Vlasovci

Generál Andrej Vlasov se v druhé světové válce proslavil jako hrdina Sovětského svazu. V závěru konfliktu však kolaboroval po boku nacistů – jeho vojáci pomohli při osvobození Prahy, ale Stalin ho přesto nechal po válce oběsit jako zrádce.

Sovětský maršál Ivan Koněv velel osvobození Osvětimi a v květnu 1945 dorazil do Prahy. Později jako velitel Varšavské smlouvy řídil krvavé potlačení maďarské revoluce. V roce 1961 navíc osobně vydal rozkaz ke stavbě Berlínské zdi.

V květnu 1945 přijela do hořící Prahy armáda, která ještě nedávno bojovala po boku Němců. Vlasovci pomohli povstalcům, ale místo vděku je čekalo vydání Stalinovi. Zachránci, nebo zrádci?

Dne 8. května odpoledně podepsal velitel jednotek wehrmachtu v Praze, generál Rudolf Toussaint kapitulační protokol před Českou národní radou.

Jak odborník na dějiny mezinárodní politiky a diplomacie nahlíží na dramatické události spojené s koncem války, například na únosy československých občanů sovětskou vojenskou kontrarozvědkou SMĚRŠ?

Zachránil Moskvu před nacisty. O rok později vedl proti Rudé armádě tisíce bývalých sovětských vojáků. Generál Vlasov se stal jednou z nejkontroverznějších postav druhé sv. války. Muž, který mohl být hrdinou, skončil 2. 8. 1946 na šibenici v Moskvě.

80 let od konce války jsou spory o to, kdo nás tehdy osvobodil, častější a silnější než kdy dřív. Klíčem k problému je především se osvobodit od sovětské a ruské propagandy.

Bylo pondělí 7. května 1945. Praha byla už třetí den centrem bojů s okupačními vojsky. Mezi německé vojáky odhodlané bojovat až do samého konce, i za cenu vraždění civilistů, patřili také piloti německé Luftwaffe, soustředění na pražských letištích. Na pomoc povstalcům i civilistům toužili vzlétnout českoslovenští stíhači 312. stíhací perutě. Už dokonce seděli ve svých strojích. Pak ale přišel rozkaz nestartovat.

Tisíce povstalců, barikád i mrtvých – takový je finální účet Pražského povstání. Na provizorních zátarasech bojovali nejen Pražané, ale lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří přijeli na pomoc hlavnímu městu. Neumírali ale jen aktivní bojovníci. Stále ještě odporující německé jednotky masakrovaly civilisty, které často bezdůvodně vyváděly z domů a sklepů a týraly a vraždily přímo před jejich příbuznými. Neušetřily ani nejmenší děti. Místa těchto tragédií i hrdinných střetů, umístění barikád i další smutné osudy mapuje nová kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

Konec druhé světové války přinesl, kromě radosti z blížícího se vítězství, i řadu tragédií, které stály stovky lidských životů. Jedna z nich se odehrála před 80 lety, 29. dubna 1945, poblíž obce Salaš na Uherskohradišťsku. Nacisté a jejich pomocníci z řad takzvaných vlasovců povraždili dvacet lidí. Všichni zemřeli pouhý den před příchodem Rumunů, kteří obec osvobodili.

Příspěvek k tématu účasti sovětských občanů v boji proti Rudé armádě na straně nacistické Třetí říše

Shrnutí faktů o skutečném podílu jednotlivých armád na porážce nacistického Německa, potažmo armád Osy, a osvobození Československa, Evropy a světa během II. světové války, jakož i falešném sovětském / ruském „osvoboditelském mýtu“.

Generála Rudé armády Vlasova vehnala do služeb nacistů politika samotného Stalina, který považoval každého důstojníka, který se nechá zajmout, za zrádce.

Nechtěli sloužit Stalinovi, a tak sloužili Hitlerovi. Dopouštěli se válečných zločinů, ale také významně pomohli osvobodit na konci války Prahu. Byli Vlasovci hrdinové, nebo padouši?

Bolševiky zfalšovaný výklad Pražského povstání se vžil. Po roce 1989 se nikdo nechtěl znát ke „komunistickému povstání“ a oslavovat SSSR, který k nám mezitím vtrhl v roce 1968. Pražské povstání tak dosud nemá ani důstojný pomník.

Trojnásobný vrah a válečný zločinec vylákal nejvyšší vyznamenání od prezidenta republiky. Zločinec dokázal uniknout trestu za vraždy a udělat ze sebe celebritu. Příběh válečného zločince objevil spisovatel Emil Hruška a společně jsme následně objasnili jeho osud. Do Karlových Varů přichází na konci léta 1945. Tvrdí o sobě, že je slovenské národnosti, že je partyzán a válečný hrdina. Nechává se oslovovat Jiří Skomarovský. Vypráví, že jako partyzán a člen skupiny Smrt fašismu napadl vojenskou kolonu na silnici z Prahy do Loun a zničil tři nákladní vozy a že vykolejil vlak u Lochovic.

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný plánuje po vztyčení pomníku padlým vlasovcům další akci k připomenutí činů Ruské osvobozenecké armády během Pražského povstání. Za veřejné peníze chce postavit kříž. Ale v sousední obci.

Události z konce druhé světové války, kdy Rudá armáda popravila v pražských Jinonicích zajaté příslušníky Vlasovovy armády, budí vášně dodnes. Místní chtějí ostatky řádně pohřbít, majitel pozemku je ale proti a městská část váhá.

Policie prověřuje posprejování pamětní desky připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády v pražských Řeporyjích. Zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci.

Současný boj o pamětní desku vlasovcům v pražských Řeporyjích vyvolal novou vlnu hádek o tuto skupinu. Jaká byla jejich skutečná role při povstání, jaký měli osud a jak na ně vzpomínají pamětníci?

V květnových dnech si připomínáme 75 let od porážky nacismu. Někdo vzpomínal doma, jiný vzdal vojákům i civilistům, kteří padli za osvobození Československa, hold položením květin k jejich pamětním deskám, pomníkům či hrobům na mnoha čestných pohřebištích.

Ze dnů Pražského povstání 5. až 9. května 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Podle pamětníků se skutečné hrdinství takovými obecnými patetickými frázemi snižuje.

Pavel Novotný (ODS) má sice policejní ochranu, ale rozruch, který v posledních dnech kolem sebe vytváří, tohoto výrazného politika evidentně baví. Starosta městské části Praha-Řeporyje kromě nově postaveného Památníku pražského povstání a pamětní desky Ruské osvobozenecké armády (ROA) – tedy takzvaných vlasovců – boje proti komunistickým poslancům a odrážení slovních útoků z Pražského hradu stíhá řešit také vápencové lomy v lokalitě Požáry, jež je přírodní památkou.

Před 75 lety začalo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci.

Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.

Zlí jazykové mohou namítnout, že dvě pražské radnice využily nouzový stav kvůli pandemii koronaviru, aby unikly pozornosti kritiků a hněvu oficiálních úřadů Ruské federace. Praha 6 vedená starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v pátek odstranila z podstavce na náměstí Interbrigády bronzovou sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Městská část Praha-Řeporyje pod vedením Pavla Notovného (ODS) zase finalizuje přípravy na pomník takzvaným vlasovcům. Členy Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří na konci druhé světové války pomohli s osvobozením hlavního města, považuje mnoho Rusů za vlastizrádce.

V posledních měsících to skoro vypadá jako by hlavní město vyhlásilo válku Rusku. Z Prahy 6 zmizí socha maršála Koněva, v Řeporyjích naopak vyroste pomník vlasovcům a náměstí před ruskou ambasádou se přejmenovalo po zavražděném opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Jak to ovlivnilo česko-ruské vztahy? Ptali jsme se velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňky.

Mála pražská obec Řeporyje díky záměru svého starosty Pavla Novotného získala mezinárodní pozornost. Důvodem je záměr vytvořit pomník, vojenské jednotce Vlasovců. Tento kontroverzní nápad zmobilizoval a otevřel historické rány, které se táhnou až daleko na východ k Moskvě. Zajímavou pointu si připravil starosta Pavel Novák z obce Peklo u Karlových Varů.

Kreml si plete Česko s ČSSR, jde ale o suverénní stát, který si může stavět pomníky, jaké chce, prohlásil ruský politolog Andrej Kolesnikov. Připomněl zásluhu tzv. vlasovců na osvobození Prahy a dodal, že poznámky o Norimberském tribunálu jsou v této souvislosti liché. Koněva za hrdinu nepovažuje.