Alena Gajdůšková

Starostové a nezávislí mají za sebou velmi nepříjemnou šnůru malérů, jež hnutí poškozuje a jíž pilně využívá opozice.

Všudypřítomné zdražování dopadlo asi i na europoslance a člena vedení STAN Stanislava Polčáka. Sice bere v základu 175 tisíc, ale na přilepšenou si řekl o miliony ze státní podpory obcím kvůli výbuchu ve Vrběticích. O Polčákově nouzi samozřejmě žertuji, abych nemusel plakat nad jeho drzostí či, jak to zhodnotil Miroslav Kalousek, nehorázností.

Advokát a místopředseda hnutí STAN Stanislav Polčák žádá od čtyř obcí celkem 7,75 milionu korun za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích, uvádí server Seznam Zprávy. Výši odměny podle něj obce neznaly předem a někteří místní politici se domnívali, že pomoc je bezplatná. Europoslanec se chce proti článku bránit. Mnohá vyjádření podle něj neodpovídají skutečnosti. Na twitteru uvedl, že starostové obcí mu navrhli podíl na věci ve výši 2,5 procenta z částky…

Sotva týden od okamžiku, kdy David Rath opustil vězení, kde seděl za korupci, se stal ombudsmanem pacientů pro Prahu a Středočeský kraj. V kraji, kde Rath rozkrádal veřejné peníze.

Exposlanec ČSSD, někdejší středočeský hejtman a bývalý ministr zdravotnictví David Rath možná po letech opustí vězení.

Děti jsou ideální živé vakcíny, tvrdí imunolog Jiří Šinkora. Podle něj je zbytečné očkovat je proti koronaviru, protože pokud by někoho nakazily, mohlo by to být i výhodné, jelikož dospělého nakazí jen nižší virovou dávkou. Naproti tomu Ministerstvo zdravotnictví už předobjednalo pro ty nejmladší vakcíny Pfizer a BioNTech. Nyní čeká na schválení Evropskou lékovou agenturou.

Poslankyně vládní ČSSD Alena Gajdůšková v debatě lídrů Zlínského kraje na ČT24 připustila povinné očkování proti onemocnění covid-19. Momentálně pro něj není, ale kdyby se koronavirová situace zhoršila, tak by povinnou vakcinaci dle svých slov zvažovala.

Zlínský kraj patří k těm menším, kde se nevolí velký počet poslanců, čemuž odpovídá i zájem různých významných politiků a političek zde kandidovat. Ve srovnání s hvězdnou Prahou, Středočeským, ale třeba i Ústeckým krajem tady na kandidátních listinách najdeme jen velmi málo známých osobností. Politické strany, hnutí a koalice sem zpravidla spíše neposílají svá největší esa a trumfy. Ty si nechávají pro jiné volební kraje. Přesto stojí za to se podívat podrobněji na některé politické harcovníky a harcovnice, kteří se ve Zlínském kraji ucházejí o hlasy voličů.

Sociální demokracie vsadila ve volbách na Jana Hamáčka, který bude „opravdu vidět“. Svým mottem se snaží přilákat široké spektrum voličů.

V neděli odstartovala kampaň sociální demokracie do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. ČSSD v ní slibuje jistoty, jako je například důchod pro pracující. „Volby, do kterých jdeme, budou nejdůležitější od roku 1989. Rozhodujeme totiž o tom, jaká bude pocovidová Česká republika,“ řekl na úvod předseda strany Jan Hamáček.

Z pravidel odpadne podmínka společné domácnosti. Pomůže to při krátkodobé péči o nemocného nebo zraněného člena širší rodiny.

Novinky od roku 2022 potvrdili senátoři. Tatínci si nově mohou vzít dva týdny místo dosavadního jednoho. Když bude dítě během šestinedělí hospitalizováno, prodlouží se lhůta k čerpání.

Lidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno. Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.

Prvních šest hostů – svědků ekologické katastrofy na Bečvě – si v pondělí ve Zlíně vyslechli členové sněmovní vyšetřovací komise zabývající se loňskou zářijovou havárií v úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, při které zahynulo více než čtyřicet tun ryb. Někteří mluvili o tom, že řeka vůbec nemusela být otrávena kyanidem, jak se uvádí. Poleptání ryb tomu prý neodpovídá.

Podmínka společné domácnosti s největší pravděpodobností skončí. Pomůže to při krátkodobé péči o nemocného nebo zraněného člena širší rodiny.

Piráti si během páteční mimořádné schůze Sněmovny, na které se jedná o zvyšování důchodů, rýpli do premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Návrh jeho vlády, že by se penze nad rámec valorizace zvýšily o dalších 300 korun, označili za předvolební dáreček. Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka by měl navýšení zaplatit holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra.

ČSSD v pondělí oficiálně představila kandidátky do říjnových sněmovních voleb. Jak už Právo informovalo, některé kandidátní listiny se zásahem vedení na poslední chvíli měnily, a to včetně čelních pozic.

Velký důvod k radosti mají všichni čeští střelečtí nadšenci a legální majitelé zbraní, jelikož minulý týden byl schválen návrh na úpravu Ústavy, ve které bude zakotveno bránit sebe a ostatní pomocí zbraně.

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku by se podle návrhu zákona mělo jako odškodnění po výbuších muničních skladů z roku 2014 rozdělit přes 350 milionů korun. O odškodnění by měli požádat i obyvatelé dotčených obcí, mezi které by se mohlo rozdělit dalších 300 milionů korun. Dohromady jde tedy celkem o 650 milionů. Počítá s tím návrh zákona, který připravili poslanci z regionu postiženého výbuchy.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chápe, že provozovatelé sociálních zařízení vyžadují od zaměstnanců očkování, nicméně zdůraznil, že je stále dobrovolné.

Svá zjištění má komise, jejíž vznik dolní komora schválila před měsícem, předložit do pěti měsíců od svého vzniku.

Jednoznačně odmítavou reakci vyvolal v uplynulých týdnech mezi odbornou veřejností i rozhodující částí zákonodárců návrh na povinnou evidenci dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Pocházel z nevysychající studnice nápadů ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) a dílny jejího týmu.

Vymáhání peněžitých dluhů dětí bude podle vládní novely občanského zákoníku možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut.

Lidé v karanténě nebo s potvrzeným infekčním onemocněním zatím nemají jistotu, že přijdou o méně peněz než doteď. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové totiž nakonec zablokovala sama Maláčová za přispění poslanců sociální demokracie. Opozice přitom takové zvýšení dlouhodobě podporuje a chtěla ho schválit i v Parlamentu.

Přílepky od poslanců ČSSD zkomplikovaly rychlé přijetí zákona, který má zaměstnancům přinést víc peněz při karanténě a izolaci.

Snaha motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace se může pro řadu zaměstnavatelů stát noční můrou. Může za to konečný návrh zákona k příspěvku k nemocenské až do výše 370 korun, který odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Do předlohy se dostal totiž pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové, která společnostem nakazuje oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

Senát možná z deseti dnů na dva týdny prodlouží lhůtu, v níž mají lidé v nařízené karanténě dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, tedy takzvanou izolačku. Změnu dnes doporučil horní komoře schválit její sociální výbor. Příspěvek by podle něj měli dostávat také lidé, kteří jsou v povinné karanténě po návratu ze zahraničí. ČTK to řekla pirátská senátorka Adéla Šípová.

Vzhledem k neustálým eskapádám, které vláda předvádí každý den vždy v o něco intenzivnější míře, by se mohlo zdát, že už nás ani nemá čím překvapit. Bohužel, jak to tak vypadá, ČSSD má nejspíš bezednou studnu nápadů, jak situaci stále zhoršovat.

Dva pozměňovací návrhy, které minulý týden prošly ve zrychleném režimu Sněmovnou spolu s příspěvkem pro lidi v karanténě, zbytečně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců. Ve společné tiskové zprávě na to dnes upozornily profesní komory a svazy. Jde podle nich o zásadní změny, které s návrhem nesouvisí a neprošly standardním legislativním procesem. Svazy a komory proto věří, že Senát tyto změny při projednávání vypustí.

Způsob, jakým bují česká byrokracie, ilustruje dokonale pozměňovací návrh poslanců Aleny Gajdůškové a Romana Onderky k vládnímu návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Ten nařizuje nově zaměstnavateli povinnost nahlásit do osmi dnů České správě sociálního zabezpečení nástup zaměstnance zaměstnaného na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu.

Daně z příjmu jsou velké téma, se kterým se snaží vyrovnat i Česká strana sociálně demokratická. Předseda ČSSD Jan Hamáček souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, oproti premiérovi Andreji Babišovi však navrhuje zvýšení slevy na poplatníka na 27 240 korun (tedy o 2400 korun) a 19% a 23% sazbu daně z příjmu. Původní Babišův návrh, který nezahrnuje zvýšení slevy na poplatníka a obsahuje sazbu 15 % a 23 %, podle sociálních demokratů přilepší bohatým, a to nechtějí připustit. Je to na jednu stranu pochopitelné, bohatí zkrátka nejsou cílová skupina sociálně-demokratické partaje, tak proč by jim měli věnovat péči a starat se o jejich dobro. Potíž je v tom, že sociální demokracie má trochu posunuté vnímání toho, kdo bohatý je a kdo ne.

Přicházím s dcerou na urgentní příjem Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, úraz z házené. Je středa, 16.35, hned v chodbě při ambulancích upoutává mou pozornost starší dáma, která leží bez roušky na pojízdném lůžku při stěně frekventované průchozí čekárny. Děje se tak ve Zlíně, který je v oranžovém koronavirovém semaforu značícím začátek komunitního přenosu.

Souběžně s tím, jak se blíží volby do poslanecké sněmovny, se sociální demokraté pokoušejí působit aktivně a přicházejí s různými návrhy. Navenek to vypadá tak, že před kvalitou předkládaných zákonů dostává přednost to, aby stranu nikdo nemohl označit za pasivní, mrtvou a nehledící si toho, co trápí běžné občany, za které se partaj tak ráda staví. Klíčové je ukázat voličům, že pro ně ČSSD skutečně něco dělá, snaží se řešit jejich problémy a opravdu v tom smyslu něco podniká. To je i případ návrhu zákona, který má omezit krátkodobé pronájmy. Čouhá z něj, že je z velké části na efekt a už tolik nezáleží na tom, zda k něčemu bude a nakolik je domyšlený. Důležitější je prodat ho voličům.

Vláda dosud nevyřešila podobu ošetřovného pro rodiče, jejichž dětem hygienici uzavřou školy. Ministryně práce sice téma chtěla otevřít, ale dosud k tomu nedošlo. Podle Olgy Richterové to vláda měla řešit už dávno.

Zákony je jako kompenzační pomůcku nedefinují, jejich přístup do autobusů, obchodů či škol je jen na benevolenci provozovatelů. Návrh zákona to chce změnit.

Psi bývají neodmyslitelnými pomocníky zdravotně postižených lidí a to se netýká jen nevidomých. Pomoc asistenčních psů využívají například neslyšící, epileptici, diabetici, lidé s posttraumatickým syndromem či poruchou autistického spektra.

Dozvědět se, jak hospodaří církve a náboženské společnosti a jak nakládají s restitučními penězi, je někdy nadlidský úkol. Většina českých křesťanských církví, náboženských společností i katolických diecézí a všechny katolické řády a kongregace nezveřejňují své výroční zprávy nebo jen v omezeném znění. Z nich ale nelze nic o jejich ekonomickém životě vyčíst.

Pět opozičních poslaneckých klubů se shodlo na tom, že by se téma auditní zprávy Evropské komise k premiérově střetu zájmů mělo probírat jako mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny.

Pokud se Česku bude dařit, mohl by se důchodový věk případně ze 65 let snížit. Seniorům to v pátek na jejich konferenci v Praze řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je v ČR „určitě potenciál“ spíš pro pokles hranice než pro její navýšení. Důchodový věk se v ČR zvedá každý rok o několik měsíců. Na 65 letech se zastaví ve 30. letech, kdy začne do penze odcházet silná generace takzvaných Husákových dětí. Podle expertů není systém penzí beze změn udržitelný a pomohl by právě pozdější nástup…

Pod návrh se podepsali poslanci ČSSD Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a exministr Antonín Staněk.