Želnava

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka. Někteří obojživelníci jako třeba skokani hnědí, nebo čolci obecní si vystačí s hlubšími loužemi, naproti tomu třeba ropuchy vyžadují větší rybníky.

V první části článku jsme vás seznámili se způsobem sběru dat, která pro Studii příčin znečištění Lipna využila firma Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. provádějící analýzu na základě zadání od Jihočeského kraje. Dnes se zaměříme na identifikované příčiny problému a kvantifikaci jejich dopadů.

I letos staví desítky dobrovolníků u šumavských silnic žabí přechody. Ty migrují do rybníků a tůní, kde se rozmnožují. Než se začaly zábrany stavět, končily pod koly aut. Ochránci přírody je denně u zábran sbírají a přes silnice přenášejí.

Ochránci přírody na Šumavě loni zachránili před smrtí na silnicích rekordních 10 000 obojživelníků. Žáby a čolky každoročně migrují k vodním plochám, kde kladou…

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10.000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka.

ŠUMAVA - S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. Vlivem globální změny klimatu, kdy z naší krajiny i v jarním období mizí voda, se většina obojživelníků stává závislých na stabilních větších nádržích, do kterých se stahují i z velkých dálek. Pokud jim v cestě za rozmnožováním stojí v cestě silnice, končí často jejich život pod koly aut. Na Šumavě se snaží migrujícím obojživelníkům pomáhat ochránci přírody z několika spolků.