Vojtěch Šimíček

V přezkumu Ústavním soudem (ÚS) neobstálo procento případů, v nichž rozhodoval Pavel Simon od roku 2010 coby soudce zpravodaj. Ze soudců Nejvyššího soudu (NS), kteří se věnují tejné agendě, tak podle údajů NS patří mezi ty, kterým ÚS ruší jejich rozhodnutí nejméně. Jako soudce zpravodaj Simon od roku 2010 do roku 2022 skončil celkem 1446 věcí.

Poměrně tvrdě dnes představenstvo České advokátní komory (ČAK) zkritizovalo způsob výběru ústavních soudců prezidentem Petrem Pavlem a jeho poradci. „Počáteční, nejen odbornou veřejností ceněná transparentnost výběru kandidátů se v průběhu času změnila v současnou nepřehlednou situaci, lidsky nedůstojnou pro mnohé nominované nejen z řad advokacie,“ uvedla Komora v prohlášení publikovaném v Advokátním deníku. The post ČAK kritizuje způsob výběru ústavních soudců, stává se nepřehledný a lidsky nedůstojný appeared first on Česká justice.

Místopředsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná patří mezi kandidáty na ústavní soudce, kteří prošli jak pohovorem před konzultačním panelem, tak absolvovali pohovor se prezidentem republiky. V rozhovoru pro Českou justici reaguje na některé spekulace ohledně její minulosti i výkonu advokátní praxe. Právnickou fakultu jste vystudovala před rokem 1989.

V kauze problematické nominace Roberta Fremra na ústavního soudce bychom neměli zapomínat, jak s Ústavním soudem zametal Pavlův předchůdce Zeman.

„Nastalá diskuze působí trošku účelově a trošku i jako morální kýč. Mám rád citát, podle kterého není těžké být Janem Husem v době, kdy se již neupaluje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vojtěch Šimíček.

Josef Baxa se od úterý 8. srpna 2023 stane v pořadí čtvrtým předsedou Ústavního soudu České republiky. Přečtěte si profil z pera Adama Drdy pro projekt Příběhy 20. století, který původně vyšel zkraje loňského roku.

PROFIL. Josef Baxa se od úterý 8. srpna 2023 stane v pořadí čtvrtým předsedou Ústavního soudu České republiky. HlídacíPes.org přináší profil z pera Adama Drdy pro projekt Příběhy 20. století, který původně vyšel zkraje loňského roku. Josef Baxa patřil v 80. letech k nemnoha soudcům, kteří tehdy zprostili obvinění disidenty. Po sametové revoluci dostal na starost rehabilitace odsouzených z 50. let, jako svědka vyslýchal

Předsedou Ústavního soudu prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Předsedou Ústavního soudu (ÚS) v pátek prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Předsedou Ústavního soudu jmenoval prezident Petr Pavel někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Prezident Petr Pavel jmenoval novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu. Místopředsedkyní soudu se pak stane profesorka občanského práva Kateřina Ronovská.

Prezident Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval na pražském Hradě Josefa Baxu novým předsedou Ústavního soudu. Někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Baxa tak ve funkci po letech nahradil Pavla Rychetského. Současně s tím hlava státu jmenovala profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou novou ústavní soudkyní, která se současně stala místopředsedkyní soudu.

Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu.

Předsedou Ústavního soudu (ÚS) dnes prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.

Na stranu středočeské obce Řepov se postavil Ústavní soud (ÚS) ve sporu s ministerstvem vnitra. Obec svou vyhláškou zvýšila pětinásobně daň z nemovitostí v logistických a průmyslových areálech v katastru obce. Ministerstvo tvrdilo, že obec překročila svou pravomoc, neboť takového selektivní daňové zatížení zákon neumožňuje, podle ÚS ale obec postupovala v rámci zákona.

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Ústavní soud dnes zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení. Starosta obce rozhodnutí Ústavního soudu vítá.

Novým zpravodajem jedné ze dvou ústavních stížností soudců na platy, projednávaných plénem Ústavního soudu (ÚS), se stal nový ústavní soudce Josef Baxa. Bývalý dlouholetý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) a člen Republikové rady Soudcovské unie (SU) věc převzal po dosavadním soudci-zpravodaji Vladimíru Sládečkovi, kterému na začátku června skončil mandát.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast je součástí práva na rodinný život, zdůraznila justice v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem pro rodinu, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Vrchní soud (VS) v Olomouci zrušil v úterý verdikt, podle něhož měl Zdeněk Zemek starší zaplatit státu v kauze solárního podvodu náhradu škody 18,6 milionu korun. Ta se má podle nového verdiktu řešit v civilním řízení.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Vrchnímu soudu v Olomouci, aby znovu otevřel kauzu fotovoltaické elektrárny v Otíně u Jindřichova Hradce. Původně vrchní soud rozhodl o náhradě škody, i když nebyla součástí sjednané dohody o vině a trestu. Porušil tak právo na spravedlivý proces, plyne z nálezu.

Ústavní soud se zabývá stížností poslanců ANO, kteří se na něj obrátili kvůli novele zákona snižující červnovou valorizaci penzí. Ovlivní rychlost projednání to, že aktuálně chybí pětina ústavních soudců? Promítne se personální oslabení i do řešení běžných případů? Poslanci navíc chtějí z projednávání vyloučit předsedu soudu Pavla Rychetského. Jak velkou komplikaci to představuje? Tomáš Pancíř se ptal Vojtěcha Šimíčka, místopředsedy Ústavního soudu.

Vojtěch Šimíček by jako nový místopředseda chtěl přispět k většímu otevření Ústavního soudu, a to navenek i směrem dovnitř. Do funkce jej ve středu jmenoval prezident Petr Pavel, může ji však vykonávat jen po dobu svého mandátu ústavního soudce, tedy do června 2024. Soudcovské funkční období opakovat nechce, uvedl na dotaz ČTK.

Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období dneškem skončilo dvěma místopředsedům ÚS - Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.

Od čtvrtka se novým místopředsedou Ústavního soudu stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Toho na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období ve stř…

Od čtvrtka se novým místopředsedou Ústavního soudu stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Toho na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období ve stř…

Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel.

Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého dnes na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období dneškem skončilo dvěma místopředsedům ÚS - Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.

Vojtěch Šimíček je novým místopředsedou Ústavního soudu (ÚS), ve středu odpoledne jej do funkce jmenoval prezident Petr Pavel. Nahradil tak Miladu Tomkovou, které společně s dalšími ústavními soudci skončil ve středu její mandát.

Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech. Soudci tak potvrdili předchozí rozhodnutí, podle kterého má veřejnost právo podrobně vědět, jak funguje české zdravotnictví.

Zvolený prezident Petr Pavel se v pondělí sešel s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. Jak uvedl na dopolední tiskové konferenci, schůzku vyvolal s cílem „naslouchat“. Deník zajímalo, zda tím má na mysli i rady ohledně návrhů na budoucí ústavní soudce. Konkrétně pak bývalého předsedu a nyní soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, jehož jméno padlo v duelu Deníku 4. ledna.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský si přeje, aby nový prezident Petr Pavel začal co nejdříve vybírat kandidáty na uvolněná místa ústavních soudců. Už v květnu končí tři, další čtyři odejdou v průběhu roku.

Až u Ústavního soudu (ÚS) našel zastání muž z někdejší NDR, který se v červenci 1989 pokusil v tuzemsku přejít hranici do bývalého Západního Německa a byl přitom postřelen československými pohraničníky. Za utrpěnou újmu mu české soudy přiřkly 5 500 korun. Podle verdiktu ÚS jsou ale okolnosti, za kterých k poškození zdraví došlo, mimořádné a justice by to měla zohlednit.

Ústavní soud ve čtvrtek rozhodl o stížnosti německého občana Thomase Bartsche. V době totality mu českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno. Za zdravotní újmu mu české soudy původně přiznaly 5500 korun.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, jemuž českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po dnešním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch částku pokládal za nepřiměřeně nízkou. Má trvalé zdravotní následky.

V červenci roku 1989 tehdy třiadvacetiletý občan Německé demokratické republiky Thomas Bartsch netušil, že za pár měsíců padne takzvaná železná opona. A protože se chtěl dostat na Západ, pokusil se přejít československo-německou hranici. Přitom však po něm začali střílet českoslovenští pohraničníci a zasáhli ho do pravého kolena. Thomas ztratil vědomí a probral se až v nemocnici v Plzni.

Danuše Nerudová i Petr Pavel se ve středeční debatě Prezidentského souboje Deníku jasně vyjádřili k otázce doplnění Ústavního soudu (ÚS) a jejího budoucího šéfa. Na dotaz, zda by navrhli za jeho člena a posléze předsedu Josefa Baxu, oba shodně odpověděli: „Ano.“

Prezident se rozhodne, jestli ještě během svého mandátu nahradí Pavla Rychetského, na základě právního posudku, který dostane v pondělí.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá. Postoj Fialy a Suchánka se nezměnil ani poté, co plénum, tedy sbor všech členů ÚS, většinově rozhodlo, že Šimíček podjatý není. Názorový střet lze sledovat v řadě usnesení a odlišných stanovisek v databázi soudu. Podle některých usnesení je v sázce důvěra v nestranné a nezávislé rozhodování soudu.

Ústavní soud (ÚS) dnes částečně vyhověl stížnosti podnikatele Zdeňka Zemka staršího, justice musí znovu rozhodnout o náhradě škody způsobené státu solárním podvodem. Zemek v kauze uznal vinu a se státním zastupitelstvím si dohodl podmíněný trest, nesouhlasil ale s tím, že justice dohodu doplnila ještě o náhradu škody. Podle ÚS skutečně soudy chybovaly, nemohly o škodě rozhodnout za situace, kdy ji Zemek jasně neakceptoval.

Ačkoli ve funkci je stále Pavel Rychetský, dosluhující prezident Miloš Zeman chce jmenovat nového šéfa Ústavního soudu. Takového předsedu nikdo nebude respektovat, říká ústavní soudce Vojtěch Šimíček.

Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu.

Poslední možnost, kterak zvrátit rozhodnutí justice znamenající odebrání licence pro fotovoltaickou elektrárnu FVE Kojetín, nedopadla pro majitele zařízení dobře. Stížnost společnosti Solar 6 totiž v pondělí smetl ze stolu Ústavní soud (ÚS). Argumenty solárníků označil jen za pokračující polemiku s předchozími soudními rozhodnutími a pozastavil se i nad tím, že firma do stížnosti psala důvody pro své tvrzení, které dříve u soudů nijak neuvedla.

Ústavní soud včera [3.5.] zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších předpisů.

Ústavní soud po takřka čtyřech letech zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) zamítlo návrh skupiny senátorů, kteří se domáhali zrušit části zákona o veřejném zdravotním pojištění, úhradové vyhlášky a dalších navázaných předpisů týkající se financování zdravotnictví. Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček při odůvodnění upozornil, že politické otázky týkající se zdravotnictví by se měly řešit na politické kolbišti a nepřenášet spory na půdu ÚS.

Ústavní soud (ÚS) v úterý otevřel Milanu Jančovi, jenž byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

Krejčířovi vadilo, že české soudy vynesly verdikt v jeho nepřítomnosti. Podle soudu se vyhýbal trestnímu zřízení v Česku pobytem v cizině.

Podstatou sporu je to, zda pozemky přešly na stát účinně podle Benešových dekretů, anebo až po nástupu komunistické totality. Je to klíčové pro jejich případné vydání v rámci církevních restitucí.

Novým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) by se mohl stát Michal Bobek, který v současnosti působí jako generální advokát Soudního dvora EU. Jméno kandidáta dnes zveřejnil předseda NSS Michal Mazanec na webu soudu. V říjnu se Bobek osobně představí na slyšení před plénem NSS, kde přiblíží své názory, motivaci a vlastní pohled na fungování soudu a svou možnou roli v něm.

K rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti 51 senátorů, kteří se dožadují zrušení některých paragrafů Zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, dojde později, než se původně očekávalo.

Nález ohledně sporu datového novináře s Policií ČR jasně pojmenoval jednu ze základních závad české veřejné sféry.

Policejní prezidium nemělo chtít mnohamilionovou úhradu od novináře, který požadoval rozsáhlé informace o kriminalitě, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl ve čtvrtek soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Policejní prezidium v roce 2016 požadovalo po novináři Janu Cibulkovi úhradu téměř 26 milionů korun za poskytnutí podrobných informací o kriminalitě.

Ústavní soud vyhověl stížnosti novináře, policie po něm chtěla miliony za informace. Úhrada za vyhledávání dat nesmí znemožnit přístup k informacím, řekl soud.

Policejní prezidium nemělo chtít mnohamilionovou úhradu od novináře, který požadoval rozsáhlé informace o kriminalitě, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl dnes soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, kam se spor nyní vrací.

Šéf Lán Miloš Balák pokračuje v přípravě kamenolomu. Vyměřuje ho firma, která je spolu s ním nepravomocně odsouzená za manipulace v sídle prezidenta.

Senátoři STAN chtějí společný postup frakcí v rámci horní komory Parlamentu pro vyšetření nového telefonátu kancléře Vratislava Mynáře soudci.