Pieta

Pietní tabule čtyř zemřelých českých dobrovolníků bojujících proti ruským agresorům na východě Ukrajiny umístili v centru Zlína lidé z místní Iniciativy Vlny solidarity. Je to vůbec poprvé v Česku, kdy lidé mohli vzdát hold těmto bojovníkům. Tabla s příběhy o každém z nich však nejsou posledními. Už nyní je jasné, že ke čtyřem jménům Karla Kučery, Martina Krejčího, Michala Janíka a Tomáše Zavázala přibydou nejméně dvě další.

Nové pietní místo, které připomíná památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny, vzniklo na olomouckém ústředním hřbitově v městské části Neředín.

Oslavy 17. listopadu v Ostravě poznamenalo škaredé počasí. Od pondělního rána trápil moravskoslezskou metropoli chlad a neustálý déšť. Přesto se stovky lidí, mnohem více než bývalo zvykem v uplynulých letech, zúčastnily oslav 17. listopadu v centru města.

Na zcela zaplněné Národní třídě v Praze zazněla dnes v podvečer píseň Modlitba pro Martu. Jeden ze symbolů sametové revoluce přednesl v 17:11 z balkonu paláce Metro herec a zpěvák Jan Cina. V závěrečných taktech se k němu zpěvem přidali i přihlížející lidé. Poté tleskali a dlouze zvonili klíči, což byl před 36 lety rovněž jeden z charakteristických znaků shromáždění proti totalitní komunistické moci.

V bouřlivé atmosféře dorazili dnes před polednem k památníku 17. listopadu na Národní třídě Motoristé v čele s předsedou Petrem Macinkou. Pískot a výkřiky "Hanba", ale i vyjádření podpory mířily zejména na čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, jenž by mohl být ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů ministrem zahraničí.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Ve čtvrtek večer se konala pietní akce za oběti genocidy a útlaku v Palestině a v Súdánu. Před Nejvyšším správním soudem v Brně se sešlo přibližně čtyřicet lidí, aby uctili jejich památku. Účastníci poklidně zapálili svíčky a drželi minutu ticha za zemřelé. Akce se obešla bez konfliktů.

Víte, kde se vzal symbol vlčího máku a co znamená v souvislosti s válkou a veterány? A že za jeho rozšířením stojí dvě ženy? Zrovna dnes, na Den veteránů, si připomínáme (nejen) jejich příběh.

ŠTĚTÍ – Dnes, 11. listopadu v 11 hodin dopoledne, se u lavičky válečných veteránů ve Štětí uskutečnil pietní akt, při kterém zástupci města položili kytici vlčích máků. Symbolická chvíle byla věnována památce všech, kteří bojovali za svobodu, a zároveň připomněla konec 1. světové války, který nastal právě 11. listopadu 1918. Vlčí mák je mezinárodním symbolem

Den válečných veteránů připomíná odvahu a oběť těch, kteří nasazovali životy ve jménu svobody. Každoroční pietní akty, dvě minuty ticha a symbol vlčího máku připomínají, že mír není samozřejmost.

Zpěvačka Helena Zeťová loni touto dobou sdílela radostný snímek se svým milovaným pejskem Samíkem, když slavila 44. narozeniny. Nikdo netušil, že půjde o její poslední veřejnou fotografii. O několik týdnů později, konkrétně 20. prosince 2024, zpěvačka náhle zemřela. Fanoušci na ni stále vzpomínají s láskou. Jak redakce ŽivotvČesku.cz informovala před nedávnem, jedna z fanynek si nechala dokonce vytetovat Heleninu podobiznu na svou ruku. Situace kolem úmrtí talentované zpěvačky je pro mnoho lidí stále velmi citlivá.

Už je to jedenáct a půl roku, co zpěvačka Iveta Bartošová tragicky zemřela u kolejí v pražské Uhříněvsi. Vdovec Josef Rychtář na ni nezapomíná ani po tak dlouhé době. I letos na Dušičky dorazil ke kříži, který připomíná místo jejího skonu, aby zapálil svíčku. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, proč je pro něj tahle pietní návštěva stále samozřejmostí.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) nechal postavit na Ústředním hřbitově památník pro dárce těl. Dlouhodobá iniciativa Spolku mediků za zřízení důstojného vzpomínkového místa vyvrcholila sbírkou na portálu Donio v červnu minulého roku. Vybudování památníku vyšlo na milion korun.

VIDEO: V úterý 28. října si vedení města Štětí v čele se starostou Miroslavem Andrtem a místostarostkou Michaelou Véghovou, radními, zastupiteli a vedením ZŠ T. G. Masaryka připomněli 107. výročí založení Československé republiky. Pietní akt proběhl tradičně u sousoší prvních dvou prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše na zahradě Základní školy T. G. M.

Prezident Petr Pavel, končící premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 107. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.

Prezident Petr Pavel se spolu s dalšími představiteli státu v úterý dopoledne u památníku na pražském Vítkově zúčastnil tradičního pietního aktu u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu v roce 1918.

Gymnázium v Bystřici nad Pernštejnem, jehož žák v pondělí zemřel po pádu z okna, zřídilo pietní místo. Svíčku za třináctiletého chlapce může zapálit i veřejnost. Místo bude přístupné do pátku, řekl ČTK ředitel školy Libor Veselý, podle kterého je obranou proti podobným tragédiím hlavně dostupná psychologická péče. Výuka ve škole pokračuje, i když byla po poradě s odborníky upravená. Okolnosti tragické události policie prověřuje.

Alex Dzurko, dříve známý svými komediálními parodickými dabingy, ve kterých využíval česko-romský etnolekt, si získal na internetu popularitu zejména mezi mladými Romy a mnohé jeho hlášky doslova zlidověly. Dnes se však věnuje vážným společenským tématům, jako je například romský holokaust.

Desítky svíček, květiny, ale i florbalové míčky odkazující na jeho oblíbený sport se objevily na pietním místě, které vzniklo u gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem. Smrt třináctiletého studenta, který zemřel v pondělí dopoledne po pádu z okna ve třetím patře, se podepsala i na atmosféře v osmitisícovém městě na Žďársku.

Hřbitov jako klidné místo? Tak tahle představa se v případě mladoboleslavského Nového hřbitova vytrácí. Úplně celý je obklopený obrovskými halami zdejší automobilky. Z nich se line tlumený, ale vytrvalý šum, který je tu a tam přerušovaný kovovým lomozem a údery. Hřbitov, kam s blížící se památkou zesnulých míří stále víc lidí, už je jen ostrůvkem v rozrůstajícím se průmyslovém areálu.

V kostele na Benešovsku se dnes konala zádušní mše pro zesnulou Danu Drábovou. Rozloučení se zúčastnila rodina Drábové a její nejbližší přátelé. Veřejnost poslouchala obřad před kostelem.

Každý rok se 2. srpna, v Den památky obětí romského holokaustu, scházejí lidé v Letech u Písku, aby si připomněli tragický osud českých a evropských Romů, kteří byli během druhé světové války pronásledováni, deportováni a vražděni v nacistických táborech.

U památníku „Děti, které nepoznaly svět“ v Liberci byly minulý pátek 10. října 2025 slavnostně odhaleny dvě pamětní lavičky věnované hrdinům druhé světové války, přičemž jedna z nich nese jméno romského partyzána Josefa Serinka. Akt uctění se uskutečnil z iniciativy Asociace romských představitelů Libereckého kraje (ARPLK) ve spolupráci s Libereckým krajem a městem Liberec. Zpravodajskému serveru Romea.cz to sdělil Jan Cverčko z ARPLK.

Ve čtvrtek 23. října proběhne v pražském Foru Karlín vzpomínková akce věnovaná nedávno zesnulé Daně Drábové. Rozloučení s jadernou vědkyní doprovodí bohatý hudební program, vstup bude pro registrované hosty zdarma.

Kriminalisté dopadli pětatřicetiletého recidivistu, který před třemi týdny poškodil pět desítek hrobů na hlavním hřbitově v Olomouci a obvinili ho z hanobení lidských ostatků, výtržnictví a poškození cizí věci. Ničema se přiznal, ale nedokázal vysvětlit, proč otřesný čin udělal. Hrozí mu tři roky vězení.

Na nedělním vzpomínkovém shromáždění vlivného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka promluvil prezident Spojených států Donald Trump, viceprezident J. D. Vance a vdova po Charliem Kirkovi Erika Kirková. Trump označil Kirka za „velikána své generace“ a uvedl, že Kirk na rozdíl od něj necítil nenávist vůči svým oponentům.

Památník obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v neděli doplnila deska se jmény obětí. Na pietním shromáždění ji odhalili pozůstalí, zástupci fakulty a univerzity a členové spolku Spojeni nadějí. Ten vznikl v reakci na střelbu z 21. prosince 2023. Při ní zemřelo 14 lidí. Pachatel spáchal sebevraždu.

Muž s několika nabitými zbraněmi, noži a falešnými policejními odznaky se pokoušel dostat na fotbalový stadion v americkém státě Arizona, kde má později v neděli proběhnout masové rozloučení se zastřeleným konzervativním aktivistou Charliem Kirkem. Na akci se očekává účast až 100 tisíc lidí a řada prominentních řečníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zadržený muž podle Kirkovy organizace Turning Point zřejmě neplánoval útok, ale měl zajišťovat ochranu jednoho z účastníků.

Pět desítek poškozených hrobů má na svědomí řádění neznámého bandity na hlavním hřbitově v Olomouci, který zde zřejmě hledal cennosti. Ničema některé hroby a hrobová místa rozbil, otevřel a vysypával urny. Škoda je 400 tisíc korun. Hřbitov bude do soboty uzavřený.

V Praze v evangelickém i katolickém Salvátoru proběhla pietní akce Světlo pro zhasnutá dětství v Palestině a v Izraeli.

VIDEO: Třebenický park nově zdobí originální památník věnovaný československým letcům, kteří za druhé světové války působili v řadách britského Královského letectva (RAF). Slavnostního odhalení se zúčastnily desítky místních obyvatel i hostů, mezi nimi hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, dcera válečného hrdiny a generála Františka Fajtla Jana Režná, iniciátor vzniku pomníku a člen Městské policie Třebenice

Desítky tisíc Srbů si v pondělí večer v ulicích Bělehradu tiše připomněly deset měsíců od tragického incidentu v Novém Sadu. Na autobusovém nádraží tehdy spadla střecha, o život přišlo šestnáct lidí. Demonstrující požadovali předčasné volby, které by mohly přinést konec vlády prezidenta Aleksandara Vučiče. Šlo o první velký protest v srbském hlavním městě po násilnostech, které provázely několik srpnových demonstrací, podotkla agentura AFP.

Před 86 lety začala druhá světová válka. Nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva odstartoval německý útok na Polsko. V reakci na to poté vyhlásily 3. září Berlínu válku Francie a Velká Británie. Konkrétní pomoc ovšem napadenému státu, o jehož osudu bylo rozhodnuto během několika dní, neposkytly. Úvodním dějištěm konfliktu se stal poloostrov Westerplatte u města Gdaňsk. Právě tam v pondělí uctili nejvyšší představitelé Polska památku těch, kteří místo proti útoku německého wehrmachtu bránili.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Hned několik vzpomínkových akcí, které se uskuteční u příležitosti 57. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, proběhne dnes a také v neděli 24. srpna v Liberci. Zatímco dnes je na programu pietní akt u liberecké radnice, zahájení výstavy Srpen 1968 v kavárně FofrKafe také na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci a také debata s rozhlasovou reportérkou Pavlou Jazairiovou a spisovatelkou a psychoterapeutkou Annou Fodorovou opět ve FofrKafe, v neděli proběhne program v Paláci Liebieg. Připomene události roku 1968 v Liberci a jde o program celodenní, jehož součástí bude i promítání filmů týkajících se okupace, besedy k nim, čestná salva a chybět nebudou písně Karla Kryla.

Lidé ve středu na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Připomněli si 82. výročí ode dne, kdy odtamtud odjel transport stovek romských vězňů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi, většina se nevrátila. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu ocenila loňské schválení definice anticikanismu, jež má bránit diskriminaci.

Na TikToku se denně objevuje všechno možné – od zábavných videí přes edukativní obsah až po bizarnosti. Myslel jsem si, že už mě jen tak něco nepřekvapí. Ale to, co se nedávno objevilo, překročilo i moje hranice. Dva romští tvůrci obsahu si zvolili bývalý koncentrační tábor Osvětim jako kulisu pro stream, v němž údajně navazovali kontakt s duchy. Jako člověk aktivní na sociálních sítích (na platformě TikTok mám přes 52 tisíc sledujících) a zároveň jako Rom považuji za nutné se k tomuto jednání vyjádřit.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

Japonsko si připomíná 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Romů a Sintů, vystoupil 2. srpna v Osvětimi, kde si lidé připomněli vyvraždění více než 4 300 romských mužů, žen a dětí nacisty v noci z 2. na 3. srpna 1944. Ve svém projevu mluvil nejen o genocidě Romů, ale také o tom, jak svět i dnes přehlíží utrpení nevinných. Zmínil děti, které hladovějí v Gaze – podle něj se pak cynicky mluví o „vedlejších škodách“.

U příležitosti Dne památky romského holokaustu, který byl před deseti lety vyhlášen Evropským parlamentem a připadá na 2. srpna, se každoročně koná pietní setkání v osvětimském památníku Jedná se o nejvýznamnější akci přímo na místě, kde v noci z 2. na 3. srpna 1944 došlo k vyhlazení takzvaného "Zigeunerlager" v Březince (Auschwitz II–Birkenau). Při této masové vraždě došlo ke zplynování přibližně 4 300 Romů a Sintů včetně žen a dětí.

Na pietní akci k 81. výročí likvidace tzv. cikánského tábora v Auschwitz II-Birkenau promluvila vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Ve svém projevu zdůraznila odvahu obětí, význam kolektivní paměti a nutnost boje proti anticikanismu.

Vzpomínkovou akcí uctili ve čtvrtek zástupci české i německé strany památku obětí lynče ústeckých Němců 80 let po tragické události. Masakru místního německy mluvícího…

Několik stipendistů organizace ROMEA se letos účastní mezinárodní vzdělávací akce Dikh He Na Bister 2025 („Dívej se a nezapomeň“), která se koná od 29. července do 4. srpna v Polsku. Setkání mladých lidí z celé Evropy připomíná genocidu Romů a Sintů za druhé světové války a nabízí vzdělávání v oblasti lidských práv a boje proti rasismu.

Organizace ARA ART ve spolupráci s galerií Artivist Lab pořádá 1. a 2. srpna sedmý ročník pietní akce Leperiben: My nezapomínáme. Dvoudenní program připomene oběti romského holokaustu prostřednictvím výstav, divadelních vystoupení a veřejného čtení jmen obětí nacistické genocidy. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila Klára Hlavačková z organizace ARA ART. Romská internetová televize ROMEA TV odvysílá druhý den program přímým přenosem.

Muzeum romské kultury připomene 2. srpna v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku oběti romského holokaustu sérií vzpomínkových akcí. Ty odkazují k tragické noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince a v plynových komorách zavraždili více než čtyři tisíce Romů ze čtrnácti zemí. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila Karolina Spielmannová z Muzea romské kultury.

Britští představitelé i veřejnost si připomněli dvacáté výročí teroristického útoku v Londýně. Výbuchy ve veřejné dopravě si tehdy vyžádaly 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a přes sedm set zraněných. „Útoky zanechaly hluboké jizvy v duši našeho hlavního města,“ uvedl během piety děkan katedrály svatého Pavla Andrew Tremlett. Britský král Karel III. ocenil „jednotu národa, která pomohla k uzdravení po tragédii“.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.

Ve věži přerovského kostela sv. Vavřince se v neděli 22. června poprvé rozezní dva nové zvony, které nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Mají připomínat masakr, k němuž došlo pár týdnů po skončení druhé světové války na kopci Švédské šance nedaleko Přerova.

Mší na pozůstatcích kostela sv. Martina začala sobotní připomínka lidického masakru. Při něm nacisté v pomstě za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili 10. června 1942 celou obec na Kladensku.

V naprostém tichu se v úterý ráno naplnila tělocvična kladenského gymnázia lidmi. Někdo položil květinu k žebřinám, někdo do kouta pod okno, další do výklenku k nářadí a tiše se skloněnou hlavou postál. Lidé hledali místečko, kde se před 83 lety choulila matka či babička s dětmi v náručí, než je nacisté od sebe odtrhli. Byl to jeden z dílů pomsty za atentát na protektora Reinharda Heydricha.

Zastupitelstvo Liberce ve čtvrtek odmítlo návrh náměstka primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivana Langra (Starostové pro Liberecký kraj) na přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odboráři romského původu Josefu Serinkovi. Dotčené území má smutnou historii, mezi lety 1941 až 1943 v něm byl koncentrační tábor pro Romy. Přejmenováním části ulice by město podle radního vyjádřilo lidem, kteří v něm byli vězněni a posléze putovali do dalších koncentračních táborů a na smrt, úctu.

K neuvěřitelnému hyenismu se uchýlili tři mladíci, kteří na nábřeží poblíž nizozemského Winschotenu kradli plyšové medvídky a další hračky z pietního místa zbudovaného k uctění památky dvou dětí, jež unesl jejich otec a poté se s nimi v autě utopil ve vodním kanále.

Zhruba osm desítek lidí se v sobotu sešlo na mši a následně na pietním aktu uspořádaném na náměstí pod kostelem sv. Jáchyma v Jáchymově na Karlovarsku. Někdejší političtí vězni, jejich rodiny a ti, kteří na bezpráví komunistického režimu v 50. letech minulého století nezapomněli, se tam sešli v rámci letošního XXXVI. ročníku Jáchymovského pekla.