Adam Drda

Nacistický koncentrační tábor v Osvětimi patřil k těm nejlépe střeženým. I tak se podařilo několika vězňům uprchnout. Ne vždy ovšem úspěšně. Někteří byli později chyceni nebo zemřeli cestou nepřátelským územím. Dvě jména slovenských Židů jsou ovšem výjimkou. Rudolf Vrba a Adolf Wetzler totiž unikli smrti, a mohli tak jako jedni z prvních předat děsivé svědectví o nacistickém vyhlazování židovského obyvatelstva.

KOMENTÁŘ. Před půl rokem jsem napsal pro Revolver Revue článek nazvaný Proč by generál v. v. Petr Pavel neměl být hlavou státu. Tehdy nebylo jasné, jak se prezidentská volba vyvine (Andrej Babiš ještě oficiálně nepotvrdil kandidaturu, lidé si mohli vybírat, dle průzkumů stoupala obliba Danuše Nerudové), ale ani dnes bych na tom textu nic podstatného

Většina mužů odvedených na povinnou dvouletou vojnu se bála šikany. A stejně tak buzerace ze strany lampasáků. „Mazáci jednou uvařili guláš s lidskými exkrementy a nás nováčky ho nutili sníst,“ vypráví o sadismu v armádě učitel hudby Martin Ládr, to se psal rok 1983. „Měl jsem k tomu hrát na kytaru. Kdo odmítl guláš jíst, toho zmlátili,“ vzpomíná. „V souvislosti se životopisem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se je třeba také ptát, jaké v Československé lidové armádě vládly poměry,“ říká dokumentarista Adam Drda z Paměti národa.

Politický vězeň, disident a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád oslavil 21. září své sedmdesáté narozeniny. Následující text je ukázkou z rozsáhlého článku, který napsal Adam Drda pro Bubínek Revolveru, kde je publikován v rámci rozsáhlejšího bloku; ten u příležitosti jubilea Jiřího Gruntoráda připravil Viktor Karlík a Terezie Pokorná a obsahuje mj. i texty

Zástupkyně Institutu Paměti národa Pardubice představuje program i novinky z východočeské pobočky. Čekají vás setkání se zajímavými hosty a také začíná pravidelný provoz interaktivní expozice. Tento rok zde na vlastní kůži zažilo část naší historie už 1100 žáků.

KOMENTÁŘ. Nikdo soudný netvrdí, že s osobní komunistickou minulostí se nelze v pozdějším životě opravdu vyrovnat a že kupříkladu osoba s předlistopadovou historií generála Pavla nemůže být po více než třiceti letech docela jiným člověkem. Předpokládá to ale, že takovou minulost nahlédne jako skutečně problematickou a vyvodí z toho konkrétní závěry. Letos 5. srpna vyšel na webu Deník.cz rozhovor s kandidátem na prezidenta

V Deníku N vyšel 2. května pozoruhodný článek redaktora Petra Vodseďálka opatřený titulkem „FAMU rozbouřily uniklé e-maily části pedagogů“. Jak čtenář záhy zjistí, titulek je nepřesný a zavádějící, protože e-maily „unikly“ nikoli nějakým nedopatřením, nýbrž je ukradl dosud neznámý pachatel, který se vloupal do e-schránek učitelů akademie. Vybraný obsah, tj. soukromou korespondenci, pak rozeslal členům akademického

Nad velkou podporou, kterou Češi projevují Ukrajincům a jejich přepadené a ničené zemi, lze cítit uspokojení, občas někdo dokonce mluví o hrdosti. Do sbírek proudí milióny korun (Češi obvykle posílají hodně peněz obětem katastrof), ale nejen to: jednotlivci, firmy a instituce všemožně pomáhají, nabízejí odvozy, dávají potřebné věci, zařizují ubytování… Uprchlíci jsou vítáni a přijímáni citlivě. Vláda jedná důstojně, odhodlaně, a zdá

Před 80 lety zahájili nacisté a jim podléhající úřady protektorátu Čechy a Morava deportace plzeňských Židů. Mezi 18. a 26. lednem 1942 (ve třech transportech označených písmeny R, S a T) muselo odjet do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí – svobody se dožilo jen 204 z nich. Patřil k nim i tehdy osmiletý Petr Riesel s matkou Irenou a

Osm 26minutových dílů nové televizní dokumentární série z cyklu Příběhy 20. století skládá dohromady skoro čtyřhodinový obraz osudu českých Židů od konce první republiky až do návratu těch přeživších po konci války. Kdo neviděl, měl by. I kvůli současnosti. Druhý program ČT dokumenty vysílal vždy v neděli v podvečer, od konce října do poloviny prosince, celkem osm dílů třetí

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí. Odhalení instalace, kterou zařídila Galerie hlavního města Prahy, proběhlo v den výročí 17. listopadu 1989. Mělo to svou logiku, ale také to způsobilo, že v nečetných mediálních zprávách byl rozměr díla poněkud

Dne 12. prosince v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře osmý závěrečný díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

V neděli 21. listopadu v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře pátý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

Dne 16. října 1941 odjel první z pěti vlaků, které vezly do ghetta v Lodži celkem pět tisíc lidí. Šoa jich přežilo 277. Pojem „transport“ provázel židovské oběti nacismu nepřetržitě od konce 30. let do roku 1945. V letech 1939-1941 byli Židé v protektorátu zbaveni majetku a občanských práv. V září 1941 vyvrcholilo jejich vydělení z většinové společnosti příkazem, že musí nosit viditelné

Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa.

V noci ze 14. na 15. prosince roku 1951 se skupina muklů ze šachty číslo 14 uranového dolu u Horního Slavkova pokusilo o útěk. Tehdejší události mapuje rozhlasový dokument Adama Drdy.

Když byl Zdeněk Klíma kluk, bylo mu divné, že u nich v bytě nejsou skoro žádné věci, které by připomínaly rodinnou minulost. V domácnostech u kamarádů to bylo jiné, našly se tam staré časopisy, knihovny, porcelán, památky na prarodiče. „Ptal jsem se maminky – a řekla, že její rodina o všechno přišla… Později jsem už věděl, že

Ještě před deseti lety by nás možná nenapadlo, že v České republice budeme potřebovat občanskou iniciativu, která si jako svůj hlavní cíl postaví obranu samotných základů svobodného společenského života.

Ve sklepě domu Jána a Evy Mozolákových ve vesnici Krajné na západním Slovensku byl v letech 1944-1945 sklepní úkryt. Za falešnou zdí, v prostoru jeden a půl krát pět metrů, přebývalo devět židovských uprchlíků včetně rodiny Steinerovy, další se ukryli opodál. Nynějšímu košickému rabínovi Jossimu Steinerovi (někdy bývá jeho jméno psáno Yossi) bylo tehdy devět let.

Páteční pětasedmdesátileté výročí konce druhé světové války dalo prostor mnoha příběhům. Příběhům hrdinství i bolesti – těm, které je třeba si připomínat. Mezi ně patří i příběh Rudy Bělohoubka.