Žáci

Úspory ve školství je možné hledat v učňovském vzdělávání. Vyjde nejdráž, leckde zejí učiliště prázdnotou a jejich absolventi se svému oboru často ani nevěnují.

Na sociálních sítích se objevil pokyn učitelky pro šesťáky, který obsahoval zdánlivě triviální úkol. Podobné věci jsou ale zároveň výborný ukazatel, kterým pedagog říká rodičům: vaše dítě má špatného učitele.

Dokončují školu, ale do zaměstnání se po hlavě nevrhají. Mladí truhláři, kováři nebo řezbáři popisují, že chtějí dál studovat, případně si nechávají otevřeno více možností. Ukazuje to unikátní projekt Jak se žije v Česku.

V pondělí 18. září odstartoval sedmý ročník akce Pěšky do školy, která se koná jako součást Evropského týdne mobility. Jejím cílem je zlepšit pohyb dětí a omezit jejich dovážení do škol auty. Zapojit se mohou školy, jednotlivé třídy nebo rodiče s dětmi.

V Přerově aspoň na pár dní skončí takzvané mama taxi, žáci ze šesti místních základních škol budou po celý příští týden do škol chodit pěšky. Zapojí se tak do celostátní výzvy, jejímž cílem je snížit počet dětí, které se nechávají vozit. Akce se koná v rámci Evropského týdne mobility.

Komenský by měl jistě radost. V Hovoranech na Hodonínsku slavnostně uvedli do provozu venkovní učebnu Archimedes. Základní škola T. G. Masaryka v ní svým žákům zprostředkuje moderní výuku přírodních věd s využitím vědeckých pomůcek českých výrobců a umožní vzájemné propojení s žáky dalších škol nejen v Česku, ale v blízké budoucnosti i po celém světě.

Propagace, multimédia, kostýmy a scénografie. Že divadlo není jen o hercích, se mohli na začátku září přesvědčit žáci osmých a devátých tříd základních škol v rámci nového projektu Divadla J. K. Tyla s názvem Divadelní brány. Cílem je seznámit žáky se světem divadla, jeho zákulisím i profesemi a rozšířit tak povědomí o uplatnění v kulturním sektoru.

Na intenzivnější podporu škol v přístupu k traumatizovaným dětem apeluje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V době, kdy narůstá počet žáků, kteří za sebou mají traumatické zážitky, pocházejí ze složitého rodinného prostředí či čelí jiným náročným problémům, je podle ní nezbytné, aby pedagogický sbor věděl, jak s nimi pracovat. Řešením není tlak ani represe, sdělila v páteční tiskové zprávě.

Zásady pro využití umělé inteligence (AI) v rámci školství by měly státy přijmout co nejdříve. Vyzývá je k tomu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) ve své nedávno zveřejněné příručce. V té zároveň burcuje, že AI by neměli používat mladší žáci. UNESCO rovněž varuje před nahrazováním učitelů umělou inteligencí.

Pediatři si stěžují na nával administrativy, kvůli které se na ně rodiče se začátkem školního roku obracejí. V některých případech je to zbytečné. Třeba u potravinářských průkazů, které už školy vyžadovat nemohou. Vystřídají je potvrzení o zdravotní způsobilosti, ale i u těch usilují pediatři o to, aby se vyžadovaly jen v nejnutnějších případech.

Zkuste se vrátit do dob, kdy jste byli dítko školou povinné. Také si z konce prázdnin vybavíte pocit pusta a prázdna v hlavě, jako by se vám z ní během léta vypařilo skoro všechno, co jste se naučili v minulém školním roce? Vaše děti teď pravděpodobně zažívají totéž a je to normální. Ale i stresující, a to jak pro mnohé žáky, tak jejich rodiče. Odborníci mají pro tento jev dokonce termín – letní ztráta znalostí.

Je to patrně největší škola jen pro Ukrajince v celém Česku. Z původně nouzového řešení je běžná realita. Na základce v Kolíně načínají ukrajinští žáci druhý rok. Seznam Zprávy se sem po roce opět vypravily.

Děti z Přezletic u Prahy, Jenštejna a Podolanky se dočkaly vlastní základní školy. Ta v budoucnu pojme až 540 žáků a částečně tak řeší problém přeplněnosti pražských základních školZdejší odborné učebny patří k nejlépe vybaveným v republice. Děti si v nich vyzkoušejí programování robotů, vaření i chemické pokusyNávrhu její podoby se ujalo architektonické studio Kolpron, které se snažilo dosáhnout maximální jednoduchosti a omezit v budově rušivé prvky Škola hrou, ale bez zbytečných ozdob a zářivě barevných kombinací? Jde to. Základní škola Panská pole v Přezleticích u Prahy dokazuje, že učení může bavit díky moderním třídám a špičkově zařízeným odborným učebnám. Žáci si tu vyzkoušejí třeba programování robotů nebo pěstování bylinek, jejich rodiče zase komunitní fungování. Křiklavé stěny a jiné rušivé prvky tady však člověk nenajde.

Do lavic v pondělí po prázdninách míří také žáci, kteří se na jaře museli probojovat mimořádně vypjatými přijímačkami na střední školu. Své příběhy plné nervozity i obratů k lepšímu pro Seznam Zprávy popsalo několik rodin.

Primáni osmiletého gymnázia v Židlochovicích na Brněnsku budou mít od nového školního roku rozvrh zorganizovaný do tematických bloků. Předměty, jejichž náplň spolu souvisí, jsou uspořádány tak, aby žáci mohli na probíranou látku nahlížet v souvislostech. Za odvedenou práci nedostanou žáci prvního ročníku známky, nově jim učitelé budou psát slovní hodnocení.

České školství projde v následujících letech podstatnými změnami. Od požadavků na prostory školy přes digitalizaci přihlášek až po prodloužení školní docházky nebo změnu učiva.

Celkový počet žáků a studentů základních a středních škol v Česku by se měl oproti loňsku zvýšit. Důvodem je předpokládaný nárůst počtu středoškoláků. Ve školním roce 2023/2024 by mělo SŠ navštěvovat 488 100 mladých lidí, odhaduje ministerstvo školství (MŠMT). To je o zhruba 25 tisíc studentů více než v předchozím školním roce. Naopak nižší oproti loňsku by měl být podle resortu počet žáků ZŠ.

Soud v anglickém městě Amersham před časem řešil případ pětatřicetileté učitelky Kandice Barber a jejího o dvacet let mladšího žáka. Kantorka mu měla v roce 2018 zhruba měsíc posílat fotky a zprávy, vše nakonec skončilo setkáním na poli. Hocha poté zastrašovala a vyhrožovala mu.

Olomoucký kraj se letos opět zapojil do projektu Obědy do kol. Největší změna oproti minulým letem je skutečnost, že na bezplatné jídlo budou moci dosáhnout i středoškoláci. Krajský rozpočet již na podporu vyhradil peníze.

Ministerstvo školství (MŠMT) změní pravidla pro evidenci žáků, kteří se vzdělávají v zahraničí, v zahraničních školách na území Česka nebo individuálně. V současnosti by tyto děti měly být, i přes plnění povinné školní docházky jinde, zapsané v české škole. Nově budou muset školy v Česku dítě zařazovat do konkrétního ročníku a třídy.

Žáci a studenti si dnes užívají dvouměsíční letní prázdniny a k tomu mají ještě řadu kratších prázdnin a volných dní v průběhu celého školního roku. Historický článek z roku 1897 vám ale ukáže, že v těchto dávných dobách na žáky při školní výuce zdaleka nečekalo tolik volných dnů jako dnes.

Chyběl jim bod v testu, aby maturitu zvládli. Nejčastější důvod pro podání žádosti o přezkoumání maturitního testu. Rok od roku jich ale ubývá. Letos ministerstvo řešilo jen 1065 žádostí, čtyřikrát méně než před čtyřmi lety.

Na sklonku pandemie jsem přijala místo učitelky na střední odborné škole, jejíž součástí byly i učební obory, konkrétně kuchař, číšník-kuchař a cukrář. V těchto třídách jsem vyučovala český jazyk a literaturu.

Ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku odcházejí z devátých tříd, hrozí to, že vypadnou z českého vzdělávacího systému a nepodaří se je začlenit. Někteří z nich totiž od září nebudou navštěvovat českou střední školu. Tvrdí to experti z několika organizací působících ve školství i z obecně prospěšné společnosti, která se zabývá podporou migrantů.

Konečně tu jsou všemi žáky a studenty dlouho očekávané prázdniny. Historický článek z roku 1906 se zamýšlí nad tím, jaké mají prázdniny pro všechny studující význam.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Tvoří si mezi sebou uzavřené skupinky, výuka češtiny je slabá, hodnocení mírné a s přechodem na střední školu jim hrozí neúspěch. Integrace ukrajinských dětí do školních kolektivů je podle vědeckých zjištění nízká a práce s nimi by se měla prohloubit, včetně posílení pedagogických sborů. Učitelé namítají, že české školství je na hraně svých limitů a je nutná větší systémová pomoc.

Středočeský kraj ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK) v Praze spustil dotazníkové šetření, jehož cílem je zmapovat rozhodování žáků posledních dvou ročníků základních škol o volbě střední školy, jejich preference a představy o dalším vzdělávání a profesní dráze. Výsledky výzkumu mohou podle autorů pomoci upravit přijímačky a kapacity SŠ, aby lépe odpovídaly životním plánům uchazečů o středoškolské vzdělání.

I rok po jejich příchodu do ČR přetrvává problém s adaptací ukrajinských žáků. České školy mají např. nedostatek asistenčních pracovníků, zejména mluvčích jazyka uprchlíků, psychologů a učitelů češtiny jako cizího jazyka. Vědci z Národního institutu SYRI to 22. června uvedli na konferenci v Senátu, kde přednesli výsledky výzkumu. Ten ale naznačil, že to nemusí pro Ukrajince znamenat překážku při „zdolání“ přijímaček.

Město Přerov chystá pro žáky základních škol několik novinek. Od příštího školního roku si žáci i učitelé ZŠ Želatovská, Svisle, U Tenisu, Velká Dlážka, Za Mlýnem a Boženy Němcové už budou užívat zmodernizované učebny, školní družiny a kabinety. „Do vylepšení šesti škol půjde částka ve výši zhruba 35 milionů korun. Modernizace spočívá ve vybavení novým mobiliářem, pracovními pomůckami či audiovizuálním zařízením,“ řekl náměstek primátora Vladimír Lichnovský. Přerovské základky získají vybavení jako jsou nástěnky, magnetické tabule, židle, stoly, ale i věšáky, pohovky, či vozíky na nářadí.

V Základní škole Smart v Roudnici nad Labem se výrazně zlepšila atmosféra, když dvanáct žáků absolvovalo kurz mediace a začalo urovnávat spory ve třídách. Na metodu se přijela podívat i první dáma Eva Pavlová. Zaujala ji natolik, že by ji ráda rozšířila i do dalších škol.

Nové hygienické normy pro školy by měly platit od školního roku 2023/2024. Upravené hygienické požadavky by měly odstranit nyní „přehnané“ limity na školní prostory a zobecnit některá současná pravidla. Umožnit to má snazší budování nových škol a školních tříd. Na podobě novelizované vyhlášky se nyní pracuje, sdělili v úterý poslankyně Renáta Zajíčková a náměstek ministra školství Jiří Nantl (oba ODS).

Pražský magistrát bude na základních školách v hlavním městě zjišťovat, zda jsou v devátých třídách žáci, kteří se dosud nedostali na žádnou střední školu. Kvůli nynější podobě přijímacího řízení totiž zatím pražský magistrát, který střední školy v metropoli zřizuje, počty nepřijatých žáků nezná. Průzkum by měl začít v tomto nebo v příštím týdnu.

V prvním kole přijímacího řízení na střední školy letos celorepublikově neuspělo 7,6 procenta uchazečů. Jednotlivé kraje zaznamenaly výrazné rozdíly. Zatímco na Vysočině se neúspěšnost pohybovala okolo 1,2 procenta, na jižní Moravě to bylo 9,6 procenta a v Praze 11 procent. Přes 87 procent žáků 9. tříd ZŠ v září nastoupí na střední, o kterou měli zájem. Vyplývá to z průzkumu brněnské konzultantské společnosti Než zazvoní.

Praha příští rok vyhlásí výběrové řízení na ředitele pražského učiliště Ohradní. Loni v něm učeň zavraždil mačetou jednoho z pedagogů. Inspekce ale také přišla na závažná pochybení školy.

U některých maturitních otázek se výsledek nejslabších žáků a průměru lišil až osminásobně. Na konci článku si můžete vyzkoušet, jak byste obstáli v nejtěžších úlohách.

Maturant Henryk Josef Tietjen upozornil Cermat a Ministerstvo školství na problémy, se kterými se při vyplňování testů musí poprat všichni zrakově postižení žáci. Úředníci s ním budou o maturitních otázkách jednat.

Známky ze základní školy mohou nyní do velké míry rozhodovat o přijetí nebo nepřijetí na střední školu. Středočeský kraj chce jejich vliv umenšit. Školní inspekce doporučila, aby k nim školy přihlížely maximálně z 15 procent.

Olesia Parkhomenko je ukrajinská psycholožka a působí od března 2022 v týmu duševního zdraví na ZŠ Zruč nad Sázavou. Na téže škole také učí ruštinu. Je i absolventkou oboru anglický jazyk a literatura. Do Česka přišla z Charkova.

Mnozí žáci z vyloučených lokalit či z nefunkčních, popřípadě chudých rodin, ráno nesnídají. Přicházejí pak do školy hladoví, špatně se soustředí a mohou mít problémy s chováním. Některé děti nedorazí vůbec, nebo pozdě. To vše má pomoci vyřešit projekt snídaňových klubů, převzatý z anglicky mluvících zemí.

Ačkoliv jsou základní školy „spádové“ a berou tedy přednostně žáky svého obvodu, vzájemně se značně liší. Stovky z nich se zaměřují na výuku jazyků, sport, hudební výchovu nebo matematiku. I kvůli profilaci se ředitelé snaží přijmout žáky z různých obvodů. Ministr Mikuláš Bek (STAN) hlasy pro přísnější hlídání bydliště u dětí odmítl.

Dne 24. května, ve středu, to v Horních Počernicích žilo. S účastí primátora hlavního města Prahy, Bohuslava Svobody, starosty Horních Počernic Petra Měšťana a dalších významných osobností byla symbolicky zahájena výstavba velké investice od roku 1989, a to slavnostním položením základního kamene.

Prezidentské debaty Deníku s Petrem Pavlem pokračovaly již čtvrtým dílem. Ten byl tentokrát věnován výrokům Petra Pavla na tryzně v Terezíně, vládnímu úspornému balíčku i obranné smlouvě s USA.

Řadě deváťáků po skončení základní školy začnou těžké časy. Pokud totiž nebudou dále studovat, po prázdninách se jich začne týkat placení zdravotního pojištění. Úhrada ze strany státu je možná pak jen v případě, že se nahlásí na úřad práce, uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Základní školu končí letos početně silný ročník dětí. Panují obavy, že pro všechny místa na středních školách nebudou. Podle údajů úřadu práce tvoří mladí mezi 15 a 18 lety dlouhodobě kolem 1,5 procenta nezaměstnaných v Česku. Pro některé žáky nemilou situaci okomentoval právník a vysokoškolský pedagog Ondřej Dostál, který o situaci mluví jako o hrubém faulu ze strany státu.

Zavedení pravidel o ochraně osobních údajů (GDPR) školám podle jejich vyjádření mnoho užitečného nepřineslo. Většina oslovených zástupců institucí se shoduje, že jde o zbytečnou administrativu navíc, na kterou si už ale zvykli. Pro některé znamená GDPR zátěž a komplikace, jiní tvrdí, že jim pravidla problémy nečiní.

Pokud žákovi s předpokladem pro středoškolské studium kraj místo nezajistí, mohli by zákonní zástupci uspět u soudu. Říká v rozhovoru právník Jan Kaczor.

Školské odbory chtějí spolupracovat na stanovování pravidel používání umělé inteligence v českém školství. Mimo jiné chtějí prosazovat, aby se technologie generativní umělé inteligence (AI) vyvíjely opatrně a s ohledem na etiku, člověka a důvěryhodnost. Na svém sjezdu v Praze se na tom minulý týden shodli členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle odborářů může umělá inteligence vyvolávat porušování práv duševního vlastnictví učitelů a akademických a výzkumných pracovníků.

Nebývalý počet deváťáků se stále marně snaží dostat na střední školu. Letošní nával u přijímacích zkoušek, a naopak mnohde malá kapacita způsobily, že se řada rodin obává o budoucnost svých dětí. Jejich příběhy přinášíme v 5:59.

V Česku se dlouho mluvilo o tom, že by neměla vznikat žádná nová gymnázia, že je potřeba děti hlavně na učilištích a že některé střední školy by se měly zrušit. Kraje nevarovalo, že se jim mimořádně silný populační ročník nevešel v roce 2012 do školek. Nepřichystaly se na jeho nástup na střední školy. Výsledkem je letošní velký převis u přijímacích zkoušek a také velký rozchod poptávky dětí a rodičů s nabídkou středoškolského studia. Málokdo se dostal na školu, na níž opravdu chtěl. Podle vzdělávacího experta Tomáše Feřteka bude kvůli tomu řada studentů demotivovaná.

„Nedostatek kapacit všeobecného vzdělání s maturitou by opravdu neměl být ve vyspělé zemi sváděn na to, že o něj žáci mají zájem.“

Středočeský kraj se již delší dobu aktivně zapojuje do akce nazvané "Obědy do škol". Tento projekt, který je pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí, si klade za cíl zajistit bezplatné školní stravování pro děti ve věku od 2 do 26 let ze sociálně slabých rodin na základních a středních školách, speciálních školách, konzervatořích, internátech a domovech mládeže.

Tématem kampaně Měsíc školních zahrad je letos voda. Tisíce žáků tak v květnu mají možnost se s tímto živlem důkladně seznámit. Čekají je venkovní výzvy, hry a aktivity, skrze které poznají vodu všemi svými smysly. Kampaň, letos s názvem „Kápni na to venku“, již pošesté pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku.

Žáci, kteří se nedostali na vybranou střední školu, se mohou odvolat proti rozhodnutí o nepřijetí. Písemné odvolání musí podat do tří pracovních dní od doručení rozhodnutí o výsledku přijímacích zkoušek. Vyplývá to ze školského zákona. Kvůli silnému populačnímu ročníku se v některých regionech a oborech očekávají problémy s kapacitou, proti rozhodnutí o nepřijetí se tak může odvolávat množství lidí.

Vedení strakonické radnice se tento týden sešlo s aktéry dění na Základní škole Dukelská, o němž zhruba před dvěma týdny informoval server iDnes.cz. Zástupci města se podle vydaného prohlášení nyní plně staví na stranu ředitele Rudolfa Prušáka. Ten před dvěma týdny předčasně ukončil pracovní poměr s oblíbeným učitelem angličtiny, což následně zvedlo vlnu nesouhlasu mezi žáky. Velká část z nich se pak za svého učitele postavila a dokonce vyrazila demonstrovat před budovu školy. Učitel na škole přesto končí.

Kvůli dětem, které nebydlí ve spádovém obvodu, se možná nedostane na některé školáky z okolí. Rodiče z pražského Karlína proto dnes uspořádali protest a vydali se také na radnici.

Milovice na Nymbursku proplatí příští školní rok žákům základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií jízdné do škol veřejnou dopravou.

Dnes a zítra se konají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Na střední školy a čtyřletá gymnázia proběhly testy z matematiky a češtiny už minulý týden. Někteří žáci si údajně stěžovali na jejich vysokou obtížnost. Posuďte sami.

Středočeský kraj chce iniciovat změnu školského zákona, díky níž by obce bez základních škol platily za umístění dětí v cizích školách.