Simon Clarke

Kanaďané poslední měsíce nakupují jako by jim šlo o život. Místo amerických produktů hážou do košíků vše, co ozdobila národní vlajka. Důvod? Donald Trump a jeho cla. Jenže boom „vlastního“ zboží odhalil nečekaný problém: desítky výrobků lžou o svém původu. A úřady mají plné ruce práce.

Automobilky Ford nebo Kia kritizovaly rozhodnutí britského premiéra Rishiho Sunaka odložit zákaz prodeje aut se spalovacími motory o pět let. Jeho nový klimatický plán kritizuje i opozice. Sunak ho ale brání.

Designová lahev nebo nádoba na vodu nechybí u žáků na lavici, u sportovců ve fitku nebo na pracovním stole v práci.

Liz Trussová, která loni v říjnu odstoupila z funkce britské premiérky po pouhých 45 dnech, v prvním obsáhlém vyjádření po odchodu z Downing Street uvedla, že nikdy nedostala „reálnou šanci“ realizovat svůj program.

Panel 12 nezávislých expertů zveřejnil analýzu nevysvětlených úhynů tisíců korýšů u severoanglických břehů v letech 2021 a 2022, jejich zpráva však nepřináší jasnou odpověď na otázku, co bylo jejich příčinou. Jako nejpravděpodobnější možnost vědci označují novou chorobu či parazita. Za "velmi nepravděpodobnou" příčinu pak považují znečištění moře průmyslovou chemikálií pyridin. Právě tuto možnost přitom zmiňovali místní rybáři. Britská vláda zase poukazovala na to, že by za úhyn korýšů mohly být zodpovědné "škodlivé mořské řasy", což je podle vědců rovněž "nepravděpodobné".

Infekci, kterou způsobuje streptokok A, podlehlo ve Velké Británii už devět dětí. Posledním je pětiletá dívenka, která se léčila v nemocnici v Belfastu. Úřady i odborníci se ale obávají, že počet obětí může nadále stoupat.

Britové se obávají zákeřného bacilu, který si vyžádal během posledních týdnů život nejméně sedmi dětí. Úřady vydaly varování, aby rodiče věnovali zvýšenou pozornost příznakům případné infekce, kterou způsobuje streptokok A.

Britský král Karel III. na přání premiérky Liz Trussové zrušil cestu do egyptského Šarm aš-Šajchu, kde se od 6. do 18. listopadu koná klimatická konference COP27. Karel III., proslulý svým zájmem o klimatické otázky, na mezinárodním sjezdu chtěl pronést projev. Své plány ale změnil po soukromé audienci Trussové v Buckinghamském paláci, napsal list The Times. Neúčast britského panovníka na klimatické konferenci potvrdil i Buckinghamský palác, uvedla BBC.

Britský král Karel III. na přání premiérky Liz Trussové zrušil cestu do egyptského Šarm aš-Šajchu, kde se od 6. do 18. listopadu koná klimatická konference COP27. Karel III., proslulý svým zájmem o klimatické otázky, chtěl na mezinárodním sjezdu pronést projev. Své plány ale změnil po soukromé audienci Trussové, napsal list The Times. Neúčast britského panovníka na klimatické konferenci potvrdil i Buckinghamský palác, uvedla BBC.

„Budu řešit energetickou krizi. Vypořádám se s účty lidí za energii, ale také se vypořádám s dlouhodobými problémy, které ohledně dodávek energie máme,“ slíbila ve svém vítězném projevu nastávající britská premiérka Liz Trussová.

Chris Froome se na letošní Tour de France představil zřejmě v nejlepší formě od svého zranění v roce 2019. V etapě číslo dvanáct na Alpe d'Huez dokonce čtyřnásobný držitel žlutého dresu dokázal dojet třetí a čtyři etapy před koncem závodu držel průběžné šestadvacáté místo. Až do Paříže se ale nepodívá. Froome se zařadil mezi ty závodníky, kteří museli odstoupit kvůli nákaze koronavirem.

Hned dva jezdci, kteří se letos radovali z etapového vítězství, musí před 15. etapou opustit závodní pole Tour de France. Kvůli onemocnění covid končí Magnus Cort Nielsen a Simon Clarke.

Cyklisté Magnus Cort Nielsen a Simon Clarke, kvůli covidu odstoupili před dnešní 15. etapou z Tour de France. Oba na letošním ročníku ovládli po jedné etapě.

Přepsal dějiny Tour de France. A jistý podíl na historickém zápisu byl i z Ćeska. Když Simon Clarke senzačně vyhrál 5. etapu Staré dámy, tak jásal celý tým Israel Premier Tech. A s ním i Tomáš Rak. Český masér ve službách formace World Tour, který pečuje o tělo šestatřicetiletého cyklisty z Austrálie.

Pro italského cyklistu Daniela Osse po srážce s divákem ve středeční páté etapě předčasně skončila Tour de France. Podle prohlášení stáje TotalEnergies si pětatřicetiletý jezdec zlomil krční obratel. Obávanou etapu nakonec vyhrál Australan Simon Clarke.

Obávanou pátou etapu Tour de France s úseky na kostkách vyhrál Australan Simon Clarke. Žlutý dres lídra uhájil belgický cyklista Wout van Aert, jenž dorazil do Arenbergu ve skupině se ztrátou 64 sekund. Z hlavních favoritů zvládl nejlépe hektický den obhájce prvenství Tadej Pogačar, odstup na Van Aerta stáhl na 19 sekund.

Obávanou pátou etapu Tour de France s úseky na kostkách vyhrál Australan Simon Clarke, žlutý dres lídra uhájil belgický cyklista Wout van Aert.

Na Tour de France čekala na závodníky pátá etapa, ze které měli všichni jezdci už od začátku respekt. Obsahovala totiž hned jedenáct úseků na kostkách. Na nich se velmi dařilo Tadeji Pogačarovi, který z favoritů na celkové prvenství zajel nejlépe. Etapu nakonec ovládl Simon Clarke a žlutý dres udržel Wout van Aert.

Víra a tvrdá práce, pak je možné všechno. Tímhle heslem se ve své kariéře řídí Chris Froome a je vidět, že znovu zafungovalo. Tři roky po jeho šílené havárii, kdy si zlomil snad všechny kosti v těle, má čtyřnásobný šampion konečně výkonnost, aby jel na Tour. Připojí se k Michaelu Woodsovi a Jakobu Fuglsangovi, budou spolu bojovat o etapy.

Británie se připravuje na cestovní chaos kvůli největší stávce železničářů za několik desítek let.

I pouhé obyčejné nachlazení by mohlo přispět k imunitní ochraně proti covidu. Tvrdí to studie publikovaná ve vědeckém časopisu Nature Communications. Podle ní jsou lidé, kteří si v blízké minulosti prošli nějakou formou nachlazení, lépe chráněni před nákazou koronavirem.

Výzkumníci naznačují, že přirozená obrana proti nachlazení by mohla poskytnout určitou ochranu i proti covidu.

Přední imunolog a britský vládní poradce John Bell si myslí, že vysoká úmrtnost na covid je již minulostí. „Omikron není stejnou nemocí, jakou jsme pozorovali před rokem,“ podotkl s odkazem na varianty delta či alfa. Jeho nadšení však nesdílí mnozí vědci, kteří britskou vládu kritizují za to, že před vánočními svátky nepřijala přísnější opatření.

Boj proti onemocnění COVID-19 by mohl brzy dostat novou podobu. Slibné výsledku ukazuje testování léku molnupiravir. Ten snižuje o 50 procent riziko hospitalizace a úmrtí na COVID-19.

V Irsku se pouze jeden člověk z tisíce nakazil koronavirem venku. Vědci ale upozorňují, že hromadné akce jako koncerty jsou rizikové.

Finští vědci tvrdí, že objevili novou variantu koronaviru, která „sdílí mutace s jihoafrickou a kentskou (tj. britskou) variantou“. Dosud se tato nová forma koronaviru, označovaná zkratkou, potvrdila jen u jediného pacienta. Experti si však nejsou jisti, zda ve skutečnosti není Fin-796H rozšířen více.

Takzvaná britská mutace koronaviru, nesoucí označení VUI-202012/01 nebo také B.1.1.7, začíná čím dál více promlouvat i do vývoje epidemie v České republice. Podle odborníků je velmi nakažlivá, na přenos stačí i poměrně krátký kontakt. Větší riziko než klasická varianta představuje také pro mladší ročníky nebo těhotné.

Britská vláda je terčem posměchu kvůli novému pravidlu, které z důvodu šíření koronaviru zakazuje shromažďování osob ve vnitřních prostorech.

Britská vláda se stala terčem vtipů kvůli novému pravidlu, které z důvodu šíření koronaviru zakazuje shromažďování dvou a více osob ve vnitřních prostorech a jemuž média okamžitě začala přezdívat "zákaz sexu". Zřejmě nezamýšleným důsledkem nařízení totiž je i to, že jsou nyní nelegální také milenecké schůzky párů, které společně nežijí v jedné domácnosti. Kvůli vysvětlování nového pravidla se dnes do prekérní situace dostal vládní náměstek Simon Clarke, napsala agentura Reuters.

Překvapivě protichůdné názory mají britští vědci na nošení roušek či jiné ochrany dýchacích cest. Diskuzi vyvolala zpráva od multidisciplinární skupiny DELVE sestavené Královskou společností za účelem vyhodnocování dat během pandemie nového koronaviru.

Karantény mohou být účinným opatřením proti šíření nového typu koronaviru, pokud se omezením cestování, zákazy veřejných akcí a uzavírkami škol budou lidé zodpovědně řídit. Podle zpravodajského serveru CNN se na tom shoduje řada expertů. Otázkou je, jak rozsáhlá opatření mají v současné době vlády jednotlivých zemí přijímat. Podobně se na facebooku vyjadřuje i český vědec Jan Kulveit, který považuje za mylná tvrzení, že vyhlášení karantény je ze strany politiků pouze populistické gesto.