Rada Českého rozhlasu

Zatímco nejen politici diskutují o financování Českého rozhlasu a České televize, na jihu Čech se stovky lidí přidávají k petici o zachování dechovky ve vysílání. Zatím nasbírala přes tisíc podpisů a další přibývají. Dechové kapely chtějí po Českém rozhlase více prostoru i zachování vysílacích časů.

Na jihu Čech vznikla petice za zachování dechové a lidové hudby na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Petici zahájila jihočeská hasičská dechovka Božejáci a přidávají se další kapely.

Na jihu Čech vznikla petice za zachování dechové a lidové hudby na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Petici zahájila jihočeská hasičská dechovka Božejáci a přidávají…

Bude to znamenat výrazné omezení služeb i snížení počtu pracovních míst, řekl šéf Zavoral.

Do Rady ČT poslanci zvolili Vladimíra Karmazína, do Rady Českého rozhlasu Daniela Váňu.

PROFIL. Josef Nerušil, který v poslaneckém klubu SPD vystřídá Markétu Šichtařovou, byl v posledních letech i jedním z garantů mezinárodního networkingu hnutí Tomia Okamury. Podepsal za SPD například deklaraci o spolupráci s maďarskou krajně pravicovou stranou Mi Hazánk (Naše vlast), která by si v případě prohry Ukrajiny ve válce s Ruskem chtěla nárokovat její zakarpatskou

Novým poslancem za SPD bude bývalý podřízený kardinála Dominka Duky Josef Nerušil.

ROZHOVOR / Během čtyř let vlády Petra Fialy (ODS) a mého působení v čele ministerstva kultury jsme udělali ohromný kus práce, aby média veřejné služby plnila svou funkci svobodně a nezávisle, odmítá s…

Do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií míří nová jména. Radu ČT doplní bývalý šéf brněnského studia Karmazín, v rozhlasové radě usedne historik Váňa. Kompletní je i Rada ČTK.

Poslanecká sněmovna v pátek 6. března v tajné volbě obsadila jedno z volných míst v Radě České televize a jedno ze dvou volných míst v Radě Českého rozhlasu. Do Rady ČT se vrací Vladimír Karmazín, který v ní zasedal už v předchozím období. Členem Rady Českého rozhlasu se stal Daniel Váňa, někdejší člen Rady České televize. O druhém rozhlasovém křesle rozhodne až druhé kolo volby. Karmazín získal v tajném hlasování 88 hlasů, tedy o pět více, než kolik bylo pro zvolení třeba. Hranice činila 83…

KOMENTÁŘ: Dvanáct zájemců projevilo zájem o dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu. A před několika dny sněmovní mediální výbor po jejich prezentacích poslal do „finále“ šestici z nich. Na tom by nebylo nic divného až na skutečnost, že v podstatě všichni z nich jsou podporovatelé nynějšího fungování Českého rozhlasu, někteří z nich dokonce přímí zastánci jeho vedení.

Český rozhlas vybral v roce 2025 na rozhlasových poplatcích téměř o 190 milionů korun více než v předchozím roce. Nárůst příjmů je důsledkem loňské novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která mimo jiné zvýšila měsíční rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Vyplývá to ze zprávy ekonomického ředitele Českého rozhlasu Martina Vojslavského, kterou ve středu projednala Rada Českého rozhlasu. Celkové výnosy z poplatků překonaly původní rozpočtový plán, sestavený ještě před…

Místo obhajuje Pokorný, kandidují též Adamčíková, Holeček, Hovorka, Konvalina, Krupička.

Senát by mohl člena Rady Českého rozhlasu vybírat ze sedmi nominantů, jejichž kandidaturu v úterý povolila senátní volební komise. Patří mezi ně bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina, který o zvolení do rady usiluje opakovaně, a to i ve Sněmovně.

Finalisty volby na dvě místa v rozhlasové radě se stali Baran, Dittrich, Konvalina, Mahdal, Nováková a Váňa. Do boje o jedno místo v televizní radě postupují Fric, Husák a Karmazín.

Poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vybrali ve čtvrtek 19. února v tajném hlasování finalisty pro doplňovací volby do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. K postupu do užšího výběru museli uchazeči získat podporu minimálně osmi členů výboru. Zatímco o jediné uvolněné křeslo v televizní radě se v závěrečném hlasování pléna utkají tři kandidáti, o dvě místa v rozhlasové radě zabojuje šestice postupujících. Největší podporu pro vstup do Rady České televize získal Petr Husák,…

Sněmovní mediální výbor ve čtvrtek vybral kandidáty, kteří by mohli zasednout na uvolněná místa v radě České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Do rady České televize chce třeba bývalý šéf brněnského studia Vladimír Karmazín. O místo v radě Českého rozhlasu se utká bývalá poslankyně za KDU-ČSL Nina Nováková či novinář Miroslav Konvalina. O členech rad později rozhodne celá dolní komora.

Sněmovní mediální výbor po tajném hlasování poslal do užšího výběru šest kandidátů do Rady Českého rozhlasu a tři kandidáty do Rady České televize.

Poslancům z mediálního výboru se na čtvrteční veřejné slyšení přišli představit kandidáti do rad Českého rozhlasu a České televize. Poslanci vybírají kandidáty na dvě volná místa v rozhlasové radě a n…

Praha - Poslancům z mediálního výboru se na dnešní veřejné slyšení přišli představit kandidáti do rad Českého rozhlasu a České televize. Poslanci vybírají kandidáty na dvě volná místa v rozhlasové radě a na jedno místo v televizní radě. Výbor pravidelně na jedno místo vyberte trojnásobek kandidátů, z nichž poté volí plénum Sněmovny. Podle bývalého člena rozhlasové rady a také někdejšího ministra kultury a poslance dřívější ČSSD Vítězslava Jandáka by v Radě Českého rozhlasu neměli sedět politici, ale spíše rozhodčí, kteří budou posuzovat, zda někomu nebylo ublíženo.

Do nástupu nové ředitelky Zoo Praha zbývají dva týdny – a s blížící se změnou vedení vystupuje do popředí, jak rychle kauza kolem bývalého šéfa zahrady Miroslava Bobka utichla. Zatímco město mluví o restartu, obviňovaný Bobek zůstal čistý a může nastoupit do jakékoli organizace. Například pokračuje nerušeně dál jako člen Rady Českého rozhlasu.

Nejdéle sloužící generální ředitel veřejnoprávního rádia pomýšlí na další šestiletý mandát.

Poslanci se opět pokusí doplnit obě "malé" mediální rady, jež jsou od předloni nekompletní.

Praha - Bývalý ministr kultury a herec Vítězslav Jandák, herec Zdeněk Mahdal, někdejší poslankyně Nina Nováková nebo novinář Miroslav Konvalina figurují mezi 12 kandidáty na dvě místa v Radě Českého rozhlasu, do které se chce vrátit také její bývalý předseda Miroslav Dittrich. Do Rady České televize, v níž je třeba obsadit jedno místo, chtějí čtyři kandidáti, mimo jiné bývalý šéf brněnského televizního studia Vladimír Karmazín nebo filozof Petr Fleischmann. Podklady dnes získala ČTK od sněmovního mediálního výboru, který s kandidáty uspořádá 19. února veřejné slyšení a následný předvýběr.

Mediální výbor sněmovny zveřejnil seznam zájemců o jedno volné místo v Radě České televize a dva neobsazené posty v Radě Českého rozhlasu. Dohromady přišlo od veřejných organizací šestnáct návrhů. Čtyři nominace se týkají televizní rady, zatímco na rozhlas by chtělo dohlížet dvanáct adeptů. O návrat do Rady České televize usiluje někdejší ředitel brněnského studia Vladimír Karmazín. V kontrolním orgánu zasedal už v letech 2018–2024. Jeho místo se opakovaně pokusila obsadit už předchozí…

Téměř 1800 pracovníků České televize a Českého rozhlasu se v úterý 10. února 2026 společně vymezilo proti vládním plánům na úpravu financování médií veřejné služby.

KOMENTÁŘ. Křesla v mediálních radách pravidelně lákají vedle relevantních kandidátů také zájemce z kategorie „bizár“. Letošní přelom zimy a jara, kdy kontrolní orgány veřejnoprávních médií nabízejí hned řadu volných postů, bude v tomto smyslu obzvlášť bohatý. I díky novému složení sněmovny, která o těchto radních Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře bude především

Z Babišovy koaliční vlády, konkrétně z úst premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a ministra kultury Oty Klempíře, opakovaně zaznívá, že připraví zrušení koncesionářských popla…

V tento okamžik bychom měli zůstat nestranní, vysvětluje zdrženlivost šéf rozhlasové rady.

Radní ČT a ČRo zaslali poslancům a ministrům otevřený dopis vyzývající k dialogu s odborníky v otázce financování veřejnoprávních médií. Radní v dopise uvedli, že nemohou plnit své povinnosti bez nezávislého systému financování.

Dvanáct členů kontrolních orgánů České televize a Českého rozhlasu vyzvalo vládu a parlamentní reprezentaci k odborné debatě o financování veřejnoprávních médií. V otevřeném dopise z 5. února 2026 reagují na lednové programové prohlášení vlády, které potvrdilo záměr zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Autoři dopisu uvádějí, že tento krok podle nich ohrožuje nezávislost a stabilitu financování obou institucí. Signatáři argumentují, že silná, nezávislá a stabilně financovaná média veřejné…

Do budoucího financování médií veřejné služby chtějí promluvit i jejich kontrolní rady.

Spokojenost posluchačů s vysíláním Českého rozhlasu roste, nejlépe si v hodnocení vede stanice Plus.

Veřejnoprávní média leží vládním politikům v žaludku celkem dlouho. Štvou je rýpavé otázky jdoucí k jádru věci, kde se cítí nejistí. To je pravděpodobně důvod, proč jim chtějí konečně zatknout tipec.

Ve veřejnoprávních médiích se v roce 2026 rozbíhá velká obměna kontrolních mediálních orgánů, především Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Právě rady jsou klíčovým pojítkem mezi politikou a institucemi veřejné služby – kontrolují jejich činnost a mimo jiné volí a mohou odvolat generální ředitele. Letos se navíc mění tolik míst najednou, že to nevyhnutelně otevírá i boj o vliv.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) oficiálně vyzval právnické osoby, aby podávaly návrhy na nové členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Jde o standardní výzvu, kterou však začínají letošní velké změny v radách, jež kontrolují veřejnoprávní média. V Radě ČT skončí hned šest členů z 18 a jedno místo zůstává dlouhodobě neobsazené. Rada kontroluje činnost zmíněných médií a kromě jiného volí a odvolává jejich generální ředitele.

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyhlásil výzvu k podávání návrhů na členy Rady Českého rozhlasu a Rady České televize. V rozhlasové radě jsou aktuálně dvě neobsazené pozice, v televizní jedna. Lhůta pro přihlášky vyprší v úterý 3. února 2026. Předchozí sněmovna nedokázala na uvolněná místa nikoho zvolit. Kontrolní orgán České televize je nekompletní od 28. června 2024, kdy skončilo funkční období Vladimíra Karmazína. Místo zákonem určených osmnácti členů jich má aktuálně jen sedmnáct. …

Veřejnoprávní Český rozhlas bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem ve výši 2,736 miliardy korun. Oproti původnímu rozpočtu na rok 2025 se jedná o navýšení o 378 milionů. Rozpočet ve středu 17. prosince schválila Rada ČRo.

Český rozhlas bude mít v roce 2026 k dispozici o 378 milionů korun více než v původním plánu na letošní rok. Celkový rozpočet veřejnoprávního média, který ve středu schválila Rada Českého rozhlasu, počítá s vyrovnaným hospodařením ve výši 2,736 miliardy korun. Rozpočet je sestavený v souladu s velkou mediální novelou, která platí od letošního května. Ta zvýšila poplatky a rozšířila okruh poplatníků, na druhou stranu však ještě víc omezila vysílání obchodních sdělení. Zatímco komerční výnosy z…

V návaznosti na úpravu velké mediální novely zvýší Český rozhlas v roce 2026 výnosy z rozhlasových poplatků až o 20 procent. Naopak o polovinu sníží výnosy z reklamy a sponzoringu.

Příjmy Českého rozhlasu se v příštím roce výrazně zvýší díky změnám v systému rozhlasových poplatků. Vyšší rozpočet se má promítnout zejména do mezd zaměstnanců, regionálního vysílání a investic do technologií a digitalizace.

Najde Babišova vláda v rozpočtu 11 miliard na veřejnoprávní média, když zruší poplatky? O tom bude podle Oto Klempíře příští rok mezi Motoristy, ANO a SPD ještě "velká diskuse".

Představa, že si děti pustí klasický rozhlasový přijímač, je velké sci-fi, uznává René Zavoral.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral s ministrem kultury Martinem Baxou podepsali klíčový dokument, který zpřesňuje veřejnou službu v dalších pěti letech.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a ministr kultury Martin Baxa dnes podepsali Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v rozhlasovém vysílání na období let 2025-2030.

Z patnácti členů výboru bylo znovuzvoleno šest, skončili všichni tři jeho místopředsedové.

Rada Českého rozhlasu zveřejnila finální verzi memoranda o veřejné službě (PDF), kterou schválila na středečním veřejném zasedání. V několika pasážích se liší oproti návrhu z minulého týdne. Úpravy vzešly z pondělního jednání se zástupci komerčního sektoru na ministerstvu kultury. Zásadní úpravou je zcela nový odstavec v části o distribuci vysílání. Český rozhlas se v něm zavazuje šířit (například v DAB+ nebo na internetu) „pouze programy, které jsou uvedeny a specifikovány v tomto Memorandu“.…

Rada Českého rozhlasu dnes schválila tzv. Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, uzavírané mezi ministrem kultury a ředitelem ČRo (nyní René Zavoral) na období let 2025 až 2030. Toto memorandum, podobně jako již schválené a podepsané televizní memorandum, vymezuje mantinely a obsah veřejnoprávní rozhlasové služby. Pro hlasovalo všech šest přítomných členů Rady ČRo – Ondřej Matouš, Marek Pokorný, Jaroslav Šebek, Oldřich Vágner, Jiří Dohnal a Zbigniew Czendlik.

Rada Českého rozhlasu schválila memorandum o způsobu naplňování veřejné služby Českého rozhlasu do roku 2030.

Rada Českého rozhlasu ve středu 1. října schválila memorandum o způsobu naplňování veřejné služby do roku 2030. Finální text podpořilo všech šest přítomných členů kontrolního orgánu. Dokument zohledňuje připomínky komerčního sektoru, zejména online vydavatelů. Definitivní verze memoranda vznikla po pondělní schůzce na ministerstvu kultury, které se kromě zástupců Českého rozhlasu a ministra Martina Baxy účastnili zástupci Sdružení pro internetový rozvoj a Asociace provozovatelů soukromého…

Dokument zpřesňující veřejnou službu Českého rozhlasu už může podepsat ministr kultury.

Ministr kultury Martin Baxa a generální ředitel České televize Hynek Chudárek v úterý podepsali memorandum, které definuje způsob, jakým bude Česká televize v letech 2026 až 2030 naplňovat veřejnou službu. Dokument vznikl na základě mediální novely, jež vstoupila v platnost v květnu tohoto roku, a jeho cílem je upřesnit pravidla pro fungování veřejnoprávního média na příštích pět let. Podobná memoranda existují i v západoevropských zemích, na českém mediálním trhu je to naprostá novinka. …

Až na tuto středu 1. října posunula Rada Českého rozhlasu rozhodování o textu Memoranda o veřejné službě Českého rozhlasu, který podrobně definuje, co smí a co nesmí dělat Český rozhlas v letech 2026 až 2030.

Dokument s vymezením veřejné služby Českého rozhlasu míří do finále. Online vydavatelé v něm chtějí několik věcí ještě upřesnit. Komerční rádia žádají odbornou debatu.

Místo hádek s komerčními konkurenty konzultoval rozhlas klíčový dokument s veřejností.

Rada Českého rozhlasu na svém středečním veřejném zasedání přerušila projednávání návrhu Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby pro roky 2026 až 2030. Učinila tak poté, co zástupci online vydavatelů vznesli připomínky k některým bodům dokumentu a požádali o prostor pro další jednání. Naopak Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) jednání s Českým rozhlasem kritizovala, na zasedání Rady se nedostavila a vyzvala ministra kultury k moderování další debaty. Memorandum je novým…

Výrazně obecnější a méně vstřícné ke komerčním médiím je memorandum o veřejné službě Českého rozhlasu ve srovnání s podobným dokumentem České televize. Ta už klíčový text pro dalších pět let schválila. Rada Českého rozhlasu dnes schválení odložila na příští schůzi.

Memorandum stanovuje hlavní poslání Českého rozhlasu do roku 2030, programovou nabídku i směřování v digitálním prostředí.

Dnešní schvalování Memoranda o veřejném službě Českého rozhlasu, ke kterému dojde na odpoledním veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu, se obejde bez přítomnosti zástupců komerčních rádií sdružených v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Tato organizace tak nevyužije poslední příležitost, jak ovlivnit finální text memoranda.