Pavel Janeček

Za rok skončilo 10 sléváren. Náklady rostou, výroba v Česku klesá, lidé mizí a stát podnikatelům spíše překáží. Taková je realita českého průmyslu podle Pavla Cesneka, šéfa ŽĎAS, jedné z posledních komplexních strojírenských firem v Česku. V diskusi s energetickým expertem Pavlem Janečkem otevřeně mluví o propadu oceláren, absurdních byrokratických překážkách, nefunkčním školství i o tom, proč je naděje v návratu na ruský trh a proč se elektromobilita v Evropě nedá dohnat.Z armády přes Donbas až do ŽĎASPavel Cesnek není typickým manažerem. Začínal v armádě, působil v management consultingu, reorganizoval podniky po celé Evropě i v Rusku a na Ukrajině. Před nástupem do vedení ŽĎAS vedl například lokomotivku v Luhansku. „Výrobu jsme tam zvedli ze sedmi na třicet sekcí měsíčně, produktivita rostla i přes 25% pokles zaměstnanců. Dnes tam místo 6000 lidí pracuje s bídou 300,“ říká s hořkostí.Když se v roce 2014 začalo v Luhansku střílet, rozhodl se pro návrat. Konflikt ukončil nejen jeho angažmá, ale i obchodní model postavený na 100% exportu do Ruska.Ztrátu východního trhu se ŽĎAS pokusil nahradit diverzifikací do Jižní a Severní Ameriky či Asie. Podle Cesneka se však nikdy nepodařilo nahradit marže, jaké firma měla v Rusku. „Zákazník tam dokázal ocenit kvalitu. To, co máme dnes, je maximální diverzifikace — děláme dopravu, obranný průmysl, chemii, jaderný sektor, podvozky pro české tramvaje. Ale takové marže? Už nikdy.“Jednoznačným tématem, které diskuzi rámovalo, byly ceny energií. Cesnek uvádí konkrétní čísla: elektřina v Abú Dhabí – 1 Kč, v Pekingu – 1,60 Kč, v Česku – 4,54 Kč, bez regulované složky. „To je mimo realitu. Nemáme konkurenceschopné vstupy. Bez levné energie nemůžeme plánovat budoucnost průmyslu,“ konstatuje.A nestačí jen energie mít. Musí být levná a předvídatelná. „Energetika bývala nudný obor. Plán změn 2–3 % ročně. Dnes? Nevíte, jestli to bude +20 %, +100 %.“Krizový stav českého průmyslu potvrzují i další čísla. Jen v roce 2023 skončilo v Česku 10 sléváren, výroba oceli klesla o čtvrtinu. Cesnek varuje: „To už se nikdy nevrátí. Lidé se přesunou jinam a nebudou se chtít vracet do těžké výroby.“Na vině je i neschopnost státu podpořit odborné školství. „Musíme zakládat soukromé školy, suplujeme stát. Odborné školství stát nechal zaniknout,“ kritizuje. A přidává ironii: „Kdyby místo plastických chirurgů ukazovala televize úspěšné svářeče, pomohlo by to víc než jakákoli kampaň.“Zcela nemilosrdný je Cesnek k plánům na rozvoj jaderné energetiky. SMR reaktory považuje za bláhový sen: „Když v Čechách trvá kolaudace haj*lu dva roky, jak dlouho asi bude trvat jaderná elektrárna?“ ptá se řečnicky.Byrokracii označuje za největší brzdu rozvoje. „Naše administrativa je asi nejbrutálnější na světě. Nevěřím, že se Temelín nebo Dukovany někdy reálně rozšíří.“Lidé stárnou, mladí mizíSituace na trhu práce je podle Cesneka katastrofální. „Průměrný věk zaměstnanců mimo Škodu Auto je přes 42 let. Kategorie 25–40 téměř zmizela. Mladí o průmysl nemají zájem. A stát tomu nijak nepomáhá.“Ve ŽĎAS se firma snaží investovat do nových technologií a školit nové pracovníky. „Investovali jsme víc než miliardu korun za posledních 8 let. Aktuálně máme připravené projekty za 900 milionů, které nám ušetří miliardy. Ale potřebujeme zakázky.“Jedno z nejzásadnějších témat diskuze byla propast mezi politikou a byznysem. „Za posledních 6 let nebyl přijat jediný zákon, který by nám pomohl. Byznys nikdo neposlouchá, politici si nás neváží,“ říká Cesnek. Janeček přitakává: „Chtěl bych po politicích jen to, aby nám nepřekáželi. Ale oni nám aktivně škodí.“Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast Kolik miliard korun už

Automobilky by klidně mohly pokračovat ve výrobě dvanáctiválců s impozantním výkonem, ale nesplnily by pak emisní limity a byly by vystaveny miliardovým pokutám. Šéf vývoje pohonů a podvozků Škoda Auto Martin Hrdlička v obsáhlém rozhovoru s energetickým expertem Pavlem Janečkem odkrývá zákulisí vývoje spalovacích motorů, přechodu na elektromobilitu i nedávných jednání o emisní normě Euro 7. Normy, které nešly splnit Česká republika sehrála klíčovou roli při vyjednávání o podobě emisní normy Euro 7. „Původní návrh normy byl technicky nerealizovatelný,“ konstatuje Hrdlička. „Proto jsme spojili síly napříč automobilovým průmyslem - výrobci osobních vozů, nákladních automobilů, autobusů, zkušební instituce i akademická sféra.“ Pro ilustraci nesplnitelnosti původních požadavků uvádí Hrdlička příklad z oblasti městských autobusů: „Při průměrné rychlosti 17 kilometrů za hodinu by bylo fyzicky nemožné najet požadovaných 400 000 kilometrů pro ověření emisních parametrů v čase, který nám norma dávala k dispozici.“ Hrdlička důkladně vysvětluje rozdíl mezi normou Euro 7 a limity CO2: „Euro 7 se zabývá škodlivými emisemi, nikoli oxidem uhličitým. CO2 jako skleníkový plyn je samostatným tématem s vlastním systémem regulace,“ vysvětluje. Současný systém pokut je nekompromisní: „Za každý překročený gram musíme zaplatit 95 eur vynásobeno počtem prodaných vozů v EU. Při prodeji milionu vozů a překročení limitu o jediný gram znamená pokuta 95 milionů eur, což je zhruba 2 miliardy korun“ popisuje Hrdlička tvrdou realitu. Automobilka by technicky mohla vyrábět výkonné motory včetně dvanáctiválců, ale systém pokut to ekonomicky znemožňuje. „U CO2 neexistuje přímé legislativní omezení. Můžeme teoreticky produkovat CO2 v jakémkoli množství, ale sankce by byly likvidační,“ vysvětluje Hrdlička. Elektromobily umožní splnit limity Řešením jsou podle Hrdličky elektromobily a hybridy: „Nejde pouze o benefity pro zákazníka v podobě nízké spotřeby hybridního vozu. Jde především o to, jak se dopočítáme k požadovaným hodnotám z globálního pohledu v Evropské unii,“ říká. Systém výpočtu je přitom jasně definovaný: „Když má konvenční vůz emise například 180 gramů CO2 na kilometr a prodáme k němu jeden elektromobil s nulovými emisemi, průměr je 90 gramů, čímž se dostáváme pod limit 95 gramů,“ vysvětluje princip Hrdlička. Ukončení výroby spalovacích automobilů je tak dán tím, že se zkrátka vzhledem k pokutám přestanou vyplatit vyrábět. „Automobilový průmysl představuje 10 procent HDP a 20 procent průmyslové výroby České republiky,“ upozorňuje Pavel Janeček. Hrdlička doplňuje evropský kontext: „Ve srovnání se Slovenskem, kde automobilový průmysl tvoří 12,5 procenta HDP, nebo Německem s 4,5 procenty, je význam tohoto odvětví pro českou ekonomiku mimořádný. Každá změna v automotive má u nás dvojnásobný dopad oproti Německu.“ Celý obsáhlý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se: - Transformace Škody Auto - příběh o tom, jak se z lokálního výrobce stalo globální vývojové centrum pro celý koncern Volkswagen, které dnes vyvíjí motory a podvozky pro značky po celém světě. - Pravda o Euro 7 - detailní vysvětlení, proč byl původní návrh emisní normy nerealizovatelný a jak se díky českému vyjednávání podařilo dosáhnout rozumného kompromisu. - CO2 jako klíčový faktor - vysvětlení systému pokut za překročení emisních limitů CO2 a jejich zásadní vliv na budoucnost automobilového průmyslu, včetně praktických příkladů výpočtů. - Rodinný příběh úspěchu - unikátní vhled do historie Škody Auto skrze příběh tří generací rodiny Hrdličků, od dramatických událostí protektorátu přes vývoj Favoritu až po současnou pozici ve světové automobilové špičc

Až 25 tisíc měsíčně za 2+kk nebo 40 tisíc korun za větší byt - to jsou nyní mladí ochotni zaplatit za nájem bytu v Praze. Odcházejí tak do velkých měst a chtějí žít v nájmu bez starostí. Naopak děti z 90. let mají v hlavě to, že jediná dobrá investice je vlastní bydlení, říká David Hauerland, zakladatel společnosti Fidurock.

Zatímco mnoho tradičních deníků zaniká, specializované časopisy si nacházejí věrné publikum. Opravdu tištěným periodikům odzvonilo? „Přijdete do trafiky a ve stojanech vidíte více časopisů a novin než před lety,“ říká šéfredaktor české a slovenské edice magazínu Wired v rozhovoru pro pořad Big Deal.

Jak by vypadal svět, kde byste mohli dostat výplatu kdykoli během měsíce? Společnost Advanto, český startup s mezinárodními ambicemi, přináší právě tuto revoluci do světa práce. V rozhovoru pro pořad Inside Tech spoluzakladatel Martin Fortelný odhaluje, jak jejich platforma mění zaběhnuté pracovní pořádky a jaké jsou jejich plány do budoucna. Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video. Dozvíte se v něm: Koncept Advanta - jak funguje v praxi a v čem pomáhá?  Kdo všechno využívá jejich služeb? Ve kterých zemích cítí zakladatel firmy největší potenciál?  Proč se stále vnímají jako startup? 

Vojtěch Černý, ředitel inovací společnosti Algotech, v rozhovoru pro pořad Inside Tech odhaluje potenciál i úskalí umělé inteligence a její vliv na budoucnost byznysu.

Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie, v rozhovoru pro pořad Brand Date odhaluje, jak se tradiční drogistický řetězec přizpůsobuje novým trendům v maloobchodě a marketingu. Společnost vedená z 80 % ženami zapojuje do marketingu všechny druhy reklamy od e-commerce až po televizi a TikTok.

Přestože oficiální statistiky naznačují, že trh s průmyslovými nemovitostmi v Česku je zdravý, realita je podle expertů trochu jiná. Jeden z nich - Petr Narwa ze společnosti společnosti Procházka and Partners, v rozhovoru pro pořad Big Deal hodnotí současný stav, problémy i trendy tohoto trhu. Poslechněte si kompletní rozhovor s Petrem Narwou jako podcast nebo zhlédněte video. Dozvíte se odpovědi na tyto otázky: 1. Jak se liší situace na trhu průmyslových nemovitostí v jednotlivých regionech České republiky? 2. Jaký vliv má současná ekonomická situace na investice do průmyslových nemovitostí? 3. Jaké jsou nejnovější trendy v designu a vybavení průmyslových nemovitostí? 4. Jak se mění požadavky nájemců na průmyslové prostory v posledních letech? 5. Jaký je výhled pro trh průmyslových nemovitostí v horizontu příštích 5 let?

Přechod na zelenou energii přinese problémy řadě společností. Podle mnoha názorů by mohl být pro Česko až likvidační. Mezi ohrožené firmy by ale nemusely patřit ty, které vyrábějí plynová topidla. Jedna z nich sídlí v Českém Brodě a zelené budoucnosti se nebojí. „Energetiku bez využití plynu nelze efektivně řídit a regulovat,“ říká Pavel Janeček, spolumajitel firmy Karma Český Brod, v novém dílu pořadu Industry in Motion. Celý rozhovor: https://www.focuson.cz/tepelna-cerpadla-zklamala-bez-plynu-se-neobejdeme-mysli-si-byvaly-sef-prazske-plynarenske/

Památkově chráněný objekt na železniční trase Brno - Havlíčkův Brod - Praha díky své znovu získané historické podobě lahodí oku pamětníků.

V zámečku v Petrkově na Havlíčkobrodsku žil Bohuslav Reynek, grafik, básník i hospodář, jeho žena fracouzská básnířka Suzanne Rennaudová a jejich dva synové - fotograf Daniel Reynek a překladatel a básník Jiří Reynek.

Víte, kdo měl ještě před druhou světovou válkou v Černovicích na Pelhřimovsku na starosti úklid ulic? Dnes devadesátiletý Pavel Janeček si to pamatuje, a na Francka z chudobince, a nejen na něj, moc rád vzpomíná.

Ještě před pár desítkami let byly klobouky nedílnou součástí běžného denního odívání. Dnes už je vídáme vzácně. Naštěstí ale úplně nezapadly a najdou se ženy, které na ně nedají dopustit, a nedají zaniknout umění modistek.

Kolem Černovic na Pelhřimovsku vede nová turistická trasa, která spojuje šest vyhlídkových míst. Na všech jsou umístěné lavičky a cedule se stříškou. Stejná jako ta, kterou před skoro sto lety nad městem postavil otec místního patriota Pavla Janečka.

Výtvarnice, učitelka, ilustrátorka i spisovatelka - tím vším byla Ivana Měkotová. Generace žáků základních uměleckých škol v Ledči nad Sázavou a ve Světlé nad Sázavou si pamatují její elán, radost ze života i každé nabídnutí pomocné ruky.