Větrná elektrárna

Světová výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren byla v loňském roce poprvé vyšší než množství elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů. A na konci letošního roku to zřejmě nebude zdaleka tak těsné.

Zatímco je Německo kritizováno za svůj vypočítavý postoj k sankcím a dodávkám plynu z Ruska, tamní energetický gigant usiluje o to, aby se závislosti na východním agresorovi zbavil. Investuje do fotovoltaiky plovoucí na moři.

Česko stejně jako dalších 23 zemí EU neplní plány pro výstavbu větrných elektráren. Ambice sice mají státy EU dostatečné, problém je ale s jejich převedením do reálné výstavby. Ta je pomalá a často ji brzdí zdlouhavé povolovací procesy.

Zatím největší český větrný park by mohl vyrůst poblíž Horní Řasnice a Dolní Řasnice ve Frýdlantském výběžku. Samozřejmě za podmínky, že záměr investora úspěšně projde všemi druhy povolovacích řízení. Firma WEB Větrná energie zde počítá s výstavbou 11 větrných elektráren s instalovaným výkonem 46 až 68 megawattů.

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

Zatímco v případě některých evropských zemí jsou offshore větrné elektrárny součástí jejich energetických mixů již řadu let, u pobřeží Spojených států zatím výroba elektřiny z větru na moři nijak zásadně rozvinutá není.

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska.

Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři.

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Ceny elektřiny opět rostou, tentokrát na krátkodobém neboli spotovém trhu. Dnes ve večerní špičce vychází elektřina na českém denním trhu organizovaném společností OTE na 435 eur za megawatthodinu, zítra to bude až 470 eur. Vedle tradičních viníků – drahého plynu, povolenek a výpadku jaderných bloků ve Francii – přibyl jeden nový: slabý vítr.

V důsledku války na Ukrajině hledá Evropská unie řešení, jak se zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Současně přibývají i projekty, jejichž cílem je posílit soběstačnost také v oblasti obnovitelných zdrojů.

Již druhým rokem se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku neotevřela žádná elektrárna využívající energii větru. Proč se nestaví větrné elektrárny? Jejich rozvoji brání zejména pravidla krajů, komplikovaný proces získávání povolení a strach obyvatel z negativních dopadů.

Kanadský start-up dvou podnikatelek čeká na certifikaci svého unikátního větrníku, který se vejde i do batohu a na svou velikost vyprodukuje víc energie než jiné zdroje včetně generátorů. Stát by měl něco přes 12 tisíc korun.

Německá vláda chce dosáhnout svých závazků v oblasti opatření proti změně klimatu a zároveň snížit závislost na dovozu energetických komodit. Pomoci má zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů energie. Podle návrhu urychlí nový „zákon o větrné energii na pevnině“ expanzi a „odstraní všechny překážky a omezení“, které rozvoj v současnosti zpomalují.

Výstavbu nových větrných elektráren v Česku dál brzdí náročná administrativa a dlouhý povolovací proces. V Německu je přitom tento proces možné zvládnout za poloviční čas. Podle odborníků by energie z větru mohla nahradit významnou část elektřiny vyráběné za pomoci energií z Ruska.

Dokud bude cena elektřiny závislá na plynu, ze kterého vyrábějí německé plynové elektrárny, zlevnění elektřiny nečekejme, píše v komentáři bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Ruská invaze na Ukrajinu odhaluje zranitelnost dosavadního evropského energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česká republika podcenila, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Jednou z příležitostí by mohla být větrná energie. Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v u nás pouze 1 procento spotřeby elektřiny.

V německé květnové aukci na podporu větrných elektráren nebylo dostatek zdrojů zejména kvůli zvýšené nejistotě a zhoršujícím se podmínkám v oboru. Podle německé asociace pro větrnou energii (BWE) jde o kombinaci dopadů přerušení dodavatelských řetězců, s tím souvisejících vyšších cen materiálů a zvyšujících se úrokových sazeb, které odrazují investory od účasti v aukcích.

Květnovou aukci na podporu výstavby onshore větrných elektráren v Německu potrápil nedostatek projektů, podobně jako v řadě přechozích kol. Vzhledem k nízkému počtu přihlášených projektů se tak v aukci de facto o nic nesoutěžilo, všechny přípustné projekty si zajistily požadovanou zaručenou výrobní cenu, jejichž průměr byl těsně pod nejvyšší přípustnou cenou stanovenou regulátorem.

Bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger v tomto týdnu představil energetickou politiku Bavorska, která staví na základech z roku 2019. Bavorská vláda trvá na přísných pravidlech pro vzdálenost větrných elektráren od budov, avšak přidává několik výjimek. Mimo to vyjádřila snahu prodloužit dobu provozu posledního jaderného reaktoru v Bavorsku.

Offshore větrný park Borkum Riffgrund 1 dánského provozovatele Ørsted bude jako první elektrárna tohoto typu poskytovat v Německu služby výkonové rovnováhy. Zároveň se jedná o první větrnou elektrárnu v Německu, které bude umožněno poskytování sekundární regulace činného výkonu (služba aFRR). Informoval o tom německý provozovatel přenosové soustavy TeneT.

Francouzská energetická skupina EDF se spojila s akademickým centrem, aby využila podmořské drony ke kontrole základů offshore větrných elektráren. Nasazení dronů pod vodou by mohlo podstatně ulehčit práce, které jsou jak nákladné, tak nebezpečné.

Společnost RWE oznámila uvedení dalšího zařízení do provozu. Větrná farma Rozdrażew byla připojena k síti. Nejnovější větrná farma bude dodávat elektřinu pro 27 tisíc domácností.

Před deseti lety bylo Německo synonymem rychlého budování nových solárních a větrných zdrojů. V době, kdy vypíná poslední jaderné elektrárny v zemi a navíc nechce být závislé na ruském importu energetických surovin, mu ale dochází „obnovitelný dech“. Ambiciózní plány na dominanci zelené energetiky tak nabývají obrysů zbožného přání německé vlády.

Společnost Siemens varovala před rostoucími cenami větrných turbín, které lze očekávat v následujících letech. Důvodem jsou rostoucí ceny materiálů nutných pro jejich výrobu. Nárůst ceny materiálů sektor pociťuje již od roku 2019, uvedl ředitel společnosti Siemens Energy pro deník Financial Times. Podle některých analytiků má za sebou sektor nejhorší rok za téměř dvě dekády.

Zatím největší elektrolyzér na světě s výrobní kapacitou až 100 000 tun zeleného vodíku ročně by měl být uveden do provozu již v roce 2025. Jednotku o celkovém příkonu 1 GW si od amerického předního dodavatele vodíkových technologií Plug Power objednala švýcarská společnost H2 Energy Europe pro svůj projekt na principu Power-to-X plánovaný v blízkosti dánského Esbjergu.

Po představení REpowerEU, plánu Evropské komise na snížení dovozní závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, přichází dohoda Německa, Dánska, Nizozemska a Belgie o spolupráci v oblasti rozvoje větrné energie na moři a zeleného vodíku. Ve společném prohlášení země uvádějí, že se chtějí stát „zelenou elektrárnou Evropy“. Informaci přinesl server EURACTIV.

S tím, jak se několik projektů plánovaných offshore větrných parků při pobřeží USA posouvá blíže k realizaci, vyplývají na povrch první výzvy, které bude třeba pro úspěšnou realizaci těchto projektů překonat. Patří mezi ně rizika spojená se zajištěním financování, přenosu vyrobené elektřiny či se samotnou výstavbou. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Čtveřice členských zemí Evropské unie chce v Severním moři vybudovat další větrné parky, jejichž celkový výkon by do roku 2050 mohl představovat 150 gigawattů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dánská média. V případě realizace projektu by se současná kapacita mořských větrných parků v EU zvýšila desetinásobně.

Dánové chtějí budovat obrovské energetické ostrovy, které by měly dodávat elektřinu do celé Evropy. Zvyšování cílů pro offshorové větrníky oznámily po ruském útoku na Ukrajinu prakticky všechny přímořské státy.

Masivní výstavba větrných a solárních elektráren, zrychlení povolovacích řízení i podpora pro rychlý přechod od fosilního zemního plynu k biometanu a vodíku. Takové jsou priority strategie REPowerEU, kterou dnes představila Evropská komise. Cílem nových opatření je zajistit co možná nejrychlejší ukončení závislosti na dovozu paliv z Ruska. Zadarmo to samozřejmě nebude.

V kalifornských vodách by v příštích třiceti letech mohlo reálně vyrůst až 20 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách. Jedná se o první ze závěrů studie Kalifornské energetické komise ke strategickému plánování rozvoje energetiky.

Německé spolkové země mají dostatek potřebné plochy pro dosažení vládního cíle spočívajícího ve využití 2 % plochy země pro větrné elektrárny. Vyplývá to ze studie zpracované Fraunhoferovým institutem pro společnosti Bosch & Partner a německou větrnou asociaci (BWE).

Dvě větrné elektrárny, které by měly příští rok vyrůst u obce Potštát mohou mít významný vliv na okolí. Projekt bude proto posuzován podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí EIA. Rozhodl o tom krajský úřad.

Za středočeskou vesnicí Pchery severně od Kladna stojí dvě větrné elektrárny. Skoro devadesát metrů vysoké věže uvedla firma VTE Pchery do provozu v roce 2008. Šlo tehdy o nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku. Starostka Kateřina Mahovská popisuje, jak funguje zelená energetika na obecní úrovni a „větrníky“ za domem.

Výstavba nových větrných elektráren, ale i příznivé povětrnostní podmínky pomohly Irsku v dubnu k rekordní výrobě elektřiny z větrných turbín.

Investice do větrných elektráren vloni dosáhly 41 miliard eur. Ačkoliv se jedná o nižší sumu než v roce předešlém, nového výkonu přibylo více, celkem 25 GW. Uvádí to zpráva WindEurope. Dle zprávy se investice do nových větrných elektráren v minulém roce vyšplhaly na hodnotu 41,4 miliard euro (cca 1 bilion Kč).

Evropské státy a společnosti vloni každý den investovaly v přepočtu 2,5 miliardy korun do výstavby nových větrných turbín. Podle odborníků je ale projektů stále málo a pro splnění klimatických cílů EU bude nutné výstavbu urychlit.

Boom solární a větrné energie přinese podle odborníků do roku 2030 energetické přebytky, které by při současném vývoji mohly přijít nazmar. Země by tak měly stále více investovat do technologií pro ukládání elektrické energie.

Ceny uzavřených korporátních dohod o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Evropě vzrostly od konce roku 2021 v průměru o 7,2 %. Poprvé byl přitom zaznamenán růst na všech sledovaných trzích a pro obě hlavní technologie – solární a větrné elektrárny.

V Kalifornii o víkendu došlo k prolomení historického milníku. Tamní energetická síť totiž čtvrt hodiny běžela ze 100% na obnovitelných zdrojích energie. Tato hodnota by podle místního zákona měla být do roku 2045 standardem.

Místa povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou na čele žebříčku evropských lokalit vhodných k instalaci obnovitelných zdrojů. Mají potenciál výroby 0,18 GW větrné energie a 0,33 GW solární energie. To odpovídá výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Už dnes se v těchto v krajích objevují projekty, které výrazně pomohou jejich transformaci a budou produkovat bezemisní energii.

Ve výrobě elektřiny může v Česku vyrůst nový silný hráč, který bude konkurovat i skupinám ČEZ, EPH a Sev.en Energy. Tímto novým konkurentem bude komunitní energetika v majetku obcí a domácností. Tedy za předpokladu, že se aspoň částečně naplní optimistické předpoklady zastánců této perspektivní oblasti energetiky.

Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor 2022 provozovatelé větrných elektráren. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE.

Americká společnost Amazon minulou středu oznámila svůj plán na rozšíření svého portfolia obnovitelných zdrojů energie. Vybudováním 37 nových projektů chce Amazon rozšířit své stávající portfolium o necelých 30 %.

Úřadující francouzský prezident Emanuel Macron byl v neděli znovuzvolen, a to s větším náskokem, než se očekávalo. Hlas mu dalo 58,55 % voličů. Jednu z největších výzev pro něj bude představovat energetika. Ve své kampani se zavázal rozvíjet tu jadernou a obnovitelnou. Na konci března se rovněž nechal slyšet, že by Francie měla znárodnit EDF.

S tím, jak se Evropská unie snaží zbavit závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska, roste stále více význam obnovitelných zdrojů energie. A to zejména v zemích, které mají pro jejich rozvoj vhodné podmínky. Mezi tyto země patří například slunné Španělsko či větrné Spojené království.

Rostoucí ceny vstupních surovin se začínají podepisovat na hospodářských výsledcích řady společností, včetně výrobců větrných turbín.

Dánsko, stejně jako řada dalších evropských zemí, plánuje v nadcházejících letech vzhledem k aktuální geopolitické situaci značně snížit svou závislost na ruském plynu. Konkrétně by k tomu mělo pomoci několikanásobné navýšení výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích, stejně tak dočasné zvýšení těžby plynu v Severním moři.

Čína se letos chystá instalovat rekordní množství větrných a solárních elektráren. Největší znečišťovatel na světě se snaží splnit klimatické cíle a zároveň snížit svou energetickou závislost na zbytku světa. Zároveň však počítá s dalším rozvojem uhelné energetiky.

Čím větší turbína, tím více zachycené větrné energie a vyrobené elektřiny. V budoucnu mohou mít ty na moři výkon i 15 megawattů. S velikostí větrníků však také narůstají logistické problémy, a to jak na pobřeží, tak na vodě.

Povolená míra ziskovosti pro vodní, větrné a solární elektrárny bude podle nařízení vlády 8,4 procenta ročně, u zdrojů na spalování biomasy 9,5 a u bioplynových stanic 10,6 procenta. Tyto tři cifry obsahuje návrh nařízení vlády, který se Ekonomickému deníku podařilo získat.

Nizozemská nevládní organizace The Global Irrigation Project (TGIP) přišla s vysoce inovativním konceptem, kdy větrné turbíny, které se používají k udržitelné výrobě energie, vytvářejí mraky odpařováním mořské vody. Dojde tím k ochlazení planety a suché oblasti by mohly být opět přeměněné na úrodnou půdu.

Evropský Green Deal je mrtev, prohlašovali po ruském útoku na Ukrajinu někteří pomýlení čeští komentátoři a „experti“. Jenže opak je pravdou. Putinův režim svým agresivním jednáním donutil mnohé evropské země přechod k obnovitelným zdrojům urychlit. Německo to chce stihnout už do roku 2035.

Nizozemci nemají zdaleka největší kus Severního moře. Mají však kolem 160 platforem, většinou malých a v mělkých vodách, které představují rychle rostoucí flotilu pobřežních větrných farem. Koncept North Sea Wind Power Hub, který vyvinula společnost TenneT, plánuje v letech 2030 - 2050 vybudovat energetický umělý ostrov.

Ambiciózní balíček, který má Německo zbavit závislosti na ruských surovinách, podle skeptiků narazí na překážky. V opozici sílí hlasy, aby se prodloužila životnost posledních jaderných elektráren.

Ziskovost solárních či větrných elektráren, stejně jako bioplynových stanic a malých vodních elektráren, není ničím výjimečná. Žádné nadměrné zisky jejich vlastníci nevykazují. S takovým výsledkem skončilo sektorové šetření, které provedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Dlouho očekávanou analýzu ziskovosti obnovitelných zdrojů energie ministerstvo průmyslu a obchodu právě dokončilo a zveřejnilo na svém webu.

Německá vláda na svém včerejším zasedání schválila návrh legislativy, který by měl zemi pomoci ještě rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie, a snížit tak její závislost na fosilních palivech. Již v druhé polovině této dekády by se mělo tempo výstavby solárních a větrných elektráren ztrojnásobit vůči plánům pro letošní rok.