Petr Čornej

Nad stověžatou Prahu stoupá zlověstný dým. Ulice Starého Města totiž stravují plameny. „Dobrotivý Bože!“ křižují se lidé a snaží se uhasit, co se dá. 21. června 1689 zažívá naše metropole jedny z nejhorších chvil v dějinách. Řada obyvatel Prahy si navíc myslí, že požár nevypukl nešťastnou náhodou, ale někdo ho úmyslně založil.

Jednou jsme lezli na vysoký kopec k nějaké zřícenině a asi v půlce kopce se naše dítě, tehdy asi desetileté, zastavilo a znechuceně pravilo: „Já bych nemohla být Husit.“

Proč Češi tak rádi znevažují své vlastní dědictví?

Jeden ze sedmi světových vojevůdců, kteří nikdy neutrpěli porážku. Jan Žižka z Trocnova stál v čele husitů a dodnes budí jeho osoba spory.

Žižkův řád, to je něco, co se učí ve vojenských akademiích dodnes jako ukázka správného vojenského řádu. Žižka byl ušlechtilý člověk, který sedl na lep zmýlené ideologii.

Dva státní svátky, dvě připomínky zásadních milníků české historie a jeden příběh, který je stále aktuální. FilmBox uvede v sobotu 5. července ve 12:00 a v neděli ve 13:50 historický snímek "Jan Žižka", režijní počin Otakara Vávry.

HISTORIE / „Zdálo se, že přes okraje střech stékají ohnivé vodopády, byly to uvolněné kusy hořících došků, pršící dolů a vytvářející v podvečerním šeru pekelnou planoucí bránu. Za ní, tam někde uvnitř…

Tajemný muž v černém plášti s kapucí přes hlavu spěšně odjíždí na koni od Pražského hradu. U pasu se mu přitom houpe objemný váček se šesti sty dukáty. „To se mi vážně povedlo. Naletěl mi krásně,“ usmívá se. Právě se mu totiž povedlo oklamat římského císaře a českého krále Rudolfa II. a prodat mu tajemně

Slaný se promění v bitevní pole, tržiště i koncertní pódium. Od pátku 16. do soboty 17. května 2025 se na Masarykově náměstí odehrají Husitské slavnosti,

Po 600 letech badatelé digitálně zrekonstruovali, jak mohl vypadat slavný jednooký husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Jeho podobu odhalili archeologové pomocí speciálního programu.

Slavné osobnosti jsou taky jen lidé z masa a kostí se svými radostmi, starostmi i přešlapy. A někdy i nemanželskými dětmi. Někteří se k nim hlásí od prvopočátku, jiní o nich ani nevěděli a najdou se i tací, kteří se je snaží před veřejností utajit.

Antonín Novotný byl třetím komunistickým československým prezidentem, a to v letech 1957 až 1968. Do čela státu byl zvolen v listopadu 1957 po úmrtí Antonína Zápotockého na přání tehdejšího vůdce sovětského svazu Nikity Chruščova. Novotný vydržel ve funkci až do pražského jara 1968, kdy pod tlakem veřejné kritiky abdikoval. Zemřel před 50 lety, 28. ledna 1975.

Bezpochyby největší válečník českého pozdního středověku, Jan Žižka z Trocnova, sbíral desítky let zkušenosti jako lapka a námezdní žoldnéř. Když se nakonec ve svých téměř 60 letech přidal k husitům, rozhodně jim měl co nabídnout.

Dva památeční duby dnes vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let. Novinářům to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020), jenž se stal jedním z kmotrů stromů.Podle pověsti se slavný husitský vojevůdce narodil v Trocnově pod statným dubem.

Dva památeční duby v sobotu vysadili v táborském Tisemnickém údolí. Stromy připomínají Jana Žižku, od jehož smrti uplynulo 600 let, řekl táborský starosta Štěpán…

Navzdory některým aktuálním interpretacím nebyl husitský vojevůdce Jan Žižka vrahem a zločincem, ale mužem, jenž nezlomně bojoval za ideály husitství, ale i možnost vlastní spásy, kterou v nich nacházel. Pro hnutí byl naprosto zásadní, protože bez jeho vojenských vítězství by se s husity nikdo nebavil. V zaplněné Betlémské kapli v Praze to dnes ve své přednášce při příležitosti 600 let od Žižkovy smrti řekl historik a přední odborník na husitství Petr Čornej.

Navzdory některým aktuálním interpretacím nebyl husitský vojevůdce Jan Žižka vrahem a zločincem, ale mužem, jenž nezlomně bojoval za ideály husitství, ale i možnost vlastní spásy, kterou v nich nacházel. Pro hnutí byl naprosto zásadní, protože bez jeho vojenských vítězství by se s husity nikdo nebavil. V zaplněné Betlémské kapli v Praze to dnes ve své přednášce při příležitosti 600 let od Žižkovy smrti řekl historik a přední odborník na husitství Petr Čornej.

Praha - Navzdory některým aktuálním interpretacím nebyl husitský vojevůdce Jan Žižka vrahem a zločincem, ale mužem, jenž nezlomně bojoval za ideály husitství, ale i možnost vlastní spásy, kterou v nich nacházel. Pro hnutí byl naprosto zásadní, protože bez jeho vojenských vítězství by se s husity nikdo nebavil. V zaplněné Betlémské kapli v Praze to dnes ve své přednášce při příležitosti 600 let od Žižkovy smrti řekl historik a přední odborník na husitství Petr Čornej.

Jakýsi anonym skrytý pod názvem Na štítu historie se mnou polemizuje o pobělohorské epoše. Bohužel ani ne na úrovni slohové práce žáka základní školy. Především nepředkládá fakta, ale pouze své domněnky.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Po třech a tři čtvrtě stoletích se do Prahy vrátil meč, jenž mohl patři husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Meč ze švédských královských sbírek byl zapůjčen na tři dny k připomínce 600. výročí Žižkovy smrti 11. října 1424 u Přibyslavi.

Praha - Výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomíná slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, po ní následuje vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. Meč se vrátil do Česka po téměř 400 letech, řekla novinářům Hana Tonzarová z Církve československé husitské. Meč si bude možné prohlédnout na výstavě do nedělního večera. Program slavnosti nabídne i premiéru nového filmu Žižka a Komenský o tom, jak by vypadalo setkání dvou historických postav, nebo přednášky historiků.

Poprvé od konce 30leté války se do Prahy vrátil ze Švédska meč husitského vojevůdce Jana Žižky. Lidé si ho mohou prohlédnout v sobotu a neděli v Betlémské kapli. Jedinečná výstava je součástí oslav 600. výročí Žižkovy smrti, které připadá na pátek. „Je to velká postava, samozřejmě poněkud rozporuplná, takže už to samo o sobě budí zájem,“ říká pro Radiožurnál historik Petr Čornej, autor monografie Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka.

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Stárnoucí Žižka se téměř jistě bál pekla a dobře věděl proč, napsal o husitském hejtmanovi historik Petr Čornej. Nikdy neporažený vojevůdce zemřel 11. října 1424 při obléháni Přibyslavi.

Je to přesně 600 let od smrti husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Zemřel při obléhání Přibyslavi 11. října 1424. Historici se shodují, že to byl geniální vojenský stratég s charismatem. Svědčí o tom i to, že žádnou bitvu, kterou vedl, neprohrál. „Byl schopen rychle odhadnout, kdy by riskoval zbytečně. Nepouštěl se do střetnutí, u kterých věděl, že by neměl šanci,“ uvedl pro Radiožurnál ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.

Husitský vojevůdce, který nebyl nikdy poražen a jenž budí emoce i 600 let po své smrti - Jan Žižka z Trocnova. Někdejší žoldnéř a pozdější boží válečník, z jehož života je podrobně zmapováno pouze šest posledních let, byl někdy oslavován, jindy zatracován. Kroniky a další literární díla vesměs neskrývají obdiv k jeho válečnickému umění, nicméně se těžko smiřují s krutostmi během dobývání, drancování a vypalování měst. Jan Žižka zemřel před 600 lety, 11. října 1424, nedaleko od Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Bylo mu 63 nebo 64 let. O tom, jak velká byla tehdy jeho autorita, svědčí slova Starého letopisu českého: „A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec".

Na scéně se objevil až v šedesáti. Přesto se do učebnic zapsal jako jedna z nejdůležitějších postav husitských válek. Od smrti Jana Žižky, sporné postavy naší historie, uplyne 11. října 600 let. Betlémská kaple chystá oslavy.

Na Trocnovských slavnostech v Trocnově na Českobudějovicku padl v pátek večer rekord v počtu lidí s páskou přes oko, kteří zpívali chorál Ktož jsú boží bojovníci, bylo jich 4544. Dostanou se do České knihy rekordů. Akce v pátek a sobotu u monumentální sochy Jana Žižky v Trocnově připomněla 600. výročí od úmrtí tohoto husitského vojevůdce.

Přibyslav na Havlíčkobrodsku v sobotu připomněla 600. výročí úmrtí Jana Žižky historickými bitvami i ekumenickou bohoslužbou.

Pověst o Žižkově dobývaní hradu Kost v Českém ráji nabyla díky historikovi Petru Čornejovi po staletích na aktuálnosti. Žižka prostřednictvím předního odborníka na období husitských válek sice nedobyl středověký hrad vojensky, nýbrž podle předsedy Pekařovy společnosti Českého ráje Pavla Jakubce překvapivě intelektuálně.

ROZHOVOR / Spisovatelka Irena Dousková (*1964) je české veřejnosti známá jako autorka volné trilogie, kterou tvoří romány Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda, jejichž tragikomický příběh se odehrává…

Štafetový běh v příštím týdnu propojí jihočeské rodiště Jana Žižky s Přibyslaví na Havlíčkobrodsku, kde husitský vojevůdce před 600 lety zemřel. Trasa z Trocnova měří 172,5 kilometru a je rozdělená do 16 úseků. Start bude ve skanzenu v Trocnově v pátek 24. května, v Přibyslavi běh skončí v sobotu dopoledne, řekl přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS). Jan Žižka zemřel u Přibyslavi v říjnu 1424.

Středověk tradičně nevidomé lidi degradoval a zavrhoval. A proto když Žižka přestal vidět úplně, zaujatí katolíci jej považovali doslova za nestvůru. „Byl pro ně ještě strašlivějším a odpudivějším monstrem než dříve,“ uvádí Petr Čornej v knize o Janu Žižkovi. Jeho totální slepotou započala řada činů, nad kterými zůstává rozum stát.

Letošní ročník nejsledovanější tuzemské literární ceny je hodně vyrovnaný. Ještě netušíme, kdo zvítězí, ale máme jasno, koho číst.

Deník FORUM 24 přináší pět kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře a dalších. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu. Dokument Tady Havel, slyšíte mě?  Ve čt…

Dějinami se jako červená nit táhne špatná pověst Václava IV. Právem nebo ne? Odpověď na tuto otázku hledali a hledají historikové.

Tábor se domluvil s Českou televizí na výrobě dokumentu o Janu Žižkovi. Připomene 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce, které připadá na 11. října 2024. Hlavním průvodcem dokumentu by mohl být herec Dejvického divadla Jaroslav Plesl. Novinářům to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020).

V Česku v posledních dnech vyšla publikace zkoumající proměny naší společnosti po roce 1989, severská krimi poanglicku, román o mateřství i nová Bianca Bellová. Kterou knihu si vyberete?

Prachatice musel Jan Žižka v roce 1420 dobývat hned dvakrát. Napodruhé už se postaral, aby město zůstalo v rukou husitů.

Vozová hradba nebyla vynálezem husitů. Bez ní by ale mnohé bitvy husitských válek dopadly úplně jinak.

Monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem jsme hovořili na počátku roku 2020.

Husité ubránili Prahu před první křížovou výpravou vedenou Zikmundem Lucemburským. Ten se nakonec nechal korunovat českým králem a od české metropole odtáhnul.

Jan Němec komentuje kauzu kolem knihy Aleny Mornštajnové Les v domě.

Historie a literatura faktu rozhodně neokupuje přední místa v prodejnosti. Výjimku, která potvrzuje pravidlo, tvoří pravidelně snad jen historik Petr Čornej (Jan Žižka: život a doba husitského válečníka, Paseka, 2019) nebo cykly Jiřího Padevěta (průvodci Prahou, podzimem 1938, létem 1945, protektorátem, které vydává Academia). PrahaIN.cz se proto zaměřila na aktuální knižní produkci v daném ranku. Vybrali jsme čtyři tituly, jež považujeme za aktuálně nejkvalitnější.

Pravda vítězí! Na první, úplně zběžný poslech to zní důstojně. Na druhý poslech, přidáme-li mírné zamyšlení, už je to jiné. Kolem hesla vlajícího na standartě českého prezidenta existují různé vtipy – třeba „Pravda vyděsí“ – a zábavné rozbory. Například se řešilo, že pravda dle tohoto hesla vítězí jaksi jen průběžně. Nezvítězí konečně, ale zas bude neustále postupně vítězit. Navíc vítězí vlastně sama od sebe a my občané tomu nemusíme pomáhat, pravda to totiž chválabohu dělá za nás.

Janu Žižkovi stačilo posledních pět let života k tomu, aby se do velkých dějin navždy zapsal jako neporazitelný polní velitel a zároveň zbožný obránce víry. I proto je s podivem, že stejně jako v případě místa i data jeho narození tápeme dodnes i v otázce, na co husitský hejtman vlastně zemřel.