Vědci

Vědecké týmy ze Zlína a Brna spojily své síly, aby vyřešily jednu z největších výzev moderní biomedicíny. Pod vedením profesora Petra Humpolíčka z Univerzity Tomáše Bati vzniká v laboratořích unikátní model lidského tenkého střeva. Pokud uspějí, farmaceutické firmy i lékaři získají nástroj, který věrněji napodobí lidské tělo než dosavadní testy na zvířatech.

Událost, ke které došlo v prosinci na pláži ve Spojeném království, byla pro mnohé obrovským, jen těžko vysvětlitelným překvapením. Pláž 18. prosince z ničeho nic zaplavily stovky kožených historických bot a nikdo zprvu netušil, odkud se vzaly.

Vědci při zkoumání galaxií odhalili nečekaný jev: Prastarou hvězdokupu, kterou zlomila její vlastní černá díra.

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že začíná s vývojem jaderného reaktoru, který bude na Měsíci napájet lidské kolonie.

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.

Větší množství kávy může oslabit kosti u starších žen. Vědci v nové rozsáhlé studii zjistili spojitost mezi nápoji a osteoporózou. Zároveň doporučili, jak se problémům vyhnout.

Čeští vědci vyvinuli materiál pro výrobu chemikálií z vody a slunce. Při vývoji revoluční technologie, která může změnit průmyslovou výrobu peroxidu vodíku i dalších chemikálií, se přitom inspirovali lidským tělem, konkrétně lidskými enzymy.

To, že voda v mrazu zmrzne, si snad nezaslouží ani zmínku (možná jen reportáž jedné nejmenované televize). To, jestli zmrzne rychleji studená nebo teplá voda, si ovšem určitě zaslouží dnešní Vítkovo povídání a třeba i váš domácí experiment.

Už vás omrzely dovolené u moře a na horách? Možná je načase, abyste byli ve svých plánech mnohem odvážnější, tedy pokud máte dostatek peněz na bankovním kontě.

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Nadace Neuron již více než patnáct let oceňuje výjimečné vědkyně a vědce v Česku. Letos se ocenění předávalo v Planetáriu Praha, přičemž hlavní cenu za mimořádný přínos vědě získala profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Cenu za rozvíjení lásky k vědě získal astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Novinkou bylo udělení ceny Neuron Rising Star pro začínající velké vědecké talenty, kterou získal student chemie Václav Verner.

V neděli večer proběhlo udílení cen Nadace Neuron, která podporuje vědce působící v Česku. Cenu si odneslo deset osobností, přičemž věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším laureátem je 71 let.

Před 150 lety se narodila Elsa Einsteinová – sestřenice Alberta Einsteina z matčiny i otcovy strany a zároveň jeho druhá žena. Elsa je v historii vzpomínána jako silná osobnost, která dokázala kočírovat život slavného fyzika a poskytnout mu domácí zázemí potřebné k vědecké práci. Ve skutečnosti bylo jejich manželství stíháno Einsteinovými nevěrami a otevřeně přiznanou náklonností k Elsině dvacetileté dceři.

Astronomové obsluhující Hubbleův teleskop narazili na extrémně podivný objekt, jaký dosud nikdy neviděli – kosmickou formaci bez jediné hvězdy.

Vědci před časem rozluštili řeč prasat. Mohli si tak poslechnout, jak se zvířatům žije ve vepřínech napříč Evropou. Přelomový výzkum zdokumentoval dánský filmař Miki Mistrati. „Jako člověk víte, že můžete být spokojený a klidný, to jsou také emoce. Představte si, že přes 90 procent prasat žije ve vepřínech. Proto si myslím, že je dobrý nápad zjistit, jak se ve skutečnosti cítí,“ říká na pražském festivalu vědeckých filmů dánský dokumentarista.

Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.

Máte doma myčku na nádobí? Ne, ne, vidět ji nechceme. S Adélou se však podíváme na to, jestli do sebe ze zářivě čistého talíře spolu s dobrým jídlem nedostáváme i dobroty chemické, které právě při mytí nádobí používáme.

Psi dnes žijí zdravěji a déle než kdy dřív. Jedna studie v Japonsku zjistila, že délka jejich života se od 80. let zvýšila o více než 50 %. Nejmodernější pokroky v oblasti zpomalování stárnutí by ale mohly prodloužit život vašeho psa ještě více. Vyplývá to z výsledků výzkumu Dog Aging Project, který probíhá od roku 2014 po celém světě a zkoumal už 50 tisíc psů.

Vědci NASA zjistili, že tajemné červené tečky jsou obrovské hvězdy z raného vesmíru, které daly vzniknout supermasivním černým dírám.

Naše země je oproti jiným státům sice malá, ale zato máme mnoho osobností, které zanechaly nesmazatelnou stopu ve světě. Jakmile kdekoliv za hranicemi řekneme, že jsme z Česka, všichni hned začnou chrlit jména, jako je Jaromír Jágr nebo Václav Havel. Nejsou to však jen tito pánové. Česko se může pyšnit oscarovými režiséry, nositeli Nobelovy ceny či ženami, které udělaly díru do světa.

Řada studií, které v posledních měsících informovaly o nálezech mikroplastů a nanoplastů (MNP) v lidských orgánech, čelí kritice odborné veřejnosti. Podle části vědců mohou být jejich výsledky zkresleny vnější kontaminací vzorků nebo metodickými chybami vedoucími k falešně pozitivním nálezům. Předmětem diskuze jsou především práce, které identifikovaly plastové částice v mozku, varlatech, placentách či tepnách.

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Vědci z USA vyvinuli nejmenší programovatelné autonomní roboty na světě. Jejich velikost nedosahuje ani zrnka soliMikroroboti pohánění světlem dokážou samostatně reagovat na své okolí, pohybovat se v kapalinách a v budoucnu by mohli najít uplatnění v medicíně, při výrobě mikročipů i při opravách materiálůPřestože současné prototypy stojí zhruba deset dolarů za kus, vědci odhadují, že při sériové výrobě by cena mohla klesnout až na jeden cent Když je řeč o robotech, řada lidí si nejspíš představí velké kovové stroje nebo humanoidy podobající se člověku. Jenže nejnovější mikroroboti jsou menší než zrnko soli a dokážou věci, na které jejich obří kolegové nestačí. Potíž je, že navzdory této velikosti, či snad možná právě proto, je jejich výroba mimořádně obtížná.

Vysoká populace kormorána velkého představuje pro české a evropské řeky vážnou hrozbu. Vědci z Biologického centra AV ČR nyní spouštějí terénní experimenty, které mají zjistit, do jaké míry tito draví ptáci stojí za úbytkem původních druhů ryb.

Sníte o Vánocích bílých? Jen sněte. Ale kromě sněhových vloček mohou padat shůry i sněhové jehličky. Kristýna nám dnes vysvětlí, jestli si na tohle sněhové nadělení nemáme počkat spíš do apríla.

Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.

Vědci z Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pracují na projektu, který by mohl zásadně změnit pohled na běžné planě rostoucí rostliny.

Měsíc člověka inspiruje od samého počátku. Již naši dávní předci k němu nepochybně vzhlíželi a snažili se rozluštit jeho tajemství. Napadlo vás ale, co má Měsíc společného s Českem a Čechy? Dost.

Supermasivní černé díry polykají hvězdy i celé galaxie. Zatím jsme před nimi v bezpečí. Vědci však nyní objevili další gigantické monstrum.

Řešení klimatické krize by nemuselo spočívat jen ve futuristických technologiích, ale překvapivě v návratu k tomu, co příroda dělá už tisíce let. Skupina vědců, včetně českých odborníků, přichází se zajímavým nápadem, jak ukládat uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Rok se s rokem sešel a tento víkend opět můžete počítat ptáčky na krmítkách nebo v parku. Podívejte se na konec příspěvku. A k tomu nám Olda prozradí, zda mohou mít ptáci závrať.

Vědci učinili jeden z nejvýznamnějších objevů posledních let. Zjistili, že hluboko pod zemskou kůrou se nachází obrovská zásobárna vody.

Česká akademická onkologie se stala evropským vzorem. Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje vědce, vzdělává nové generace odborníků, edukuje studenty i laickou veřejnost a zvyšuje mezinárodní prestiž Česka. Přesto stále naráží na limity státní podpory. Na 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku to řekl ředitel tohoto ústavu Aleksi Šedo.

Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.

Led na největší jihočeské nádrži získal o Vánocích nečekaný odstín. Sinice se u hladiny udržely déle než kdy dřív a vytvořily zelené mapy pod průhlednou krustou. Odborníci z Biologického centra AV ČR mluví o jasném signálu eutrofizace i klimatu.

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.

Vesmír je obrovský a pravděpodobnost, že v něm nejsme sami, je vysoká. Proč nás tedy dosud žádná mimozemská civilizace nekontaktovala?

Říkali jste si, že ostrá slova létající vzduchem pramenící z čisté frustrace a neumětelství patří tak maximálně do pralesní fotbalové ligy? Že řádění tenisového rabiáta McEnroea nebo nadávky pršící z úst fotbalových hvězd Maradony a Cristiana Ronalda je jen odvádějí od soustředění a jejich výkon snižují? Možná to tak černobílé není, nová studie ukazuje, že na tom něco bude.

Jak jste se dnes vyspali? Zase jsme o den starší. Ale proč vlastně jde čas jen dopředu? Dejte si k snídani pár vajíček s vysokou entropií a Vítkovo fyzikální pojednání.

Většina z nás považuje za nezbytné spát sedm až devět hodin, abychom následující den normálně fungovali. Vědci ale zjistili, že jsou lidé, kteří potřebují jen čtyři až šest hodin spánku denně, a přitom nezažívají spánkovou deprivaci. Ráno se cítí dobře a plní energie. Ještě pozoruhodnější pak je, že nevykazují kognitivní či zdravotní deficity, které jsou s chronickou nespavostí spojovány.

Astronomové nahlédli hluboko do minulosti a objevili obrovský objekt, který popírá dosavadní předpovědi o tom, jak by se vesmír měl vyvíjet.

Stovky milionů lidí po celém světě trápí částečná či úplná bezzubost, na niž dosud neexistoval žádný lék. Situace se obvykle řeší umělým chrupemJaponští vědci ale nyní testují speciální injekce, jejichž cílem je stimulovat růst nových zubůPokud se neobjeví žádné komplikace, nový druh léčby by mohl být pro běžné pacienty dostupný už za čtyři roky S přibývajícím věkem se zdravotní problémy obvykle kupí. Jedním z těch nejběžnějších je částečná či dokonce úplná ztráta zubů. Takzvaným edentulismem (česky bezzubostí) trpí podle nedávné vědecké studie asi 353 milionů lidí, přičemž ve věkové skupině nad 90 let jde dokonce až o 40 procent celé populace.

Stále více lidí po celém světě zkouší dočasně omezit nebo úplně vynechat alkohol. A to kvůli očistě či pouhé zvědavosti, zda tento úkol zvládnou. Právě leden nebo únor bývají obdobím, kdy se k tomu experimentu odhodlá největší počet osob. Co ale taková měsíční abstinence skutečně udělá s lidským tělem?

Práce z domova je zejména po pandemii covidu-19 oblíbeným pracovním benefitem, který se stal mnohem rozšířenější než kdykoliv předtím. Vědci v novém výzkumu ale zjistili, že může mít různé pozitivní i negativní dopady na psychiku lidí. Účinky se liší i podle pohlaví.

Zouváte si boty, když přijdete domů? Zvyk zouvání bot je v Česku běžný, ale že jde hlavně o zdraví, už tak známo není. Vědci zjistili, že jen na podrážkách bot si do domácnosti zanesete v průměru statisíce nebezpečných bakterií.

Co kdybychom ten nový rok začali hezky zostra? Je libo jalapeño, kajenský pepř, nebo snad habanero? Eliška nám dnes prozradí, jak si na svém oblíbeném pikantním jídle nejen pochutnat, ale i ověřit vědecké poznatky až z Nového Mexika.

Před několika týdny se sešli čínští vědci a instituce, aby na fóru vědců v Tengchongu představili zprávu Tech Predictions and Future Visions 2049. Tam byl 6. prosince pod vedením Jang Ju-jü-janga, akademika a bývalého rektora Fudanu, světu představen dokument, který je rozdělen na dvě části: na jedné straně deset technologických vizí (možných schopností), na druhé deset „snímků“ zaměřených na budoucnost. Záměr? Analyzovat obě oblasti a jejich možnosti.

Na Nový rok si připíjejí i vědci genetici.

Astronomové, kteří se starají o mise Webbova teleskopu, tvrdí, že mají v ruce důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Rok 2025 nám opět ukázal, jak rychle se věda i technologie dnes dokáží posunovat. Vznikají nové materiály, mění se způsoby výroby energie a lékařské postupy nabízejí možnosti, které ještě nedávno patřily jen do vědecko-fantastických filmů. V následujícím článku vám přinášíme výběr osmi z těch za nás nejzajímavějších letošních inovací, které mají potenciál ovlivnit náš každodenní život. Začneme objevem, který letos získal Nobelovu cenu za chemii. Jde o takzvané kovově-organické struktury (Metal‑Organic Frameworks – MOF), což je podle agentury Reuters speciální typ materiálů skládající se z kovových iontů propojených organickými molekulami, které dohromady tvoří jakousi mřížku s obrovským množstvím dutin.

Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.

Přejeme vám krásné a poklidné oslavy konce roku. Ať se točí nanejvýš váš novoroční přípitek ve skleničce, ne potom ráno vaše hlava. Má však víření vína ve skleničce vůbec nějaký smysl? To nám dnes vysvětlí Jan.

Kolikrát za týden mají sex ty „nejšťastnější páry“? Existuje nějaký univerzální recept na frekvenci, která udržuje plamen lásky živý? Moderní výzkumy ukazují, že neexistuje jediná správná odpověď, ale některé vzorce se opakují…

Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.

Část lidí hůře odbourává alkohol. Organismus některých dalších hůře opravuje poškozenou DNA. Pokud má někdo obě tyto dispozice zároveň, nejspíš bude mít vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny.