Větrná elektrárna

Ústecký kraj bude znovu řešit regulaci stavby větrných elektráren ve východní části Krušných hor. Radní souhlasí se zákazem stavby velkých větrných elektráren ve dvou ptačích oblastech Krušných hor. V další části Krušných hor by bylo možné větrníky umístit pouze po zpracování posouzení vlivu záměru na krajinný ráz. Pro zákaz jsou obce, proti jsou investoři. ČTK to řekla vedoucí odboru územního plánování krajského úřadu Hana Bergmannová.

Proč mají větrné turbíny přesně tři rotorové listy? Odborníci vysvětlují, že tento počet představuje ideální kompromis mezi účinností, stabilitou a náklady. A nezanedbatelný není ani další fakt: lidské vnímání.

ČEZ rozvíjí větrné elektrárny společně s obcemi. Smlouvy o spolupráci cílí na více než 600 MW výkonu, aktuálně má uzavřeno 41 smluv.

Ministerstvo životního prostředí připravilo mapu, na které jsou zakreslené možné akcelerační zóny. K nim ale budou mít také co říci i obce, pro které je vypsaná dotační výzva.

Kolem ministerstva průmyslu a obchodu chodí Mikuláš s andělem a čertem a rozdávají provozní podporu pro nové elektrárny. A teď vážně. Stát v samém závěru roku vypsal aukci, v níž mohou investoři soutěžit o garantovanou cenu elektřiny pro moderní teplárny a větrné elektrárny.

Německá vláda pracuje na rozsáhlé revizi legislativy týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a chce dosáhnout dohody v rámci vládní koalice začátkem příštího roku. Součástí reformy mají být na jedné straně nové cíle pro rozvoj OZE a na straně druhé nový investiční rámec včetně úpravy schématu provozní podpory. Informoval o tom zahraniční server Clean […]

Zatímco jinde v Evropě schvalují úřady větrné parky ve svižném tempu, v Česku jejich povolování stále vázne. Od počátku roku získaly stavební povolení pouze dva takové projekty. Ten druhý přibyl v minulých dnech. Specializovaný stavební úřad povolil stavbu tří větrných elektráren u obce Luby na Chebsku.

Česko oproti ostatním unijním zemím zaostává ve výstavbě větrných elektráren. Situaci má změnit nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který platí od začátku srpna. Ministerstvo životního prostředí teď zveřejnilo mapu, která určuje, kde jsou akcelerační zóny v Česku vhodné.

KOMENTÁŘ: Zatímco vědci i lékaři v západní Evropě pochybují o „ekologickém“ charakteru větrných farem umístěných v přírodě a v blízkosti lidských sídlišť z důvodu poškozování zdraví obyvatel v jejich okolí, zabíjení létajících živočichů a možném vlivu na narůstající sucho v evropském kontinentu, chystají se u nás větrné farmy jako ekologická novinka. Krom negativního vlivu na ekologii ve svém okolí a znehodnocení rázu krajiny však tyto zdroje neposkytují ani levnou elektřinu a zhoršují stabilitu sítí. V době bezvětří zase nic nevyrobí u nás ani v sousedním Německu.

Continue reading První ze tří plovoucích větrných turbín byla nainstalována ve Francii at oze-info.cz.

Ve Francii platí moratorium na výstavbu větrných elektráren (VTE), v Německu rostou pochybnosti v kontextu zpráv o škodlivosti VTE pro člověka i životní prostředí, ale v Česku končící vláda nadělila té nové dárek v podobě urychlování výstavby VTE.

Praha - Energetická společnost ČEZ plánuje ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem více než 600 megawattů (MW). Dosud k tomu s obcemi uzavřela 41 smluv o spolupráci. Firma o tom informovala ČTK. V závěru loňského roku činil výkon větrné energetiky v Česku zhruba 371 MW. Ve využití větrné energie ČR oproti jiným evropským zemím zaostává.

Obyvatelé Starosedlského Hrádku rozhodnou, zda chtějí větrné elektrárny na svém území. Referendum se uskuteční v sobotu 17. ledna 2026.

Společnost RenoEnergie plánuje u Potštátu na Přerovsku postavit tři větrné elektrárny. Na projektu se už zástupci firmy dohodli s místní radnicí, která z provozu…

Systém založený na umělé inteligenci rozpozná vzácné druhy ptáků a v ten moment zastaví provoz větrné elektrárny.

Obyvatelé Rohova na Opavsku v pátek v místním referendu vyslovili souhlas s výstavbou až pěti větrných elektráren v katastru obce. K referendu přišlo 189 lidí, tedy 39,8 procenta z 475 voličů. Z nich 128 čili 67,7 procenta hlasovalo pro elektrárny. Referendum tak je platné a výsledky pro obec závazné.

Společnost Participation Factory představila nový metodický materiál s názvem Participace a větrné elektrárny, který nabízí praktické rady a doporučení pro všechny strany zapojené do příprav a projednávání projektů výstavby větrných elektráren – pro obce, firmy i veřejnost. Publikace vznikla na základě více než dvouleté zkušenosti z více než čtyř desítek workshopů s občany a zastupitelstvy v lokalitách, kde se o výstavbě větrných elektráren jedná.

Obyvatelé Rohova na Opavsku dnes v místním referendu rozhodují o plánech na výstavbu pěti větrných elektráren v katastru obce. Rohovští se už mohli k záměru vyjádřit v anketě. Většina hlasujících se vyjádřila pro. Do ankety se ale nezapojilo dostatečné množství obyvatel. Proto obecní úřad rozhodl o vyhlášení referenda.

Společnost RenoEnergie plánuje u Potštátu na Přerovsku postavit tři větrné elektrárny. Na projektu se už zástupci firmy dohodli s místní radnicí, která z provozu trojice větrníků získá peníze do svého rozpočtu a obyvatelé Potštátu budou moci čerpat levnější elektrickou energii. Město se navíc stane spoluvlastníkem důležitých pozemků a bude moci razantněji bránit stavbě dalších větrných elektráren na svém katastru. ČTK to dnes řekl starosta Potštátu René Passinger.

Polská skupina ORLEN obdržela kladné enviromentální stanovisko pro projekt Baltic East, jeden z největších připravovaných větrných parků v Baltském moři. Paralelně přitom běží řízení ohledně připojení do přenosové soustavy na základě předschválených podmínek. Projektu se tak otevírá cesta k účasti v prosincové aukci na provozní podporu. Ta bude první v historii Polska a má pokrýt […]

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Závod o nejvýkonnější větrnou turbínu na moři má nový rekord. Čínské společnosti představily stroje o výkonu 20 MW a 26 MW, jejichž stavba byla dříve považována za nemožnou. Jak tato technologická monstra fungují a jak obstojí proti zuřivým tajfunům a sžíravé korozi?

O případné stavbě tří větrných elektráren budou v referendu 13. prosince rozhodovat obyvatelé Lukova na Znojemsku. Podle starosty Marka Langera (Za Lukov) je nyní…

Je jich devatenáct a vyrůst mají na sedmi lokalitách na Přerovsku, Znojemsku, Svitavsku, Sokolovsku a Českolipsku. Tolik větrných elektráren je v současné době v poslední fázi schvalování, tedy s podanou žádostí investora o vydání stavebního povolení. Informaci zveřejnil na své úřední desce Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) náležící pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

Nadnárodní energetická skupina Shell oznámila, že opouští dva projekty offshore větrných parků ve Spojeném království. Shell, stejně jako někteří další giganti ze sektoru těžby ropy a zemního plynu, v posledních letech přehodnocuje svou strategii a po předchozích ambiciózních plánech na poli rozvoje obnovitelných zdrojů se opět vrací k těžbě ropy a zemního plynu. Vedení společnosti […]

Nikde se o tom nepíše, není to blbost a nepřeháním. No dobře, možná jsem si trochu zapřeháněl, ale vy byste to jinak nečetli.

Větrná energie už má ve světě pevné místo. V ČR však výstavba turbín zatím zaostává. Proč? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? A vyplatí se malá větrná elektrárna pro rodinný dům?

Soutěž o podporu pro nové větrné elektrárny skončila debaklem. Vláda chtěla podpořit projekty v rozsahu 180 megawattů, avšak přihlásil se pouze jeden zájemce s jedním větrníkem o výkonu 4,2 MW. Důvod? Přísné podmínky pro soutěžící. Teď chce vláda podmínky opět uvolnit.

Čínský výrobce větrných turbín Mingyang Smart Energy rozvířil evropský trh přelomovým projektem – plovoucí větrnou turbínou o výkonu 50 MW. Historicky nejvýkonnější turbína má atypickou konstrukci s dvojicí rotorů na platformě OceanX, která navazuje na dřívější 16,6MW prototyp. Mingyang otevřeně přiznává, že s touto technologií míří především na Evropu, kde plánuje i výrobu. Zatímco evropští […]

Chtěla jsem jen malou větrnou elektrárnu a trochu soběstačnosti. Místo toho mám na zahradě konstrukci, kterou by neunesla ani většina altánů. Ukázalo se, že zahradní stavby mohou vyvolat větší pozdvižení než stavba bazénu – a že mezi ekologickým snem a sousedským dramatem je často jen pár otáček vrtule.

Obchodní model dánského energetického giganta, společnosti Orsted, pro sektor offshore větrných elektráren není za současných tržních podmínek nadále ekonomicky životaschopný. Uvedl tak pro energetický portál Montel finanční ředitel společnosti Equinor, která je druhým největším akcionářem společnosti. Společnost Orsted čelí kombinaci zpožďování a prodražování projektů, jež je navíc umocněna obratem americké administrativy od větrných projektů. Přitom […]

Nejzábavnější formulací ze zpráv o 28. dubnu je „nic nenasvědčovalo tomu, že“. Až na opakovaná upozornění REE, IEA, ENTSO-E, ministerstva, antimonopolního úřadu, výrobců elektřiny i rafinérií.

Obnovitelné zdroje energie jsou často představovány jako spása naší planety, čisté řešení pro budoucnost. Mezi nimi si budují čím dál silnější pozici větrné elektrárny. Přesto je s jejich výstavbou spojeno jedno závažné riziko, které budí velké obavy – fatální srážky ptáků s rotujícími lopatkami turbín. Pro spoustu lidí je toto zásadní argument proti jejich výstavbě. Nejde o pouhé hypotézy. Vědecká data z celého světa potvrzují, že větrné elektrárny ptáky a netopýry skutečně zabíjejí. Je proto naprosto legitimní a nutné ptát se, zda se jedná o přijatelnou daň za „zelenou“ energii, a zda existují skutečně účinné způsoby, jak těmto tragédiím zabránit.

Rok od prvního přenosu sdílené elektřiny přesáhl její celkový objem v České republice hranici 50 GWh. To odpovídá průměrné roční spotřebě 16 000 domácností. Elektroenergetické datové centrum (EDC) ke konci září eviduje také již více než 19 000 skupin sdílení a desítky tisíc registrovaných odběrných

O minulém víkendu byly strženy chladící věže kdysi největší německé jaderné elektrárny Gundremmingen v Bavorsku. A vláda v Berlíně si není jistá zajištěním dodávek elektřiny, když EU Německu povolí postavit jen část záložních plynových elektráren.

Dopravní a energetický stavební úřad oznámil zahájení řízení o povolení stavby tří větrných elektráren v katastrálním území Výspa u obce Luby (okres Cheb). Projekt s názvem „VTE Luby – 3× VTE 7,2 MW“ podala společnost ADI Wind Energy, s.r.o., součást ADI (Active Development Investments) Group. Jak název projektu napovídá, z trojice plánovaných „větrníků“ má mít […]

Souběžně s volbami do poslanecké sněmovny se v 18 obcích konala také referenda o tom, zda se zde vybudují větrné elektrárny. Ta byla úspěšná v menším počtu případů.

Nová malá větrná turbína nyní umožní všem efektivní výrobu elektřiny přímo na vlastní zahradě – a to i při nízkých rychlostech větru. Díky optimalizovanému tvaru rotoru a lehké konstrukci dosahuje mimořádně vysoké účinnosti.

Země Evropské unie vyvezly v roce 2024 „zelené“ technologie a paliva za 5,3 mld. eur. Více než polovinu exportu tvořily větrné turbíny. Dovoz uvedených technologií do EU byl téměř trojnásobný. Vyplývá to z hodnot zveřejněných statistických úřadem EU (Eurostat). Evropská unie dovezla v roce 2024 solární panely v hodnotě 11,1 mld. eur (meziroční pokles o […]

V době, kdy se Evropa snaží urychlit přechod na obnovitelné zdroje, se dopravní drony stávají klíčovým spojencem v údržbě větrných farem. Tyto bezpilotní stroje nejen zkracují čas dodávek náhradních dílů na minimum, ale také snižují náklady a emise. Letos jsou v Evropě v plném proudu pilotní projekty, které ukazují, jak technologie mění energetiku zevnitř.

Malé větrné turbíny jsou jednou z cest, jak si domácnosti mohou vyrábět vlastní čistou energii. Především v sousedním Německu se – vzhledem k tamním přírodním podmínkám – o tuto možnost zajímá čím dál více uživatelů. S rostoucím zájmem ale přibývá i sporů, především v hustší zástavbě, kde se jejich instalace často setkává s nelibostí sousedů. Pojďme se podívat na pravidla, soudní praxi a společenské dopady, které jsou relevantní i pro situaci v České republice.

Podzim 2025 se do historie nevejde jen jako čas parlamentních voleb. Souběžně s hlasováním o celostátní politice se totiž v osmnácti českých obcích rozhodovalo o něčem mnohem bližším, osudovějším – o větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny nemusí být nutně součástí pouze velkých větrných parků. Dnes existuje možnost instalace na pozemek nebo střechu vlastní nemovitosti. Díky malé větrné elektrárně si může domácnost vytvořit vlastní elektřinu pro každodenní využití. Jak to celé funguje a co se stane, když přestane foukat?

Nejen peníze do rozpočtů či přislíbené slevy za energie, ale i seriózní jednání či už existující kladná zkušenost s větrnými elektrárnami v obcích stojí za tím, že lidé v referendech většinou souhlasili s výstavbou nových. Naopak jinde podobné sliby k přesvědčení nestačily. Každé hlasování však mělo svoje specifika, v Nových Dvorech na Žďársku dokonce vedlo k patu.

Mezinárodní energetická agentura očekává, že se v příštích pěti letech v globálním měřítku více než zdvojnásobí instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie. Agentura to tvrdí i přes to, že sektor čelí napětí v dodavatelských řetězcích, výzvám v oblasti integrace do rozvodné sítě, finančním tlakům a změnám v politice. Celosvětově vzroste do roku 2030 instalovaný výkon obnovitelných […]

Žijeme v zemi nedotknutelných dvorků. Dokládají to výsledky obecních referend pořádaných souběžně se sněmovními volbami. Upozornily na zakořeněný jev, který vysvětluje, proč Česko neroste a neprosperuje tak, jak bychom si představovali.

ENTSO-E vydalo faktickou zprávu, která popisuje, co přesně se stalo 28. dubna 2025 ve Španělsku, co tomu předcházelo a co následovalo. Nic víc, nic míň. Otázky začínající na „proč“ záměrně ignoruje.

Stavbu další větrné elektrárny podpořilo v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku 55 procent hlasujících, kteří se zapojili do místního referenda. ČTK o tom informoval starosta Martin Vondráček (NEZ). V Jindřichovicích už dvě elektrárny mají, proud do sítě dodávají od května 2023, teď obec uvažuje o stavbě třetí, třikrát větší elektrárny, spolupracovat chce s firmou W.E.B.

Obyvatelé Bernartic na Jesenicku se v místním referendu vyslovili proti stavbě větrných elektráren na katastru obce. Hlasováni je platné a závazné. ČTK to řekl starosta obce Aleš Chromík. Referendum bylo uspořádáno kvůli záměru společnosti VTE Jeseník ze skupiny First Wind postavit u Bernaritc, Velké Kraše a Kobylé nad Vidnavkou větrný park s až deseti turbínami. O stavbě větrníků hlasovali také obyvatelé Velké Kraše a Kobylé, i tam referenda dopadla v neprospěch větrných elektráren.

Větrné elektrárny se staly hlavním tématem referend v obcích, která probíhala paralelně s volbami do Poslanecké sněmovny. Většina obcí rozhodla, že větrné elektrárny na svých katastrech nechce. Výsledek byl ale těsný – 10:8.

Ve Stonařově na Jihlavsku podpořilo v místním referendu výstavbu větrného parku 317 lidí, tedy 53 procent hlasujících. Proti projektu chystanému soukromým investorem bylo 253 voličů, 42 procent z celkového počtu odevzdaných hlasů. Podle výsledku hlasování městys také nemusí schvalovat případné návrhy smluv a jejich dodatky týkající se větrníků v dalších referendech. Vyplývá to ze zápisu, který byl zveřejněn na webu městyse. Referendum je platné a jeho výsledek je pro vedení městyse závazný.

V Černovicích na Pelhřimovsku lidé v místním referendu odmítli výstavbu větrných elektráren. Proti větrníkům se vyslovilo 597 lidí, pro hlasovalo 318. Volební účast byla 65 procent. Referendum je platné a jeho výsledek je pro obecní zastupitelstvo závazný.

Na celosvětové výrobě energie se během první poloviny letošního půl roku více podílely obnovitelné zdroje než uhlí. Solární a větrná energie rostou dostatečně rychle nato, aby uspokojily zvyšující se světový hlad po elektřině.

Lidé v Řisutech na Kladensku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren. Hlasování se účastnilo 77,54 procenta voličů. Lidé odpovídali na otázku formulovanou v jednotném i množném čísle, v obou případech se většina vyslovila proti. Výsledky referenda jsou platné a závazné, řekla ČTK starostka obce Jitka Ryšavá (nez.).

Obyvatelé Domašova u Šternberka na Olomoucku se v referendu vyslovili pro stavbu větrných elektráren na území obce. Hlasování je platné a pro obec závazné. Referendum bylo vyhlášeno poté, co soukromý investor oznámil záměr postavit na okraji Domašova tři větrníky. Obec by z jejich provozu mohla po dobu 20 let získat do svého rozpočtu dohromady několik desítek milionů korun.

Převaha voličů v Polné na Jihlavsku nesouhlasí s tím, aby tamní zastupitelstvo podnikalo kroky k možné stavbě větrných elektráren v okolí města. V místním referendu bylo proti tomu 1708 hlasů, tedy 67,4 procenta. Účast v referendu byla 61,2 procenta. Jeho výsledek je platný a pro městské zastupitelstvo závazný. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila radnice.

Lidé v Jarově na jižním Plzeňsku v místním referendu souhlasili s případnou výstavbou větrných elektráren na území obce. Žádná nabídka na stavbu ale momentálně není aktuální. Referenda se účastnilo 160 z celkového počtu 192 obyvatel oprávněných k účasti. Pro větrné elektrárny se vyjádřilo 91 lidí, to je 56,9 procenta hlasujících a zároveň 47,4 procenta všech oprávněných voličů. Vyplývá to z oznámení na úřední desce obce.

Lidé v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren na území obce. Hlasování se zúčastnilo 80 procent voličů. Proti bylo 286 lidí a pro 99. Výsledky referenda jsou platné a závazné, řekla ČTK starostka obce Romana Metelková (nez.).

Odpor obyvatel Bernartic, Kobylé nad Vidávkou a Velké Kraše proti výstavbě předimenzovaného větrného parku společnosti Redwood capital byl úspěšný. Všechna tři referenda, která probíhala souběžně s parlamentními volbami, výstavbu jednoznačně odmítla.

Referenda o větrných elektrárnách letos probíhala společně s volbami v celkem 18 obcích v 7 krajích, vyplývá z přehledu připraveného ministerstvem vnitra (tamtéž najdete i přesná znění otázek v jednotlivých obcích). V 8 obcích lidé hlasovali pro větrníky, v 10 proti Michal Janeček, předseda České