Vědci

Celých sto let se vědci snažili vyřešit záhadu kamenů plujících po vyschlém jezeře Racetrack Playa v Údolí smrti v americké Kalifornii. Obří balvany vážící až 320 kilogramů se tam totiž záhadně přemisťují a zanechávají za sebou stopy dlouhé několik desítek metrů. Existovalo několik teorií, které se snažily tento fenomén vysvětlit, ale ani jedna z nich se neopírala o dostatek důkazů. Nakonec pomohla vědcům náhoda.

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.

Lidé ve městě sdílejí svůj životní prostor se zajíci, srnci, liškami nebo divokými prasaty. Jejich vzájemné soužití není náhodné a má své zákonitosti. Ve…

Patnáctkrát jí zamítli její přelomovou studii, než uspěla. Lynn Margulisová, vlivná bioložka 20. století, totiž přišla s teorií, že naše těla nejsou výsledkem boje o přežití, ale důsledkem miliardy let staré fúze bakterií.

Někteří lidé, kteří se dožijí sta a více let, kouří, pijí tvrdý alkohol nebo si dávají pivo každý večer. Jiní si denně dopřávají zmrzlinu nebo pijí litry sladké limonády. Tento paradox je jedním z důvodů, proč několik vědců zabývajících se extrémním stárnutím nepřekvapila nedávná studie, která ukázala, že dlouhověkost je zhruba z 50 % dána genetikou a z 50 % prostředím – tedy že genetický vliv je výrazně větší, než se dříve předpokládalo.

Je známo, že slabá fyzická konstituce nijak nesouvisí se silou ducha. V naší době jsme měli jako důkaz třeba Stephena Hawkinga. V 18. století jím byl Josef Stepling, který se zapsal do naší historie.

Spojené státy čelí sérii nevysvětlitelných úmrtí a zmizení jedenácti vědeckých pracovníků a vojenských činitelů spojených s jadernými, vesmírnými a obrannými programy. Americký prezident Donald Trump kvůli rostoucím spekulacím o možném spiknutí přislíbil rychlé vyšetřování případů, které sám označil za "neobvyklé". O událostech, které zneklidňují americkou veřejnost i bezpečnostní aparát, informuje německý deník Bild.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami.

Čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky se zaměřili na výzkum černého kašle, nemoci, která podle nich dlouhou dobu stála mimo hlavní zájem odborníků. Vedle studia samotného mechanismu nákazy pracují také na vývoji nové, účinnější vakcíny. Pomáhá jim k tomu i nový model testování na myších.

Syn židovského obchodníka z jihoněmeckého Ulmu byl opožděný ve vývoji. Dlouho se choval jako autistické dítě: mluvit začal až ve třech letech způsobem, který byl odlišný od projevu vrstevníků. V myšlenkách neformuloval slova, ale celé věty, pak si je potichu mumlal, a teprve když si ověřil, že jsou v pořádku, vyslovil je nahlas. Jeden z největších géniů dvacátého století Albert Einstein (14. března 1879 – 18. dubna 1955) odmala vykazoval protiklady, jimiž fascinuje dodnes.

Desátý případ úmrtí nebo zmizení vědce z nejkontroverznějšího oboru americké vědy je už příliš. Téma si nejprve jako horký brambor předávali konspirační teoretici. Nyní se věc oficiálně dostává do Bílého domu. Novináři žádají vysvětlení.

Pánové, situace v rozkroku je vážnější, než přiznávají i ti úplně největší pesimisté. Spermie kvapem ubývají a vědci zjišťují, proč moderní svět reprodukci nepřeje. Je nejvyšší čas sundat si ten horký notebook z klína!

Vesmír se zdá být nekonečný, přesto v něm vládne zarážející ticho. Proč jsme dosud nenašli žádné důkazy o existenci mimozemských civilizací? Nová teorie vědců z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nabízí překvapivě jednoduché vysvětlení.

Americký prezident Donald Trump slíbil, že odhalí podrobnosti o deseti vědcích, kteří záhadně zmizeli nebo za nejasných okolností zemřeli v posledních třech letech. Podle něj jde o vážnou věc. Ačkoliv neexistují oficiální důkazy o souvislosti mezi jednotlivými případy, média upozorňují na společné vazby na citlivé oblasti jejich práce, včetně vývoje jaderných technologií, kosmického a leteckého výzkumu a obranných programů. Nejméně jeden z vědců měl být zapojen i do programu UFO.

Mrazivě tajemná smrt studentské výpravy, okolo které se během let vyrojila obrovská spousta spekulací a teorií, už zná své vysvětlení.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd. Rádi počítáme po pěti, deseti a od starověku používáme i dvanáctkovou soustavu (články prstů). Jak se stalo, že máme pět prstů, nám přiblíží Jan.

Nejnovější studie zpochybnila zásadu, podle které je pro zvýšení kvality spermatu třeba několikadenní zdrženlivost v sexu.

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS) v posledních dnech výrazně zjasňuje. Podle nynějších odhadů je pravděpodobné, že se stane pozorovatelnou i pouhýma očima.

Lidstvo čelí „katastrofickým škodám“ a první z bodů zvratu, z něhož již zřejmě není návratu, byl právě překročen. S alarmujícím varováním přichází nová zpráva od více než 160 vědců z celého světa. Podle nich jsme již překročili tepelný limit pro přežití korálových útesů.

Patří k mladé generaci českých vědkyň, které se pohybují na pomezí špičkového výzkumu, moderních technologií a praktických inovací ve zdravotnictví. Kamila Dvořák se již několik let snaží se svým týmem pomocí technologií posunout diagnostiku Alzheimerovy nemoci - tak, aby k jejímu záchytu došlo ještě v okamžiku, než se u nemocných objeví první běžné příznaky. Zároveň se snaží pomoci lékařům s vyhodnocováním snímků z magnetické rezonance a také včas detekovat nežádoucí účinky bioléčby.

Podle vědců jsou všichni lidé na světě s modrýma očima vlastně tak trochu příbuzní. Experti z Kodaňské univerzity se domnívají, že celá modrooká populace planety sdílí jeden gen, který se předává z generace na generaci.

Astronomové, kteří se starají o mise teleskopu Jamese Webba, oznámili, že mají důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Říkali mu moravský Edison a dokázal vymyslet úžasné věci. Byl autorem zhruba 850 vynálezů, z nichž více než 450 si nechal patentovat. Továrny, které založil, stále existují, on se však stal obětí ideologické nenávisti a téměř se na něj zapomnělo.

Miminka možná vypadají bezmocně, ale ve skutečnosti je příroda vybavila několika velmi efektivními mechanismy, které jim mají zajistit přežití. Velké oči, hebká kůže, baculaté tvářičky… Všechny tyhle něžné, ale účinné prostředky nutí nás dospělé, abychom se o ně starali navzdory nevyspání, hromadě křiku i nevábnému obsahu plenek. A pak je tu zbraň z nejsilnějších – dětská vůně. Jak to, že pouhé její nasání v nás spouští takovou škálu emocí?.

Musíme svět vidět, abychom o něm mohli snít? Dnes se s Luckou vydáme do světa snů těch, kteří svět vnímají jinak – a přesto možná sní podobně jako všichni ostatní.

Nejmladší generaci nejméně záleží na tom, zda žijí v demokratické zemi. V příklonu k autoritářům hraje roli věk, vzdělání, postoj třeba ke klimatické změně, ale i pocit věkové diskriminace.

Máte perfektně spočítané kalorie a cvičíte, ale ručička na váze se ani nehne. Vědci zjistili, že viníkem není váš zpomalený metabolismus, ale zrádný fyziologický mechanismus, který se spouští pod rouškou tmy.

Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu vyvinuli způsob, jak pomoci ochraně ohrožených druhů jeřábů. Díky takzvané metodě mikropropagace lze ohrožené stromy účinně množit v…

Srážka supermasivních černých děr ještě nikdy nebyla pozorována. Pokud ke kolizi opravdu dojde, bude to pro astronomii významná událost.

Ovládání techniky pouhou myšlenkou, těžba surovin ve vesmíru nebo cílené ovlivňování počasí. To, co dnes často připomíná spíš sci-fi než blízkou budoucnost, by se podle odborníků mohlo během příštích 25 let stát součástí běžného života i průmyslu. Přinášíme přehled pěti technologických inovací, které mají šanci zásadně proměnit fungování společnosti, ekonomiky i každodenní reality. V uplynulých desetiletích se do našich životů dostalo mnoho významných technologických novinek. Na umělou inteligenci či třeba chytrý mobilní telefon s přístupem k internetu jsme si už zvykli jako téměř na samozřejmost, ačkoliv tu s námi nejsou déle než 25 let. V následujícím článku přinášíme seznam pěti podobně zásadních novinek, jichž bychom se podle expertů oslovených listem The Wall Street Journal (WSJ) mohli dočkat do roku 2050.

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Ngogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Dříve soudržná skupina čítala téměř 200 šimpanzů a patřila k největším v historii pozorovaným společenstvím tohoto druhu ve volné přírodě. Sociální vazby mezi jejími členy se utvářely více než dvě desetiletí. Podle vědců však stačily pouze tři roky, aby se z někdejších spojenců stali nepřátelé.

Vědci z Česka a Japonska dokázali společně díky nejnovějším analýzám vysvětlit záhadné signály blesků na Saturnu a přepsali tak po 45 letech naše chápání bouří na této obří planetě.

Stojí vám někdy vlasy na hlavě? Šáhnete na kliku a dostanete ránu? A občas se zdá, že se těch „pecek“ nemůžete zbavit? Proč to tak je, nám dneska vysvětlí Vítek.

Experiment japonských vědců odhalil nečekané komunikační schopnosti hub: Pomocí podhoubí si předávají informace o okolí.

Když se řekne konec světa nebo globální katastrofa, většinu lidí okamžitě napadne srážka Země s nějakým vesmírným tělesem nebo zničující jaderná válka, kterou rozpoutají velké státy. Jenže podle vědců se na planetě ukrývá daleko větší nebezpečí, které se může objevit prakticky kdykoliv.

Astronomům nedá spát planeta TOI-5205b, která se nachází 285 světelných let od naší sluneční soustavy. Jedná se o plynného obra, který obíhá okolo červeného trpaslíka TOI-5205.

Vědci našli důležitý střípek k pochopení dějů, které probíhaly, když byl vesmír ještě mladý.

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Ve středu to na svém webu oznámil bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Vědci prozkoumali nový nález a přišli s jasným závěrem: Měníme učebnice a posouváme data o tisíce let.

V Česku žije přibližně 18 procent lidí bez partnerského vztahu. Zatímco ženy častěji zůstávají single dobrovolně a jsou se svým stavem spokojenější, u mužů…

Jsou místa na mapě, kde by člověk vsadil všechno na to, že tam život jede jen na úplné minimum. Led, ticho, nekonečná voda a pod hladinou svět, který známe spíš z teorií než z reality. A pak se najednou objeví důkaz, který tuhle představu tiše, ale dost zásadně naruší…

Mise Artemis II americké NASA se zapsala do dějin hned z několika důvodů. Jedním z nich je i ten, že na palubě kosmické lodě Orion se nachází telefon iPhone.

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.

Každé dítě ví, že pejsek s kočičkou umí napsat psaní, umýt podlahu nebo třeba upéct dort. Dnes je Světový den zdraví, a tak se s Eliškou podíváme na to, co zvířecí hrdinové dokážou udělat pro zdraví dětí.

Snímky neobvyklé struktury na Marsu, která připomíná pyramidy podobné těm v Egyptě, opět oživily divoké spekulace o existenci mimozemského života na rudé planetě.

Rakovina plic patří celosvětově k nejzákeřnějším druhům nádorů, kterému každoročně podlehnou téměř dva miliony lidí. Toto děsivé číslo by se ale v budoucnu mohlo razantně snížit. Vědci se chystají zahájit klinické testování vakcíny, která by měla snížit riziko výskytu nemoci. Informoval o tom deník The Guardian.

Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za miliardy dolarů. A do roku 2028 vyšle k Marsu první meziplanetární sondu poháněnou jadernou energií.

Hody, hody, doprovody, dejte vejce slepičí, nedáte-li slepičí, dejte aspoň… sýkorčí? S Veronikou se dnes podíváme na to, co očekávat, pokud si v pondělí vykoledujete něco divočejšího než slepičí vejce.

S rostoucím využíváním umělé inteligence rostou po celém světě jako houby po dešti i velká datová centra, která vyžadují obrovské množství energie. Tento trend zároveň přináší i znepokojivý efekt s velkým dopadem na životní prostředí. Areály totiž vytvářejí „tepelné ostrovy“, jež mohou zvyšovat okolní teplotu až o devět stupňů Celsia. Přilehlé oblasti se tak samozřejmě citelně zahřívají, což může mít negativní dopady na zdraví místních obyvatel i na infrastrukturu.  Na tento zatím málo prozkoumaný efekt se zaměřili vědci ze skupiny Earth Observation na University of Cambridge, kteří zkoumali teplo vznikající v důsledku energeticky náročných procesů, včetně napájení chladicího systému. Analyzovali proto teplotní data získaná z dálkových senzorů za posledních dvacet let a porovnali je s umístěním takzvaných „hyperscalerů“, tedy obrovských datových center obsahujících tisíce serverů. Ta často zabírají plochu větší než desítka fotbalových hřišť, přičemž většina z nich vznikla během poslední dekády.

Vesmír nám možná již brzy předvede velkolepé divadlo – na nebi se může i za bílého dne objevit zářivá kometa C/2026 A1.

Městské prostředí je stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin. Nová rizika přináší i potřeba upravit ve městech druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám, které v letních sluncem rozpálených ulicích lépe než původní druhy zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů souvisejících se změnou klimatu. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UPOL) v Olomouci.

Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.

Může skřivana přitahovat papoušek, čivavu vlk nebo lvici tygr? Jaké má ve zvířecí říši láska limity, vám přiblíží Olda.

Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Ve studii publikované v časopise Fire Ecology na to poukázali vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně s kolegy z Maďarska. Kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku stanovišť, která prospívá například střevlíkům a pavoukům, uvedla za univerzitu Jiřina Studenková.

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita u netopýrů.

Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.