Zbyněk Stanjura

Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus.

Vláda vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, tedy mimořádné daně z neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rovněž popsal, jak by se tato daň lišila od té sektorové. Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nepozdává ani hnutí ANO, ani SPD.

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Uvedl to ministr ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro stanici Radiožurnál. Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

V případě energetické krize by neměly nastat černé scénáře. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj je vláda připravena i na případ úplného zastavení dodávek ruského plynu. Politik rovněž radil, na čem lidé mohou v současnosti ušetřit. „Když vytápění domu stáhnete o 1 stupeň, můžete ušetřit až 6 procent spotřeby plynu za rok,“ zmínil.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už ví, co udělá s enormním ziskem energetické skupiny ČEZ. Ten za první pololetí přesáhl 33,5 miliardy korun. Stát je většinovým akcionářem společnosti a na dividendách může získat desítky miliard.

Valná hromada, která o vyplacení dividend za letošek rozhoduje, bude příští rok v červnu.

Stát použije dividendy z ČEZ za letošní i příští rok opatření, která mají snížit ceny energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura nevylučuje, že by stát mohl chtít z ČEZ získat až 100% dividendu.

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí enormní zisk přes 33,5 miliardy korun. Oproti loňsku je to o 32 miliard víc. Zisk pro letošní rok ČEZ očekává kolem 60 až 65 miliard korun. A to je dobrá zpráva i pro stát, protože jako majoritní akcionář by mohl na dividendách získat 34 až 36 miliard a tyto peníze využít na pomoc lidem s vysokými cenami energií. Jaké má stát plány? Radiožurnálu odpovídal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr financí Zbyněk Stanjura odmítá zásahy do současné podoby valorizace důchodů a je rovněž proti tomu, aby si lidé museli připlácet za léčení. Podle něj to není v současné situaci politicky ani lidsky průchozí.

Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.

Většinu domácností trápí nejen rostoucí ceny v obchodech, ale také požírání úspor inflací. Peníze totiž na standardních účtech ztrácejí reálnou hodnotu. Při ušetřených 100 tisících korun tak lidé přijdou za dva roky s očekávanou inflací zhruba o 22 tisíc korun. Ekonomové radí, aby lidé investovali například do nemovitostí nebo zkusili trh s dluhopisy.

Ke zvýšení daní bude muset dříve nebo později dojít, předpovídají ekonomové, které oslovil deník FORUM 24. České finance jsou na tom podle nich ale zatím dobře. Problém je však prý v trendu ...

S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným…

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve Sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

Zástupci vládní koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že prezidentské veto novely zákona o zdravotním pojištění Sněmovna přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Zároveň odmítají tvrzení, že přijetím novely hrozí negativní dopady na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v tom prezident mýlí. Vláda chce novelou letos…

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana vetovat novelu, která má snížit platby státu do zdravotnictví, může státní pokladnu vyjít až na miliardy korun, varoval bývalý ministr zdravotnictví Miroslav Kalousek (TOP 09). Vyzval proto poslance, aby rozhodnutí co nejdříve přehlasovali. Prezidenta kritizují i členové současné vlády. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) převzal prezident lživou argumentaci opozice. Vládní koalice má v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinu 108 poslanců, řada zákonodárců ale v době vládních prázdnin čerpá dovolené.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. V pondělí to oznámil Hrad. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá zvyšovat daně z příjmů, omezovat valorizace důchodů či zavádět poplatky v nemocnicích, jak to v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo navrhl někdejší ministr financí a exposlanec Miroslav Kalousek (TOP 09), aby se stát zbavil nebývalých, stamiliardových schodků rozpočtu.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody, oznámil v pondělí Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda ...

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody‘s zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's snížila výhled Česka ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Koho je to chyba? Vládní a opoziční politici se nemohou shodnout. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) viní vládu expremiéra Andreje Babiše (ANO), což Stanjurova předchůdkyně a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová považuje za absurdní. Do hádky na sociálních sítích se vložil i někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. V diskusi se zastal Stanjury.

Výhled České republiky se pohledem ratingové agentury Moody's Investors Service snížil ze stabilního na negativní. Plyn z Ruska může přinést nejistotu i recesi.

Zhoršený ratingový výhled pro Českou republiku od agentury Moody's jde na vrub bývalé vládě Andreje Babiše (ANO), napsal na svém twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle opozice je zhoršení ratingu naopak odrazem toho, že současná vládní koalice nezvládá krizi.

Zhoršení výhledu České republiky ze stabilního na negativní, které dnes oznámila ratingová agentura Moody's, odráží to, že vládní koalice nezvládá současnou krizi. Uvedla to bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na dnešní tiskovou zprávu Moody's, která snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naopak tvrdí, že jde o účet za osmileté vládnutí předsedy ANO Andreje Babiše. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda dělá vše pro snížení hrozby závislosti na ruském plynu.

Agentura Moody’s v pátek večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni „Aa3“. Je to vůbec poprvé od vzniku samostatné republiky, co agentura zhoršila celkové hodnocení Česka. Agentura Moody‘s je jednou ze tří významných světových agentur zabývajících se hodnocením světových ekonomik.

Růst cen potravin v českých obchodech je jedním z nejrychlejších v Evropě. Ministerstvo zemědělství (MZe) přitom neprovádí kontroly, jejichž spuštění letos v dubnu šéf tohoto resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) avizoval.

Zhoršení výhledu České republiky ze stabilního na negativní, které dnes oznámila ratingová agentura Moody’s, odráží to, že vládní koalice nezvládá současnou krizi. Uvedla to bývalá ...

Výsledky vládnutí pětikoalice prozatím občany optimismem nijak nenaplňují. Šéf financí Zbyněk Stanjura nepustí deficitem zmítaný státní rozpočet z dohledu a výdaje škrtí na největší možnou míru. Aktivity ostatních ministrů Fialovy vlády jsou tím značně omezeny, a přesto vypadají po půl roce v rezortech jako utahaní maratónci.

Uvnitř vládní koalice se vede debata o tom, že by mohla být zavedena mimořádná daň z neočekávaného zisku, tedy takového zisku, který způsobila změna vnějších okolností. Zatím se v této souvislosti často mluvilo o zdanění energetických firem, někteří vládní představitelé ale nevylučují ani zdanění bank. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu řekl, že o možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září.

Bankovní rada ČNB na dnešním [4.8.] jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Nový guvernér Aleš Michl přesto zdůraznil, že ČNB je připravena sazby kdykoli zvýšit.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb.

Vedle energetických společností se za nynějšího masivního zdražování daří i bankám. Velké ziskovosti teď dosahují zejména díky vyšším úrokovým sazbám, které Česká národní banka zvedla už na sedm procent a ve čtvrtek je na této výši ponechala.

Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.

Vláda ve středu znovu ujistila, že všem domácnostem pomůže s vysokými cenami za energie a prostřednictvím tzv. úsporného tarifu jim s novou topnou sezonou uleví u výdajů za elektřinu i plyn. Jak to bude probíhat a jak vysoká bude úleva, o tom teprve kabinet rozhodne.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům…

Výnosy z mimořádných sektorových daní by měly pokrýt vládní pomoc rodinám zasaženým výrazným nárůstem životních nákladů.

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Analytiky rozhodnutí nepřekvapilo, další mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Meziroční růst spotřebitelských cen očekává ČNB na podzim kolem 20 procent, průměrnou inflaci za letošní rok 16,5 procenta.

O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září, řekl večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi (ČT). Příjmy z daně, která by se mohla týkat bank nebo energetických firem, by mohl jít třeba na kompenzace vysokých cen energií, dodal.

České banky zažívají žně. Zisky rostou hlavně kvůli vyšším sazbám České národní banky. V tuzemsku mají rekordní množství kapitálu.

Švédský módní řetězec H&M v Moskvě během úterý znovuotevřel své obchody, aby vyprodal zbývající zboží.

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl ve středu Stanjura.

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.

V souvislosti s neustále rostoucí cenou elektřiny, plynu premiér přislíbil lidem finanční úlevy. Tato slova potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Ze slibovaných až patnácti tisíc korun možná zůstanou dva tisíce. První otřesy přijdou hned po létě, další během příštího roku, kdy lidé dostanou vyúčtování. To nahraje nejen finančním spekulatntům, ale také exekutorů, kteří jsou vždy neúprosní."Jejich slibům o finančních úlevách se věřit nedá. Zatím vše, co vláda řekla, byly skutečně pouze sliby," říká pro VIPosobnosti.cz bývalý ministr dopravy a obchodu Karel Havlíček, který se ve své prognóze zřejmě nemýlil.

Nenecháme vás padnout. To je památná věta, kterou pronesl premiér Fiala ve svém červnovém televizním poselství k národu. Kromě několikaminutového hledání viníků současné ekonomické situace, byla Fialova slova o tom, že vláda nikoho nenechá padnout, alespoň nějakým pozitivním signálem jeho sdělení.

Vláda Petra Fialy se rozhodla vydat cestou rozpočtové odpovědnosti, a tak schodek navržený svými předchůdci z hnutí ANO a ČSSD původně snížila o zhruba sto miliard na 280 miliard korun, což  byl ...

Ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává opatrný. To navzdory tomu, že stát dokáže vybírat víc na daních. V optimistickém scénáři by i přes energetickou krizi mohl zůstat schodek státního rozpočtu pod hodnotou 300 miliard.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč z červnových 183 miliard Kč. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR, informovalo v pondělí ministerstvo financí.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč z červnových 183 miliard Kč. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR, informovalo ministerstvo financí.

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej,…

Vládní politici i Národní rozpočtová rada se přiklánějí ke zdanění bank a energetických firem.

Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného, nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo v sobotu její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.

Vláda tento týden odsouhlasila navýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 330 miliard korun. Sněmovna novelu projedná v září.

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 23,5 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 7,7 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).

Konzervativní poradci na ministerstvech hlídají, aby nová opatření nebyla příliš progresivní. Ve své snaze udržet ženy u dětí a u plotny ale ministři ODS přehlížejí, že rovnost mužů a žen je nejen správná, spravedlivá a nevyhnutelná, ale také velmi ekonomicky výhodná. Pro celou společnost.

Ministerstvo financí se opakovaně dostalo do střetu s dalšími resorty v otázkách rovných příležitostí žen a mužů či genderových témat. V týmu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) pracuje poradce, který se zabývá právě „ideologickou“ kontrolou českých i evropských návrhů.