Akademie věd

V 60. letech minulého století zabila infekce améby v Československu šestnáct lidí a dodnes se jedná o největší epidemii tohoto onemocnění v dějinách. Řádila ale i v následujících šedesáti letech po celém světě a bez naděje na vyléčení s vyhlídkou na jistou smrt. Vědci z české Akademie věd teď našli látku, která prvoka zničí. Stoupla tak naděje na vyléčení pacientů.

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) a z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v centru Biocev. Vědci zároveň objevili také potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci, uvedlo centrum v tiskové zprávě.

Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Výzkum ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat, uvedla v pátek v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV ČR). Součástí mezinárodního vědeckého týmu byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Čeští vědci objevili nový druh parazita, jehož genetický kód se zásadně liší od převážné většiny organismů včetně člověka. Cizopasník je pro odborníky velmi cenný,…

Česko-norský projekt představuje pestré osudy Čechoslováků, kteří prožili druhou světovou válku v Norsku. Úkryt na severu Evropy hledaly stovky Židů. Po okupaci Norska tam…

Česká družice SOVA by měla od roku 2027 pomáhat upřesnit klimatické modely, které používají meteorologové. Ti by díky tomu mohli přesněji předpovídat extrémní jevy počasí jako přívalové deště, bouřky, silný vítr či tornáda. Misi vede brněnská společnost OHB Czechspace, podílet se na ní budou i další české společnosti a vědci.

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka zvyšuje i odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. V licenci s britským partnerem se již prodává ostrovním zemědělcům přípravek jménem Status, který obsahuje právě patentovanou českou látku. Příští rok má být dostupný i u nás.

Odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR vyvinuli tzv. diem, tedy metodu polarizace genomů, díky které lze genomy lépe analyzovat. Ocení ji archeologové při pátrání po genech neandertálců v genomu moderních lidí nebo biologové při sledování výhodných úseků genomů. Dosud byly zapotřebí dny až týdny a počítače s velkou výpočetní kapacitou, nyní to má být přesnější, jednodušší a rychlejší.

Lidé, kteří bydlí na Jihlavsku v okolí Batelova a Třeště nyní mohou najít takzvaný meteorit s rodokmenem. Nad Jihočeským krajem a také nad Vysočinou totiž ve čtvrtek 10. listopadu brzy ráno proletěl velmi jasný bolid neboli světelný jev - velice jasný meteor.

Česká vědkyně Šárka Mikmeková přispěla mnoha patenty k vývoji moderní oceli. Pět let pracovala v obří ocelárně v Japonsku. Byla tam jedinou ženou a jedinou cizinkou.

Až 47 milionů let stará může být jepice, která podle vědců v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice. Díky tomu se dochovala až do současnosti a odborníci ji tak mohli popsat. Na objevu pracovali vědci z České republiky, Španělska, Polska a Německa.

Lidé v Česku vyhazují více potravin, než subjektivně vnímají. Na dnešní konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale uvedli, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd ČR, podle kterého lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Podle dat ministerstva zemědělství skončí v ČR ročně v odpadu zhruba 800.000 tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti.

Cesty do nitra hmoty, na nejtišší místo v Praze i zkoušky hmatu a čichu přinese 30. září pražská část Noci vědců. Letošním tématem jsou…

Biologické centrum Akademie věd České republiky významně posílí výzkum rostlin. V českobudějovickém areálu vzniknou dvě nové skupiny zaměřené na molekulární biologii rostlin, posílí se rostlinný výzkum a vznikne šestičlenná mezinárodní vědecká rada. Na pětiletý projekt míří evropský grant v hodnotě více než 63 milionů eur.

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před 7000 lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.

V Dolních Břežanech vznikne inovační centrum, pomůže malým a středním podnikům i státní správě. Nové technologie si v něm instituce budou moci nejdříve vyzkoušet, aby prověřily, jejich funkčnost a přínos.

Český tým vědců objevil unikátní struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Odborníci odhalili, že jsou důležité pro množení viru a je možné na ně cílit při hledání nových antivirotik. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.

Člověk je schopen dobře fungovat během krize, propad zpravidla přichází při oddechu. V rozhovoru to řekl Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor poskytla médiím. Děchtěrenko ohledně vlivu válečného konfliktu na lidskou psychiku upozornil, že je třeba, aby si lidé, kteří jsou mimo válečný konflikt, vyhradili čas pro sebe, regulovali konzumaci zpráv a snažili se omezit jiné zdroje stresu. Dodal, že současné krize se do budoucna podepíší na psychice mladé generace.

Ruský prezident Vladimir Putin se během pandemie covidu-19 stal mnohem izolovanějším, než kdysi býval někdejší sovětský diktátor Josif Stalin. Izolace a nekontakt s okolím mohly přispět k rozhodnutím, která vedla k ruské invazi na Ukrajinu. V rozhovoru to řekl historik Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor ČTK poskytla.

Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka a prohlédnou si historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha dnes představila Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem. Pro Čechy je ryba, která se stala klasickou součástí svátečních dní již v 19. století, neodmyslitelným středobodem štědrovečerní večeře. Je ale současný předvánoční prodej kaprů humánní? Při správném zabití se kapři zbytečně netrápí, myslí si český hydrobiolog Milan Říha.

Vědci v Česku byli jako první na světě přímými svědky subatomárních dějů. Jinými slovy, podívali se přímo do nitra atomu. Dosud se daly atomy pozorovat jen napřímo.

Animátor a nadšenec pro SpaceX jménem Corey Bass vytvořil téměř fotorealistické video, na kterém je zachycen start lodi Starship a nosné rakety Super Heavy na oběžnou dráhu Země, píše server True Viral News.

Podle americké studie dokáže způsob, jakým vlci loví srny, zásadně snížit počet srážek aut se zvěří. Ekonomický benefit je mnohonásobně vyšší než škody, které vlci způsobí na dobytku.

Že se dají únikovky hrát jen ve speciálních prostorech? To si nemyslí v liberecké knihovně, která si právě takovou únikovou hru připravila. Jmenuje se Případ ztracené knihy a mohou ji hrát až šestičlenné skupiny.

Než vejde do dějin, bude to bolet. V seriálu se mladá Kateřina Veliká pokouší zbavit cara, aby mohla pozvednout zaostalé Rusko.

Alespoň tento termín nadhodil Elon Musk – reálně se stále čeká na schválení FAA i dokončení vývoje nynějšího systému. Takže nic moc nového.

Vědci z Kabardsko-balkarského vědeckého centra Ruské akademie věd navrhli pro Rosgvardii projekt pásového „želvího“ robota, který by byl schopen potlačovat pouliční nepokoje a byl by vyzbrojen paralyzéry, síťovými kleštěmi a rychle se usazující pěnou.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo na 1,87 milionu lidí, z toho 31.431 lidí zemřelo. Jediná účinná zbraň v boji s koronavirem je stále očkování, které podle řady odborníků mělo společně s promořením části populace zabránit nepříznivému vývoji epidemie na podzim. Česká republika je ovšem v rámci vakcinace pod evropským průměrem. Expert na buněčnou a virovou genetiku Akademie věd ČR Jiří Hejnar (59) se stejně jako někteří odborníci domníval, že covid-19 nebude představovat pro společnost v závěru roku významný problém. "Na základě srovnávání s ostatními evropskými státy s různou úrovní proočkovanosti populace jsem touto dobou osobně očekával tak pět tisíc nakažených denně," ohlédl se pro ŽivotvČesku.cz zpět do letních měsíců, kdy šíření viru v populaci nepředstavovalo riziko.

Pokud má Země někde venku dvojče, NASA by ho měla najít. Tak zní závěr zprávy, která se objevuje jednou za deset let a která stanovuje priority astronomie na příští desetiletí. Zpráva uvádí, že k nalezení takových exoplanet podobných Zemi by NASA měla postavit nový velký a luxusní vesmírný teleskop, napsal server Space.

Kráterů po dopadech meteoritů je na Zemi celá řada. Nález největšího a zároveň nejmladšího se však neděje každý den.

Posunutím o hodinu zpět se koncem října čas vrací ke své standardní neboli zimní verzi. Podzimní změnu času obvykle snášíme lépe než tu jarní. „Pro většinu lidí je kvůli genetickému nastavení hodin jejich zpoždění snadnější než předběhnutí,“ říká Alena Sumová, vedoucí oddělení Biologické rytmy z Akademie věd. V rozhovoru zároveň prozradila, jak o biologické hodiny pečovat a v čem mají skřivani výhodu oproti sovám. Rozhovor vyšel v příloze Deníku s názvem zdraví.

Povrchy planet, minerály i horniny ze vzdáleného kosmu, kosmické sondy a vzácné meteority přiblíží výstava Dotkni se (exo)planet. Lidé ji od úterý mohou navštívit…

Klíčem k tomu, abychom zvládli covid, mohou být „užitečné genetické odchylky“ u některých jedinců.

Jakkoli poslanci nepočítali s občanskou iniciativou, byli v tomto ohledu velice mile překvapeni. Práskání lidí navzájem vynášelo stále vyšší částky vybrané na pokutách.

Vědci z Česka a Norska společně pracují na výzkumu, který se věnuje úpravě pitné vody. V nádržích či řekách je totiž čím dál víc přírodních látek, se kterými si musí poradit úpravny. Autoři projektu si pro svůj záměr vybrali tři lokality na jihu Čech.

Příčina těchto incidentů není známa, ale spekulace v USA se soustřeďují na elektromagnetické paprsky. Pokud se ukáže, že havanský syndrom je způsoben zbraněmi, které střílejí energetické paprsky, nepůjde vůbec o první takové zbraně.

Od chvíle, kdy vědci naklonovali Dolly už uběhlo více než čtvrt století. Mezitím zvládli tento proces zdokonalit natolik, že naklonovali i primáty, kteří mají k člověku velmi blízko. Jedná se o zaručenou metodu, nebo spíš výhru v loterii? Je možné naklonovat člověka?

Královská švédská akademie věd nepředstaví genderové kvóty. Oznámil to její generální tajemník Göran Hansson. Chce, aby rozhodujícím faktorem pro ocenění zůstala důležitost vědeckých objevů.

Nobelovu cenu za ekonomii letos získali američtí vědci David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Polovinu ceny dostane Card, druhou polovinu si rozdělí Angrist a Imbens.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to v pondělí švédská Královská akademie věd.

Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící v USA - David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.

Dva miliony lidí v Česku pravidelně nevolí. Politikům nevěří, volby je nezajímají, říká sociolog Lukáš Linek z Akademie věd ČR.

O středeční Nobelovu cenu za chemii se podělili dva vědci – Benjamin List a David W.C. MacMillan. Ocenění získali za práci na asymetrické organokatalýze, neboli na novém nástroji pro konstrukci molekul.

Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson.

Dluh vzniká nejčastěji třeba za jízdu načerno, za poplatky radnicím či za telefon, když rodiče za děti nezaplatí.

Více než 30 známých virů napadá jahodníky a maliníky, což přidělává starosti hlavně pěstitelům. Vědci z Česka a Norska nyní pracují na společném výzkumu s cílem popsat tyto viry, a zároveň kromě jiného zjistit, které druhy hmyzu je šíří.

Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem patří k významným příkladům architektury historismu v Praze.