Teng Siao-pching

Aliance Číny a Ruské federace se postupně přežívá. Komunistická diktatura řadí novou rychlost a zabírá pozice, které USA dobrovolně pod vedením Donalda Trumpa vyklízí. Konflikt v Íránu pak může souboj o světovou dominanci ukončit šach-matem.

Jak se totalitní Čína transformovala z chudé země v globální ekonomickou velmoc, která v posledních letech dýchá na záda i Spojeným státům?

Komunistická strana Číny bude jednat o dalším pětiletém plánu, který by měl určit, kam se bude země ubírat. Server BBC popisuje, o čem politici rozhodnou a jak může jejich verdikt změnit světovou ekonomiku.

Čína dnes ovládá přibližně 90 % rafinace vzácných zemin, což jí dává obrovskou strategickou výhodu na globálním trhu. Tento monopol, klíčový pro technologické i vojenské aplikace, se stal nejen ekonomickou, ale i geopolitickou zbraní.

Čína povolila Applu masivní výrobu, ale měla jasný plán: vyškolit miliony lidí, získat know-how a proměnit se v technologickou velmoc. Dnes její absolventi dominují světové vědě i umělé inteligenci – a ukazuje se, že šlo o strategii trvající čtyři dekády.

Čína, dlouho považovaná za neoficiální továrnu světa, čelí v roce 2025 vážným výzvám. Její průmyslový model, postavený na obrovských objemech výroby, začíná narážet na své limity – ekonomická hodnota stagnuje a „datum spotřeby“ tohoto přístupu se zdá být blíže, než jsme si mysleli.

Téměř naprostou dominanci Číny v tomto klíčovém odvětví je pro zbytek světa prakticky nemožné ohrozit. Peking vděčí za neotřesitelnou pozici na trhu se vzácnými zeminami mimo jiné dřívější ochotě obětovat víc než všichni ostatní.

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.

Náměstí Nebeského klidu se nachází v centru čínského Pekingu. Navzdory svému poetickému názvu se stalo dějištěm jedné z nejkrvavějších událostí čínských dějin. K čemu došlo a proč?

Ložiska vzácných zemin lze nalézt na celém světě, ale jen málo zemí se rozhodlo jejich finančně náročnou těžbu zahájit. Na dovozu těchto kovů přitom závisí řada průmyslových odvětví v Evropě. Poptávka evropských firem po vzácných zeminách bude navíc v následujících desetiletích výrazně růst. Čína si strategický význam prvků třetí skupiny periodické tabulky uvědomila již před více než třemi desetiletími a od té doby si v jejich těžbě i zpracování vybudovala dominantní postavení.

Připomíná to 17. listopad u nás, ale studentů je násobně víc, místo obušků jsou samopaly, tisíce lidí zemřou, režim se udrží a masakr tutlá. To jsou události na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989.

Ve čtvrtek se na českém Netflixu objeví očekávaný sci-fi seriál Problém tří těles natočený podle bestselleru Liou Cch’-sina.

Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT).

Pravda je taková, že Evropa bez Číny nemůže splnit své klimatické cíle, napsal s odvoláním na odborníky list Financial Times.

Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.

Západní svět je až příliš závislý na průmyslové výrobě v rudé Číně a čím dál víc i v Indii. Děláme dost pro to, abychom tu závislost snížili? Je to vůbec možné?

Čínský prezident Si Ťin-pching shrnul do 24 znaků zásady, jimiž by se měla řídit čínská domácí i zahraniční politika. Slavnou Teng Siao-pchingovu strategii o „skrývání lesku a vyčkávání“ nahradil výzvou k aktivní přípravě na „černé labutě“ a „šedé nosorožce“. Tyto metafory Si používá už několik let a naznačují, že chce svůj režim připravit na všechny typy

Vztahy mezi Ruskem a Čínou byly vždy komplikované. Minulý rok jsme se však od představitelů Ruska a Číny dozvěděli, že mezi nimi panuje „přátelství bez hranic“, a pak vypukla válka.

Pokračuje v pozici šéfa strany a zřejmě si tím zajistil i prezidentský palác.

Exkluzivně a s předstihem ohlašujeme výsledky právě probíhajícího 20. sjezdu Komunistické strany Číny.

V neděli začíná 20. sjezd čínských komunistů. Si Ťin-pchinga postaví na roveň předsedy Maa.

"Pragmatické" kompromisy Pekingu směrem k mezinárodnímu společenství představují obvykle jen dočasné taktické ústupky, které přestanou platit v okamžiku, kdy se čínské vedení cítí dost silné, aby je napříště ignorovalo.

Svět se znovu láme na dva bloky a narůstá přetahování o prostor mezi nimi.

Nejdříve Mao Ce-tung, po něm Teng Siao-pching, a po čtvrtečním rozhodnutí Komunistické strany Číny svatou trojici doplní Si Ťin-pching. Nově přijatá historická rezoluce přepíše dějiny. A to doslova.

Komunistická strana Číny ve čtvrtek schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení moci čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který chce podle analytiků usilovat o třetí funkční období v čele státu.

Čínský prezident uvádí do praxe orwellovské „Kdo ovládá současnost, ovládá minulost“ a přepisuje dějiny, aby na roky dopředu ospravedlnil svou vládu.

Hlavní regulátor čínského internetu vydal seznam „historicky nihilistických fám“, jež je třeba vymýtit. Skutečně kontroverzní témata na něm ale chybí.

Čínskou ekonomiku dnes mnozí mají za výsledek jakési „třetí cesty“. K tomuto kompromisu mezi tržním a plánovaným hospodářstvím ji před skoro čtyřiceti lety pomohli nasměrovat čs. reformátoři z 60. let.

Podle kuloárů požadoval Si po soudruzích neomezenou vládu. Slíbil za to "znovusjednocení Číny". V Hongkongu dnes vidíme první kroky. Moc se nedaří.