Petr Čornej

Pravda vítězí! Na první, úplně zběžný poslech to zní důstojně. Na druhý poslech, přidáme-li mírné zamyšlení, už je to jiné. Kolem hesla vlajícího na standartě českého prezidenta existují různé vtipy – třeba „Pravda vyděsí“ – a zábavné rozbory. Například se řešilo, že pravda dle tohoto hesla vítězí jaksi jen průběžně. Nezvítězí konečně, ale zas bude neustále postupně vítězit. Navíc vítězí vlastně sama od sebe a my občané tomu nemusíme pomáhat, pravda to totiž chválabohu dělá za nás.

Janu Žižkovi stačilo posledních pět let života k tomu, aby se do velkých dějin navždy zapsal jako neporazitelný polní velitel a zároveň zbožný obránce víry. I proto je s podivem, že stejně jako v případě místa i data jeho narození tápeme dodnes i v otázce, na co husitský hejtman vlastně zemřel.

Život Jana Žižky je stále opředen tajemstvím. I přesto, že patří mezi sedm nikdy neporažených válečníků historie a jeho jméno často skloňují historici i laická veřejnost. Je považován za hrdinu i prvního českého teroristu.

Slavný vojevůdce si v mládí půjčil na více než 100% úrok, ale nesplácel. Kvůli kriminální minulosti potřeboval amnestní list od krále. Proč se Jan Žižka podle historika Petra Čorneje mohl stát z lupiče vojákem božím? Jihočeský kraj nyní financuje stavbu archeoskanzenu, který ukáže, jak mohl Jan Žižka žít všední den. Podívejte se na fotogalerii Deníku.

V areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova vzniká středověký archeoskanzen, mohly by se v něm objevit i zbraně, kostýmy a rekvizity z filmu Jan Žižka od Petra Jákla. Vyplývá to z informací hejtmanství, které potvrdil Tomáš Svoboda z marketingu Jihočeského muzea.

Bitva u Grunwaldu srazila 15. července 1410 vaz Řádu německých rytířů a umožnila vznik silného Polska. Jan Žižka si z ní odnesl hned dvě zásadní věci.

O Janu Žižkovi, nebojácném a zkušeném vojevůdci, toho víme poměrně hodně, i když se názory na jeho život i boj různí. Do jakých podmínek se ale malý Jan, nebo chceme-li Honzík, narodil? Jaký byl majetek jeho rodičů, kteří patřili ke šlechtě - i když k té nejnižší? Asi se většina z nás bude hodně divit…

Jan Žižka je rozhodně jedním ze symbolů našeho národa - a to i přesto, že o jeho životě víme to lepší, ale i to, o čem bychom možná v dějinách hrdinů číst neměli. I když víme, že byl členem loupeživé tlupy, že se jen tak tak zachránil před popravou, že neměl velký problém zabít jiného člověka, jednu zásluhu mu nikdo nemůže upřít. Jeho vynález vozové hradby byl doslova geniální. Nebo i tohle bylo trochu jinak?

Karel IV. byl labužník, avšak bylo-li to nutné, dokázal se postit několik dní. Pochutnával si na dvou typech středověké kuchyně. Základ jeho jídelníčku tak tvořilo hlavně maso, chléb, bylinky a víno.

Upevnění vlády českého panovníka Jiřího z Poděbrad v rozvrácené a husitskými válkami zpustošené zemi nebylo jednoduché. Husitský král, jak byl nazýván, musel čelit rozsáhlé domácí i zahraniční opozici. Dne 22. dubna 1467 vyhlásil válku Zelenohorské jednotě, čímž začalo další kolo bojů o moc nad českým královstvím.

Dne 5. února 1422 byl kněz Jan Želivský v Praze naposledy varován. Komise, ustavená umírněnými představiteli husitských pražanů, stojícími proti radikálnímu Želivskému v opozici, ho svým rozhodčím výrokem zbavila politické moci. Zůstal mu pouze duchovní úřad a blížil se jeho konec.

Karel IV. je považován za jednu z největších osobností českých dějin. Byl neobyčejně vzdělaný, ale také měl srdce rytíře. Denně cvičil a rád jedl. Byl velkým milovníkem masa a vína. Jak vypadal jeho jídelníček?

Před zhruba 600 lety, nad ránem 22. prosince 1421, prorazili husité křižácké obklíčení u Kutné Hory a stáhli se do Kolína. Císař Zikmund, nenáviděná liška ryšavá, strávil Vánoce v ovládnutém městě. Věřil, že vyhrál. Mýlil se: čekala ho snad největší potupa v životě.

Druhý pokus katolické Evropy a císaře Zikmunda Lucemburského porazit husity silou přivedl křižácké vojsko v prosinci 1421 ke Kutné Hoře. Zikmund tady ale opět narazil na genialitu husitského vojevůdce. Slepý hejtman Jan Žižka dokázal vyklouznout z obtížné situace, aby o několik dnů později s veškerou silou vojska druhé křížové výpravy rozdrtil a vyhnal z Čech.

Prachatice musel Jan Žižka v roce 1420 dobývat hned dvakrát. Napodruhé už se postaral, aby město zůstalo v rukou husitů.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je historik Petr Čornej, jehož monografie Jana Žižky se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem…

Zřejmě největšího vojevůdce české historie Jana Žižku z Trocnova známe především jako geniálního polního velitele husitských vojsk.

Bylo 10. září 1421, když se obyvatelům Žatce naskytla mrazivá podívaná. K hradbám města se začala hrnout vojska druhé křížové výpravy vedené rýnským falckrabětem Ludvíkem a arcibiskupy z Mohuče, Trevíru a Kolína nad Rýnem. Svatá říše římská se již podruhé chytala mečem a krví vykořenit nebezpečnou českou herezi.

K té knize jsem se dostal úplně náhodou. Tak moc mě zaujalo jméno hlavní postavy, jde o Violettu Dušičkovou, že jsem očekával humor. Div ne Švandrlíka, Jirotku, Macka. Vtip, nadsázku. Obě substantiva ještě podtrhla anotace, k níž se záhy dostanu. Omyl, omyl, omyl. Literatura nakladatelství JOTA je v posledních měsících tak zvláštní, že ani s odstupem času nedokážu přesně rozepsat, co jsem vlastně přečetl.

Sem tam potkám lidi mladé, ale mozky mají malinko vymyté. Naprosto neříkám, že úplně, a kdo si dejme tomu přečte krátkou knihu Husitská revoluce od Petra Čorneje, nebo jeho Jana Žižku, tak je, řekl bych, v obraze ohledně historie patnáctého století. Tak to bylo, tak se to tenkrát seběhlo. Ale nechci mluvit o husitství, pamatuji socialismus. Ne komunismus, ten jsme pouze budovali, jak mi ve škole vysvětlovali. Rokem 1989, kdy mi bylo pětadvacet, to skončilo, a někteří mladší lidé si roky 1948-1989 představují dnes jako hotové Dantovo peklo. Slýchám o Mileně Horákové, uranových dolech, báťuškovi Stalinovi (naštěstí nepanoval u nás), o Gottwaldovi, Jiřině Švorcové, slýchám ledacos. Většinou je to pravda, někdy polopravda, taky se setkávám s neuvěřitelným nepochopením doby.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Lídr Olympicu Petr Janda (78) má za sebou už 62 let úspěšné kariéry, i on ale kvůli dlouhodobé pandemii začíná obracet každou korunu. „Loni jsem moc utrácel,“ přiznává. Na rozdíl od jiných si ale nestěžuje a říká, že tolik štěstí, kolik ho prožívá, není ani možné vstřebat.

Historik Petr Čornej v nové knize vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.

Organizátoři knižních cen Magnesia Litera vzhledem k protiepidemickým opatřením vyhlásí vítěze 20. ročníku nikoli tradičně v dubnu, ale až 8. června.

Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu získal Petr Čornej s knihou o Janu Žižkovi, na které pracoval takřka celý život. "Když mi bylo osm a vyrůstal jsem na Žižkově, říkal jsem si: To je takový hrdina, že o něm jednou napíšu knihu," uvedl.

Autoři knih o Janu Žižkovi, půdní biologii i kožních a pohlavních chorobách letos získali Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. Devítičlenná odborná porota tentokrát vybírala z 58 přihlášených titulů vydaných v roce 2019.

Knižní Ceny Magnesia Litera, soutěže propagující a popularizující kvalitní literaturu, znají své vítěze. Ceny mají letos výraznou táborskou stopu.

Knihou roku a hlavním vítězem výročních knižních cen Magnesia Litera se stal životopis Jana Žižky od historika Petra Čorneje. Titul Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka zvítězil i v kategorii Litera za naučnou literaturu.

Knihou roku a hlavním vítězem výročních knižních cen Magnesia Litera se dnes stala životopisná publikace o Janu Žižkovi od historika Petra Čorneje. Titul Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka zvítězil i v kategorii Litera za naučnou literaturu.

30. července roku 1419 došla husitům trpělivost s zašli si zjednat spravedlnost podle své představy pod novoměstskou radnici. Byla to ale tak spontánní akce, jak se mnozí domnívají? Rozhodně ne, šlo o plánovanou a dobře vedený úder. Přece byl jinak lidé nepřišli na kázání ozbrojeni. Kroniky pak akci obhajují velmi zajímavě.

Charismatický národní hrdina, nikdy v poli neporažený. Odvážný a statečný rytíř, horlivý ve víře, nekompromisní v názorech, krutý v činech. Zarputilý válečník, jehož smrt přivítali s úlevou i mnozí husité… Takový byl Jan Žižka (1360–1424), od jehož slavného vítězství na Vítkově právě uplynulo 600 let.

Historik Petr Čornej jako první napsal "Žižku pro všechny". To, kolik lidí svou knihou oslovil, naznačuje, že se dotkl čehosi podstatného v národní duši.

Co chutnalo Karlu IV.? Mohl si vybírat nebo dopadal i na královský dvůr problém s nedostatkem jídla, kterým v některých obdobích roku trpěl prostý lid? A nechali byste se pozvat na tehdejší pochoutky k jednomu stolu třeba právě s "Největším Čechem" Karlem IV.?

Když byl spisovatel Jan Němec nominován na cenu Magnesia Litera poprvé, neuspěl, a tak o tom napsal. „Dějiny světla nakonec Literu nedostaly, ale byly odškodněné jinými cenami,“ konstatuje ve svém novém díle nazvaném Možnosti milostného románu. Dnes za něj Němec získal nominaci v dalším ročníku, a tak se kruh uzavírá.

Druhý je životopis Jana Žižky od historika Petra Čorneje, třetí próza Tiché roky od Aleny Mornštajnové.

Nové informace o povaze husitského vojevůdce Jana Žižky i o dobových souvislostech přináší kniha Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka, kterou v Táboře představil historik Petr Čornej. Vychází k 600. výročí od začátku husitské revoluce, navazuje na dílo historika Josefa Pekaře, jehož výsledky díky novým badatelským poznatkům doplňuje a rozšiřuje. Žižkův portrét je tak plastičtější, řekl dnes ČTK Čornej na akci, kterou připravilo Husitské muzeum.

Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka, 856 stran) je název monumentální práce historika a pedagoga Petra Čorneje. Završuje jeho celoživotní odborný zájem o husitství.

Velká kniha o Janu Žižkovi, román o životě jedné italské rodiny, historické romány, příběh o cestě na severní pól v letech 1872–1874. A také audiokniha i komiks.