Amnestie

Ruští vězni, kteří mají bojové zkušenosti, jsou nabíráni pro nasazení do bojů na Ukrajině. Verbíři jim nabízejí vysoký plat a amnestii za to, že budou v sousední zemi hledat nacisty.

Nedostatek vojáků, kterými disponuje ruská armáda, má být alespoň částečně vyrovnán naverbovanými vězni. Těm je nabídnuta svoboda a v přepočtu necelých sto tisíc korun za to, že budou bojovat na ...

Spravedlnost je někdy slepá. Takto bychom mohli okomentovat události, které nastaly po amnestii prezidenta Havla. Mnozí vrazi dostali, na rozdíl od svých obětí, možnosti hned dvě. Jednu po amnestii a druhou po odpykání trestu. Je to tak, většina vrahů dnes chodí po stejných ulicích jako my.

Druhé milostivé léto začne 1. září a skončí 30. listopadu 2022. Původní pravidla této „amnestie sankcí“ se pro pokračování akce mírně změnila.

Za branami slovenského Leopoldova se v roce 1990 odehrála děsivá vzpoura vězňů, tehdy nespokojených s amnestií Václava Havla. Co se dělo dál a jak došlo k potlačení vzpoury?

Václav Havel roku 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která započala největší vzpouru vězňů v Československu. O tom pojednává film Amnestie.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novou předsedkyni plzeňského krajského soudu Věru Oravcovou. Při proslovu se zmínil i o tom, že mu vadí zdlouhavá soudní řízení. Amnestii ale zatím nechystá. Odpoledne Zeman jmenoval i nového náčelníka generálního štábu.

Následující čtyři neděle budou v České televizi patřit televizním premiérám úspěšných snímků.

Tibor Pápay podobně jako Tuti Daniš nebyl ničím výjimečný, byl to génius průměrnosti, můžeme říct. Do kriminálu se dostal ještě před revolucí, hned po amnestii vstoupil do gangu. Jeho příběh ukazuje smutnou skutečnost, že moc a úctu můžete v civilizované společnosti získat zcela neandrtálskými praktikami.

Před pěti lety udělil prezident Miloš Zeman amnestii nejznámějšímu českému vězni Jiřímu Kajínkovi.

Byl malým mafiánem v malém městě. Z vesnického bitkaře se stal lokálním, obávaným bossem. Jeho příběh je však nejvíc zajímavý tím, jak dlouho odolával atentátům. Jeho štěstí však netrvalo napořád.

Milostivé léto, díky němuž se lidé mohou snáze zbavit některých exekucí, nejspíš čeká ještě jedno opakování od začátku září do konce listopadu. Návrh na pokračování dnes schválila vláda a posílá ho do sněmovny, kde by ho poslanci měli projednat zrychleně.

Počet zájemců o funkci českého prezidenta roste. Svou chuť jít do boje o Hrad zatím projevilo 16 osobností. Podívejte se, jak odpověděli na tři otázky týkající se jejich priorit, postoji k amnestii a také na to, jak se staví k současné ekonomické krizi.

Prezidentská milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka byla podle senátní ústavní komise v rozporu s principy právního státu. Ústavní žaloba na Miloše Zemana pro velezradu se ale kvůli tomu podávat nebude, neměla by naději na úspěch, uvedl při dnešním jednání komise její předseda Zdeněk Hraba (STAN).

Slovenská lékárnická komora (SLeK) vyhlásila Týden lékové amnestie, jehož hlavním úkolem je zvýšit povědomí Slováků o správném zacházení s léky. Týden lékové amnestie potrvá od 20. do 29. dubna, bude probíhat ve všech lékárnách na Slovensku a občané tak budou mít možnost pouklízet ve svých domácnostech a lékárničkách a zlikvidovat exspirované a nespotřebované léky správným způsobem.

Po udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, za kterou Miloš Zeman sklidil kritiku, prezident nevyloučil udělení milosti hradnímu kancléři Mynářovi kvůli jeho dotační kauze. Plošnou amnestii prý ale nechystá, řekl v rozhovoru pro MF Dnes.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák se neobohatil ani nevznikla žádná "národohospodářská" škoda, zdůvodnil prezident Miloš Zeman udělení milosti.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře se v případu neobohatil ani nevznikla žádná "národohospodářská škoda". V rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD) to řekl prezident Miloš Zeman, který mu udělil milost. Balák byl navíc odsouzený za zvýhodnění jedné stavební firmy tím, že jí podle Zemana umožnil prohlídku Lánské obory.

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož ve středu citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku. Už dříve tvrdil, že je zásadním odpůrcem plošné amnestie.

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož ve středu citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku.

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD).

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož ve středu citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku.

Karolína Plíšková na turnaji v Charlestonu porazila Katarinu Zavackou 5:7, 7:5, 6:4 a zahraje si osmifinále.

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku. Už dříve tvrdil, že je zásadním odpůrcem plošné amnestie.

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024.

Někteří senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s kontroverzním omilostněním šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak prosazuje změnu Ústavy, aby nejen prezidentská amnestie, ale i milosti vyžadovaly spolupodpis premiéra.

Milost, kterou udělil prezident Miloš Zeman šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, je podle Senátu nepřijatelná. Horní parlamentní komora o tom dnes rozhodla na návrh KDU-ČSL. Senát ale nevyzval Zemana, aby se vzdal funkce hlavy státu, jak to požadovaly ODS a TOP 09. Pouze hlasy 55 ze 70 přítomných senátorů vybídl Zemana k tomu, aby v závěru druhého funkčního období vykonával svůj prezidentský úřad v souladu s ústavním pořádkem.

Pro mafii je velice důležitá beztrestnost. A pokud se jí nepodaří ovlivnit soudy, je pro ní požehnáním, jestliže má nakloněného prezidenta, který může udělit milost každému odsouzenému či vyšetřovanému. Vrah, daňový podvodník, aktér korupčních kauz ve veřejných zakázkách. To jsou poslední prezidentské milosti Miloše Zemana. A právem se můžeme obávat, že tato neblahá série bude mít pokračování.

Ústavní právník Ladislav Vyhnánek z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vysvětluje, proč považuje milost prezidenta Miloše Zemana řediteli Lesní správy Lány (LSL) Miloši Balákovi za skandální.

Ještě v roce 2002 budoucí prezident Miloš Zeman v deníku Právo tvrdil, že by prezident České republiky neměl přehnaně udělovat milosti, byť na to má právo. Tehdy byl čerstvě odejitý premiér, už toužící po prezidentství, musel si na něj ale počkat až na přímou volbu.

Opatření by spočívalo v tom, že Ukrajinci, kteří v Česku působí nelegálně a neplatí odvody, by zpětně uhradili jen částečnou, symbolickou sumu.

Z českých firem podle aktuálního průzkumu Hospodářské komory (HK) zatím odešlo asi 15 procent ukrajinských pracovníků. Část jich bude možné nahradit uprchlíky, další zaměstnance bude třeba získat z jiných zemí, jako je Moldavsko, Mongolsko nebo Kazachstán. Vláda by měla zajistit co nejrychlejší udělování pobytových i pracovních víz. Komora rovněž zvažuje amnestii pro nelegální pracovníky z Ukrajiny.

Ruští vojáci, složte zbraně a dostanete peníze i amnestii. Takovou zprávu vyslal do éteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Snaží se tak zapůsobit na vojáky Ruské federace. Mnozí z nich podle všeho ani nedostali informace, že jedou válčit na Ukrajinu.

Na Vysočině roste počet evidovaných zbraní i držitelů zbrojních průkazů. K poslednímu dni loňského roku evidovali policisté kraje Vysočina přes padesát tisíc zbraní.

Příběh Jiřího Kajínka byl a bude opředen řadou tajemství. Pravdu již navždy bude znát jen bývalý vězeň, který je už od roku 2017 díky prezidentské milosti na svobodě. Nyní, jak se zdá, žije spokojeným životem, a i když mu to mnozí předpovídali, po prezidentské funkci netouží.

Vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba 8000 krajanů vězněných v gulazích za druhé světové války zveřejnily Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni. Za ÚSTR o tom dnes informovala Darja Čablová. Jde o první soubor spisů sovětských tajných služeb získaných během systematické digitalizace ve Státním archivu Zakarpatské oblasti (DAZO) v Užhorodě. Spisy instituce zveřejnily u příležitosti 80 let od vyhlášení amnestie pro Čechoslováky vězněné v Sovětském svazu.

Novelizace trestních předpisů přinese také například i stálou zbraňovou amnestii a změny motivující odsouzené k vykonání alternativních trestů.

Komerční šíření nacistických a obdobných symbolů bude od Nového roku trestné. V účinnost totiž vstoupí příslušná novela trestních předpisů. Ta zároveň zavádí například i stálou zbraňovou amnestii nebo změny, které mají odsouzené více motivovat k vykonání alternativních trestů – tedy například obecně prospěšných prací.

Soudní dvůr EU rozhodl, že Slovensko může stíhat amnestované za únos syna exprezidenta Michala Kováče z roku 1995. Léta se spekuluje, že za činem stála tajná služba, protože prezident kritizoval tehdejšího premiéra Mečiara.

Podle rozhodnutí soudního dvora Evropské unie může pokračovat trestní řízení v případě tzv. Mečiarových amnestií, které se týkaly únosu syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Bývalému šéfovi Slovenské informační služby (SIS) Ivanu Lexovi a dalším 12 lidem tak opět hrozí vězení.

Spojené státy, Evropská unie a další západní země v sobotu ve společném prohlášení obvinily afghánské povstalecké hnutí Tálibán ze „sumárních poprav“ bývalých příslušníků afghánských bezpečnostních složek, kteří se povstalcům vzdali poté, co Tálibové převzali vládu v zemi.

Znepokojenému světu slíbili, že afghánským vojákům spolupráci s Američany odpustí. Tvrdili, že budou jiní než Tálibán před 20 lety. Zprávy od samotných Afghánců ale vypovídají o tom, že se Tálibán dávných praktik nevzdal.

Nastává období, kdy Česká republika bude mít silné premiéry a o poznání slabší prezidenty? Takový stav by byl nanejvýš žádoucí a pro dobrou kondici a stabilitu naší parlamentní demokracie velice potřebný.

Chcete se zbavit letitých dluhů? Přepadá vás pocit marnosti, že kvůli penále a dalším sankcím původně přijatelná pokuta nabobtnala do až neřešitelných rozměrů? Pak nastal váš čas, protože koncem října začíná tříměsíční dluhová amnestie. Jako součást novely exekučního řádu dostala poněkud zavádějící označení milostivé léto.

Podpis Miloše Zemana může pro řadu lidí znamenat průlom v kariéře, nebo také záchranu před dlouhými roky ve vězení. Soudci nebo diplomaté jsou na něm přímo závislí.

Pokud by byl prezident Miloš Zeman zbaven svých pravomocí a ty by se rozdělily mezi premiéra a předsedu či předsedkyni Sněmovny, Andrej Babiš by mohl rozhodnout o zastavení svého vlastního trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. V minulosti se o to pokusil třeba slovenský premiér Vladimír Mečiar, a přestože to soud nakonec zrušil, získal tím odklad vyšetřování o více než deset let.

Zákon o dluhové amnestii neřeší podle Všeobecné zdravotní pojišťovny problémy jejích klientů. Čeká na stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Většina přistižených černých pasažérů, kteří využijí amnestii, volí tříměsíční předplatný kupón.

PMDP podmíněnou amnestii realizují již devátým rokem. Druhou šanci dosud využívalo průměrně 16 % černých pasažérů.

Letos už potřetí dávali revizoři Plzeňských městských dopravních podniků zachyceným černým pasažérům šanci na nápravu. Všichni cestující, kteří byli odhaleni bez platného jízdního dokladu,…

Bývalý prezident republiky Václav Klaus nežije v realitě, svou amnestií dal svobodu tunelářům a nedostál slibu zvýšit životní standard. Těmito slovy kritizovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) někdejší hlavu státu v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Dodala zároveň, že ji exprezident také vychválil – v roli ministryně je prý velmi aktivní a dělá dobrou práci. Klaus přitom na CNN Prima NEWS naopak nešetřil kritikou právě na konto Maláčové.

Mnozí přední afghánští influenceři smazali své účty na sociálních sítích. Pro britskou stanici BBC nyní uvedli, že nevěří v amnestii, kterou slíbil Tálibán a bojí se o své životy.

Někteří lidé si s sebou nesou v životě velmi těžké břemeno, a zabití nebo zaviněná smrt blízkého je jedním z nejtěžších. S tímto problémem se potýká i Martin Odložil, syn gymnastky Věry Čáslavské, který zabil v roce 1993 svého otce a známého běžce Josefa Odložila. Následkem toho skončila v blázinci jeho matka. Nikdo se z tragédie nikdy nevzpamatoval.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k islamistickému hnutí Tálibán, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohl Tálibán, který v polovině srpna uchvátil moc v zemi, zaměřit, informovala zpravodajská stanice BBC.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k islamistickému hnutí Tálibán, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohl Tálibán, který v polovině srpna uchvátil moc v zemi, zaměřit, informovala zpravodajská stanice BBC.

Celní správa v tomto týdnu informovala o nezákonných aktivitách organizované skupiny, která měla v držení mnoho nepovolených trofejí a zřejmě se také zabývala nelegálním lovem na území České republiky. Českomoravská myslivecká jednota opětovně odsuzuje jakýkoli nelegální lov. Problém držení nepovolených trofejí je ale hlubšího rázu a stát by měl přijít s jeho systémovým řešením.

Na letišti Tunoša se chystal vzlétnout speciál s hokejisty ruské Jaroslavle na palubě. Na zápas do běloruského Minsku ale nedorazil. Let skončil tragicky. V troskách letadla našel smrt celý tým Lokomotivu včetně tří českých reprezentantů Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka. Od leteckého neštěstí uběhlo už deset let, vzpomínky ale stále bolí.

Nová vláda Tálibánu, kterou teroristická organizace nejspíše ustanoví, by se měla skládat i z žen. Snaží se svět přesvědčit, že se jejich styl vlády od roku 1996 změnil.