Superhrubá mzda

Experti nerozumějí, proč chce kabinet Petra Fialy škrtat ve školství, což je krok, který jde proti prioritám a slibům vládní koalice. Kvalitní vzdělání je základem budoucí prosperity, tvrdí například ekonom Daniel Münich. Škrty v této oblasti jsou velmi krátkozraké. Vládě by proto doporučoval konsolidovat finance návratem superhrubé mzdy.

Vládní pětikoalice měla zásadně snížit deficit rozpočtu tím, že by vrátila zdanění příjmů na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Právu to řekl hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Snížení sazby takto před dvěma lety prosadily ODS, ANO a SPD.

Místo 60 různých opatření ke konsolidačnímu balíčku stačí zavést pouze dvě. Státní kase by přihrála 200 miliard korun, uvedl bývalý prezident Miloš Zeman v pořadu Interview SPECIÁL na CNN Prima NEWS. Jedním z opatření by byl návrat superhrubé mzdy, kterou zrušily hlasy ODS, ANO a SPD. „Tím druhým je zrušení slevy na poplatníka,“ řekl moderátorce Terezii Tománkové. Uznal, že by za takové kroky sklidil bouřlivé reakce.

Lidovci chtějí být dobrými parťáky ve vládě, ale neplní svůj volební program. Kolegové úplně ztratili směr a vláda vymýšlí tisíce blbin, které stranu pohřbí, řekl na konto KDU-ČSL její bývalý předseda a nynější senátor Jiří Čunek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Většinu problémů okolo kontroverzního konsolidačního balíčku by podle něj vyřešil návrat superhrubé mzdy, její zrušení považuje za „past na ODS a pětikoalici“. Sám ale do fungování lidovců nechce příliš mluvit. „To nejlepší, co pro stranu může bývalý předseda udělat, je, aby umřel. Budou mu dávat kytky na hrob a říkat, jak byl báječný – zvlášť nyní, když už do ničeho nemluví,“ poznamenal Čunek.

Pokud by vláda skutečně uvažovala o znovuzavedení superhrubé mzdy, šlo by politicky o totální zradu voličů, shodli se oslovení experti. Reagují na slova vládního europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který v nedělní Partii PLUS prohlásil, že je potřeba kvůli výši schodku státního rozpočtu otevřít otázku opětovného zavedení této specifické daně. Podporu by však zřejmě nenašel ani u svých vládních kolegů.

Konsolidační balíček obsahuje jen kosmetické změny v rozpočtech, je potřeba tak otevřít otázku návratu superhrubé mzdy. V Partii PLUS to prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že její zrušení v minulém volebním období způsobilo zásadní výpadky v rozpočtech. Tento krok však narovnal poměry mezi zaměstnanci a podnikateli, obhajovala naopak poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková. Místo toho by rozpustila tři ministerstva.

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v neděli v Partii Terezie Tománkové na CCN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Naopak osočil předsedu opozičního ANO Andreje Babiše, že za inflaci může jeho bývalá rozhazovačná vláda. Ten však vinu rovněž odmítl, za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním…

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil dnes v Partii Terezie Tománkové na CCN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.

Vláda vlastně porušila všechno, co lidem slibovala. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Patrik Nacher (za ANO). Reagoval tak na obsah konsolidačního balíčku, pomocí něhož chce kabinet ozdravovat veřejné finance. Poslanec Josef Bernard (za STAN) ve studiu uvedl, že za největší „superhrubku“ považuje zrušení superhrubé mzdy. Na tomto kroku se koncem roku 2020 podíleli zákonodárci z hnutí ANO, ODS a SPD.

Ministerstvo financí představilo svůj úsporný balíček, který je veden snahou o maximální přehlednost, neboť známé rčení říká, že v jednoduchosti je síla. Snaha odstranit nejrůznější výjimky a zpřehlednit u čeho platí jaká sazba DPH je chvályhodná. Každý si pamatuje, jak se z čepovaného piva vypitého v hospodě platila desetiprocentní daň, zatímco u lahvového zkonzumovaného doma jednadvacetiprocentní.

Soubor nových daňových úprav a škrtů řeší chybějící peníze po zrušení superhrubé mzdy. Vládní představitelé se zaklínali odpovědností vůči dětem a vnukům. Reálně je však v navržených opatřeních ignorovali.

Vláda svůj úkol boje proti inflaci plní, jak tento týden dokázala, řekl předseda Petr Fiala při zahájení Ideové konference Občanské demokratické strany. Akce s názvem Projekt budoucnost probíhá v sobo…

[KOMENTÁŘ] Jedním z konsolidačních kroků, který vláda zvažuje, je i zvýšení nemocenského pojištění zaměstnanců. Nejde však o správný krok, jelikož nejvíce postihne nízkopříjmové. Na nízkopříjmové totiž nynější inflace dopadá nejtvrději a jsou to právě nízkopříjmoví, kteří buď vůbec, nebo jen málo profitovali ze zrušení superhrubé mzdy. Pokud chce vláda hojit rozpočty na zaměstnancích, měla by tak učinit spíše skrze daňovou progresi. Možností má přitom dle expertů hned několik.

Zrušení superhrubé mzdy proti inflaci nepomohlo, uznal v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News místopředseda Sněmovny za ODS Jan Skopeček. Zároveň ale zdůraznil, že na něm trvá. V roce 2020 pro návrh hlasovalo ANO, ODS a SPD.

Jiří Čunek (KDU-ČSL) je jedním z vládních senátorů, kteří se obrátili ve věci snížené valorizace důchodů k Ústavnímu soudu. Návrhy, které z vlády přicházejí, látají podle něj díru v rozpočtu, která vznikla zrušením superhrubé mzdy.

Kvůli daňovým změnám provedeným od roku 2020, tedy především kvůli zrušení superhrubé mzdy, ale i daně z nabytí nemovitostí nebo zavedení paušální daně pro vysokopříjmové podnikatele a živnostníky, přišel státní rozpočet až o 150 miliard korun. Částečně lze srazit jeho schodky na výdajové straně, ale bez daňové reformy to ani přesto nepůjde.

Svaz průmyslu a dopravy bude v půli května volit nové vedení. O post prezidenta – a tedy nejmocnějšího byznysového lobbisty v zemi – se ucházejí čtyři kandidáti. SZ Byznys je postupně představuje v profilových rozhovorech.

Ekonom Aleš Rod říká, že vláda Petra Fialy musí co nejrychleji najít shodu na úsporném balíčku. Vládní koalice podle něj potřebuje stihnout nepopulární opatření, než nastanou předvolební kampaně.

Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Máme jeden z nejméně progresivních daňových systémů, pojďme se bavit o tom, zda to nezměnit. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Petr Janský. Ve veřejném prostoru se také stále častěji mluví o možném návratu superhrubé mzdy. Podle ekonoma Pavla Peterky je taková věc na místě.

Jak naložit s daní z příjmu, je jedna z nejcitlivějších politických otázek. Navýšení této přímé daně je ve vztahu k občanům vysoce demotivující a jde proti principům „malého“ státu podporujícího zdravé podnikatelské prostředí. Vládní ODS, která dosud otázku zvyšování daně z příjmu odmítala, už se nyní vyjadřuje spíše vyhýbavě. Občanští demokraté přitom byli jedni z těch, kteří spolu s Andrejem Babišem v roce 2020 odhlasovali zrušení takzvané superhrubé mzdy, čímž lidem zůstalo v peněženkách…

Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.

Zrušení superhrubé mzdy rozvrátilo státní rozpočet. Myslí si to poslanec za hnutí STAN Josef Bernard, který tím zkritizoval hnutí ANO i současného koaličního partnera –⁠ ODS. Bernardův výrok vyvolal ostrou reakci poslance ANO Martina Kolovratníka, podle něhož bylo snižování daní zaměstnanců jednoznačně dobrým krokem. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se poslanci přeli i o současných koaličních návrzích na úspory.

Českým zaměstnancům se loni reálné mzdy zásadně propadly. Jednak jen sporadicky žádali o navýšení platů, ale „skousli“ to také proto, že jim v předchozích letech naopak nadprůměrně rostly. Extrémy ale ekonomice neprospívají.

Předsedkyně klubu poslanců ANO Alena Schillerová a místopředseda hnutí Karel Havlíček se zasadili o zrušení superhrubé mzdy a teď alibisticky kritizují snížení valorizace penzí. Tak opoziční zástupce zkritizoval pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj by si oba politici měli sáhnout do svědomí. Sám však připustil, že i on má k vládní novele několik připomínek.

Znovuzavedení superhrubé mzdy a pomalejší růst důchodů – to jsou podle odborníků dostupné nástroje ke snížení schodku státního rozpočtu. Během pandemie koronaviru totiž stát utratil peníze, které mu teď scházejí. Ekonomové vypočítali, že právě kvůli covidu chybí ve státní kase zhruba 220 miliard korun.

Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že by vrátil původní daňové zatížení zaměstnanců na hodnotu před zrušením superhrubé mzdy. Ta byla zrušena s účinností od 1. ledna 2021, kdy byla zaměstnancům snížena daň z příjmu, která se nově počítá z hrubé mzdy. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na TV Prima.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.

Domácnostem v Česku i v druhém roce covidové epidemie rostly příjmy. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2021 dosáhla 241.200 korun. Proti roku 2020 se tak zvedla zhruba o 21.100 korun, tedy o 9,6 procenta. Nejrychleji se předloni zvýšil příjem zaměstnancům, a to díky nižšímu zdanění po zrušení superhrubé mzdy. Po navýšení příjmů se tak posunula i hranice příjmové chudoby. Lidí v ní tak loni přibylo. Byl jich více než milion. Míra příjmové chudoby meziročně vzrostla z 8,6 na 10,2 procenta. Výsledky dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

ANALÝZA. Stále častěji zaznívají od vládních politiků úvahy o nezbytném zvyšování daní. Hrozí ovšem, že s větším přílivem financí přijdou nové žádosti o podporu a nepřímým důsledkem zvýšení daní bude další zvýšení výdajů.

Většina z devíti prezidentských kandidátů stávajícího guvernéra ČNB spíš kritizuje, zastání nalezl u Jaroslava Bašty nebo Andreje Babiše. Pokud jde o zrušení superhrubé mzdy, pět kandidátů se shoduje, že tento krok byl před dvěma lety spíše dobrým řešením, zbylá čtveřice ho naopak vnímá negativně. Podporu zrušení superhrubé mzdy vyjádřili kromě Andreje Babiše, který ho coby premiér prosadil, i Jaroslav Bašta, Tomáš Zima nebo Petr Pavel.

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. To by tak znamenalo…

Školné na vysokých školách nebo vrácení superhrubé mzdy? Poslanci v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS řešili, kde sehnat peníze do státní kasy. Mluvili také o návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV) nebo například o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví, které v sobotu navrhl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Obnovit superhrubou mzdu? O tom se v poslední době opět začíná mluvit. Kabinetu Petra Fialy (ODS) to doporučuje jak Národní ekonomická rada vlády (NERV), tak i prezident Miloš Zeman. Podle slibů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se k tomuto kroku mělo v roce 2023 opět přistoupit. V současné době se na zvyšování daní ale poslanci ve vládní pětikoalici neshodnou.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Problém má s vysokým schodkem, který má podle předlohy schválené vládou dosáhnout 375 miliard korun. Zároveň mu vadí, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

[KOMENTÁŘ] Prezident vetoval novelu státního rozpočtu pro rok 2022. Vysvětlil to tím, že zrušení superhrubé mzdy mělo být jen na dva roky. Tato argumentace je však mimo. Předně sám prezident zákon, který superhrubou mzdu zrušil, podepsal, aniž by v zákoně nějaké časové omezení ve skutečnosti bylo. A i kdyby se tam skutečně dvouletá platnost nacházela, platily by změny i pro letošní rok. Vracet tak novelu o rozpočtu za rok 2022 nedává smysl.

Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Prezident Miloš Zeman navrhuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnanců, které před dvěma lety prosadila Babišova vláda s podporou ODS. Daně by tak citelně vzrostly.

„Nastřelit do návrhu rozpočtu stomiliardový příjem z daně, o níž se zhola nic neví, je ukázka fiskální drzosti.“

Koaliční strany se shodují na tom, že je nutno najít dodatečné daňové příjmy.

Debata o zvyšování daní je zase na stole. Vláda plánuje zavedení takzvané sektorové daně. Není ale vyloučeno, že kabinet půjde i dál. Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by o tom mohla jednat už v úterý. Někteří ekonomové zvažují třeba znovuzavedení superhrubé mzdy.

Podnikatelům se zlepší v těžkých časech podmínky, řekl o plánu ministerstva financí na zvýšení limitu pro možnost přihlásit se k paušální dani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V Novém dni na CNN Prima NEWS zároveň podotkl, že zaměstnanců by se další úlevy týkat neměly, protože si polepšili zrušením superhrubé mzdy.

Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci.

Ani o prodlouženém svátečním víkendu nebyla nuda na české politické scéně. Její představitelé nás zásobovali mnohdy pikantními výroky, které nezůstaly bez odezvy. Řešily se opět hlavně způsoby, kterými chce vláda v současné nelehké době vyjít lidem vstříc. I přes vážnost situace se ale někteří politici přesto dokázali oprostit od problémů a naladit se do patřičné sváteční nálady.

Konstrukt superhrubé mzdy zavedený panem Kalouskem nebyl pro budoucí důchodce výhodný. Proto ho nakonec i ODS chtěla zrušit.

Zaměstnanci letos přijdou o větší část přilepšení, které jim před rokem odhlasovala sněmovna zrušením superhrubé mzdy.

Měli byste obnovit superhrubou mzdu, vyzval vládu prezident Miloš Zeman při projevu ve Sněmovně, která jedná o rozpočtu. Zrušení superhrubé mzdy v minulém volebním období odhlasovalo tehdy vládní ANO s opozičními ODS a SPD.

S ekonomem Michalem Šoltésem o skutečném dopadu daňových změn a dalších předloňských opatření.

Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak…

Deficit státního rozpočtu pro letošní rok by měl být pod 280 miliard Kč. To by bylo až o 100 miliard Kč méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Loni schodek dosáhl rekordní hodnoty 420 miliard korun. Mj. i kvůli zrušení superhrubé mzdy, což znamenal výpadek na příjmové straně. MMF nedávno doporučil její obnovení.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak zrušení takzvané superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.

Mezinárodní měnový fond radí ministru financí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale jeho ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak

Od 1. ledna 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy, co to znamená? Jak se mění od 1. ledna 2022 se daňové slevy na poplatníka či daňové zvýhodnění na děti?

Ministr Stanjura i premiér Fiala chtějí škrtat a zaklínají se katastrofálním stavem rozpočtu. Zapomínají však dodat, že bez zrušení superhrubé mzdy by dnes peníze nechyběly.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat odpuštění DPH na energie.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat dopadům zrušení superhrubé mzdy a znovuzavedení progresivního zdanění.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat navýšení slev na dani.