Superhrubá mzda

Českým zaměstnancům se loni reálné mzdy zásadně propadly. Jednak jen sporadicky žádali o navýšení platů, ale „skousli“ to také proto, že jim v předchozích letech naopak nadprůměrně rostly. Extrémy ale ekonomice neprospívají.

Předsedkyně klubu poslanců ANO Alena Schillerová a místopředseda hnutí Karel Havlíček se zasadili o zrušení superhrubé mzdy a teď alibisticky kritizují snížení valorizace penzí. Tak opoziční zástupce zkritizoval pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj by si oba politici měli sáhnout do svědomí. Sám však připustil, že i on má k vládní novele několik připomínek.

Znovuzavedení superhrubé mzdy a pomalejší růst důchodů – to jsou podle odborníků dostupné nástroje ke snížení schodku státního rozpočtu. Během pandemie koronaviru totiž stát utratil peníze, které mu teď scházejí. Ekonomové vypočítali, že právě kvůli covidu chybí ve státní kase zhruba 220 miliard korun.

Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že by vrátil původní daňové zatížení zaměstnanců na hodnotu před zrušením superhrubé mzdy. Ta byla zrušena s účinností od 1. ledna 2021, kdy byla zaměstnancům snížena daň z příjmu, která se nově počítá z hrubé mzdy. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na TV Prima.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech.

Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.

Domácnostem v Česku i v druhém roce covidové epidemie rostly příjmy. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2021 dosáhla 241.200 korun. Proti roku 2020 se tak zvedla zhruba o 21.100 korun, tedy o 9,6 procenta. Nejrychleji se předloni zvýšil příjem zaměstnancům, a to díky nižšímu zdanění po zrušení superhrubé mzdy. Po navýšení příjmů se tak posunula i hranice příjmové chudoby. Lidí v ní tak loni přibylo. Byl jich více než milion. Míra příjmové chudoby meziročně vzrostla z 8,6 na 10,2 procenta. Výsledky dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

ANALÝZA. Stále častěji zaznívají od vládních politiků úvahy o nezbytném zvyšování daní. Hrozí ovšem, že s větším přílivem financí přijdou nové žádosti o podporu a nepřímým důsledkem zvýšení daní bude další zvýšení výdajů.

Většina z devíti prezidentských kandidátů stávajícího guvernéra ČNB spíš kritizuje, zastání nalezl u Jaroslava Bašty nebo Andreje Babiše. Pokud jde o zrušení superhrubé mzdy, pět kandidátů se shoduje, že tento krok byl před dvěma lety spíše dobrým řešením, zbylá čtveřice ho naopak vnímá negativně. Podporu zrušení superhrubé mzdy vyjádřili kromě Andreje Babiše, který ho coby premiér prosadil, i Jaroslav Bašta, Tomáš Zima nebo Petr Pavel.

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. To by tak znamenalo…

Školné na vysokých školách nebo vrácení superhrubé mzdy? Poslanci v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS řešili, kde sehnat peníze do státní kasy. Mluvili také o návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV) nebo například o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví, které v sobotu navrhl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Obnovit superhrubou mzdu? O tom se v poslední době opět začíná mluvit. Kabinetu Petra Fialy (ODS) to doporučuje jak Národní ekonomická rada vlády (NERV), tak i prezident Miloš Zeman. Podle slibů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se k tomuto kroku mělo v roce 2023 opět přistoupit. V současné době se na zvyšování daní ale poslanci ve vládní pětikoalici neshodnou.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Problém má s vysokým schodkem, který má podle předlohy schválené vládou dosáhnout 375 miliard korun. Zároveň mu vadí, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

[KOMENTÁŘ] Prezident vetoval novelu státního rozpočtu pro rok 2022. Vysvětlil to tím, že zrušení superhrubé mzdy mělo být jen na dva roky. Tato argumentace je však mimo. Předně sám prezident zákon, který superhrubou mzdu zrušil, podepsal, aniž by v zákoně nějaké časové omezení ve skutečnosti bylo. A i kdyby se tam skutečně dvouletá platnost nacházela, platily by změny i pro letošní rok. Vracet tak novelu o rozpočtu za rok 2022 nedává smysl.

Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Prezident Miloš Zeman navrhuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnanců, které před dvěma lety prosadila Babišova vláda s podporou ODS. Daně by tak citelně vzrostly.

„Nastřelit do návrhu rozpočtu stomiliardový příjem z daně, o níž se zhola nic neví, je ukázka fiskální drzosti.“

Koaliční strany se shodují na tom, že je nutno najít dodatečné daňové příjmy.

Debata o zvyšování daní je zase na stole. Vláda plánuje zavedení takzvané sektorové daně. Není ale vyloučeno, že kabinet půjde i dál. Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by o tom mohla jednat už v úterý. Někteří ekonomové zvažují třeba znovuzavedení superhrubé mzdy.

Podnikatelům se zlepší v těžkých časech podmínky, řekl o plánu ministerstva financí na zvýšení limitu pro možnost přihlásit se k paušální dani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V Novém dni na CNN Prima NEWS zároveň podotkl, že zaměstnanců by se další úlevy týkat neměly, protože si polepšili zrušením superhrubé mzdy.

Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci.

Ani o prodlouženém svátečním víkendu nebyla nuda na české politické scéně. Její představitelé nás zásobovali mnohdy pikantními výroky, které nezůstaly bez odezvy. Řešily se opět hlavně způsoby, kterými chce vláda v současné nelehké době vyjít lidem vstříc. I přes vážnost situace se ale někteří politici přesto dokázali oprostit od problémů a naladit se do patřičné sváteční nálady.

Konstrukt superhrubé mzdy zavedený panem Kalouskem nebyl pro budoucí důchodce výhodný. Proto ho nakonec i ODS chtěla zrušit.

Zaměstnanci letos přijdou o větší část přilepšení, které jim před rokem odhlasovala sněmovna zrušením superhrubé mzdy.

Měli byste obnovit superhrubou mzdu, vyzval vládu prezident Miloš Zeman při projevu ve Sněmovně, která jedná o rozpočtu. Zrušení superhrubé mzdy v minulém volebním období odhlasovalo tehdy vládní ANO s opozičními ODS a SPD.

S ekonomem Michalem Šoltésem o skutečném dopadu daňových změn a dalších předloňských opatření.

Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak…

Deficit státního rozpočtu pro letošní rok by měl být pod 280 miliard Kč. To by bylo až o 100 miliard Kč méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Loni schodek dosáhl rekordní hodnoty 420 miliard korun. Mj. i kvůli zrušení superhrubé mzdy, což znamenal výpadek na příjmové straně. MMF nedávno doporučil její obnovení.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak zrušení takzvané superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.

Mezinárodní měnový fond radí ministru financí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale jeho ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak

Od 1. ledna 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy, co to znamená? Jak se mění od 1. ledna 2022 se daňové slevy na poplatníka či daňové zvýhodnění na děti?

Ministr Stanjura i premiér Fiala chtějí škrtat a zaklínají se katastrofálním stavem rozpočtu. Zapomínají však dodat, že bez zrušení superhrubé mzdy by dnes peníze nechyběly.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat odpuštění DPH na energie.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat dopadům zrušení superhrubé mzdy a znovuzavedení progresivního zdanění.

Mnozí daňoví poplatníci v roce 2022 poprvé reálně pocítí některé změny související s tzv. zrušením superhrubé mzdy a zavedením progresivního zdanění. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním dílu se budeme věnovat navýšení slev na dani.

Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.

Sleva na dani na poplatníka od roku 2021 vzrostla na 27 840 Kč ročně. V roce 2022 vzroste o další 3 000 Kč. Kdy ji budete moci uplatnit? A co proto musíte udělat?

Čisté mzdy rostly nejrychleji v historii. Po odečtení inflace si oproti minulému roku průměrný zaměstnanec polepšil o 11,3 procenta.

Z mizerně rozdané covidové pomoci, nesmyslného zrušení superhrubé mzdy a dlouhodobě přehřátého trhu práce i nemovitostí se stal natlakovaný papiňák.

Deficit státního rozpočtu se opět prohloubil. Letos v říjnu dokonce prolomil nelichotivý rekord. Podle ministerstva financí za to může také zrušení superhrubé mzdy.

Vládní koalice se dohaduje o výši minimální mzdy. Chtějí tím „vymýtit nedůstojnou práci“. Problém je, že věc není tak jednoduchá a výrazné zvýšení mzdy může napomoci švarcsystému. Stát navíc na zvýšení mezd vydělá – na daních.

České domácnosti si musí sáhnout hlouběji do kapsy. Raketově se zvyšují ceny zboží i služeb. A od příštího roku zásadně ovlivní rodinný rozpočet i zvýšená platba za energie.

Rozhovor s ekonomem z think tanku IDEA o daních v Česku, zatížení nízkopříjmových skupin, předvolebním populismu, rodinné politice i daňovém spoluvytváření genderových nerovností.

Premiérovo hnutí deklaruje snahu přenést vyplácení dávek na obce. Po zrušení superhrubé mzdy jde o další asociální krok ANO.

Kdo by měl zaplatit až půlmiliardový dluh, který nasekala vláda hnutí ANO a ČSSD? Právě to byla jedna z hlavních otázek v předvolební debatě Speciálu 360°: Hlas lidu. Podle komunisty Jiřího Dolejše mají platit bohatí, a ne chudí lidé.

Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta.

Češi se podle předvolebních slibů vládního hnutí ANO nemusejí obávat toho, že by jim v případě jeho úspěchu v říjnových volbách vzrostly daně. V kapse by jim tak nadále měly zůstat i stovky až tisíce korun měsíčně, které jim od letoška zajistilo ANO spolu s opoziční ODS prosazením zruše­ní superhrubé mzdy. Původně se mluvilo o omezení na dva roky.

Hnutí ANO se zaklíná tím, že nechce zvyšovat daně. To ale vzhledem ke stávající dynamice vývoje veřejných financí znamená, že se ještě před rokem 2025 citelně zhorší jejich stav, tedy také rating České republiky.

Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

Česko se pomalu vzpamatovává z koronavirové krize, která pořádně provětrala státní kasu. Opozice za to vládu dlouhodobě kritizuje. Poslanec hnutí ANO Jan Řehounek má za to, že manko by se dalo odmazat za sedm let. Podle exministra Zbyňka Stanjury (ODS) je to však málo a poukazuje na prostor k většímu šetření. Politici se o tom přeli v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Řeč byla také o superhrubé mzdě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se pustil do koalice Spolu. Předseda ODS Petr Fiala podle něj zradil své voliče i program, protože spolupracuje s „pirátským béčkem“ TOP 09, řekl v rozhovoru s deníkem Právo. Dodal, že opoziční volební koalice mají v programu jen antibabiše, prý ho také šokovaly předvolební vizuály, kde je vyobrazen jako zlo. Přitom prý občanským demokratům pomohl zrušit superhrubou mzdu.

Donutit ministry, aby ve svých resortech ušetřili 40 miliard. Tak zní hlavní úkol ministryně financí, která ve středu začala poslední jednání o rozpočtu na rok 2022. Pokud nedokáže kolegy zlomit, má k dispozici jedno eso v rukávu.

Daň z příjmu prošla v roce 2021 (ne náhodou volebním) dalšími úpravami, které budou pro řadu lidí znamenat významné úspory. Co konkrétně se změnilo a jaký reálný efekt to bude mít na naše příjmy? Vládní politika v době globální pandemie včetně kontroverzních úprav v oblasti daní z příjmu byla již hojně diskutována a v tuto chvíli se proto zaměříme spíše na to, co přinesou změny konkrétním lidem.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení daňového balíčku. Prezident Miloš Zeman k zákonu totiž nepřipojil svůj podpis. To sice není podle soudu v souladu s ústavou, legislativní proces to ale nenarušilo.

Od příštího roku plánuje město Turnov zvýšit daň z nemovitosti kvůli propadu v příjmech ze sdílených daní. Za propadem stojí koronavirus i zrušení superhrubé mzdy.

Maloobchodní tržby v ČR v dubnu zaostaly za očekáváním. Bez zahrnutí prodeje aut stouply meziročně reálně o 7,5 procenta.

Za rok stoupla průměrná mzda o víc než tisícovku na 35 285 korun měsíčně. Mzda rostla pomaleji než první čtvrtletí loni, vliv mělo zrušení superhrubé mzdy, kdy výdělky stouply bez přidávání.

Město Hradec Králové čeká letos kvůli změnám daňových zákonů snížení příjmu z daní asi o 70 milionů korun. Výpadek město vyrovná z účelové rezervy nazvané Antivirus, kterou si vytvořilo z přebytku hospodaření loňského roku. Přesuny v rozpočtu v pondělí schválili zastupitelé města.

Český statistický úřad včera potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.