Šimon Pánek

Nastupuje vláda s programem vcelku jistě nejnebezpečnějším pro demokracii od sametové revoluce. Česko to ale zvládne. Nejen díky tomu, že máme silnou občanskou společnost, ale i proto, že se může opřít o Evropskou unii.

Průvodce pro ty, kteří v neziskovkách mají zmatek a také pro ty, co používají nálepky.

Vzpomínky na mládí, které jsme prožívali plni nadšených emocí, které dnešní mládež nezná. A je to škoda.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se chce důsledněji zaměřit na neziskový sektor. Plánuje zřídit registr dotací, označit zahraniční financování, odpolitizovat školství a zaměřit se chce i na „zelené“ neziskovky. Koho by se to týkalo konkrétně? Tyto kroky mohou mířit na jednu z největších českých neziskovek Člověk v tísni, politici vznikající vlády ale zmiňují i další. Zároveň si ale vykládají různě, co to „politická neziskovka“ vlastně je.

Hudbu, občanský dialog a hodnoty svobody a demokracie propojil večerní Koncert pro budoucnost, který ozvučil Václavské náměstí. Pojistky demokracie a občanskou společnost přišly podpořit masy lidí.

Praha - Na Koncertu pro budoucnost, který se dnes konal ve spodní části Václavského náměstí, zazněla kritika ruského a amerického prezidenta Vladimira Putina a Donalda Trumpa i vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Účastníci akce podpořili ve svých projevech Ukrajinu napadenou Ruskem i občanskou společnost. Koncert, který podle pořadatelů z občanského sdružení Nerudný fest propojuje hudbu, občanský dialog a hodnoty svobody a demokracie, sledovaly i v sychravém a deštivém počasí tisíce lidí.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Letošní udělování státních vyznamenání na Pražském hradě se neslo v mimořádně důstojné a přitom vřelé atmosféře.

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.

Neziskové organizace podle Šimona Pánka šetří státu miliardy. Varuje, že jejich omezení by sociální služby prodražilo, a popisuje i aktuální pomoc na Ukrajině.

Politické neziskovky. Už před volbami bylo jasné, že si na ně nastupující elita hodlá posvítit. Tak na co se můžeme těšit? A o kom je vlastně řeč?

Vraťte se s námi na 8. ročník konference S asistenty k lepší škole 2025. Podívejte se na záznamy dopoledních příspěvků této konference.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů oznámila, že chce zřídit veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace. Ty, které „blokují rozvoj a investice“, mají o veřejné prostředky přijít a peníze se mají přesunout do „reálných adaptačních opatření v krajině“. Podle programového prohlášení nesměj

ANO, SPD a Motoristé chtějí podle programového prohlášení registr dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. Organizace by také měly označovat financování z ciziny.

Prezident Petr Pavel propůjčil Šimonu Pánkovi Řád T. G. Masaryka za mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a ochranu lidských práv.

Řád bílého lva předal prezident Petr Pavel vybraným osobnostem, mezi které patřili herec Zdeněk Svěrák (89), herečka Aňa Geislerová (49) nebo in memoriam šéfka SÚJB Dana Drábová. Řád T. G. Masaryka propůjčil prezident řediteli Člověka v tísni Šimonovi Pánkovi. Celkem prezident Pavel předal ocenění 48 osobnostem.

Rozdělit jednou ročně státní vyznamenání není z prezidentských pravomocí ta ústavně nejodpovědnější. Jak se jí hlava státu zhostí, však veřejnost vnímá citlivě a kriticky. Se zvláštním zřetelem, zda prezident nerozšiřuje národní panteon o své podporovatele a známé. Na letošním seznamu nechybějí jména, která bychom stěží našli mezi oceněnými za působení předchůdců Petra Pavla. Představa Šimona Pánka přebírajícího medaili z rukou Václava Klause nebo Tomáše Pojara oceněného Milošem Zemanem je úsměvná. Ani národem milovaný Zdeněk Svěrák nebýval častován poctami vzdor zásluhám i věku.

„Dokázali sloužit něčemu vyššímu, než sami sobě“, uvedl prezident Petr Pavel, který v úterý 28. října při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě uděloval nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Obdrželi ho například herec a scenárista Zdeněk Svěrák, tenistka Martina Navrátilová či in memoriam šéfka jaderného dozoru Dana Drábová.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva dnes prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Blokování pomoci v Pásmu Gazy je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu, řekl v pořadu 90’ ČT24 s moderátorem Jakubem Musilem ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že jde o velkou humanitární krizi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) míní, že pomoc by měla proudit potřebným a neměla by být rozkrádána Hamásem. Zopakoval, že Česko ctí humanitární právo. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland prohlásil, že strategie Izraele byla chybná.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Rodina, přátelé i veřejnost se ve čtvrtek rozloučili s Jaromírem Štětinou, novinářem, politikem a spoluzakladatelem humanitární organizace Člověk v tísni. Štětinovi bylo 82 let.

Praha - S novinářem, politikem a spoluzakladatelem humanitární organizace Člověk v tísni Jaromírem Štětinou se dnes v Praze rozloučili blízcí, politici i novináři. Řečníci v projevech vyzdvihli jeho pracovitost, cílevědomost, poctivost, schopnost vize i instinkt bojovat proti nespravedlnosti. Štětina zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce minulý týden ve čtvrtek ve věku 82 let.

Ve věku 82 let zemřel bývalý novinář a politik Jaromír Štětina. Jeho úmrtí pro TN.cz potvrdil ředitel neziskové organizace Člověk v tísni a Štětinův blízký spolupracovník Šimon Pánek.

Podle Šimona Pánka je forma, kterou ke škrtům Trumpovy administrativy ve financování neziskového sektoru dochází, velmi hrubá.

Jsem v šoku. Co se stalo Igoru Chaunovi? Studentský vůdce ze 17. listopadu je pevně na straně antisystémových stran, nesnáší vládu a Zelenského. Proč?

Celorepubliková událost Společně za Ukrajinu se bude konat v neděli 23. února, den před třetím výročím napadení Ukrajiny Ruskem. Hlavní program chystá Praha, kde kromě shromáždění proběhne i průvod. V Brně zase bude součástí panelová výstava.

S okamžitou platností musel Martin Rozumek, ředitel české Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), v pondělí zastavit veškerou pomoc ukrajinským utečencům, kterou v rámci jeho organizace financovaly peníze od americké vlády.

Zveme českou veřejnost 23. února 2025 v 15:00 na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí v Praze k 3. výročí ruské války proti Ukrajině.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se nadále zhoršuje. Pomáhají tam proto i české neziskové organizace. Například Člověk v tísni spolupracuje s organizací War Child, která poskytuje první psychologickou pomoc dětem a jejich rodinám. Ta je v některých ohledech snazší než materiální, protože stačí lidé a ne tisíce tun potravin, řekl v Devadesátce ČT24 ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle spolupracovníka Lékařů bez hranic Stanislava Havlíčka, který v Gaze také pomáhal, se humanitární pracovníci vystavují neustálému riziku. Od začátku konfliktu jich bylo v Pásmu zabito na tři sta.

V našem seriálu Osobnosti Člověka v tísni představujeme Šimona Pánka, našeho současného ředitele a jednoho z původních zakladatelů.

Měsíc uplynul jako voda, rok se s rokem sešel a na vás tak čeká zbrusu nové číslo měsíčníku FORUM 24+. Ani v novém roce tak na vás nezapomínáme a přinášíme vám přehled toho nejdůležitějšího,…

PF 2025: Přejeme vám všechno nejlepší do nového roku a přinášíme vám novoroční přání našeho ředitele Šimona Pánka.

Síkela lidi z praxe přesvědčil svým vystoupením v Evropském parlamentu, na které se důkladně připravil, říká v podcastu Veronika Zdrálková Grossová.

11. prosince předal velvyslanec USA Bijan Sabet Cenu lidských práv Alice Garrigue Masarykové zakladatelce a ředitelce nevládní organizace Romodrom Marii Gailové za její celoživotní odhodlání chránit romskou komunitu. Marie Gailová se tak připojila k plejádě oceněných osobností, kterými byli například Anna Šabatová, Šimon Pánek, Magda Faltová, Čeněk Růžička či Klára Kalibová.

Obdarovat své blízké a zároveň pomoci těm, kteří to potřebují – to mohou lidé udělat prostřednictvím našeho charitativního e-shopu Skutečný dárek. Za 15 let v něm Češi a Češky utratili přes 243 milionů korun.

Obdarovat své blízké a zároveň pomoci těm, kteří to potřebují – to mohou lidé udělat prostřednictvím našeho charitativního e-shopu Skutečný dárek.

Podcast Mimo zorné pole je naším hlavním podcastem. Moderuje ho Kristina Nováková a každých čtrnáct dní si zve do studia hosty z řad našich kolegů a kolegyň.

Index odpovědného úvěrování je srovnávací analýza půjček, kterou zveřejňujeme dvakrát ročně. Hodnotíme v ní nezajištěné spotřebitelské úvěry a mikropůjčky.

Vláda dnes hlasuje o tom, jak budou veřejná média vypadat v budoucnu. Podle celorepublikových institucí, jakými jsou Člověk v tísni, Národní divadlo či Česká filharmonie, je svoboda médií v ohrožení. Vyzývají tak veřejnost k akci.

Více než šedesát českých institucí a organizací včetně České filharmonie, Národního divadla, Člověka v tísni nebo firmy Liftago vyzvalo předsedy vládních stran k zajištění nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby. Veřejnost se může připojit na webu Podpoř podpisem. „Jsme přesvědčeni, že oslabením médií veřejné služby je přímo ohrožena pluralitní společnost a demokratické základy našeho státu.

Na Národní třídě se sešli také Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a Šimon Pánek z Člověka v tísni. Jak je fakulta spojená se 17. listopadem 1989 a jak rozhýbala vývoj listopadových událostí? A jak na svobodu pohlíží studenti dnes? Jak se organizace Člověk v tísni zasazuje o to, aby lidé porozuměli válečným konfliktům? Ptá se Lucie Výborná.

Organizace protestů závisela v roce 1989 na ústní domluvě. Seznam Zprávy za pomoci odborníků na nová média i účastníků listopadových událostí vypracovaly hypotetický scénář, jak by se revoluce mohla odehrát v éře sociálních sítí.

Ačkoliv byl listopadový převrat hnán touhou po ideálech svobody a vidinou konce lhaní a strachu, lidé ruku v ruce s tím chtěli i možnost koupit si lepší televizi nebo oblečení. „To ovšem ideály nijak nedegraduje,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Novinky tehdejší studentský vůdce Šimon Pánek, který posléze založil světově uznávanou humanitární organizaci Člověk v tísni. Dnes se podle něj musí postkomunistické státy vypořádat s rostoucím populismem a napětím.

Slavnostní zahájení Měsíce Příběhů bezpráví nabídlo v pondělí v pražské Lucerně nečekaně pozitivní rozuzlení dvou dramatických životních osudů. Dva dříve ocenění zahraniční laureáti Ceny Příběhů bezpráví, kteří byli vězněni v Rusku, se letos krátce po sobe ocitli na svobodě. Jeden z nich přijel do Prahy osobně poděkovat za podporu. Ještě před pár měsíci vypadala situace krymského Tatara Narimana Dželala bezvýchodně.

Romana Kubecová s hosty otevírá témata jako domácí násilí, zanedbání péče či zneužívání v rodině. Za svou práci získala cenu Gratias Tibi.

Šéf organizace Člověk v tísni mluví o "apokalyptických" svědectvích z Gazy. "Míra destrukce je strašlivá," říká Šimon Pánek.

Praha - Zlepšování podmínek v zahraničí je ze strany Česka nejen projevem dobré vůle, ale také investicí do vlastní bezpečnosti a prosperity. Na zahájení dnešního Národního rozvojového dne to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Také podle prezidenta Petra Pavla, který se akce zúčastnil, by Česko mělo převzít svůj díl odpovědnosti jak z dobré vůle, tak v zájmu zachování vlastní bezpečnosti před krizemi, které mají potenciál překonávat hranice a ovlivnit bezpečnost a prosperitu ČR.

Šimon Pánek, výkonný ředitel společnosti Člověk v tísni, v podcastu Boomer Talk mluvil s Milošem Pokorným o začátcích humanitární organizace, o sametové revoluci a Václavu Havlovi, ale i o oblíbených filmech a hudbě.

O tom, kolik peněz Češi vybrali na Ukrajinu, co se za to povedlo v zemi napadené Putinovým agresivním Ruskem zrealizovat, ale i o tom, jak vypadá současná situace ve světě a proč je pořád naléhavější…