Vědci

Vědci z USA vyvinuli nejmenší programovatelné autonomní roboty na světě. Jejich velikost nedosahuje ani zrnka soliMikroroboti pohánění světlem dokážou samostatně reagovat na své okolí, pohybovat se v kapalinách a v budoucnu by mohli najít uplatnění v medicíně, při výrobě mikročipů i při opravách materiálůPřestože současné prototypy stojí zhruba deset dolarů za kus, vědci odhadují, že při sériové výrobě by cena mohla klesnout až na jeden cent Když je řeč o robotech, řada lidí si nejspíš představí velké kovové stroje nebo humanoidy podobající se člověku. Jenže nejnovější mikroroboti jsou menší než zrnko soli a dokážou věci, na které jejich obří kolegové nestačí. Potíž je, že navzdory této velikosti, či snad možná právě proto, je jejich výroba mimořádně obtížná.

Vysoká populace kormorána velkého představuje pro české a evropské řeky vážnou hrozbu. Vědci z Biologického centra AV ČR nyní spouštějí terénní experimenty, které mají zjistit, do jaké míry tito draví ptáci stojí za úbytkem původních druhů ryb.

Sníte o Vánocích bílých? Jen sněte. Ale kromě sněhových vloček mohou padat shůry i sněhové jehličky. Kristýna nám dnes vysvětlí, jestli si na tohle sněhové nadělení nemáme počkat spíš do apríla.

Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.

Vědci z Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pracují na projektu, který by mohl zásadně změnit pohled na běžné planě rostoucí rostliny.

Měsíc člověka inspiruje od samého počátku. Již naši dávní předci k němu nepochybně vzhlíželi a snažili se rozluštit jeho tajemství. Napadlo vás ale, co má Měsíc společného s Českem a Čechy? Dost.

Supermasivní černé díry polykají hvězdy i celé galaxie. Zatím jsme před nimi v bezpečí. Vědci však nyní objevili další gigantické monstrum.

Řešení klimatické krize by nemuselo spočívat jen ve futuristických technologiích, ale překvapivě v návratu k tomu, co příroda dělá už tisíce let. Skupina vědců, včetně českých odborníků, přichází se zajímavým nápadem, jak ukládat uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Rok se s rokem sešel a tento víkend opět můžete počítat ptáčky na krmítkách nebo v parku. Podívejte se na konec příspěvku. A k tomu nám Olda prozradí, zda mohou mít ptáci závrať.

Vědci učinili jeden z nejvýznamnějších objevů posledních let. Zjistili, že hluboko pod zemskou kůrou se nachází obrovská zásobárna vody.

Česká akademická onkologie se stala evropským vzorem. Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje vědce, vzdělává nové generace odborníků, edukuje studenty i laickou veřejnost a zvyšuje mezinárodní prestiž Česka. Přesto stále naráží na limity státní podpory. Na 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku to řekl ředitel tohoto ústavu Aleksi Šedo.

Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.

Led na největší jihočeské nádrži získal o Vánocích nečekaný odstín. Sinice se u hladiny udržely déle než kdy dřív a vytvořily zelené mapy pod průhlednou krustou. Odborníci z Biologického centra AV ČR mluví o jasném signálu eutrofizace i klimatu.

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.

Vesmír je obrovský a pravděpodobnost, že v něm nejsme sami, je vysoká. Proč nás tedy dosud žádná mimozemská civilizace nekontaktovala?

Říkali jste si, že ostrá slova létající vzduchem pramenící z čisté frustrace a neumětelství patří tak maximálně do pralesní fotbalové ligy? Že řádění tenisového rabiáta McEnroea nebo nadávky pršící z úst fotbalových hvězd Maradony a Cristiana Ronalda je jen odvádějí od soustředění a jejich výkon snižují? Možná to tak černobílé není, nová studie ukazuje, že na tom něco bude.

Jak jste se dnes vyspali? Zase jsme o den starší. Ale proč vlastně jde čas jen dopředu? Dejte si k snídani pár vajíček s vysokou entropií a Vítkovo fyzikální pojednání.

Většina z nás považuje za nezbytné spát sedm až devět hodin, abychom následující den normálně fungovali. Vědci ale zjistili, že jsou lidé, kteří potřebují jen čtyři až šest hodin spánku denně, a přitom nezažívají spánkovou deprivaci. Ráno se cítí dobře a plní energie. Ještě pozoruhodnější pak je, že nevykazují kognitivní či zdravotní deficity, které jsou s chronickou nespavostí spojovány.

Astronomové nahlédli hluboko do minulosti a objevili obrovský objekt, který popírá dosavadní předpovědi o tom, jak by se vesmír měl vyvíjet.

Stovky milionů lidí po celém světě trápí částečná či úplná bezzubost, na niž dosud neexistoval žádný lék. Situace se obvykle řeší umělým chrupemJaponští vědci ale nyní testují speciální injekce, jejichž cílem je stimulovat růst nových zubůPokud se neobjeví žádné komplikace, nový druh léčby by mohl být pro běžné pacienty dostupný už za čtyři roky S přibývajícím věkem se zdravotní problémy obvykle kupí. Jedním z těch nejběžnějších je částečná či dokonce úplná ztráta zubů. Takzvaným edentulismem (česky bezzubostí) trpí podle nedávné vědecké studie asi 353 milionů lidí, přičemž ve věkové skupině nad 90 let jde dokonce až o 40 procent celé populace.

Stále více lidí po celém světě zkouší dočasně omezit nebo úplně vynechat alkohol. A to kvůli očistě či pouhé zvědavosti, zda tento úkol zvládnou. Právě leden nebo únor bývají obdobím, kdy se k tomu experimentu odhodlá největší počet osob. Co ale taková měsíční abstinence skutečně udělá s lidským tělem?

Práce z domova je zejména po pandemii covidu-19 oblíbeným pracovním benefitem, který se stal mnohem rozšířenější než kdykoliv předtím. Vědci v novém výzkumu ale zjistili, že může mít různé pozitivní i negativní dopady na psychiku lidí. Účinky se liší i podle pohlaví.

Zouváte si boty, když přijdete domů? Zvyk zouvání bot je v Česku běžný, ale že jde hlavně o zdraví, už tak známo není. Vědci zjistili, že jen na podrážkách bot si do domácnosti zanesete v průměru statisíce nebezpečných bakterií.

Co kdybychom ten nový rok začali hezky zostra? Je libo jalapeño, kajenský pepř, nebo snad habanero? Eliška nám dnes prozradí, jak si na svém oblíbeném pikantním jídle nejen pochutnat, ale i ověřit vědecké poznatky až z Nového Mexika.

Před několika týdny se sešli čínští vědci a instituce, aby na fóru vědců v Tengchongu představili zprávu Tech Predictions and Future Visions 2049. Tam byl 6. prosince pod vedením Jang Ju-jü-janga, akademika a bývalého rektora Fudanu, světu představen dokument, který je rozdělen na dvě části: na jedné straně deset technologických vizí (možných schopností), na druhé deset „snímků“ zaměřených na budoucnost. Záměr? Analyzovat obě oblasti a jejich možnosti.

Na Nový rok si připíjejí i vědci genetici.

Astronomové, kteří se starají o mise Webbova teleskopu, tvrdí, že mají v ruce důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Rok 2025 nám opět ukázal, jak rychle se věda i technologie dnes dokáží posunovat. Vznikají nové materiály, mění se způsoby výroby energie a lékařské postupy nabízejí možnosti, které ještě nedávno patřily jen do vědecko-fantastických filmů. V následujícím článku vám přinášíme výběr osmi z těch za nás nejzajímavějších letošních inovací, které mají potenciál ovlivnit náš každodenní život. Začneme objevem, který letos získal Nobelovu cenu za chemii. Jde o takzvané kovově-organické struktury (Metal‑Organic Frameworks – MOF), což je podle agentury Reuters speciální typ materiálů skládající se z kovových iontů propojených organickými molekulami, které dohromady tvoří jakousi mřížku s obrovským množstvím dutin.

Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.

Přejeme vám krásné a poklidné oslavy konce roku. Ať se točí nanejvýš váš novoroční přípitek ve skleničce, ne potom ráno vaše hlava. Má však víření vína ve skleničce vůbec nějaký smysl? To nám dnes vysvětlí Jan.

Kolikrát za týden mají sex ty „nejšťastnější páry“? Existuje nějaký univerzální recept na frekvenci, která udržuje plamen lásky živý? Moderní výzkumy ukazují, že neexistuje jediná správná odpověď, ale některé vzorce se opakují…

Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.

Část lidí hůře odbourává alkohol. Organismus některých dalších hůře opravuje poškozenou DNA. Pokud má někdo obě tyto dispozice zároveň, nejspíš bude mít vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny.

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, „adoptované“ mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.

Nesmrtelnost už není jen námět sci-fi románů ať už o tom mluví světoví vůdci, čínské laboratoře nebo Silicon Valley. Věda se skutečně snaží pochopit, co dělá smrt nevyhnutelnou a zda ji lze odsunout až za hranici 150 let. Jak daleko skutečně jsme?

Klonování domácích mazlíčků už není sci-fi. Technologii totiž využilo několik amerických celebrit u svých psů. Vědci ale upozornili, že metoda pro samotná zvířata představuje řadu rizik.

Vánoce s kaprem, salátem a cukrovím jsou zátěžový test pro naši vůli i metabolismus. A ty následky! Od nemožnosti dopnout kalhoty po nemožnost popadnout dech. Aleš nám poradí, jak se vyvarovat následku nemožnosti uvěřit číslu, které uvidíme na váze.

Chytré boty a rukavice, které vyvinuli elektrotechnici ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), by se měly objevit na trhu do dvou až tří let. Technická vychytávka pro složky integrovaného záchranného systému přenáší data v reálném čase a nepotřebuje přitom signál GPS. Odborníci na ní pracovali tři roky.

Nový výzkum českých a zahraničních vědců odhalil, že tetovací pigmenty se trvale ukládají v imunitních buňkách a mohou negativně ovlivnit reakce na očkování.

Ryby se v nově založených tůních objevují mnohem dřív, než by ochranáři čekali. Často je na vině lidský zásah, kdy sebelepší úmysl může mít závažné důsledky. Podle nové studie vědců z Akademie věd a Masarykovy univerzity ryby během několika let osídlily více než polovinu tůní na jižní Moravě. To může ohrozit jejich hlavní smysl, tedy podporu biodiverzity.

Pomocí Webbova teleskopu objevili vědci mimořádně zajímavou planetu. Nachází se u klidné hvězdy Alfa Centauri, pouhých 4,2 světelných let od Slunce.

Teflon a myčka – jdou dohromady? Téma zajímavé nejen před smažením kapra, ale hlavně po něm. Igor nám vysvětlí, zda se z lesklé pánve může stát problémový kus nádobí.

Webbův teleskop objevil exoplanetu, která se vymyká jakémukoli vysvětlení. Má exotickou atmosféru a vytváří mraky, které kondenzují a tvoří diamanty.

Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.

Velký úspěch slaví astronomové. Zpočátku sice doufali, že pozorují planetu kolem hvězdy vzdálené 25 světelných let od Země, nakonec ale zjistili, že viděli mnohem vzácnější nebeský jev.

V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?

Vědci dlouhodobě zkoumali možná nebezpečí mikrovlnných trub. Tentokrát se ale zaměřili i na další malé domácí spotřebiče, konkrétně na fény, toustovače a horkovzdušné fritézy. A přinesli znepokojivé výsledky: i přístroje, které má doma téměř každý, mohou nenápadně poškozovat zdraví. Největší riziko přitom hrozí dětem.

Astronomům se podařilo zaznamenat náraz nějakého tělesa, patrně malého meteoritu, do povrchu Měsíce. Záblesk po dopadu byl viditelný i ze Země.

Ano, jak všichni víme, stres může způsobovat sníženou chuť na sex. Odborníci však tvrdí, že může zapříčinit i „vyhoupnutí“ do opačné roviny, tudíž zvýšit sexuální touhy a potřeby.

Parkerova sonda se znovu přiblížila ke Slunci a podařilo se jí sesbírat data, která vedla k vytvoření podrobné 2D mapy nejvzdálenější atmosféry naší životadárné hvězdy.

Tak nás to zase čeká – Vánoce s pohádkami. S nějakými klasickými se šťastným koncem, že jo! Se Zuzanou dnes o tom, že ne každá pohádka musí končit šťastně, co na to děti a co na to původní Popelka.

Nový výzkum upozorňuje na dosud opomíjený zdroj znečištění v domácnostech. Emise z běžných spotřebičů mohou mít větší vliv na kvalitu vzduchu, než se dosud předpokládalo.

Astronomové spatřili něco neuvěřitelného: černou díru, která má hmotnost 10 milionů Sluncí a letí vesmírem ohromující rychlostí.

Nový výzkum mezinárodního týmu vědců poprvé načasoval zánik ledovců na celé planetě v různých scénářích oteplování. Výsledky jsou alarmující: i malý rozdíl v globální teplotě může rozhodnout, zda zmizí desítky tisíc ledovců, nebo „jen“ polovina.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR využili nízké hladiny v lipenské vodní nádrži a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Celkem napočítali téměř padesát různých rour, z nichž asi dvacet slouží nebo sloužilo k odvádění odpadních vod. Kvůli nedostatku financí schází ve výzkumu rozbor a výsledkem je interaktivní mapa.

To, k čemu došlo začátkem července, je zvláštní: teleskop Fermi, který od roku obíhá kolem Země, detekoval neobvykle dlouhotrvající vesmírný záblesk.