Vojtěch Šimíček

Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu.

Poslední možnost, kterak zvrátit rozhodnutí justice znamenající odebrání licence pro fotovoltaickou elektrárnu FVE Kojetín, nedopadla pro majitele zařízení dobře. Stížnost společnosti Solar 6 totiž v pondělí smetl ze stolu Ústavní soud (ÚS). Argumenty solárníků označil jen za pokračující polemiku s předchozími soudními rozhodnutími a pozastavil se i nad tím, že firma do stížnosti psala důvody pro své tvrzení, které dříve u soudů nijak neuvedla.

Ústavní soud včera [3.5.] zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších předpisů.

Ústavní soud po takřka čtyřech letech zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) zamítlo návrh skupiny senátorů, kteří se domáhali zrušit části zákona o veřejném zdravotním pojištění, úhradové vyhlášky a dalších navázaných předpisů týkající se financování zdravotnictví. Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček při odůvodnění upozornil, že politické otázky týkající se zdravotnictví by se měly řešit na politické kolbišti a nepřenášet spory na půdu ÚS.

Ústavní soud (ÚS) v úterý otevřel Milanu Jančovi, jenž byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

Krejčířovi vadilo, že české soudy vynesly verdikt v jeho nepřítomnosti. Podle soudu se vyhýbal trestnímu zřízení v Česku pobytem v cizině.

Podstatou sporu je to, zda pozemky přešly na stát účinně podle Benešových dekretů, anebo až po nástupu komunistické totality. Je to klíčové pro jejich případné vydání v rámci církevních restitucí.

Novým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) by se mohl stát Michal Bobek, který v současnosti působí jako generální advokát Soudního dvora EU. Jméno kandidáta dnes zveřejnil předseda NSS Michal Mazanec na webu soudu. V říjnu se Bobek osobně představí na slyšení před plénem NSS, kde přiblíží své názory, motivaci a vlastní pohled na fungování soudu a svou možnou roli v něm.

K rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti 51 senátorů, kteří se dožadují zrušení některých paragrafů Zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, dojde později, než se původně očekávalo.

Nález ohledně sporu datového novináře s Policií ČR jasně pojmenoval jednu ze základních závad české veřejné sféry.

Policejní prezidium nemělo chtít mnohamilionovou úhradu od novináře, který požadoval rozsáhlé informace o kriminalitě, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl ve čtvrtek soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Policejní prezidium v roce 2016 požadovalo po novináři Janu Cibulkovi úhradu téměř 26 milionů korun za poskytnutí podrobných informací o kriminalitě.

Ústavní soud vyhověl stížnosti novináře, policie po něm chtěla miliony za informace. Úhrada za vyhledávání dat nesmí znemožnit přístup k informacím, řekl soud.

Policejní prezidium nemělo chtít mnohamilionovou úhradu od novináře, který požadoval rozsáhlé informace o kriminalitě, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl dnes soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, kam se spor nyní vrací.

Šéf Lán Miloš Balák pokračuje v přípravě kamenolomu. Vyměřuje ho firma, která je spolu s ním nepravomocně odsouzená za manipulace v sídle prezidenta.

Senátoři STAN chtějí společný postup frakcí v rámci horní komory Parlamentu pro vyšetření nového telefonátu kancléře Vratislava Mynáře soudci.

Plénum Ústavního soudu by do konce září mělo podle vyjádření soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka pro Českou justici rozhodnout o stížnosti 51 senátorů na úhradovou vyhlášku, podle které se rozdělují peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči. Experti na zdravotnické a ústavní právo předpokládají, že Ústavní soud minimálně z části stížnosti vyhoví.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti ženy, která žádala odškodnění od provozovatele nemocnice v Neratovicích na Mělnicku. Stěžovala si na zacházení při porodu, lékaři prý nerespektovali její přání a prováděli zákroky bez jejího informovaného souhlasu. Navíc jí po porodu nevydali placentu. Ústavní soudci žádné porušení ženiných práv nezjistili, nález v pondělí zpřístupnili na svém webu.

Ústavní soud zamítl stížnosti ženy, která žádala odškodnění od provozovatele nemocnice v Neratovicích na Mělnicku.

Pár poznámek k nálezu Ústavního soudu o zákazu prodeje.

S Vojtěchem Šimíčkem o tom, proč Ústavní soud zrušil část vládního zákazu pro maloobchodní prodej a služby.

Vyhlídky, že hned v neděli začne platit pandemický zákon a že nahradí nouzový stav, jsou nejisté. Senát totiž bude návrh pandemického zákona opravovat.

Podle ústavních právníků i autorů stížnosti, která uspěla u Ústavního soudu, může vláda nyní těžko obhajovat současné zavření obchodů. Nemá pro ně zákonnou oporu a porušování zákazu bude právně těžko postižitelné.

Nález Ústavního soudu, týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru podle disentujícího soudce Jaroslava Fenyka nahradil úvahu vlády týkající se odborných, strategických a bezpečnostních otázek, úvahou Ústavního soudu.

Nález Ústavního soudu o zrušení části omezení pro maloobchod v době koronaviru neznamená, že soud otevřel maloobchod. Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nález neznamená ani to, že vláda nesmí zakázat maloobchod. Nelze však ze strany státu libovolně zasahovat do práv jednotlivce, lze to činit pouze v odůvodněných případech a nezbytně nutné míře, řekl dnes Šimíček novinářům.

Po dnešním verdiktu ústavních soudců bude prezident Zeman zřejmě muset na svého bývalého přítele Rychetského vyhlásit klatbu.

Ústavní soud zarazila neschopnost a neochota vlády vysvětlit, proč svými opatřeními omezila provoz značné části maloobchodu, zatímco další část tohoto odvětví mohla na základě výjimek fungovat. ÚS v pondělí omezení, které platilo do 14. února, zrušil.

Ústavní soud zrušil v úterý část volebního zákona a politici horečně vymýšlí, co s tím. Na nových pravidlech voleb se navíc musí shodnout velcí političtí rivalové - Poslanecká sněmovna a Senát. Podaří se to?

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Uvedli to na dotaz ČTK. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Už před třinácti lety dostala Marie Benešová radu (dokonce s kulatým razítkem), aby více vážila slova. Zbytečně.

Ústavní soud včera zrušil část volebního zákona a rozpoutal tím bouři na politické scéně. Politici se zlobí, že osm měsíců před volbami není takový verdikt zodpovědný. A co na to samotní ústavní soudci?

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS dnes zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.

Tuzemská justice nebude uznávat rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavními registrovanými páry, která byla vydána zahraniční soudní instancí. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS), který nevyhověl návrhu na zrušení dílčího ustanovení v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Podle ÚS přísluší případná změna zákonodárcům, nikoliv justici.

Česká justice dál nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu ÚS.

Pokud soudy nemohou v odůvodněných případech uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení stejnopohlavním párem, je to v rozporu s principem nejlepšího zájmu dítěte. Myslí si to tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, zatímco většina dnešním nálezem zamítla návrh Krajského soudu v Praze na zrušení části zákona o mezinárodním právu soukromém. Menšina argumentovala také ochranou existujících rodinných vazeb.

Okresní soud Plzeň-jih navrhl vypustit z občanského zákoníku několik slov, kvůli kterým si homosexuálové nemohou osvojit děti svých partnerů.

Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh, který by v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Okresní soud Plzeň-jih navrhl vypustit z občanského zákoníku několik slov, kvůli kterým si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů. ČTK to zjistila z takzvaného přehledu plenárních věcí na webu soudu.

Činnost řidičů jezdících pro společnost Uber odpovídá taxislužbě. Konstatoval to ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS), když zamítl stížnost řidiče firmy, který dostal pokutu za výkon taxislužby bez příslušného živnostenského oprávnění.

Institut předběžného opatření má svou důležitou roli například na začátku procesu, ale pokud trvá deset let, lze to považovat za porušení práva na soudní ochranu a projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. Konstatoval to Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti muže, jenž měl deset let zablokovaný majetek právě na základě předběžného opatření.

Ne každý útok na cizince musí být veden nenávistnou pohnutkou, a to ani v případě, že útočník inklinuje k neonacismu. Konstatoval to v pondělí Ústavní soud (ÚS), když zamítl stížnost Tunisana, kterého před dvěma lety surově zbil v centru Brna bývalý šampion v thaiboxu Vladan Weiss.

Ústavní soud (ÚS) se zastal firmy, která přišla o více než 800.000 korun kvůli názorovému nesouladu mezi státními orgány. Podle ústavních soudců není fér, aby firma nesla náklady v situaci, kdy úřad a okresní soud neměly jasno o svých kompetencích. K základním atributům právního státu patří zásada elementární důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci, stojí v nálezu.

Jenom velká vzdálenost mezi rodiči nemůže být jediným argumentem proti střídavé péči. Konstatoval to v pondělí Ústavní soud (ÚS), když se postavil na stranu otce, jenž se domáhal častějšího kontaktu se svým čtyřletým synem. Justice mu v otázce střídavé péče nevyšla vstříc s poukazem na to, že matka se odstěhovala 700 kilometrů daleko.

Na stranu ženy, která před soudy marně usilovala o to, aby byla jmenována poručnicí devítiletého handicapovaného chlapce, se v pondělí postavil Ústavní soud (ÚS). Soudy ženiny žádost zamítly s tím, že má dluh okolo 300 tisíc korun, který po ní vymáhá exekutor. Že se o chlapce už roky příkladně stará, justici nezajímalo.

Řád usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti intenzivně působil.