Vladimír Sedlařík

Pokud si jídlo ohříváte v plastové krabičce, měli byste přemýšlet o změně. Odborníci varují zejména před mikroplasty, které se dostávají nejen do našeho zažívacího traktu, ale i do krve a do mozku, kde se hromadí. S uvolňováním mikroplastů do potravin nebo nápojů se přitom setkáváme stále častěji.

„Usnuli jsme na vavřínech, přestože všichni víme, že především ve vzdělávání musíme reagovat na rychle se měnící svět i dopady demografického vývoje. Pustíme se proto do modernizace středních a středních odborných škol v kraji tak, aby co nejvíce plnily požadavky trhu práce i místních firem a byly co nejvíce perspektivní pro další profesní růst,“ uvedl.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) má ve své péči téměř 119 tisíc kusů dřevin. Každoročně jich stovky uhynou. Ve většině případů je společným jmenovatelem tohoto nezdaru přetrvávající období sucha. Právě z těchto důvodů se odborníci ze SÚS JMK spojili s vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) má ve své péči téměř 119 tisíc kusů dřevin.

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) testují vyvíjené hydrogely ze syrovátky v praxi, a to při obnově lesů, sdělila mluvčí univerzity Petra Svěráková. Hydrogely dokážou udržet vláhu v půdě a jsou plně rozložitelné na neškodné látky, které jsou pak zdrojem živin pro rostliny. Syrovátka je jednou ze základních surovin pro jejich přípravu.

Jak ekologicky naložit cigaretovými špačky, a jak proměnit odpad v surovinu, začíná být mezi vědeckými týmy tématem. Využití by mohly nedopalky najít například při stavbě silnic i v čističkách odpadních vod.

V pořadí čtvrtý rektor Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně, profesor Milan Adámek, dnes složil před akademickou obcí rektorský slib, čímž byl symbolicky uveden do své funkce. Slavnostní inaugurace, která se traduje po staletí a přispívá k pospolitosti akademické obce a sounáležitosti všech vysokých škol, se v univerzitní aule zúčastnilo přes 440 hostů z celé České republiky i ze zahraničí. Dorazil i pravnuk Tomáše Bati, Tomas Archer Bata, a světoznámá architektka Eva Jiřičná.

Kosmetika, čisticí prostředky, průmyslová výroba či hormonální antikoncepce. Právě odsud se do odpadních vod dostávají znečisťující látky a zbytky hormonů. Jejich množství se neustále zvyšuje, a proto je nutné jejich přítomnost eliminovat. A to nejen v pitné vodě, ale rovněž v přírodních vodních zdrojích. Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zjistili, že to jde pomocí nedopalků cigaret, uvedla vysoká škola na svém webu.

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají, jak nanotechnologie využívající cigaretové nedopalky může pomoci při odstraňování hormonů z odpadních vod.…

Platforma Memento Covid-19 vzniká za budovou rektorátu Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Jde o kruhový objekt o průměru pět metrů, který bude fungovat jako místo setkávání i odpočinku, řekl dnes novinářům autor projektu Tomáš Krejčí. Na výrobu svrchních desek byly použity plastové jídelní krabičky z univerzitní menzy, které studenti a zaměstnanci univerzity sbírali za epidemie covidu.

Funkční, moderní a estetické ubytovací zařízení, které odpovídá současným trendům v oblasti ubytování. Takové jsou nově zrekonstruované vysokoškolské koleje za Městským divadlem, které v pondělí 12. září slavnostně otevřela Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB).

Jak pomoci udržet vodu v krajině, zvýšit retenční schopnosti půdy a snížit tak negativní dopady sucha na zemědělství? Na tuto problematiku se zaměřili výzkumníci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským s.r.o., společností LACRUM Velké Meziříčí s.r.o. a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství. Hydrogely jsou schopny opakovaně na sebe vázat vodu, udržet ji a postupně uvolňovat, jejich hlavní složkou je kyselá syrovátka, vedlejší produkt při zpracování mléka a výrobě sýrů, řekl ČTK a Českému rozhlasu rektor univerzity a garant výzkumné skupiny Vladimír Sedlařík.

Zlínští vědci vyvinuli nový druh takzvaných hydrogelů, které umí zadržovat v zemině vodu. Pro zemědělství je to vítaný pomocník kvůli opakovaným obdobím sucha. Ve světě doposud využívají pěstitelé podobné přípravky vyrobené z ropných produktů. Výzkumníci Univerzity Tomáše Bati je dokážou vytvořit z odpadní syrovátky.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství. Hydrogely jsou schopny opakovaně na sebe vázat vodu, udržet ji a postupně uvolňovat, jejich hlavní složkou je kyselá syrovátka, vedlejší produkt při zpracování mléka a výrobě sýrů, řekl ČTK a Českému rozhlasu rektor univerzity a garant výzkumné skupiny Vladimír Sedlařík.

Devět českých veřejných vysokých škol se sídlem mimo Prahu, Brno a Olomouc založilo Meziregionální univerzitní radu (MUR). Předsedou se stal rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Vladimír Sedlařík.

Studenti a pedagogové Fakulty multimediálních komunikací (FMK) zlínské Univerzity Tomáše Bati dnes spustili charitativní prodej uměleckých děl a designu ze svých ateliérů.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) chce posluchačům ukrajinských vysokých škol nabídnout možnost studia na zlínské univerzitě. UTB připravuje stipendijní program. Na zlínské univerzitě je…

Na Univerzitě Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně přešla výuka, které se účastní více než 50 lidí, do online podoby. V praxi se to dotkne…

Více než rok byli na online výuce, teď se vrací do poslucháren bez testování i roušek. Tento týden zahajují některé vysoké školy prezenční výuku. Jejich vedení prosí studenty, aby dodržovali pravidla nad rámec vládních opatření.

Na vysokoškolských kolejích zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) jsou obsazena všechna lůžka.

Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně připravila k letošnímu 20. výročí svého založení speciální webovou stránku, takzvanou microsite, která mapuje vývoj univerzity a ukazuje, jak instituce změnila tvář celého města.

Univerzita Tomáše Bati (UTB) testuje bakteriální filtrační účinnost jednorázových chirurgických roušek. Roušky se testují v Centru polymerních systémů (CPS) ve spolupráci se zlínským Institutem pro testování a certifikaci (ITC).

Nucené uzavření škol bylo pro rektora zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) Vladimíra Sedlaříka nejtěžší na uplynulém roce, který poznamenala pandemie nového koronaviru. Bylo to, a stále je, velmi náročné období pro všechny.

Univerzita Tomáše Bati (UTB) si připomene 20 let od svého založení. Vznikla 1. ledna 2001 sloučením zlínské Fakulty technologické a Fakulty managementu a ekonomiky, které byly součástí brněnského Vysokého učení technického.

Titul „mimořádný profesor“ získala ruská vědkyně Natalija Kazancevová, která ve Zlíně založila mezinárodně uznávanou vědeckou skupinu.

Češi začali v posledních týdnech ve velkém nakupovat nanovlákenné roušky, respirátory a další ochranné prostředky. Od poloviny července do poloviny srpna jich tuzemští výrobci prodali více než milion, což je meziměsíčně až o 360 procent více. ČTK to dnes řekl Pavel Malúš z Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Zájem o ochranné pomůcky vzrostl zejména po zpřísnění některých vládních restrikcí po nárůstu případů nákazy koronavirem.

Zlínská společnost Spur chystá zvýšení výroby nanotextilie SpurTex, ze které se dělají zdravotnické roušky schopné zachytit koronavirus. Firma denně vyrobí materiál, ze kterého je asi 10.000 kusů roušek. Od příštího týdne by se výroba měla zdvojnásobit, firma plánuje také výrobu vlastních respirátorů. ČTK to řekl projektový manažer společnosti Rudolf Dittrich. Nanomateriál vyvinula firma společně s Centrem polymerních systémů zlínské univerzity.

Centrum polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) vyvinulo se zlínskou společností Spur nanomateriál, který je schopen zachytit koronavir. Materiál splňuje normy pro výrobu zdravotnických roušek, po kterých je obrovská poptávka, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí UTB Petra Svěráková. Materiál SPURTex VS má filtrační účinnost 99 procent pro velikost částic 400 nanometrů a odpovídá třídě FFP3. Výrobci roušek mají podle firmy o nanomateriál velký zájem.

Vyprodané respirátory i dezinfekční gely. Taková je současná situace na trhu kvůli riziku nákazy novým koronavirem. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně má vlastní know-how, které jí umožňuje tyto gely vyrábět. Díky Centru transferu technologií se tak děje v tzv. čistých prostorech. Bez problémů jsou tady schopni vyrobit téměř 500 litrů gelu denně, pro potřeby studentů, zaměstnanců i návštěvníků univerzity na všech fakultách, ale například i v univerzitní menze či mateřské školce Qočna. Také je darovala – seniorům i mateřince. Můžeme je napodobit? Rozhodně, antibakteriální gel lze vyrobit i doma, čtěte.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) řeší nedostatek dezinfekčních prostředků po svém. Díky vlastnímu know-how je schopna ve svých prostorách vyrábět antibakteriální gely. Množství, které nevyužije pro vlastní potřeby, hodlá darovat i prodat. Přísně kontrolovanou laboratoř, kde vyrobí až 500 litrů gelu denně, jsme navštívili s kamerou.

Tak jako bůček nemůže za to, že jsou lidé obézní, plasty nejsou viníkem zamořené planety, říká profesor Vladimír Sedlařík, chemik a rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který byl hostem Magazínu Byznys. „Jde o myšlení lidí. A pokud tohle chceme změnit, musíme změnit svůj životní styl.“