Sajjid Alí Chameneí

Rusko vypnulo speciální kamerový systém, který zajišťoval bezpečnost ruského prezidenta Vladimira Putina. Špičky režimu se obávaly, že by kamery mohly prozradit Putinovu přesnou polohu pro jeho zneškodnění.

Co všechno najdete ve čtvrteční literární a kulturní příloze deníku Právo?

Ani politici, ani ajatolláhové. V Teheránu teď šéfují Revoluční gardisté, kteří už řídí nejen ekonomiku, ale i stát. Lze mluvit o převratu? Snad. Jisté je, že útok Íránu svobodu nepřinesl. Naopak, diktatura zhrubla.

Díky Pákistánu se podařilo odvrátit opětovný začátek války mezi USA a Íránem. Tato země se snaží získat pozici mírotvůrce, ale doma čelí opačné realitě – napětí mezi muslimskými odnožemi, které jeho novou roli zpochybňují.

Militarizovaný Írán je veden mladšími, tvrdšími lídry. O možnosti uzavření Hormuzu mluvili Íránci léta, ale samotné je překvapila lehkost, s jakou se jim to podařilo. A ještě jednou k volební porážce Viktora Orbána.

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chámeneí je skutečně znetvořený, ale na vedení země se i přes zranění podílí, uvádí s odkazem na zdroje s vazbami na jeho nejbližší spolupracovníky agentura Reuters. O zdravotním stavu Chámeneího, který byl vážně zraněn při náletu, který hned na začátku války s USA a Izraelem zabil jeho otce a předchůdce ajatolláha Alího Chámeneího, se dlouhodobě spekuluje. Během téhož útoku zemřela i Modžtabova manželka.

Írán přistoupil na čtrnáctidenní příměří, které zprostředkoval Pákistán. Zastánci tvrdé linie v zemi ho však odmítají s tím, že je výhodné pro USA. Proti příměří demonstrovali příslušníci milice Basídž kontrolované íránskými Islámskými revolučními gardami, a zastánci tvrdé linie ve středu pálili v ulicích Teheránu americké a izraelské vlajky.

Amerického prezidenta Donalda Trumpa k útoku na íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chámeneího přemluvil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Měl tak učinit během telefonátu, o kterém média dosud neinformovala, jež proběhl méně než 48 hodin před začátkem americko-izraelských úderů. S odkazem na zákulisní zdroje to píše agentura Reuters.

Veřejné akce v Kremlu zcela zmizely z programu ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle nezávislého portálu Agentstvo ho nejspíš vyděsil osud íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který byl zabit hned v první den americko-izraelského úderu na Írán. Podílely se na tom izraelské a americké tajné služby, které Chameneího soustavně sledovaly.

Írán odmítá návrhy na deeskalaci války, které Teheránu předložili prostředníci, informovala v úterý agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného íránského představitele. Postoj má přitom vycházet z údajného požadavku nového íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího, aby USA i Izrael byly sraženy na kolena. O stavu Chameneího, který byl pravděpodobně vážně zraněn, přitom panují dohady.

Americké zpravodajské služby míní, že nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí je možná homosexuál. Tuto informaci se minulý týden dozvěděl americký prezident Donald Trump, který na to reagoval hlasitým smíchem, uvedl americký bulvární list The New York Post s odkazem na tři zdroje. Zprávu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Máme bezkonkurenční palebnou sílu a neomezenou munici, sledujte, co se s těmi vyšinutými šmejdy stane, pohrozil Íránu na své vlastní síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj íránský režim 47 let zabíjí nevinné civilisty a on, jakožto 47. americký prezident, bude s hrdostí zabíjet je.

Šéf elitních jednotek Kuds, které řídí operace teroristických spojenců v zahraničí, se od vypuknutí konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem neobjevuje na veřejnosti. Nepřítomnost Esmáíla Káaního vyvolala spekulace o jeho osudu a roli během války. V médiích se objevují zprávy, že mohl být zatčen, vyslýchán nebo dokonce popraven kvůli podezření ze špionáže pro Izrael. Íránští představitelé však tyto informace popírají.

Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál Modžtabovi Chameneímu ke zvolení nejvyšším vůdcem Íránu. Zpráva byla zveřejněna na webových stránkách Kremlu. Putin v ní vyjádřil přesvědčení, že nový vůdce Íránu bude „pokračovat v díle svého otce“ ajatolláha Alího Chameneího, který byl zabit hned v první den izraelsko-amerického úderu na Írán.

Íránské Shromáždění znalců dospělo v neděli k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, který byl zabit v sobotu 28. února při prvních úderech Izraele a USA na Írán. Podle íránské agentury Mehr to oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Jméno ale neuvedl. Izrael už pohrozil, že po smrti Chameneího půjde i po jeho následovníkovi.

Izrael zveřejnil jedinečnou animaci tajného podzemního bunkru zabitého duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího. Na zničení rozlehlého úkrytu se podílelo 50 izraelských stíhaček.

Na sázkových webech, kde lidé tipují vývoj skutečných událostí, se objevily i sázky na pád a smrt íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Když se předpověď naplnila, místo jackpotu přišel skandál. Případ otevřel otázku, kam až může podobný hazard zajít.

Válka s Íránem dala znovu do pohybu spojence v Teheránu po celém regionu. Skupiny v Libanonu, Iráku i Jemenu se zapojily do odvetných úderů a místní vlády příliš nemají páky na to je zastavit.

Teroristické hnutí Hizballáh na jih Libanonu opět nasadilo své elitní bojovníky z jednotek Radwán. Z této části země se stáhli v roce 2024 po válce s Izraelem. Jejich cílem je zastavení postupu izraelských tanků do libanonského vnitrozemí, informuje s odkazem na libanonské zdroje agentura Reuters.

Mojtaba Chámeneí je jako nový lídr Íránu nepřijatelný, řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro Axios americký prezident Donald Trump. Pokračoval by totiž v politice svého otce ajatolláha Alího Chámeneího, což by podle Trumpa znamenalo, že by za pět let válka začala nanovo. Volby nového íránského lídra se prý Trump musí sám zúčastnit, stejně jako tomu bylo v případě výběru Delcy Rodríguezové do čela Venezuely.

Zahájení preemptivní války, likvidace čelního představitele státu a změna režimu v zemi jako cíl. Jak americké údery proti Íránu snesou posouzení pohledem mezinárodního práva? Minimálně v některých rovinách jen velmi těžko.

Íránské revoluční gardy tlačí na to, aby bylo rychle oficiálně vyhlášeno, že novým vůdcem země je Modžtaba Chámeneí, syn zabitého ajatolláha Alího Chameního. Část členů Shromáždění znalců ale s dědičným předáním moci nesouhlasí - nechtějí se čtvrtečního zasedání zúčastnit a dávají najevo, že zvolení dalšího Chameního do čela země neuznají. S odvoláním na své zdroje to píše exilový web Iran Intel.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu se u ruských radikálů shledal s opatrným optimismem, protože doufali, že by Rusku v otázkách Ukrajiny mohla pomoci jeho nepředvídatelnost a kupecká povaha. Po americkém útoku na Írán o něm ovšem veřejně mluví jako o hrozbě. Požadují proto, aby Moskva ustoupila od mírových jednání zprostředkovaných USA a soustředila se na válku. V Rusku zaznívají i obavy, že by mohlo být po Íránu další na řadě.

Američané a Izraelci spustili válku proti Íránu v sobotu. Podle Erana Lermana, dlouholetého důstojníka izraelské armádní rozvědky, skončí do pěti týdnů.

Debata o válce v Íránu postrádá hlubší zamyšlení nad motivacemi Trumpa podnikat riskantní kroky, jejichž jediným předvídatelným důsledkem je nebezpečná destabilizace. Jeho motivace jsou přitom zcela očividné a destabilizace je žádoucí.

Modžtaba Chameneí je považovaný za zastánce tvrdé linie. „Světu se bude stýskat po éře jeho otce,“ zhodnotil jeho jmenování pro agenturu Reuters regionální představitel.

V pondělí jsme zde vychválili technicko-vojenské provedení útoku na Írán a některé deklarované i nedeklarované cíle operace (zastavení jaderného programu, geopolitické oslabení Íránu, ale i Ruska a Číny). Dnes se budeme zabývat riziky a hrozbami.

Americký prezident Donald Trump v úterý odmítl, že by se vlády v Íránu mohl chopit Kýros Rezá Pahlaví, v americkém exilu žijící syn posledního íránského šáha. Šéf Bílého domu řekl, že nejlepší by byl někdo žijící v Íránu, kdo je populární, byť je prý Pahlaví „milý“ člověk. Podle amerického prezidenta přitom po izraelsko-amerických úderech kandidátů do čela země výrazně ubylo.

Izraelská armáda zaútočila v úterý na budovu Shromáždění znalců, což je duchovní orgán pověřený výběrem dalšího nejvyššího vůdce země. Navzdory prvotním zprávám se tam ve chvíli úderu nenacházelo 88 duchovních, kteří rozhodují o nástupci ajatolláha Chameneího. Zahynuli pouze ti, kteří počítali hlasy, napsal web deníku The Times of Israel.

Sobotní útok na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího nebyl pouhou náhodou. Izraelské tajné služby roky shromažďovaly data, která jim umožnila využít momentu, kdy vůdce opustil bunkr.

Šest dětí, šedesát let manželství a ani jedna veřejná fotografie. Zatímco Alí Chameneí měnil dějiny, jeho žena Mansúre zůstávala neviditelným stínem v pozadí. Proč musela žena nejmocnějšího muže Íránu prožít celý svůj život v naprosté izolaci?

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se ho Írán dvakrát pokusil zabít a že se mu podařilo íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího dostat dřív, než se to mohlo podařit jemu. Informuje o tom americká protrumpovská stanice Fox News.

Na demonstranty, kteří v neděli zaútočili na ambasádu v pákistánském Karáčí, stříleli američtí mariňáci. S odkazem na výpověď nejmenovaných amerických představitelů o tom informuje agentura Reuters, podle níž by incident, při němž zemřelo deset lidí, mohl vést k další eskalaci napětí v zemi. V Pákistánu probíhají masové protesty po smrti íránského ajatolláha Alího Chameneího.

Izraeli k vystopování jeho cílů pomohly íránské dopravní kamery, do nichž se nabourala jejich tajná služba Mosad. Mohl tak stopovat ochranku ajatolláha Alího Chámeneího a dalších předních íránských představitelů. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom píše list The Financial Times. Proti Íránu tak Izraelci použili jejich vlastní zbraň, protože právě dopravní kamery tamní režim používá ke stopování svých oponentů.

Útok na íránského nejvyššího vůdce Ali Chameneího se odehrál v sobotních ranních hodinách v jeho komplexu v centru Teheránu. Operace byla výsledkem spolupráce Izraele a Spojených států, v rámci které byly dlouhodobě sledovány Chameneího pohyby a rutiny. CIA identifikovala, že se Chameneí v sobotu ráno setká s dalšími vysokými představiteli režimu, a tyto informace předala Izraeli. Ten cílený útok provedl.

Podle Lenky Hrabalové si nelze představovat, že by současná americko-izraelská vojenská operace vedla v Íránu ke vzniku režimu, v němž by všichni byli šťastní.

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na vojenské a politické cíle v Íránu, který společně s USA zahájil v sobotu. Dosud zemřelo několik členů íránského vedení, včetně nejvyššího vůdce. Teherán údery opětuje napříč Blízkým východem.

Třetí den amerického a izraelského útoku na Írán: Americký prezident Donald Trump už ohlásil ochotu jednat s obměněným íránským vedením, obě strany ale pokračují ve vzdušných úderech. Může se do víru války pohroužit celý region?

Možným nástupcem zabitého íránského nejvyššího vůdce by mohl být i jeho syn Modžtaba Chameneí. V cestě ke zvolení mu ovšem stojí averze režimu k jakémukoli náznaku dědičné vlády.

Další demonstranti jsou v kritickém stavu.

Zabití nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího během první fáze izraelsko-amerického útoku je zásadním momentem nejen pro zemi a tamní režim, ale i globální geopolitické dění. Klíčové budou nejbližší dny.

Možnost, že Íránci využijí vojenských úderů a smrti ajatolláha Alího Chameneího ke svržení vlády a změně režimu, je naivní, varují mnozí analytici. V ulicích je stále policie, vojáci Islámských revolučních gard a od útoků jich je ještě přibylo. Ačkoliv v sobotu lidé smrt Chamaneího opatrně oslavovali, v neděli už se odehrávají provládní smuteční akce.

Cynické porušení všech norem lidské morálky a mezinárodního práva. Tak hodnotí ruský prezident Vladimir Putin zabití nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Kremlu, který už přes čtyři roky pokračuje v invazi na Ukrajinu, to napsal v kondolenci adresované íránskému prezidentovi Masúdu Pezeškjánovi.

Rusko vyslalo do Teheránu sliby a slova odsouzení americko-izraelských úderů. Žádná větší akce se ale očekávat nedá. Z dřívějšího spojenectví už sešlo a Moskva dala najevo, že její závazky vůči Teheránu jsou omezené.

Rozhodnutí Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua zaútočit na sídlo íránského vůdce Alího Chameneího padlo náhle po zjištění, že se u něj scházejí na poradu špičky režimu.

Údery v Íránu „jsou úspěšné“, prohlásil americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro televizi NBC. Šéf Bílého domu tvrdí, že íránské vedení bylo zabito při třech útocích během posledních 24 hodin.