Větrná elektrárna

Už při příjezdu do obce klikatou cestu vzhůru nás vítají nádherné lesy v podzimních barvách. A tři větrníky. Sál penzionu Florián dnes hostí sousedské setkání o větrné energetice v Krušných horách.

Na rozdíl od Spojeného království, Německa, Nizozemska, Belgie či Dánska je zatím offshore větrná energetika ve Francii na samém počátku, přičemž vůbec první komerční větrný park ve vodách u pobřeží země zahájil plný komerční provoz v tomto týdnu.

Egypt plánuje zahájit v roce 2024 stavbu jedné z největších větrných farem na světě, která by mohla dodávat elektřinu také do Evropy a Saúdské Arábie. Hodnota projektu činí 11 miliard USD (261,7 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg.

Dlouhá schvalovací řízení a nedostatečné vymezení pozemků znamenají, že rozšiřování kapacity větrných elektráren v Německu je příliš pomalé na to, aby bylo možné splnit klimatické cíle. Uvádí to zpráva Spolkového a zemského výboru pro spolupráci.

Největší polská elektrárenská společnost PGE se pouští do nového dobrodružství. Ve spolupráci s dánským podnikem Ørsted postaví v Baltském moři větrné elektrárny o výkonu až 3500 megawattů. První z trojice projektů by měl začít vyrábět elektřinu v roce 2026.

Jedny z největších energetických firem v Německu postupně demontují větrnou farmu v Severním Porýní-Vestfálsku. Důvodem je uvolnění místa pro expanzi nedalekého povrchového uhelného dolu. Aktivisté to označují jako symbol toho, že vláda upouští od svých plánů na ochran klimatu. Zprávu přinesl britský server The Guardian.

Velmi absurdní situace nyní nastala v blízkosti německého uhelného dolu Garzweiler. Na místě totiž stojí několik větrných turbín, které mají dodávat čistou energii nahrazující fosilní paliva. Turbíny ale nyní čeká demontáž ve prospěch rozšiřování dolu.

Německo se stále spoléhá na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických a větrných elektráren, které mají v zemi v budoucnu nahradit vyřazené jaderné a uhelné zdroje. V případě větrných elektráren na souši však Německu již několik let chybí dostatek projektů, což je znát i na nevyužitém objemu aukcí na podporu jejich výstavby.

Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.

Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.

Zvláštní bavorské pravidlo, nazvané 10H, pro vzdálenost větrných turbín od sídel do značné míry zastavilo rozvoj větrné energetiky na jihu Německa. Tuto souvislost nyní uvádí i samotná státní vláda – ve zprávě ministerstva hospodářství, oznámila bavorská televizní stanice BR24.

Evropská unie v době války na Ukrajině vyrobila rekordní množství elektřiny ze solárních a větrných zdrojů. Vyplývá to ze studie organizací Ember a E3G. Nárůst produkce takto vyrobené elektřiny ušetřil Evropské unii zhruba 11 miliard eur (270 miliard Kč), které by jinak musela vynaložit na nákupy plynu, informovala agentura Bloomberg.

Kontroverzní bavorské pravidlo 10H, které stanovuje minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí, významně zpomalilo rozšiřování větrné energetiky v této spolkové zemi. Nyní to ve své zprávě oficiálně potvrzuje i bavorské ministerstvo hospodářství (StMWi). Bavorská vláda v důsledku energtické krize v červnu schválila výjimky z pravidla 10H.

Přestože rozvoj obnovitelných zdrojů je jedním z nástrojů propagovaných EU, jak snížit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit tak energetickou soběstačnost, největší evropská ekonomika má stále problémy s nedostatkem nových projektů pro větrné elektrárny.

Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.

Zatímco většina Evropanů nyní otevírá obálky s účtem za elektřinu a za plyn, jako by v nich byl schovaný škorpion, lidé z malé německé vesničky Feldheim v Braniborsku mezi ně rozhodně patřit nebudou. Jejich obec je totiž energeticky soběstačná.

Výrobci větrných elektráren v posledních letech nesvádí souboj z pohledu instalovaného výkonu nabízených strojů pouze v segmentu offshore turbín, patrné jsou rovněž snahy o další navyšování velikosti a výkonu onshore turbín. Poté, co již dříve v letošním roce představila svůj model s instalovaným výkonem přesahujícím 7 MW společnost Vestas, přichází odpověď i ze strany jednoho z hlavních konkurentů, společnosti Siemens Gamesa.

Energetický regulační úřad uvedl, že kvůli vysokým cenám energií nebude nutné na podporované zdroje vyplácet více než polovinu obvyklé částky. Každoročně přitom na podporu především solárů míří 46 miliard korun.

ANALÝZA. Obnovitelné zdroje v dohledné době energii pro střední Evropu nezajistí. Ani přes ambiciozní zelené plány Německa se v roce 2030 bez fosilních paliv neobejdeme. Dokládá to podrobný model webu Fakta o klimatu.

Globální výroba elektřiny z větrných a solárních elektráren dosáhla loni téměř 3 000 TWh a tvořila tak 10,5 % z celkové produkce elektřiny. Ještě před 10 lety přitom uvedené zdroje neměly na globální výrobě elektřiny ani 1% podíl. Vyplývá to z dat zveřejněných výzkumníky z BloombergNEF (BNEF).

Dosažení německých ambiciózních cílů v oblasti rozvoje větrných elektráren bude do velké míry záviset na vynaloženém úsilí jednotlivých spolkových zemí. Současné tempo rozvoje těchto zdrojů je přitom v některých státech neakceptovatelné. Podle zahraničního serveru Clean Energy Wire to začátkem tohoto týdne uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo poprvé v historii Česka aukci, ve které mohou investoři soutěžit o provozní podporu větrných elektráren a vyhraje pro stát ten nejvýhodnější projekt.

Agentura STEM spolu s Institutem 2050 vydala velkou analýzu postojů Čechů ke změnám klimatu a politik s tím spojených. Výzkumníci zjistili, že ke změnám klimatu se nestavíme černobíle. Na co výzkumníci přišli?

Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena plánuje kromě offshore větrných parků složených z turbín ukotvených ke dnu ve velkém rozvíjet také plovoucí větrné elektrárny. Podle zahraničního serveru Argus byl pro tento typ zdrojů stanoven cíl dosáhnout 15 GW instalovaného výkonu do roku 2035.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo historicky první aukci nových kapacit v oboru zelené energetiky. Celkem chce podpořit větrné parky o výkonu 30 megawattů, nové či obnovené malé vodní elektrárny do celkovém výkonu 7 MW a modernizované bioplynové stanice o výkonu 5 MW. Mezi investory nejoblíbenější druh zelené energetiky – fotovoltaiku – stát touto formou nepodpoří.

Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023, informovala mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 Kč) za megawatthodinu (MWh). Cenu výstavby firma neuvedla.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) měly v USA v letošním prvním pololetí 24% podíl na celkové výrobě elektřiny. Proti loňskému roku se jejich podíl na elektroenergetickém mixu zvýšil o 3 procentní body. Vyplývá to z dat zveřejněných vládní agenturou U.S. Energy Information Agency (EIA).

Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.

Malé, střední i velké podniky s licencí na výrobu elektrické energie mohou získat finanční podporu pro výstavbu větrných elektráren. Na jeden podnik nebo projekt je možné získat až 15 milionů EUR.

Do pátku 16. září lze podávat připomínky k návrhu cenového rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad stanoví výši podpory pro elektřinu a teplo z obnovitelných zdrojů pro rok 2023. Návrh je to poněkud alibistický – nabízí dvě možné podoby podpory v podobě zelených bonusů. Ta přísnější se nelíbí hlavně zástupcům solárního byznysu.

Bostonský Federální soud minulý týden vydal rozhodnutí, kterým zakázal společnosti General Electric (GE), mateřské společnosti GE Renewable Energy, výrobu a prodej svých turbín Haliade-X v USA. Ty totiž podle rozhodnutí poroty porušily patent vlastněný žalující společností Siemens Gamesa. Rozhodnutí by ale nemělo mít vliv na dokončení a provoz stávajících projektů.

Agentura pro podnikání a inovace (API) v tomto týdnu zahájila příjem žádostí o dotace na stavbu větrných elektráren. Tuto oblast zelené energetiky přitom stát v posledních letech prakticky přehlížel. O podporu mohou žádat podniky všech velikostí, jedinou podmínkou je platná licence na výrobu elektrické energie.

K prvnímu září v Německu proběhlo letošní první a zároveň poslední kolo aukcí na podporu výstavby offshore větrných elektráren. Podobně jako v předchozích kolech i tentokrát uspěla nabídka s požadavkem na nulovou provozní podporu, kdy developer elektrárny nemá zajištěnou minimální výkupní cenu.

Do debaty o řešení energetické krize se zapojila také Komora OZE, sdružující část firem podnikajících v zelené energetice. Připravila a předala ministerstvům návrhy opatření, jež mají zajistit rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Jedná se například o usnadnění povolovacích řízení a odstranění třífázového měření, které lidem komplikuje pořízení střešní fotovoltaiky.

Nový zdroj tepla pro Krakov, jaderný blok a fotovoltaika na Slovensku, větrné parky v Německu a Francii. ČEZ po letech útlumu opět nastartoval expanzi na zahraničních energetických trzích. Ekonomický deník přináší výběr dosud veřejné neznámých informací o plánech Skupiny ČEZ, které se objevují v nedávno vydané pololetní zprávě.

Hornsea 2 je největší větrná farma na světě. Zařízení, které bylo právě spuštěno u pobřeží Spojeného království, bude dodávat elektřinu pro 1,4 milionu domácností, píše server Electrek.

Povolená míra ziskovosti pro vodní, větrné a solární elektrárny zůstává na úrovni 8,4 procenta ročně, u zdrojů na spalování biomasy to bude 9,5 a u bioplynových stanic 10,6 procenta. Zmíněné cifry se objevují v návrhu nařízení vlády, který má po dlouhých odkladech schválit koaliční vláda premiéra Petra Fialy na svém zasedání ve středu 7. září.

Prakticky všechny větrné turbíny, které vyrábějí více než 5 % světové elektřiny, jsou řízeny jako samostatné jednotky. Přesto je naprostá většina z nich součástí větších větrných farem, které zahrnují desítky nebo dokonce stovky turbín, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Inženýři z MIT a dalších institucí zjistili, že bez nutnosti nových investic do zařízení lze zvýšit energetický výkon takových větrných farem modelováním proudění větru v celém soustrojí turbín a optimalizací řízení jednotlivých jednotek.

Největší spolková země Německa, Bavorsko, podle vyjádření tamního předsedy vlády plánuje vybudovat přes 1000 větrných turbín. Bavorsko přitom doposud spoléhalo především na rozvoj solární energetiky, výstavbu větrných elektráren tam značně omezuje pravidlo pro minimální vzdálenost elektráren od obydlí.

Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Uvedla to podle agentury AFP dánská premiérka Mette Frederiksenová na dnešním energetickém summitu v Kodani, kterého se zúčastnili představitelé Dánska, Německa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska.

Rozmach dřeva jako ekologického materiálu s malou uhlíkovou stopou proniká i do sektoru výroby elektřiny. Třicet metrů vysoká dřevěná turbína je stejně pevná, jako kdyby byla použita ocel, která je uhlíkově mnohem náročnější.

Zástupci Německa, Švédska, Dánska, Polska, Lotyšska, Litvy a Finska se sejdou 30. srpna 2022 v dánském Bornholmu.

Firma W.E.B Větrná Energie chce nedaleko Frýdlantu na Liberecku postavit 11 větrných elektráren. Pokud to uskuteční, bude jejich celkový výkon zřejmě vyšší, než jaký je dohromady u všech funkčních větrných elektráren v Libereckém kraji. Zatím jde o záměr, připomínky bylo možné posílat minulý týden, vyplývá z údajů na webu informačního systému EIA pod kódem MZP509. Námitky proti navrženému řešení má například občanská iniciativa Zdravá Řasnice.

V jednom klasickém vtipu z éry socialismu se přou cihla, písek a cement o to, kdo nese vinu za pád nedávno dokončené budovy. Pokud bychom podobným humorným způsobem hledali viníka současných vysokých cen elektřiny, svůj díl viny nesou skoro všechny zdroje – uhlí, zemní plyn, vítr, voda i jaderná energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo včera I. výzvu v aktivitě Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

Hned jedenáct větrných elektráren plánuje nedaleko Horní a Dolní Řasnice postavit soukromá firma. Větrný park Řasnice, jak se projekt jmenuje, bude mít po dostavbě větší výkon než všechny větrné elektrárny v Libereckém kraji dohromady. Proti se ale postavili někteří místní obyvatelé, kteří založili občanskou iniciativu Zdravá Řasnice a proti záměru protestují.

Světová výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren byla v loňském roce poprvé vyšší než množství elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů. A na konci letošního roku to zřejmě nebude zdaleka tak těsné.

Zatímco je Německo kritizováno za svůj vypočítavý postoj k sankcím a dodávkám plynu z Ruska, tamní energetický gigant usiluje o to, aby se závislosti na východním agresorovi zbavil. Investuje do fotovoltaiky plovoucí na moři.

Česko stejně jako dalších 23 zemí EU neplní plány pro výstavbu větrných elektráren. Ambice sice mají státy EU dostatečné, problém je ale s jejich převedením do reálné výstavby. Ta je pomalá a často ji brzdí zdlouhavé povolovací procesy.

Zatím největší český větrný park by mohl vyrůst poblíž Horní Řasnice a Dolní Řasnice ve Frýdlantském výběžku. Samozřejmě za podmínky, že záměr investora úspěšně projde všemi druhy povolovacích řízení. Firma WEB Větrná energie zde počítá s výstavbou 11 větrných elektráren s instalovaným výkonem 46 až 68 megawattů.

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

Zatímco v případě některých evropských zemí jsou offshore větrné elektrárny součástí jejich energetických mixů již řadu let, u pobřeží Spojených států zatím výroba elektřiny z větru na moři nijak zásadně rozvinutá není.

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska.

Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři.

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Ceny elektřiny opět rostou, tentokrát na krátkodobém neboli spotovém trhu. Dnes ve večerní špičce vychází elektřina na českém denním trhu organizovaném společností OTE na 435 eur za megawatthodinu, zítra to bude až 470 eur. Vedle tradičních viníků – drahého plynu, povolenek a výpadku jaderných bloků ve Francii – přibyl jeden nový: slabý vítr.

V důsledku války na Ukrajině hledá Evropská unie řešení, jak se zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Současně přibývají i projekty, jejichž cílem je posílit soběstačnost také v oblasti obnovitelných zdrojů.

Již druhým rokem se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku neotevřela žádná elektrárna využívající energii větru. Proč se nestaví větrné elektrárny? Jejich rozvoji brání zejména pravidla krajů, komplikovaný proces získávání povolení a strach obyvatel z negativních dopadů.