zmrazila soudcům platy, první z nich si peníze vymohl zpět. Soudce z Ostravy zažaloval svého zaměstnavatele a ten mu vyhověl. Vláda prý podle prvoinstančního rozsudku porušila evropské primární právo. Soudce z Ostravy vysoudil přes 9000 korun. Má to být doplacení jeho výplaty za únor.

Část obyvatel Horních Počernic překvapil pronájem nově nakoupené gastro maringotky určené k obsluze tamního přírodního koupaliště. Radnice se ji totiž rozhodla nabídnout předem vybrané zájemkyni. Vedení pražské městské části si ale za svým rozhodnutím stojí. Prý jde o podporu aktivní občanky.

Různé zákonné lhůty pro stát a občana mají různé důsledky. To je realita na českých úřadech. Ze zákona by měly úřady dodržovat lhůtu 30 dnů, ve složitějších případech až 60. Jenže na rozhodnutí se někde čeká i déle než půl roku. Když je potřeba, stát dobu prodlouží a odůvodní. Pokud ale lhůtu nedodrží klient, čeká ho sankce, případně přijde o jediný způsob, jak se bránit.

"Je překvapivé, že tak erudovaný a zkušený advokát, jako je Pavel Blažek, nepředpokládal, že tato věc bude mít takový ohlas," říká právník.

Když končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) představoval dar bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, několikrát zopakoval, že převzetí takového daru rozhodně nemůže být trestný čin, například proto, že dárce neměl z celé transakce žádný prospěch. Podle oslovených odborníků však jeho jednání trestné být může. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už celou kauzu prověřuje kromě jiného kvůli praní špinavých peněz a získání prospěchu velkého rozsahu, za což hrozí vězení tři až deset let či propadnutí majetku.

O podobné rozpuštění se pokusil už v roce 2013, vypálil místostarosta městské části Ostrava-jih Radim Ivan (ODS) na adresu senátora a šéfa hnutí Přísaha Róberta Šlachty. Ten v souvislosti s aktuální k…

Uskupení Stačilo! před volbami do poslanecké sněmovny vyrukovalo s tématem zrušení senátu. O nepotřebnosti či dokonce zbytečnosti horní komory parlamentu dlouhodobě mluvilo také hnutí SPD Tomia Okamur…

Reklamaci zboží řeší občas každý, ale málokdo se v pravidlech opravdu vyzná. Advokát Ondřej Preuss v podcastu Mluvte o penězích vysvětluje, jaká práva mají lidé v případě vadného zboží, a kdy se může stát, že na reklamaci nedosáhnou.

Radost z koupě – a za pár týdnů nefunkční výrobek. Anebo doručení zcela jiné věci, než jste si objednali? Reklamace bývají otravné, ale když víte, jak na ně, můžete si ušetřit spoustu nervů i peněz. V podcastu Mluvte o penězích! jsme si s advokátem Ondřejem Preussem vzali pod lupu reklamační práva. Co všechno jako spotřebitelé můžete?

Češi nakupují online jako na běžícím pásu, znalost práv v roli spotřebitelů u nás ale stále pokulhává. Právě proto se advokát Ondřej Preuss v podcastu Mluvte o penězích věnuje tomu, co všechno by měl běžný zákazník vědět – a proč je důležité mít případné důkazy i písemně.

Na redakci pořadu Na vaší straně se obrátil divák, který si zašel na záchod v obchodním centru Šantovka Olomouc, a když u pisoáru vykonával potřebu, všiml si kamery u stropu. Ta může zachytit více, než by mohlo být mnohým návštěvníkům toalet milé.

Při nákupu věcí nebo služeb si mnozí zákazníci často neuvědomují, jaká práva jim jako spotřebitelům náležejí. Bez ohledu na to, zda nakupují v obchodě, na trhu, internetu nebo třeba přes inzerát. V podcastu Mluvte o penězích! se Míša Raková ptá advokáta Ondřeje Preusse, jak se chránit před neférovým jednáním prodejců.

Aktuálně.cz líčí příběhy lidí nespokojených s tím, že policie neutajila jejich identitu. Ta tvrdí, že u svědků je to nutné jen v některých případech.

Proti návrhu poslance Radka Vondráčka z ANO, který by omezil možnosti médií zveřejňovat identitu podezřelých a stíhaných osob, se vymezila skupina profesních organizací. Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů a Syndikát novinářů jej označily za potenciální ohrožení svobody tisku. Hrozí podle nich, že návrh povede k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších osob, a vyzývají zákonodárce, aby návrh při dalším projednávání odmítli.

NÁZOR / Je záhadou, proč se naši poslanci při své tvořivosti pokoušejí zplodit zákony, které nebudou znamenat žádné zlepšení života lidí, ale přinesou jen problémy. Koalice a opozice ve vzácné shodě p…

Na nacismus a komunismus by se mělo hledět stejně, stejně by se proto měla trestat i jejich podpora a propagace, míní poslanci koalice Spolu. K novele trestního zákoníku připojili pozměňovací návrh, podle kterého by každému, kdo by založil komunistické hnutí nebo ideologii propagoval, hrozilo odnětí svobody až na pět let. KSČM a hnutí Stačilo! by zřejmě musely omezit svůj e-shop. K rozpuštění by to ale nevedlo, předpokládá ústavní právník Ondřej Preuss.

Nedotažený a nepříliš chytrý pokus, paskvil, který v případě schválení může narazit na Listinu základních práv a svobod. Tak hodnotí odborníci chystaný „náhubek“ pro média i veřejnost, jak jej navrhl poslanec a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček z ANO a podpořil jej i současný šéf resortu Pavel Blažek z ODS. Ve výsledku by mohl znamenat, že novináři budou váhat nad zveřejňováním jmen podezřelých a stíhaných osob i ve velkých kauzách typu Motol.

Máte již odevzdané daňové přiznání? Odevzdáváte v listinné, nebo elektronické podobě? Vzniknou u vás přeplatky? Jak vám budou vráceny? Finanční správa informovala o jejich vyplácení.

Argument ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že vyhláška, podle které by operátoři měli povinnost uchovávat informace o tom, jaké kdo navštívil internetové stránky, byla diskutována jen odborně, pokulhává. Mohlo by se totiž lehce stát, že si kontroverzního ustanovení nikdo nevšimne a ministr by vyhlášku podepsal, upozorňuje ústavní právník Ondřej Preuss.

Poslance čeká poslední kolo jednání o zvyšování platů. Musí sehnat 101 hlasů, pokud chtějí přebít prezidentovo veto. Koaliční strany ale do poslední chvíle nevědí, jestli se jim to podaří. Stát se tak může vše.

Stovky žalob by mohly brzy zaplavit Ústavní soud. Tento hromadný krok plánují soudci, a to v případě, že Poslanecká sněmovna přehlasuje prezidentské veto týkající se zvýšení platů ústavních činitelů. Principy, které Ústavní soud už jednou označil za protiústavní, se negativně dotýkají i jejich platů. Bývalá ministryně spravedlnosti a opoziční poslankyně Helena Válková (ANO) dokonce mluví o válce mezi politiky a soudci.

Z dětí, které vychovají a doprovodí do dospělosti oba pokrevní rodiče společně a v jednom svazku, se dnes pomalu stávají bílé vrány. Z filmů známe idylický obrázek patchworkových rodin, kdy spolu nevlastní i vlastní sourozenci radostně táhnou za jeden provaz a expartneři se rozumně dohodnou, jenže tato představa mívá v reálu vážné trhliny. A největší zkouškou prochází, když jde o majetky.

Prezidentské veto novely, která měla určit výši odměn ústavních činitelů, přineslo zmatek. Politici, soudci nebo státní zástupci teď netuší, jaké mají mít příjmy. A zatímco politici čekají a peníze zatím nemají, ostatním se už vyplácejí. Zástupci justice svůj nárok na odměnu opírají o rozhodnutí Ústavního soudu z loňského května.

Momentálně není jasné, jaká pravidla platí pro vyplácení platů soudců či zákonodárců. Ústavní právníci navíc upozorňují, že právní vakuum může vzhledem k legislativnímu procesu ještě nějakou chvíli trvat.