Akademie věd

Nejen enti z bájné Tolkienovy Středozemě uměli chodit. Údajně existují i skutečné stromy, které to dokáží. Má to ale háček. Část vědců tvrdí, že je to nesmysl. Naopak mezi největší zastánce kráčejících palem patří slovenský vědec Peter Vršanský.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Umělá inteligence dnes zásadně proměňuje nejen průmysl, ale i každodenní práci výzkumníků. Právě to je jádrem nové iniciativy Akademie věd ČR, která pod hlavičkou Strategie AV21 spouští koordinovaný program AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Projekt, do jehož vedení se postavil Martin Víta z Ústavu informatiky AV ČR, si klade za cíl ukázat badatelskou sílu AI napříč obory a propojit více než polovinu výzkumných pracovišť v Akademii na společném tématu.

Percy Fawcett věřil, že hluboko v brazilské džungli existuje pozůstatek dávné civilizace. Vydal se ji hledat – se svým synem. Oba zmizeli. Žádné tělo, žádná stopa, jen příběh, který dodnes budí rozruch.

V loňském roce postihlo srdeční selhání v tuzemsku 52 tisíc lidí. Odborníci očekávají, že za pět let už jich může být přes šedesát tisíc ročně. Čeští lékaři proto chtějí takové pacienty lépe diagnostikovat a léčit. S tím jim pomáhá nový systém vysokofrekvenčního EKG, který vymysleli ve spolupráci s Akademií věd ČR. Šanci na uplatnění má i ve světovém měřítku. „Je úspěšný nejen v Evropě, nyní probíhá schvalování i u FDA. aby mohl na americký trh, takže to je skvělý úspěch,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Charles University Innovations Prague Zuzana Paulovics.

Český fond LIFE BioCEEd chce investovat zhruba miliardu korun do vývoje genové terapie pro léčbu Nethertonova syndromu, což je vzácné kožní onemocnění postihující děti. Dosud na něj lék neexistuje. Výzkumnému týmu Akademie věd ČR (AV ČR) se ale podařilo identifikovat gen zodpovědný za vznik této nemoci, což může v budoucnu přispět k její léčbě.

Zázraky proměn, miniaturní organismy a okem neviditelné rostliny – to všechno ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už jednapadesátý ročník klání o nejlepší snímek pořízený s pomocí mikroskopu.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Obávaný „lovec" ze soutěžního pořadu Na lovu Doktor Vševěd prozradil, že jeho slabostí je technika. Autem nejezdí, přestože řidičský průkaz si kdysi udělal.

Někde jsou sumci velcí přemnoženi, jinde jejich počet dramaticky ubývá. Na vodní nádrži Lipno, jak zjistili vědci, platí druhá varianta.

Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale dále oslabil ve společnosti něco, co je pro její fungování zásadní. Důvěru.

Praha přivítá 25. září 2025 třetí ročník konference Prague.bio. Setkají se zde přední evropští odborníci, investoři a startupy v oblasti biotechnologií.

Vláda Roberta Fica při zadávání analýzy pozastavila nákup nových vakcín. Obnovit ho chce až po uzavření zprávy Slovenské akademie věd. Na podzim podle odborníků udeří další vlna, obávají se i nových variant koronaviru.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Prezident Petr Pavel podepsal Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který od ledna příštího roku nastavuje nový rámec fungování české vědy. Nahradí předchozí, dvacetkrát novelizovaný zákon o vědě a především zjednoduší přenos vědeckých výsledků do praxe. Jak v rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl nový předseda Akademie věd Radomír Pánek, právě tuto legislativní úpravu česká věda nutně potřebovala.

Oběžná dráha se během posledních dekád proměnila z výlučné domény států a jejich kosmických agentur na dynamické prostředí, kde působí soukromé společnosti. Ty české nevyjímaje. Mají na co navazovat.

Předloni první stovka, loni čtvrté místo a letos už vítězství.

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Pocitovou teplotu v Praze má zmapovat nový projekt vědců z Ústavu informatiky Akademie věd ČR. Připravili on-line dotazník, kde každý, kdo se v létě pohybuje v Praze, může zaznamenat svou pocitovou teplotu. Výsledky budou sbírat do poloviny září, možná déle. Cílem je například zlepšit plánování adaptačních opatření ve městech.

Vědci už v podstatě dokončili satelit mise PLATO, která by měla s významnou českou pomocí hledat ve vzdáleném vesmíru exoplanety co nejvíce podobné Zemi.

Čínská akademie věd odhalila systém QiMeng, který pomocí AI dokáže navrhnout celý procesor. Zatím se jedná o slabší čipy, ale potenciál projektu je obrovský.

Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací. Uvedl to server BBC News s odvoláním na zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě.

Jedna z nejznámějších českých hor, Říp, je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony let při erupci vulkánu. Na základě podrobného průzkumu vnitřní stavby hory k tomu dospěl výzkumný tým vedený Filipem Tomkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd. Horu zkoumal pomocí geofyzikálních měření, analýzy magnetických vlastností hornin a terénního mapování.

Jiří Martínek alias Doktor Vševěd z Na lovu drží svou ženu a děti mimo kamery. Jaký má doma režim a proč se jeho paní přezdívá Columbová?

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.

Americká věda zažívá po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce největší změny ve své moderní historii. Jeho administrativa omezuje grantové programy, mění vedení institucí, ruší financování celých oborů a podle řady kritiků dokonce omezuje svobodu vědeckého výzkumu. A Evropa na to reaguje.

Poslechněte si příběh o tom, na co by měli už teď zaměstnavatelé dávat pozor v odměňování zaměstnanců. Tedy nejméně rok předtím, než jsme si mysleli, že u nás začnou platit pravidla z evropské směrnice o transparentním odměňování.

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

Sdružení evropských akademií věd EASAC sestavilo zprávu rizik. Investice do zelené energetiky zvyšují bezpečnost a odolnost proti vnějším hrozbám. Vědci upozorňují i na problémy spojené s jádrem, které velkou měrou ovládá Rusko.

Olovo v podobě nanočástic, které se vyskytuje ve znečištěném ovzduší, může čichem pronikat do mozku a vyvolávat změny spojené s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Zjistili to odborníci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR (ÚŽFG AV ČR) .

Tunel mezi pražským Karlínem a Žižkovem běžně využívají chodci i cyklisté. V době výstavby se počítalo s jeho dalším využitím – měl sloužit jako atomový kryt. V současnosti se zde mimo jiné nachází i laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Americká cla, oznámená prezidentem Donaldem Trumpem, se silně dotknou Slovenska. To je po Německu druhým největším dovozcem automobilů do Ameriky a jeho výrobky spojené s automotive tvoří až 60 procent jeho celkového vývozu do USA. „Konečná cena prémiových výrobků by mohla vzrůst přibližně o 15 až 20 procent,“ popsal Martin Hudcovský z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd.

Zoologové z Akademie věd ČR (AV ČR) budou sledovat pohyb divokých koček pomocí telemetrických obojků. Vědcům se na konci února podařilo v Doupovských horách na Karlovarsku odchytit samce tohoto kriticky ohroženého druhu a obojek mu nasadit. Akademie o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.

Akademie věd byla dítětem doby technologického optimismu konce devatenáctého století. V tom dvacátém si musela projít mnoha jinými historickými etapami a výzvami. Přesto někdejší dílo stavitele, mecenáše a poslance Josefa Hlávky stále zůstává prostředím, kde nejlepší české hlavy usilují o pozitivní ovlivnění budoucnosti. (Pokračování ze čtvrtka 23. ledna.)

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.

Už v prvním kole byl zvolen nástupce Evy Zažímalové ve vedení Akademie věd, stal se jím Radomír Pánek, dosavadní ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Porazil tak další čtyři uchazeče. Zažímalové na jaře skončí druhé funkční období, takže znovu už kandidovat nemohla.

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Jako země s necelými 11 miliony obyvatel (jen v Číně je asi 15 větších měst) bychom se měli koncentrovat pouze na to, co dobře umíme, a vše ostatní bychom měli buď přenechat, anebo sdílet s dalšími evropskými zeměmi.

Evropská rada pro výzkum (ERC) udělila své konsolidační granty 328 žadatelům. Tyto granty v celkové výši 678 milionů eur jsou určeny na podporu vynikajících vědeckých pracovníků. Letos je získalo rekordní množství českých vědců – poprvé se tak Česku podařilo překonat například Belgii nebo Dánsko.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Klíčovým faktorem vzniku vody na Zemi by mohl být hvězdný vítr. Vyplývá to z nové studie vědců z Astronomického ústavu Akademie věd. Ta předpokládá, že hvězdný vítr, který bombardoval povrch meteoritů, na nich způsobil vznik vody. Na zemský povrch se voda poté dostala před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let v období Velkého pozdního bombardování asteroidy, které do Země narážely.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky v molekulách léčiv.

Sumec velký se běžně vyskytuje i v českých vodách.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.

Dříve než začnou zimní plískanice, je potřeba využít čas na cestování. Ale i pracovní pobyt může být zábavný.

Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV ČR) v pátek otevřela pobočku ve Spojených státech, konkrétně v Bostonu. Prohloubí se tím současná spolupráce mezi ústavem a americkými institucemi. Sousedit bude například s Massachusettským technologickým institutem (MIT) nebo Harvardovou univerzitou. Za oceán expanduje jako první z ústavů české AV. Informovala o tom mluvčí ústavu Veronika Sedláčková. Ústav je silně spojován s odkazem slavného chemika Antonína Holého.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vytvořili látky, které dokáží aktivovat takzvané proléčivo a navíc i zlepšit jeho efektivitu v těle. Díky tomu bude možné lépe cílit například na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit léčbu rakoviny.

V pondělí odstartovala z americké Floridy raketa Falcon 9, která do kosmu vynesla sondu Hera, jejímž cílem je detailně zdokumentovat dvojsystém planetek Didymos a DimorphosDruhou z nich NASA před dvěma lety vychýlila z její původní dráhy v rámci testování metody planetární obrany. Na vývoji jedné ze sond, které nyní k oběma tělesům míří, se podíleli i české instituce a firmy, včetně společnosti HuldRyze byznysový úspěch pak hlásí další tuzemská firma zabývající se vesmírnými technologiemi. Brněnská Zaitra získala na svůj rozvoj investici ve výši 42,5 milionu korun. Část peněz přitom plyne i z Evropské vesmírné agentury Říká se, že hvězdy září v září. Některé české firmy a výzkumné instituce zabývající se vývojem vesmírných technologií jako by si ale to hlavní nechávaly až na říjen.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.

Čeští vědci vyvíjejí nové povrchy, které zabraňují mikroorganismům k přilnutí. Pracují na laserových technologiích, které dokáží na mikroskopické a nanometrové úrovni povrch vhodně upravit. Výzkum má potenciál zvýšit hygienické standardy ve zdravotnictví a zabránit tak například šíření nebezpečných bakterií odolných proti antibiotikům, protože povrchová společenstva, zvaná biofilmy, často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení.

Angelu Merkelovou všichni znají jako německou kancléřku. Před politickou kariérou se živila jako vědkyně. Během výzkumů pobývala i v tehdejším Československu.