Sergej Šojgu

Ri Čchang-te, šéf severokorejské zpravodajské služby, se koncem minulého týdne zúčastnil mezinárodního bezpečnostního fóra v Rusku, kde se setkal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Sergejem Šojguem. S odvoláním na severokorejská státní média to napsala agentura Jonhap. Pchjongjang se s Moskvou sbližuje od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Dříve protivníci, nyní spojenci. Moskva podepsala vojensko-technickou dohodu s afghánským Tálibánem. Kábul získá přístup k vojenské technice, náhradním dílům a zpravodajským informacím. Rusové zase na Afghánistán delegují boj s Islámským státem ve Střední Asii, který ohrožuje ruské zájmy v oblasti a stojí za teroristickým útokem v hudebním sále Crocus City Hall v Moskvě, kde zemřelo 145 lidí.

Sergej Šojgu na bezpečnostním fóru v Rusku prohlásil, že Moskvě na Ukrajině čelí 56 cizích států. Konkrétní seznam ale nedodal.

Rusko na Ukrajině reálně bojuje proti 56 zemím, prohlásil ve čtvrtek tajemník ruské Rady bezpečnosti Sergej Šojgu. Učinil tak v odpovědi na otázku o ukrajinsko-německé spolupráci na výrobě dronů. Žádnou jinou zemi než Německo Šojgu konkrétně nejmenoval.

Rusko a Taliban 27. května 2026 podepsaly dohodu o vojensko-technické spolupráci. Její obsah ale zůstává utajen a podpisy pod ní připojil někdo jiný než Putin.

Rusko a Taliban podepsaly dohodu o vojenské spolupráci. Země, která ještě nedávno vedla Taliban na seznamu teroristických organizací, s ním nyní uzavírá smlouvy o dodávkách zbraní a vojenských technologií. Stalo se tak 27. května na Mezinárodním bezpečnostním fóru v Moskevské oblasti, kde se afghánský ministr obrany Mohammad Yaqub setkal se Sergejem Šojguem, tajemníkem ruské Bezpečnostní rady. Článek Moskva a Taliban: Když se z teroristů stávají spojenci se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruská federace a Afghánistán ve středu podepsaly dohodu o vojensko-technické spolupráci. Došlo k tomu během tzv. Mezinárodního bezpečnostního fóra v Moskevské oblasti. Podle Rusů by nyní západní země…

V Rusku roste nespokojenost s kroky šéfa Kremlu Vladimira Putina. Týká se to i jeho dosavadních podporovatelů i tamních elit, píše britský list The Guardian s odvoláním na své ruské zdroje. Současně však podle nich nic nenasvědčuje tomu, že by se v Rusku bezprostředně schylovalo k velké změně.

Ruský prezident nevyjel z Moskvy, Moskevské oblasti a Petrohradu už 196 dní, nejdéle ve své kariéře, včetně covidové izolace.

Rusko upevňuje spojenectví s afghánským Tálibánem, uvedl Sergej Šojgu. Moskva s Kábulem buduje pragmatický dialog v bezpečnosti i obchodu a vyzývá další asijské země, aby ukončily mezinárodní izolaci tohoto radikálního hnutí.

Sergej Šojgu v polovině března přiznal, že žádný region Ruska se nemůže cítit bezpečně. Čísla z bojiště mu dávají za pravdu.

Zprávy Evropské zpravodajské agentury informují, že se v Kremlu obávají převratu. To se ale jeví spíš jako dezinformace rozvědky EU.

KOMENTÁŘ / Četná evropská i světová média se stále častěji zaobírají možností palácového převratu v Rusku a Putinova definitivního politického pádu. Děje se tak na základě posledních závěrů evrop…

Zpravodajská služba jedné ze zemí EU popsala bezprecedentní zpřísnění Putinovy ochrany od března 2026. Důvodem jsou obavy z puče a atentátu zevnitř vlastní elity.

Vladimir Putin se od pandemie covidu na veřejnosti objevuje stále vzácněji. Poslední dobou se ale jeho paranoia ještě stupňuje. Jen zřídka opouští bezpečí bunkrů, nepohybuje se ani ve vlastní vile. Bojí se dronového atentátu, možného puče a zřejmě i zpráv z Ukrajiny, které by mu mohly zvýšit tlak. Ve svém okolí podle CNN zakázal i mobily.

Kreml podle uniklé zprávy zpřísnil bezpečnostní opatření kolem Vladimira Putina, píše CNN. V souvislosti s válkou na Ukrajině v zemi údajně rostou obavy z možných útoků, ale i nestability režimu a vnitrostátních problémů. Spekuluje se o hrozbě státního převratu.

Za těžké ztráty ruské armády může zejména velení, které se neumí adaptovat a drží se starých, byť nefunkčních, zvyklostí. A zabíjí tak více vlastních lidí, než by muselo.

Napětí mezi Ruskem a jeho evropskými sousedy nabralo ve čtvrtek nový směr, když Sergej Šojgu, tajemník ruské Rady bezpečnosti a bývalý ministr obrany, otevřeně označil Finsko a tři pobaltské republiky - Estonsko, Lotyšsko a Litvu - za možné cíle vojenské odvety. Důvodem podle Moskvy je, že ukrajinské bezpilotní letouny překračují vzdušný prostor těchto zemí, než zasáhnou ruskou půdu, a hrozí, že pokud se situace nezmění, uplatní své právo na sebeobranu.

Rusko pohrozilo údery evropským továrnám podporujícím Ukrajinu drony a vojenským vybavením.

Na 19 let půjde do vězení Pavel Popov, někdejší náměstek ruského ministra obrany. Popov podle vyšetřovatelů mimo jiné rozkrádal stavební materiál určený pro park na stavbu svého venkovského sídla.

Igor Girkin, ruský ultranacionalista a bývalý velitel separatistů na východní Ukrajině, odsouzený v roce 2024 za extremismus, nadále píše ze svého vězeňského oddělení dopisy publikované na sociální sí…

Středeční prohlášení ruského ministerstva obrany, že se ruským silám podařilo ovládnout celou Luhanskou oblast, nepotvrzuje Institut pro studium války (ISW). Podle něj nejsou žádné jasné důkazy o přítomnosti ruských vojáků ve vesnicích Nadija a Novojehorivka ležící východně od Borova.

Intenzivní ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu v ruských přístavech v Baltském moři mají za cíl její totální zničení, domnívá se bývalý vojenský stratég ze Švédské univerzity obrany Joakim Paasi…

24. března ukrajinské vzdušné síly oznámily, že Rusko překonalo rekord a nad Ukrajinu vyslalo téměř tisíc dronů Geran-2, Gerbera a další. Stejně tak vysílá stovky dronů bránící se Ukrajina a v zóně válečných operací došlo prakticky ke zamrazení situace.

Přiznání Kremlu ze dne 17. března 2026, které zaznělo v projevu Sergeje Šojgu, tajemníka Ruské bezpečnostní rady a bývalého ministra obrany, je pro probíhající rusko-ukrajinský konflikt zásadní: žádný region Ruska není imunní vůči ukrajinským útokům dronů.

Rusko se musí postavit akcím 56 zemí, které se na jeho území pokoušejí páchat sabotáže a teroristické útoky. Tento výrok pronesl v pondělí v Jekatěrinburgu tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Uvedl, že počet ukrajinských vzdušných útoků stoupl loni čtyřnásobně a před stále dokonalejšími ukrajinskými drony není bezpečný ani Ural.

NÁZOR / Vladimír Putin, muž, který poslal statisíce vojáků umírat za „denacifikaci" sousední země, se obává o svůj vlastní život. Už tak absurdní bezpečnostní opatření se ještě stupňují. Velký vůdce s…

Kdysi se zdál být nejbližším přítelem Vladimira Putina, ale přesto byl odstaven na vedlejší kolej. Z kola ven musela i řada jeho věrných stoupenců.

Ruslan Calikov, bývalý první náměstek ruského ministra obrany a po tři desetiletí nejbližší spolupracovník Sergeje Šojgua, byl 4. března zatčen a následující den moskevský soud rozhodl o jeho umístění…

Rusové z útoku viní Kyjev. Vladimir Alexejev se narodil nedaleko Vinnycje na Ukrajině, v zemi je ale označován za zrádce a kolaboranta.

Pokus o likvidaci vysokého ruského generála Vladimira Alexejeva vyvolal vlnu spekulací o tom, kdo stojí za útokem. Zraky Ruska se dle očekávání upínají k Ukrajině, která by měla řadu důvodů, proč zabít zástupce velitele tajné služby GRU. Třeba ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na Kyjev ukazuje jako na jednoznačného viníka. Experti však varují, že větší motiv můžou mít spíš Rusové, například bývalí žoldáci z Vagnerovy skupiny.

Moskva nadále podporuje Peking v otázce Tchaj-wanu, který považuje za neoddělitelnou součást Číny. Čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi to řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu. Rusko…

Po Soči před dvanácti lety začala invaze na Krym, po Pekingu v roce 2022 útok na Kyjev.

Švédské CV90 si na ukrajinské frontě poradí s mrazem, blátem i drony. Vojáci oceňují jeho rychlost, tichý chod i pokročilé maskování.

Vztahy mezi Kyjevem a Teheránem poznamenalo ještě před ruskou agresí sestřelení ukrajinského letadla.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Ukrajinci vyslali 91 dronů na Putinovu rezidenci. Podle všeho je to lež. Jejím výsledkem mohou být „odvetné“ ruské nálety na ukrajinské vládní budovy.

Ruská Junarmija láká děti už od osmi let do uniformovaných oddílů podporovaných státem. Projekt, který má vychovávat vlastence, čelí kritice kvůli militarizaci dětství a válečné propagandě.

Ve věku 56 let zemřel v Moskvě bývalý náměstek ruského ministra obrany generálplukovník Jurij Sadovenko. Příčinou úmrtí byly podle ruských médií srdeční problémy.

„Embrya NATO“, která se objevují na východě, představují další nebezpečí pro Rusko a Sdružení národů jihovýchodní Asie jako celek, pohrozil během své návštěvy Vietnamu tajemník Rady bezpečnosti (SB) Ruské federace Sergej Šojgu. Kromě toho s vietnamskými představiteli jednal o prohloubení partnerství.

Ruská vláda by měla „okamžitě začít“ realizovat plán strukturálních změn v ekonomice, které umožní zrychlit její růst alespoň na úroveň světového průměru. Na zasedání rady pro strategický rozvoj a nár…

Bývalý velitel ruských pozemních sil Vladimir Valentinovič Čirkin v televizním rozhovoru veřejně přiznal fiasko původní strategie Kremlu při invazi na Ukrajinu.

Investigativní server Proekt odhalil nepotismus v ruské vládnoucí elitě.

Ruské tajné služby údajně zabránily bombovému útoku na bývalého ministra obrany a současného tajemníka Rady bezpečnosti Sergeje Šojgua. Rusko z přípravy atentátu obviňuje ukrajinské tajné služby, útočníky měly platit drogami. Kyjev se k obvinění nevyjádřil.

Bývalý ministr obrany Ruské federace, nyní tajemník ruské Bezpečnostní rady, Sergej Šojgu unikl pokusu o atentát, informovala ruská média. Tajná služba FSB oznámila zadržení trojice podezřelých osob -…

Vyšetřovací výbor Ruska obvinil prokurátora a osm členů Mezinárodního trestního soudu (ICC) z nezákonného pronásledování ruských občanů. Vydali totiž zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Zároveň se šéfem Kremlu ICC vydal zatykač také na Mariju Lvovovou-Bělovovou, ruskou prezidentskou zmocněnkyni pro práva dětí.

Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o obnovení jaderných testů ovlivňují strategickou stabilitu a nebylo by dobré, aby se zhoršovala, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady, exministr obrany Sergej Šojgu. „Nicméně ruská testovací místa jsou plně připravena k použití,“ poznamenal.

Energetickou infrastrukturu včetně rafinerií a další kriticky důležité objekty v Rusku budou chránit příslušníci záloh, které se chystá povolávat tamní ministerstvo obrany. První jednotka má podle listu Kommersant vzniknout v Leningradské oblasti. Obě komory ruského parlamentu ve středu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. Chybí už jen podpis prezidenta Vladimira Putina.

Obejít mobilizaci a posílit personální stavy ruské armády až o dva miliony mužů může umožnit nový zákon, jehož návrh již schválila ruská vláda. Jedná se vesměs o osoby které se zapsaly jako rezervisté…

Ruský prezident Vladimir Putin se podle expertů čím dál víc uzavírá do svého světa. Místa na vládních úřadech pak má obsazovat svými příbuznými. Naposledy tak dosadil na ministerstvo obrany dceru svého bratrance, jak informoval zahraniční list The Times.

Mnohé zmínky o působení tanku T-14 Armata se nikdy nepodařilo potvrdit. Ředitel ruské zbrojovky je navíc o dva roky později vyvrátil s tím, že ho nasadit nedává smysl.

Bývalého vojáka Jerzyho Tyce v Polsku dlouhodobě označovali za „zrádce“. Téměř deset let žil v Bělorusku a Rusku, kde pravidelně vystupoval v ruských státem řízených médiích.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

V Rusku došlo v poslední době k podezřelým úmrtím podnikatelů, úředníků a členů elity. Objevují se tak spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin provádí čistku ve své administrativě a zároveň se ukazuje, že loajalita už k přežití nestačí. Velkou roli v Putinově systému hraje strach. Nikdo totiž neví, kdo bude další na řadě. Dění shrnuje analýza webu Foreign Affairs.

Ruský prezident Vladimir Putin si nikdy nebere dovolenou, každý den sportuje, spí jen pár hodin denně a vždy je plně koncentrován. Tvrdí to alespoň mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který podle svých slov sám nechápe, jak to jeho šéf dělá. Putin shodou okolností nedávno svého mluvčího v nadsázce plísnil, že je příliš líný.

Ruský generál Valerij Gerasimov je od listopadu 2012 náčelníkem generálního štábu ruské armády a prvním náměstkem ministra obrany.

Náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Valerij Gerasimov prohlásil, že ruské síly se chystají i nadále vést útočné operace proti Ukrajině. V sobotu to řekl na tiskové konferenci a c…

Oficiální data ukazují, že jen v prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostl počet korupčních trestných činů meziročně o 24 procent. Lze rovněž vyčíst, že zatímco drobné úplatkářství mírně pokleslo, prudce přibylo velkých kauz.

Prezident Vladimir Putin má po ruce hned několik poradců. Jak se ale ukazuje, ani to mu nestačí. Ruský vůdce má mít totiž blízký vztah k mystice, a tak si prý jezdí pro rady k šamanům. Jednoho takového měl navštívit při své loňské cestě do Mongolska, kde se měl s místními šamany radit nejen o možném použití jaderných zbraní, píše list The Express US.

Úřady v Bělgorodu potvrdily, že při aktivitách v dětském táboře „Armata“ byly používány světelné a zvukové granáty. Zprávu přinesl ruský web Doxa. Podle ministryně mládeže Taťány Kirejevové se v progr…

Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešel se svým „nejvyšším vedením“ k poradě o průběhu jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S ním se má setkat v pátek na americké Aljašce. Amer…