Rada Českého rozhlasu

Představa, že si děti pustí klasický rozhlasový přijímač, je velké sci-fi, uznává René Zavoral.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral s ministrem kultury Martinem Baxou podepsali klíčový dokument, který zpřesňuje veřejnou službu v dalších pěti letech.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a ministr kultury Martin Baxa dnes podepsali Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v rozhlasovém vysílání na období let 2025-2030.

Z patnácti členů výboru bylo znovuzvoleno šest, skončili všichni tři jeho místopředsedové.

Rada Českého rozhlasu zveřejnila finální verzi memoranda o veřejné službě (PDF), kterou schválila na středečním veřejném zasedání. V několika pasážích se liší oproti návrhu z minulého týdne. Úpravy vzešly z pondělního jednání se zástupci komerčního sektoru na ministerstvu kultury. Zásadní úpravou je zcela nový odstavec v části o distribuci vysílání. Český rozhlas se v něm zavazuje šířit (například v DAB+ nebo na internetu) „pouze programy, které jsou uvedeny a specifikovány v tomto Memorandu“.…

Rada Českého rozhlasu dnes schválila tzv. Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, uzavírané mezi ministrem kultury a ředitelem ČRo (nyní René Zavoral) na období let 2025 až 2030. Toto memorandum, podobně jako již schválené a podepsané televizní memorandum, vymezuje mantinely a obsah veřejnoprávní rozhlasové služby. Pro hlasovalo všech šest přítomných členů Rady ČRo – Ondřej Matouš, Marek Pokorný, Jaroslav Šebek, Oldřich Vágner, Jiří Dohnal a Zbigniew Czendlik.

Rada Českého rozhlasu schválila memorandum o způsobu naplňování veřejné služby Českého rozhlasu do roku 2030.

Rada Českého rozhlasu ve středu 1. října schválila memorandum o způsobu naplňování veřejné služby do roku 2030. Finální text podpořilo všech šest přítomných členů kontrolního orgánu. Dokument zohledňuje připomínky komerčního sektoru, zejména online vydavatelů. Definitivní verze memoranda vznikla po pondělní schůzce na ministerstvu kultury, které se kromě zástupců Českého rozhlasu a ministra Martina Baxy účastnili zástupci Sdružení pro internetový rozvoj a Asociace provozovatelů soukromého…

Dokument zpřesňující veřejnou službu Českého rozhlasu už může podepsat ministr kultury.

Ministr kultury Martin Baxa a generální ředitel České televize Hynek Chudárek v úterý podepsali memorandum, které definuje způsob, jakým bude Česká televize v letech 2026 až 2030 naplňovat veřejnou službu. Dokument vznikl na základě mediální novely, jež vstoupila v platnost v květnu tohoto roku, a jeho cílem je upřesnit pravidla pro fungování veřejnoprávního média na příštích pět let. Podobná memoranda existují i v západoevropských zemích, na českém mediálním trhu je to naprostá novinka. …

Až na tuto středu 1. října posunula Rada Českého rozhlasu rozhodování o textu Memoranda o veřejné službě Českého rozhlasu, který podrobně definuje, co smí a co nesmí dělat Český rozhlas v letech 2026 až 2030.

Dokument s vymezením veřejné služby Českého rozhlasu míří do finále. Online vydavatelé v něm chtějí několik věcí ještě upřesnit. Komerční rádia žádají odbornou debatu.

Místo hádek s komerčními konkurenty konzultoval rozhlas klíčový dokument s veřejností.

Rada Českého rozhlasu na svém středečním veřejném zasedání přerušila projednávání návrhu Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby pro roky 2026 až 2030. Učinila tak poté, co zástupci online vydavatelů vznesli připomínky k některým bodům dokumentu a požádali o prostor pro další jednání. Naopak Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) jednání s Českým rozhlasem kritizovala, na zasedání Rady se nedostavila a vyzvala ministra kultury k moderování další debaty. Memorandum je novým…

Výrazně obecnější a méně vstřícné ke komerčním médiím je memorandum o veřejné službě Českého rozhlasu ve srovnání s podobným dokumentem České televize. Ta už klíčový text pro dalších pět let schválila. Rada Českého rozhlasu dnes schválení odložila na příští schůzi.

Memorandum stanovuje hlavní poslání Českého rozhlasu do roku 2030, programovou nabídku i směřování v digitálním prostředí.

Dnešní schvalování Memoranda o veřejném službě Českého rozhlasu, ke kterému dojde na odpoledním veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu, se obejde bez přítomnosti zástupců komerčních rádií sdružených v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Tato organizace tak nevyužije poslední příležitost, jak ovlivnit finální text memoranda.

Současná vláda přišla s takzvanými memorandy o veřejné službě jako podmínkou pro zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, ta možná budoucí slibuje poplatky zrušit.

Provozovatelé soukromého vysílání kritizují Český rozhlas, že přerušil debaty o klíčovém dokumentu. Ředitel Zavoral oponuje, že komerční rádia se snaží vrátit rozhlas do minulosti a zasadila se o zrušení reklamy v rozhlase. Poslední dějství sporu může přijít příští týden.

TISKOVÁ KONFERENCE: „Jde o hodně. Následující měsíce jsou pro nás klíčové,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Reagoval na změny ve veřejnoprávních médiích, které svým radám musí předložit memorandum. Na tiskové konferenci hovořil také o navýšení rozhlasových poplatků, které letos po dvaceti letech proběhlo.

Rada České televize na středečním zasedání doplnila své vedení, které mají podle zákona tvořit předseda a dva místopředsedové. Jedno místopředsednické místo bylo dosud neobsazené. Na základě tajného hlasování se druhým místopředsedou stal Vlastimil Ježek. Podpořilo ho 11 ze 16 přítomných členů Rady ČT. Pět hlasovacích lístků zůstalo prázdných. Zákon požaduje, aby byl ve vedení kontrolního orgánu jeden zástupce skupiny radních volených Senátem. Současné předsednictvo tedy tvoří předseda Karel…

Český rozhlas představil výsledky rozsáhlé ankety, ve které zjišťoval představy veřejnosti o svém budoucím směřování. Získané podněty se promítnou do strategického dokumentu nazvaného Memorandum o veřejné službě na léta 2025 až 2029. Díky navýšení rozpočtu plynoucího z novely mediálního zákona plánuje rozhlas zároveň posílit investigativní žurnalistiku, regionální zpravodajství i programovou nabídku. Veřejnost v anketě „Jaký chcete Český rozhlas?“ nejčastěji zdůrazňovala potřebu nezávislého…

Český rozhlas díky financím, které získal po úpravě koncesionářských poplatků, posílí investigativní i zahraniční redakci a regionální zpravodajství a prodlouží dobu poslechu online literárních a dramatických děl.

Téměř polovina posluchačů chce, aby Český rozhlas i nadále nabízel široké spektrum programů, přes 80 % zdůrazňuje význam digitálních služeb, vyplynulo z veřejné ankety ČRo. Ten chce výsledky zohlednit i v přípravě Memoranda o veřejné službě.

Česká televize a Český rozhlas brzy zveřejní parametry veřejné služby na příštích pět let. Rozhlas do konzultace zapojil veřejnost. Pro lidi je důležité férové zpravodajství, ale také humor.

Veřejnoprávnímu rádiu přibylo 190.000 nových poplatníků, rozhlas cílí nejvýš na 300.000.

Veřejnoprávní rádio loni z poplatků mělo 2,07 miliardy Kč, letos plánuje o 170 milionů víc.

Český rozhlas zvýšil v prvním pololetí výnos z rozhlasového poplatku proti rozpočtu o 65 milionů korun. Důvodem je květnové zvýšení poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně, které přinesla schválená velká mediální novela, a související růst počtu poplatníků.

Management Českého rozhlasu (na fotce ředitel René Zavoral) se snaží zapojit veřejnost do příprav takzvaného Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání na období let 2025 až 2029.

Po svém vstupu do Rady Českého rozhlasu porušoval Ondřej Matouš zákon, protože byl zároveň předsedou Českého svazu chovatelů. Překryv funkcí trval v letech 2020 až 2023.

S účinností od 1. července 2025 se novou tiskovou mluvčí a manažerkou externí komunikace Českého rozhlasu stane Lidija Erlebachová. Přichází s bohatými zkušenostmi z veřejné i korporátní sféry. Soustředit se bude na korporátní témata a posílení povědomí o Českém rozhlase a jeho roli coby média veřejné služby.

O jarních a letních víkendech se tradičně v obcích konají chovatelské výstavy. A zatímco návštěvníci obdivují výsledky šlechtitelské práce, vybírají nové mazlíčky či hospodářská zvířata v poklidné a přátelské atmosféře, na ústředí Českého svazu chovatelů to vře. Organizace je v krizi poté, co bývalý předseda svazu spustil jednání o odvolání toho stávajícího. Svaz hospodaří v rozpočtovém provizoriu a celý spor řeší opakovaně soudy.

KOMENTÁŘ. Jestli něco veřejnoprávní média v době rostoucích politických tlaků potřebují, je to srozumitelná a transparentní komunikace. Taková, která nezavdává záminky k dalším útokům, a nepřipouští pochybnosti o nezávislosti těchto médií. V případě Českého rozhlasu tomu tak ale v minulých deseti letech často nebylo – ke škodě veřejnoprávního rádia, které patří mezi spičku české mediální

Odejde k 30. červnu, kdy se zároveň zruší sekce komunikace, obchodu a vnějších vztahů.

Pokračujeme ve sledování, jak zpravodajství/publicistika České televize a Českého rozhlasu, financovaná z koncesionářských peněz, dodržují etické, profesní a zákonné standardy České republiky. Před dvěma měsíci jsme publikovali rozhovor s předsedou Rady ČRo Ondřejem Matoušem, který veřejnoprávní rozhlas hájil (zde). Nyní publikujeme interview s bývalým radním ČRo Tomášem Kňourkem (foto), který je naopak kritický.

Radní České televize Vlastimil Ježek nedávno odmítl, že jeho souběžné angažmá v čele pražského Obecního domu znamená střet zájmů. Nepříliš odlišná situace je k vidění i v Radě Českého rozhlasu a týká se přímo jejího předsedy Ondřeje Matouše. Ten kromě rozhlasové rady mnoho let vede jako ředitel i Výstaviště Lysá nad Labem, s nímž má

Skupina členů největší české chovatelské organizace včetně Ondřeje Matouše zorganizovala mimořádnou valnou hromadu a tvrdí, že odvolali stávající vedení. Rozhodne zřejmě soud.

Český rozhlas na konci června opustí šéfredaktorka celoplošné stanice ČRo Dvojka Lenka Mahdalová. Na zasedání Rady Českého rozhlasu to oznámil generální ředitel René Zavoral. Lenka Mahdalová je šéfredaktorkou druhé nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu od ledna 2022. Funkce se vzdá z osobních důvodů, odejde i z rozhlasu. „Její osobní rozhodnutí respektuji. Určitě budeme dál ve spojení, naše vztahy jsou velmi dobré a korektní,“ komentoval personální změnu René Zavoral. Od 1. července bude…

Velký rozruch mezi koncesionáři, ale i politiky vzbudily dva texty Borovan.cz o zastoupení jednotlivých politických stran v hlavních publicistických pořadech Českého rozhlasu, vycházející z interních dat veřejnoprávního rádia (viz zde a zde). Z čísel totiž vyplývá vysoká převaha zastoupení stran současné vládní koalice nad parlamentní opozicí.

Czendlik nahradí textaře Krůtu. Sněmovna vybírá nové radní po Kňourkovi a Mahdalovi.

Novým členem Rady Českého rozhlasu se na konci března stane římskokatolický kněz Zbigniew Jan Czendlik. Ve dvoukolovém hlasování o tom rozhodli senátoři. Czendlik nahradí textaře Jana Krůtu, jemuž vyprší funkční období.

Praha - Senát nevybral v prvním volebním kole člena Rady Českého rozhlasu. Nejvíce hlasů ze šesti kandidátů v něm získali římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik a někdejší ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina, který se o zvolení do rady uchází také ve Sněmovně. Postoupili do finále, které by se mělo uskutečnit dnes odpoledne.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

Praha - Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou schválil Senát. Cílem je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, s nímž ministryně obrany Jana Černochová (ODS) změny konzultovala, jak řekla senátorům.

Nedávno zveřejněný článek Borovan.cz o zastoupení politických stran v hlavních publicistických pořadech Českého rozhlasu (viz zde) vzbudil masivní pozornost - nejen koncesionářů, ale i mezi politiky. Nyní k tématu přinášíme další porci dat, která rovněž ukazuje, že v některých pořadech ČRo došlo v uplynulých kvartálech k znatelnému vychýlení ve prospěch současných vládních stran oproti opozici […]

Schválení vyšších poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas sněmovnou předcházela minulý týden i pozoruhodná epizoda: pouhý den před klíčovým hlasováním unikla na veřejnost část interní analýzy rozhlasové rady o zastoupení jednotlivých politických stran v publicistických pořadech ČRo ukazující údajnou nevyváženost vysílání. Rozhlas se ohradil proti vytrhávání statistiky z kontextu a jejímu – podle něj

Obsazuje se místo po Tomáši Kňourkovi. To po Zdeňku Mahdalovi je volné tři čtvrtě roku.

Mediální výbor sněmovny obdržel pouze dvě přihlášky na jedno místo, které se uvolní v Radě Českého rozhlasu. Mandát dosavadního radního Tomáše Kňourka vyprší 13. března. Nahradit by ho mohl bývalý ředitel ostravského studia České televize Miroslav Karas, který působil také jako zahraniční zpravodaj v Polsku a Rusku. Druhým kandidátem je Miroslav Konvalina, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v USA a bývalý ředitel Českého centra v New Yorku. Oba se představí poslancům při veřejném slyšení ve…

Podle Pirátů by měla být transparentní veřejnoprávní média i lidé, kteří je kontrolují.

Rozhovor s Jiřím Vejvodou, českým rozhlasovým a televizním autorem, novinářem, moderátorem, manažerem a bývalým členem a místopředsedou Rady Českého rozhlasu.

Co a pro koho vysílá Radio Wave? O stanici pro mladé diskutují nejenom uživatelé sociálních sítí, ale také Rada Českého rozhlasu.

Rada Českého rozhlasu dnes na svém zasedání schválila rozpočet ČRo na rok 2025. Rozpočet je sestaven jako vyrovnaný se shodným objemem nákladů a výnosů ve výši 2 358 mil. Kč. Oproti schválenému aktualizovanému rozpočtu na rok 2024 se rozpočtová suma snižuje o 34 mil. Kč.

Praha - Český rozhlas (ČRo) bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s náklady a výnosy 2,358 miliardy korun, což je o 34 milionů méně než letos. Vychází ze stávající výše rozhlasového poplatku 45 korun, protože o jeho navrhovaném zvýšení o deset korun Sněmovna dosud nerozhodla. Rozpočet dnes schválila Rada ČRo.

Zpřísnit pravidla pro vystupování redaktorů České televize na sítích nebo v různých veřejných seminářích. To si klade za cíl vznikající charta pracovníka ČT, za níž stojí její generální ředitel Jan Souček. V posledních dnech se proti ní zvedl v řadách zaměstnanců i určitý odpor, možné obavy z o umlčování novinářů ventilují i někteří členové kontrolní Rady ČT. Ne ale všichni. V rozhovoru s jejím místopředsedou Ivanem Tesařem zazní i obhajoba regulace chování žurnalistů. Zároveň se zaměřuje…

Rada České televize od letoška zveřejňuje kompletní obsah diváckých stížností a také oficiální odpovědi. Mezi vážné výhrady se míchají naprosto bizarní žádosti. Veřejná kontrola vysílání České televize je o něco průhlednější. Rada České televize už několik měsíců zveřejňuje na internetu kompletní obsah stížností, na které schválila oficiální odpověď. Následovala tak příklad Rady Českého rozhlasu, která všechny divácké podněty a oficiální stížnosti publikuje už mnoho let.

Mediální výbor sněmovny po veřejném slyšení kandidátů do mediálních rad vybral několik finalistů na volná místa v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu. V každém kontrolním orgánu nyní chybí jeden člen, proto výbor sestavil kandidátní listinu se třemi finalisty do každé rady.

Mediální výbor sněmovny si ve středu odpoledne poslechne zájemce o jedno volné místo v Radě České televize a jedno místo v Radě Českého rozhlasu. Na seznamu kandidátů jsou také bývalí radní, kteří chtějí navázat na předchozí funkční období. Do Rady České televize se hlásí Mgr. Vladimír Karmazín. Bývalý ředitel brněnského studia a bývalý provozní šéf veřejnoprávní televize už zasedal v Radě ČT do konce letošního června. Poté svůj mandát obhajoval, při prázdninovém hlasování však poslanci nikoho…

ROZHOVORY NA OKRAJI: Jan Krůta je textař, který psal (a píše) texty písní třeba pro Dalibora Jandu, Hanu Zagorovou, Helenu Vondráčkovou, Hanu Hegerovou, Ivetu Bartošovou a asi 80 dalších českých interpretů, libreta a texty muzikálů, spisovatel zatím pětatřiceti knih, publicista, člen Rady Českého rozhlasu a majitel umělecké agentury Arcadia.

Česká televize a Český rozhlas upřesní, jak bude v příštích pěti letech vypadat jejich veřejná služba. Návrhy připomínkují také soukromé stanice. Součástí velké mediální novely, která by měla platit od ledna příštího roku, je také zavedení memorand o veřejné službě. Tyto dokumenty pokryjí vždy období pěti let, jeden bude pro Českou televizi a jeden pro Český rozhlas. Měly by závazně upřesnit, co bude obsahem veřejné služby. Pokud by televize nebo rozhlas závazky neplnily, mohlo by to vést k odvolání jejich generálních ředitelů.

Do mediálního prostředí v České republice byly díky úpravám zákonů zavedeny pozitivní změny. Ve své pravidelné zprávě o stavu právního státu to napsala Evropská komise. Upozorňuje ale na několik dalších nedořešených oblastí. Od loňského roku Česko učinilo „výrazný pokrok v posilování pravidel a mechanismů ke zlepšení nezávislého řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků, a to s přihlédnutím k evropským normám pro veřejnoprávní média“, všímá si Brusel. Vláda loni prosadila změnu ve výběru…