Summit

Evropská komise schválila Česku revidovaný Národní plán obnovy, země tak získá dodatečných 2,2 miliardy eur, tedy zhruba 53,6 miliardy korun. Peníze poslouží pro financování čisté energetiky a transformace průmyslu, řekla v Praze po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. „Je třeba příležitosti využít,“ uvedl premiér na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Rusko - Severokorejský vůdce Kim Čong-un údajně zahájil cestu do Vladivostoku na summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Obrněný vlak, který Kim používá při zahraničních návštěvách, zřejmě vyjel z Pchjongjangu, informovala jihokorejská média s odvoláním na vládního úředníka.

Brazilský prezident Lula da Silva nejdřív slíbil garantovat, že ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho zemi nezatknou. Pak ale otočil a připustil, že o tom nemůže rozhodnout on.

Quo vadis, Lula? Latinská fráze vystihuje pocity západních pozorovatelů při pohledu na jeho vystupování. Lulových osm měsíců ve funkci se nese v duchu minimálně rétorické revolty vůči těm, pro které jeho výhra v loňských volbách představovala naději.

Indie dala na víkendovém summitu G20 jasně najevo, že chce nově používat název „Bhárat“ oproštěný od koloniální zátěže. Nedávno navíc zaujala i úspěšnou misí na Měsíc. „Snaží se zařadit mezi velmoci,“ říká indolog Jiří Krejčík.

Lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 se shodli, že do tohoto bloku přizvou Africkou unii. Na úvod summitu G20 v Dillí to oznámil indický premiér Naréndra Módí. G20 sdružuje především jednotlivé státy. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím Evropská unie.

Více než stovka tibetských uprchlíků uspořádala v pátek protest v Dillí. Požadovali, aby se čínská okupace jejich země dostala na program jednání dvoudenního summitu skupiny G20, který se v indické metropoli koná tento víkend.

Šéf Evropské rady Charles Michel dnes před začátkem víkendového summitu velkých ekonomik v Dillí potvrdil podporu Ukrajině čelící více než půldruhého roku ruské agresi a řekl, že Rusko musí zastavit útoky na ukrajinská města. Michel zároveň podle agentury Reuters připustil, že je těžké předvídat, zda v sobotu začínající vrcholná schůzka zástupců skupiny G20 dospěje ke shodě na společném prohlášení.

Manželka českého prezidenta Eva Pavlová přicestovala do Kyjeva na summit prvních dam, pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, uvedl zpravodaj Českého rozhlasu na sociální síti X, dříve Twitter, kde zveřejnil také záběry z příjezdu.

Brífink Petra Jedličky pravidelně představuje to nejdůležitější dění, které by vám v nadcházejícím týdnu nemělo uniknout. Co čekat a na co se zaměřit tentokrát?

Čína neposkytla žádné oficiální vyjádření, kdo bude v čínské delegaci na summitu ekonomicky nejsilnějších zemí světa G20. Uvede to, až to uzná za vhodné, ale je stále pravděpodobnější, že čínský prezident Si Ťin-pching do Dillí nedorazí. Podle listu Hindustan Times to souvisí s tím, že čínsko-indické vztahy jsou nejhorší za posledních 60 let .

Zatímco pro velkou část světa jsou už samozřejmostí denní předpovědi počasí, většina z 1,3 miliardy obyvatel Afriky neví, zda má čekat sucha, či záplavy. Pro velkou část obyvatel tohoto kontinentu jsou přitom tyto informace mnohem důležitější než pro mnohé Evropany, kteří se podle nich rozhodují, zda si vezmou do práce deštník.

Skupina zemí BRICS nedávno sešla v Johannesburgu, zdůrazňujíc své postoje k západnímu světovému řádu a přijetí nových členů do svého středu.

Německo se ocitlo pod lupou odborníků kvůli nedostatečným výdajům na obranu ve prospěch NATO. Zatímco politici SPD zdůrazňují plnění 2% cíle, odborníci varují před značným finančním deficitem. Navzdory zřízení speciálního fondu na obranné účely stále vzniká propast mezi slibem a realitou.

Členské země skupiny rozvíjejících se zemí BRICS se na summitu v Johannesburgu dohodly na přijetí dalších členů. Mezi zeměmi, které by se měly stát členy, jsou i ropné mocnosti Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Skupina BRICS je považována za protiváhu skupiny vyspělých ekonomik G7.

Vedoucí představitelé skupiny rozvojových zemí BRICS pozvali Saúdskou Arábii, Írán, Etiopii, Egypt, Argentinu a Spojené arabské emiráty, aby se připojily k tomuto bloku, který se zavázal podporovat "globální Jih".

Blok mocností globálního jihu se rozšíří. V první fázi pětičlenná skupina BRICS pozvala dalších šest států, další chce přizvat až později.

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou šest států včetně Íránu a Saúdské Arábie, aby se k 1. lednu 2024 staly novými členy bloku. Pozvánku dále dostanou také Argentina, Egypt, Etiopie a Spojené arabské emiráty, oznámil dnes prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa, který je hostitelem summitu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv uskupení, které se zavázalo, že bude hájit zájmy "globálního Jihu".

Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.

Čína by ráda přijala do uskupení BRICS další státy a rozšířila svůj vliv na úkor USA. Rusko souhlasí. Problém je, že Brazílie a Indie o soupeření s Američany nestojí. Kam bude BRICS směřovat, naznačí jihoafrický summit.

Smyslem bloku rozvíjejících se zemí, označovaného jako BRICS, není soutěž s ostatními skupinami států, třeba s uskupením vyspělých ekonomik G7, ani s USA, řekl v úterý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Na summitu skupiny v jihoafrickém Johannesburgu poznamenal, že úkolem BRICS je „organizovat“ takzvaný globální Jih.

V jihoafrickém Johannesburgu v úterý začíná třídenní summit hospodářského uskupení BRICS, jehož členy jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR. Zástupci pětice zemí, které představují zhruba 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky, budou mimo jiné jednat o možném rozšíření bloku. Zájem o členství má podle agentur až 40 zemí, z nichž polovina podala oficiální přihlášku.

Jihoafrická republika - Lídři bloku BRICS, který tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, se sejdou na třídenním setkání v johannesburské finanční čtvrti Sandton. Hlavním tématem bude začlenění nových zemí, zejména Saúdské Arábie, přičemž už více než 20 zemí oficiálně požádalo o vstup do BRICS.

Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea hodlají nastoupit na novou cestu společného partnerství, která neskončí dnešním summitem. Prezident Joe Biden, premiér Fumio Kišida a prezident Jun Sok-jol dnes v americkém prezidentském sídle Camp David oznámili, že jejich země budou hlouběji spolupracovat na poli bezpečnosti, obchodu i technologií. Jun uvedl, že jde o "institucionalizované partnerství", lídři třech zemí by se od nynějška měli scházet každoročně a členové jejich vlád a bezpečnostní poradci ještě častěji.

USA - Spojené státy slíbily, že zahájí "novou éru" ve vztazích se svými nejdůležitějšími spojenci v Asii, protože region se potýká s hrozbou, kterou představuje stále asertivnější Čína a Severní Korea s jadernými zbraněmi.

O víkendu se konala v saúdskoarabské Džiddě opakovaně probíraná schůzka čtyřiceti zemí, které se věnovaly ukrajinskému desetibodovému plánu na ukončení války. Jestli splnila očekávání a co přinesla, probíral redaktor novinek Alex Švamberk s náměstkem ministra zahraničí Janem Marianem, který se jí zúčastnil. Marian zmínil, že vzpoura majitele wagnerovců Jevgenije Prigožina ukázala úpadek Ruska, kterého si museli všimnout i podporovatelé Moskvy v Africe.

Osm latinskoamerických států se dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Konkrétní datum, kdy by těžba měla skončit, ale společné prohlášení těchto zemí neobsahuje. To kritizují ekologové.

Latinskoamerické státy, které se v brazilském Belému účastní amazonského summitu, vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, informovala agentura Reuters.

Saúdská Arábie na jednání čtyř desítek zemí v Džiddě představila svůj plán na nastolení míru ve válce na Ukrajině. Rusko odmítá jednání a spoléhá na ekonomickou závislost zemí jihu.

V Saúdské Arábii proběhlo setkání zástupců přibližně 40 zemí z celého světa, cílem bylo jednání o principech ukončení války na Ukrajině. Důležitými účastníky byli zástupci Číny, Indie a Brazílie. Rusko pozváno nebylo.

Česko bude na mírovém summitu o Ukrajině v Saúdské Arábii zastupovat náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Na summitu budou v Džiddě na začátku srpna jednat zástupci Ukrajiny, západních a rozvojových zemí. Zatím není jasné, zda se zástupci zemí zúčastní fyzicky, nebo on-line.

Kdo se za českou stranu summitu o Ukrajině v Saudské Arábii zúčastní, zatím není jisté. V neděli to uvedl mluvčí MZV Daniel Drake.

Tlaky na uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou v poslední době sílí. Ruský prezident Vladimir Putin to ale v současné době považuje za nereálné. Jednání o příměří na Ukrajině, kterou Rusko v loňském roce napadlo, nicméně nevylučuje. Nejvyšší představitel Kremlu to prohlásil během víkendu na tiskové konferenci po setkání s africkými státy.

V Petrohradě v těchto dnech probíhá summit Rusko-Afrika. Kreml očekával návštěvu přibližně 43 nejvyšších představitelů afrických států, osobně se však summitu účastní jen 17 z nich. Ruská strana tvrdí, že Spojené státy a západní země vyvíjely na africké státy tlak s cílem odradit je od účasti.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že Moskva pečlivě zkoumá návrhy některých afrických lídrů na ukončení konfliktu na Ukrajině. "Respektujeme vaše iniciativy a pečlivě je zkoumáme," řekl Putin druhý den rusko-afrického summitu v Petrohradě.

Rusko pozorně studuje mírové iniciativy týkající se Ukrajiny, s nimiž přicházejí africké země, prohlásil dnes na končícím rusko-africkém summitu v Petrohradě ruský prezident Vladimir Putin. O jaké přesně iniciativy jde, nepřiblížil, všimly si agentury. Tvrdil ale, že Rusko, které před více než rokem Ukrajinu vojensky napadlo, ctí mezinárodní právo. Africkým státům podle Putina odepsalo Rusko dluh v celkové výši 23 miliard dolarů.

Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů (505 miliard korun), oznámil podle agentury TASS na rusko-africkém summitu ruský prezident Vladimir Putin. Moskva také alokuje 90 milionů dolarů (bezmála dvě miliardy korun) na rozvoj afrických zemí.

Rusko-africkému summitu v Petrohradu je přítomen také majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Potvrzuje to fotografie šéfa Ruského domu ve Středoafrické republice Dmitrije Sytého, na které Prigožin pózuje s jedním z vyslanců této země.

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu dnes začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států.

V Petrohradu se v těchto dnech setkávají lídři afrických států s představiteli Ruska a všichni chtějí ze summitu vytěžit co nejvíce. Moskva ukazuje, že není izolována a hledá spojence, druhý nejlidnatější kontinent chce hrát větší globální roli. Kreml sice dokáže slíbit skoro všechno, avšak méně už následně splnit. I sliby ale mohou Afričané použít k tlaku na Západ. The post Summit Rusko-Afrika: Obilné eso v Putinově rukávu, sliby chyby i správná verze příběhu appeared first on VOXPOT

Moskva obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS.

Ruský prezident Vladimir Putin se příští měsíc nezúčastní summitu zemí BRICS v Jihoafrické republice, uvedlo ve středu vedení země a ukončilo tak měsíce spekulací, píše deník France24.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce příští měsíc v Jihoafrické republice zúčastnit ekonomického summitu členských zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), píše deník The New York Times. Africká země se ho zoufale snaží přesvědčit, aby se nezúčastnil a vyhnul se tak právním a diplomatickým důsledkům mezinárodního zatykače.

Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.

Spor o podobu společného prohlášení doprovází dnešní závěrečný den summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) v Bruselu. Prezidenti a premiéři šesti desítek zemí se druhý den baví o tom, jak posílit vzájemný obchod a investice, obě strany se však zatím neshodly na odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Evropské země se podle diplomatů pokouší přesvědčit zámořské partnery ke kritickému vyjádření, zástupci Venezuely, Nikaraguy či Kuby jsou však proti.

Udržet NATO jednotné vidí mnozí jako jedinou záruku, která ruského prezidenta odradí od rozšíření agrese dál do Evropy i mimo ni. Prezidentovi USA se to daří, Joe Biden mohl ze summitu ve Vilniusu odjíždět s dobrým pocitem.

Summit NATO, který se v úterý a dnes konal v litevské metropoli, ukázal, že aliance se s konečnou platností vrátila ke schématům studené války. Uvedlo to v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého Moskva výsledky jednání ve Vilniusu pečlivě posoudí.

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to dnes prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil sérii summitu NATO ve Vilniusu, kde odpoledne zasedne s aliančními lídry jako rovnocenný partner v rámci nové Rady NATO - Ukrajina. Médiím při příchodu řekl, že chce být „se všemi zajedno“ v otázce členství Ukrajiny v alianci. Spojenci v úterý členství znovu Kyjevu přislíbili, nevytyčili k tomu ale žádný časový rámec.

Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. V případě ukrajinského členství se shodují, že na takový krok je během pokračující ruské invaze brzy.

Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Ukrajina se po skončení války určitě stane členem NATO, jiný názor na nynějším summitu aliance nezazněl, řekl dnes na tiskové konferenci na závěr dvoudenního vrcholného jednání ve Vilniusu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Členské země NATO se už v úterý shodly, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu, formálně ji ale do svých řad pozvou až ve chvíli, kdy budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, které si sliboval.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese. Představitelé této skupiny to oznámili na summitu NATO ve Vilniusu, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámení označil za důležité vítězství pro bezpečnost Ukrajiny.

Petr Pavel je s výsledky dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu spokojen, naplnil jeho očekávání. I když může aliance někomu připadat těžkopádná, umí v případě potřeby přijímat rozhodnutí rychle a efektivně, řekl dnes český prezident novinářům v litevské metropoli. Lídři členských zemí NATO se mimo jiné dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství, jasně však očekávaný přístupový proces nevytyčili.

Británie poskytne Ukrajině balík pomoci v hodnotě 50 milionů liber (přes 1,4 miliardy korun) na opravu vybavení a zřízení vojenského rehabilitačního centra. Informovala o tom v noci na středu agentura Reuters.

Peking se ohradil proti obvinění Severoatlantické aliance, že Čína napadá její zájmy a bezpečnost, a postavil se proti jakémukoli pokusu NATO rozšířit jeho působnost v asijsko-tichomořském regionu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odkazem na prohlášení čínské diplomatické mise při Evropské unii.

Lídři členských zemí NATO se v první den summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu do aliance odstraněním Akčního plánu členství, kterým běžně žadatelé členství prochází. Ukrajinu ujistili, že její budoucnost je v alianci, avšak vstoupit bude moci až po válce, kterou rozpoutalo Rusko.