Akademie věd

Uživatelé webu Vlny veder mohou nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých českých městech. Například k úterku je tepelný stres na celém území Česka mírný, v pondělí však byl na Moravě a v Polabí silný. Tvůrci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili web před rokem, nyní jej inovovali a doplnili o další funkce. Na stránkách lze například sledovat, jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder.

V dubnu 2026 byl oficiálně popsán zbrusu nový druh rejska, na jehož objevu se zásadně podíleli čeští vědci. Drobná bělozubka původem z Etiopie měří pouhých pět centimetrů a váží zhruba tolik, co obyčejná kostka cukru.

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.

Pražští zastupitelé rozhodli o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí v Praze. Magistrát proto požádá ministerstvo kultury o poskytnutí originálu sochy ze sbírky Národního muzea. „Radecký má svoje pevné místo v naší historii," řekl redakci PrahaIN.cz, Jaroslav Šebek, historik a pracovník Akademie věd.

V Česku se opět prohlubuje intenzita sucha. Minimálně do poloviny příštího týdne skoro nezaprší. Sucho se už projevuje na řekách, ale podle klimatologa Pavla Zahradníčka se projeví také se zpožděním třeba na menších výnosech plodin.

S extrémními teplotami přichází i rekordní sucho. To už podle klimatologa Miroslava Trnky z Akademie věd mění tvář české krajiny a s pokračujícím oteplováním bude situace ještě horší. V Rozstřelu na iDNES.cz upozorňuje mimo jiné na bezprecedentní odumírání lesů, kterého jsme byli v posledních letech v důsledku sucha svědky. „Kdybychom neměli covidovou pandemii, největším příběhem let 2018 až 2022 by bylo odumírání našich lesů. Zažili jsme ztrátu lesních porostů v naprosto bezprecedentní výši. Finálním viníkem byla kůrovcová kalamita, ale ta byla umožněna právě extrémním suchem,“ říká Trnka. Celý článek najdete zde.

Vedle flinty a klobouku bude zřejmě i mobilní aplikace od podzimu nezbytnou součástí výbavy myslivců na honech. Odborníci z Akademie věd ve spolupráci se Státní veterinární správou připravují elektronickou databázi odlovené zvěře. Jako první se zaměří na divoká prasata, která se povinně testují na parazitického svalovce. Ten může v případě nedostatečně upraveného masa způsobit člověku vážné zdravotní komplikace.

10. září 1749, zámek v Lunéville. Émilie du Châtelet právě porodila dceru. Podle dobových svědectví si ještě téhož dne nechala přinést rozpracovaný rukopis francouzského překladu Newtonových Principií, datovala poslední stránku a zemřela.

Je tomu právě 42 let od okamžiku, kdy přišel člen sovětské akademie věd Alexej Pažitnov s jednoduchou, leč geniální počítačovou hrou. Hra dodnes patří…

V pražských Letňanech se až do soboty koná Veletrh vědy. Na 10. ročníku největší populárně-vědecké akce v Česku si můžete zkusit třeba postavit dráhu pro vodní slalomáře či zjistit, jak vypadá jaderný reaktor. Co je největším lákadlem? „Více než stovka interaktivních expozic. Věřím, že si díky nim bude moci každý najít své lákadlo, ať už ho zajímá technika, příroda, nebo samotný člověk,“ říká Marek Todorov z organizačního týmu Akademie věd.

Nejvyšší soud (NS) definitivně uzavřel neobvyklý majetkoprávní spor o vzorky měsíčního prachu. Ty se do Československa dostaly v 70. letech minulého století. Soud odmítl dovolání žalované strany a potvrdil tak předchozí verdikty, podle nichž je výhradním vlastníkem vzorků Akademie věd ČR (AV ČR). Předmětem unikátního řízení byl přibližně jeden gram materiálu z povrchu Měsíce. The post Konec sporu o gram měsíčního prachu: NS odmítl dovolání dědičky, vzorky patří Akademii věd appeared first on Česká justice.

Neobyčejný spor se rozhořel mezi Akademií věd a dcerou jedné z někdejších vědkyň pracující v instituci. Vše se točilo kolem vzácného vzorku, konkrétně šlo o gram měsíčního prachu, který českoslovenští vědci získali od Sovětského svazu. Dcera tvrdila, že její matka prach získala od sovětské strany, podle Nejvyššího soudu ale patří vzorek akademii.

Konec války v květnu 1945 spustil další spirálu násilí. Lidé si začali vybíjet zlost a frustraci na skutečných i domnělých kolaborantech. Toto období nepřežil ani historik Josef Šusta.

Praha - Ústav termomechaniky Akademie věd ČR (ÚT AV ČR) v Praze otevřel první laboratoř tomografie s atomární sondou v ČR. Je součástí projektu FerrMion, náklady na spuštění činily přibližně 140 milionů Kč. Podle ředitele ÚT AV ČR Miroslava Chomáta umožní laboratoř pohled do samotné podstaty hmoty, jelikož dokáže rozebrat pevnou látku atom po atomu. Cílem projektu je přenos poznatků ze základního výzkumu feroických materiálů blíže aplikovanému výzkumu a praxi.

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.

Přemýšleli jste o tom, že byste si postavili malou domácí větrnou elektrárnu? Instalačních firem je u nás mnohem méně než těch, které instalují solární panely, ale to neznamená, že v některých případech nemá domácí větrná elektrárna smysl.

Pod trasou nového metra D v Praze ležela téměř půl miliardy let fosilie dosud neznámého členovce, našla se v hromadě suti. Mění pohled na život v době prvního hromadného vymírání. Pojmenován byl Soomaspis labutai na počest objevitele Radka Labuti. „Prvohorní tvor připomíná křížence trilobita a pavouka, žil v mořských hlubinách před 448 miliony let,“ přibližuje Českému rozhlasu Plus paleontolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se vyklubal doposud neznámý druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, jeho nejbližší známý příbuzný pocházel až z jižní Afriky. Tento objev mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové informace o životě v době prvního hromadného vymírání druhů.

Tři dny a tři různé verze jedné lži. Filip Turek ukázal, že chlapáctví končí tam, kde začíná politická odpovědnost. Svým alibismem kolem výroků o parazitech a útocích na novináře přepsal příručku zbabělosti v praxi.

Důležité poznání současného stavu vodního života v rameni Mlýnského potoka v lokalitě u ulice Domovina poblíž obchodní galerie Šantovka poskytl průzkum, do kterého se zapojili odborníci z Akademie věd. V tomto úseku vodního toku žije 14 rybích druhů. Prostředí se může v budoucnu proměnit kvůli plánovaným či zvažovaným projektům, které se týkají rekonstrukce jezu, revitalizace řeky při stavbě nové čtvrti či vybudování vodáckého kanálu.

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.

V roce 1989 pět případů, předloni přes 37 tisíc. Černý kašel se vrací a dosavadní očkování šíření nákazy nedokáže zastavit. Tým expertů z Akademie věd ČR nyní díky unikátnímu modelu testování na myších pracuje na vakcíně nové generace. Cílem je vyvinout vakcínu, která bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících.

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd vysadili na svém pokusném poli na kraji Olomouce dvě geneticky modifikované linie ječmene. V příštích měsících budou sledovat, jak se upraveným rostlinám bude dařit v přirozeném prostředí. Celý experiment je jedním z prvních svého druhu v Evropě.

Debata o elektromobilech se často stáčí k jedinému tématu. Co se stane, když se baterie poškodí nebo přehřeje. Právě obavy z požáru patří mezi nejčastější argumenty odpůrců elektrických aut.

Vědcům z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) se pod vedením Masafumi Imaie podařilo vyřešit záhadu misí Voyager, jež v 80. letech 20. století zkoumaly Saturn. Data pořízená sondami prolétajícími okolo této planety tehdy hlásily, že signály z blesků přichází z jiných míst, než by podle fyzikálních zákonů měly, uvedla v dnešní tiskové zprávě AV ČR.

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.

V roce 1945 se sovětskému režimu povedl nevídaný majstrštyk. Na příkaz Stalina darovali pionýři americkému velvyslanci dřevěného orla, v jehož útrobách se skrývalo geniální „Ucho“. Tento neviditelný odposlech špehoval Američany v Moskvě celých 7 let.

Demokratické svobody jsou čím dál víc nahlodávané, varoval na protestu Milionu chvilek na Letné bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes. Chystaný zákon o zahraničních vazbách neziskovek podle něj otevírá cestu k omezování osobní svobody.

V úterý ráno krátce po deváté hodině zaznamenali u obce Rohovce na jihozápadním Slovensku zemětřesení o síle 3,3 stupně. Za necelých deset minut následoval další otřes o síle 1,8 stupně. Škody hlášeny nebyly. O trochu silnější otřesy byly v oblasti zaznamenány už v únoru.

Jaro letos přichází do české přírody opět velmi brzy. Podle vědců z Akademie věd se vegetace probouzí dříve než v minulosti a některé stromy začaly rašit už na začátku března.

Po čtyři večery otevíral Prof. Dr. Stefan Samerski cyklem „Fantastické Čechy“ dveře do světa, v němž pohádky, pověsti a literatura nejen připomínají, ale také spojují napříč časy, jazyky a hranicemi.

Politoložka Monika Brusenbauch Meislová se stala první Češkou v britské Akademii sociálních věd. Je docentkou na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady ministerstva zahraničních věcí a výzkumného centra na pařížské univerzitě Sorbonně. „I výzkum, který vzniká mimo hlavní západoevropská centra, může být součástí klíčových odborných debat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.

Výzkumy, inovativní postupy a přítomnost nadaných vědců může dělat z akademických institucí terč kyberútoků, nebo dokonce špionáže. Výjimkou nejsou ani české vysoké školy a univerzity. Ty si proto postupně budují strategie a postupy, jak bezpečnost výzkumu i svých zaměstnanců zajistit. Jeden takový dokument a doporučení společně vytvořila Akademie věd, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého. Svou strategii má také České vysoké učení technické.

Mravenečníci nevidí, co vidíme my mravenci, nezajímá je to. Pro ně jen tak pobíháme okolo. A tak se asi těší, že nás vysajou svými dlouhými nosy a slizkými jazyky.

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní s konkrétními pokyny pro naplňování těchto nařízení.

Národní třída je významnou ulicí v hlavním městě nacházející se na rozhraní Starého a Nového Města. Na křižovatce u Vltavy ji dominuje novorenesanční budova Národního divadla. Bohužel, její sláva už je minulostí.

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

Již 122 let prakticky bez přerušení funguje nejstarší česká nadace, která přežila dvě světové války i období socialismu – Hlávkova nadace. Tu založil 25.…

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.

Rodiče a pak někteří politici. To jsou výsledky průzkumu, který spáchala Akademie věd a jehož téma bylo docela pěkné: Češi a jejich životní vzory.

Česko – země mlékem, strdím a konopím oplývající, země konopnému výzkumu a konopářskému podnikání zaslíbená. Kdo nevěří, ten měl absolvovat exkurzi po vybraných moravských a českých univerzitách a firmách společně s delegací z Litvy, která se sem v listopadu přijela seznámit s odborným zázemím a získat kontakty pro další spolupráci.

NÁZOR / Když Tomio Okamura v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova pronesl, že je „mezi politiky třetím největším vzorem“, působilo to skoro historicky. Jako by se v přímém přenosu přepisovaly dějiny…

Rovná mzda přestává být formalitou. Rozsudky i závěry kontrol stále tvrději ukazují, že si firmy musí hlídat, kolik a proč komu platí. Soudy dokonce neváhají porovnat mzdu zaměstnance, který už z firmy odešel, s kandidátem, který ještě málem ani nenastoupil. A bude hůř, varují experti.

Ve speciálním charitativním projektu Radiožurnálu, zaměřeném na generaci Z, si povídali moderátoři Daniel Stach a Lucie Výborná také se studentkou královéhradeckého gymnázia a stážistku Akademie věd, laureátkou ceny Jana Opletala Soňou Kleinerovou. Co podle ní nejvíce trápí generaci Z? „Nejčastěji se setkávám s tím, že se starší lidi koukají skrz prsty na duševní zdraví a tyto problémy,“ poukazuje Soňa Kleinerová.

Mnoho lidí dnes používá různé pomůcky k ústní hygieně. Od elektrických zubních kartáčků přes klasické, až po dentální nitě, mezizubní kartáčky nebo speciální ústní vody, které mají zabránit nepříjemné…

Ochránci přírody začali vykupovat pozemky pro rezervaci zubrů a divokých koní v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Podle plánů společnosti Česká krajina a organizace Refugium by rezervace mohla mít rozlohu zhruba 130 hektarů. Na výkup pozemků je potřeba vybrat 2,5 milionu korun. Veřejnost může na výkup přispět přes dárcovský portál rajprozubry.cz, uvedla společnost Česká krajina.

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.

Praha - Podíl státních výdajů na výzkum, vědu a inovace za posledních pět let postupně klesl z 0,65 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,5 procenta HDP. Na dnešním akademickém sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) v Praze to řekl její předseda Radomír Pánek. Jedná se o pokles téměř o čtvrtinu, uvedl. Česko podle něj zdaleka nedosahuje ve výdajích na vědu, výzkum a inovace průměru Evropské unie, informovala akademie v tiskové zprávě.

Diagnóza HIV dříve znamenala jistou smrt. Změnil to až on. Jeho léky zastavily jedny z nejhorších epidemií moderní historie. Nobelova cena však skromnému vědci několikrát unikla.

Nejen enti z bájné Tolkienovy Středozemě uměli chodit. Údajně existují i skutečné stromy, které to dokáží. Má to ale háček. Část vědců tvrdí, že je to nesmysl. Naopak mezi největší zastánce kráčejících palem patří slovenský vědec Peter Vršanský.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.