Amnestie

Lidé, kteří mají doma nepři­znanou starou pistoli, zdědili pušku nebo si pokoutně přivezli střelnou zbraň, budou mít letos možnost se opět dostat do mezí zákona. V souvislosti s novou zbraňovou legislativou, která leží ve Sněmovně, politici plánují pátou zbraňovou amnestii. Mohla by být vyhlášena na podzim, případně od ledna.

Tuzemským věznicím by podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové odlehčila „rozumná amnestie“. Šéfka resortu spravedlnosti o ní chce diskutovat s prezidentem Milošem Zemanem, přestože ten je zásadně proti udílení jakékoliv amnestie. „Můžeme se samozřejmě o tom pobavit, jsem jeho poradkyně. A on diskutuje rád, takže můžeme to vrátit do hry,“ řekla v Otázkách Václava Moravce v České televizi. České káznice dlouhodobě bojují s přeplněností.

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavek na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly již během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

Den po generální stávce, 28. listopadu 1989, došlo k dalšímu jednání federálního premiéra Ladislava Adamce v čele delegací Národní fronty a vlády ČSSR a Václava Havla coby oficiálního delegáta Občanského fóra. Vládnoucí moc začala ustupovat. Studenti však pro jistotu stávkovali dál.

Listopad má jasného filmového vítěze. Kdo nepůjde alespoň jednou na Le Mans '66, je u nás mrtvej Homolka, protože Disney bez pořádných tržeb žádný podobný film neschválí. OK, tahle bitva už zřejmě je prohraná, jelikož James Mangold utratil 97,6 milionu dolarů a momentálně má na kontě pouhých 56 mega. I tak byste ho ale měli jít podpořit a... možná zvážit i nějaký další listopadový kousek?

Vězeňský thriller Amnestie zachycuje svět za mřížemi v době, kdy se z bývalých vězňů stávají ministři či dokonce prezidenti.

Slovenské drama využívá skutečných událostí (listopad 1989, Havlovu amnestii a vzpouru vězňů v Leopoldově) k vyprávění polemického fiktivního příběhu, v němž figurují disidenti, vězni, jejich ženy, politici a agenti StB.

Do českých kin vstoupil snímek Amnestie, jenž nám přináší příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. Tento česko-slovenský thriller v rámci pražské premiéry uvedla i česko-slovenská delegace v čele s režisérem Jonášem Karáskem.

Druhý film slovenského režiséra Jonáše Karáska Amnestie (debutoval před šesti lety snímkem Kandidát) vznikl v česko-slovenské koprodukci a je uváděn do kin jako příspěvek k třicátému výročí sametové revoluce. Nejde však o jednoznačnou oslavu všeho, co rok 1989 znamenal a přinesl, ale o zatím nejodvážnější pokus s některými událostmi i charaktery polemizovat a ukázat i jejich odvrácenou tvář.

Brzy bude mít na filmových plátnech českých kin premiéru film Amnestie. Akční vztahový thriller se odehrává, jak už název napovídá, ve vězeňském prostředí. A to konkrétně v Leopoldově, kde po sametové revoluci proběhla největší vězeňská vzpoura v českých dějinách. Jednu z hlavních rolí ztvárnila skvělá Aňa Geislerová (43).

V zimě 1990 vyhlásil nový prezident Václav Havel rozsáhlou amnestii, řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici se ale netýkala. Ti vyhlásili hladovku a poté věznici obsadili. Vzpoura trvala téměř dva týdny, ukončila ji až policie a speciální jednotky s vojenskou technikou.

Amnestie Václava Havla z kraje roku 1990 nepotěšila zdaleka všechny a vedla k povstání vězňů na Slovensku. Zajímavý námět, leč zpracování značně nejisté.

Slovensko-český film Amnestie vypráví o vzpouře vězňů v Leopoldově v roce 1990, což je ale značně zavádějící věta. Vzpoura je skutečně vyvrcholením tohoto filmu, ale věnuje se jí sotva závěrečná čtvrtina snímku.

Záhy po prezidentské amnestii v roce 1990 dvojice kamarádů z vězení Kutílek–Kott zavraždila čtyři lidi a pátý napadený jen zázrakem přežil průstřel hlavy. Tři z vražd byly spáchány přesně v den, kdy byl v zemi zrušen trest smrti.

Když se 17. listopadu 1989 začala hroutit v Československu komunistická vláda, byl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoli provedl, věznili ho téměř 13 let.

Život za mřížemi si dokáže představit málokdo. Že tam vládnou mafie, které dokáži sehnat od některých údajně zkorumpovaných příslušníků vězeňské služby mobilní telefony, drogy a zbraně, posílat zprávy z jednoho vězení do druhého, případně zastrašit či sejmout nepohodlné svědky, kteří pobíhají na svobodě, o tom se většina lidí dozví z literatury, filmu a televize z pohodlí obýváku či rozestlané postele. Realita však mnohdy předčí fantazii jak spisovatelů a scenáristů, tak bezpečnostních expertů, o normálních občanech nemluvě. Právě taková situace nastala v českých věznicích v roce 2001…

„Myslím si, že tento film má v sobě napětí a silný příběh několika silných postav.“

"Ne kapitulaci! Ne amnestii," skandoval dav, který čítal deset tisíc lidí. Zněla i hesla proti Zelenskému.

Syrský prezident Bašár Asad v neděli vyhlásil amnestii, která snižuje některé tresty a omilostňuje muže, kteří se dopustili odpírání vojenské služby, pokud do tří až šesti měsíců narukují do armády. Informovala o tom agentura Reuters.

Nástup prezidenta Miloše Zemana do nemocnice oživil spekulace o jeho zdravotním stavu, stejně jako debaty o tom, jak české právo řeší situaci, kdy prezident nevykonává svůj úřad, nebo se tento uvolní. Podle Ústavy by jeho pravomoci v současné době přešly zejména do rukou hnutí ANO, z větší částí by se o ně totiž podělili premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Pasážová revolta Karla Kryla v podání Davida Kollera, Richarda Müllera a Viki Olejárové bude titulní písní filmu Amnestie, který vstoupí do kin 14. listopadu. Největší vzpouru ve vězeňské historii bývalého Československa ztvárnil režisér Jonáš Karásek. Vzpoura vypukla ve věznici pro nejtěžší případy v Leopoldově, když v zimě 1990 vyhlásil nový prezident Václav Havel rozsáhlou amnestii. Řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici se totiž netýkala. ČTK o tom za tvůrce informovala Johana Turnerová.