Anders Behring Breivik

Pravicový extremista tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost.

Norský soud zahájil v úterý jednání, kdy bude rozhodovat o podmínečném propuštění pravicového radikála Anderse Behringa Breivika. Ten 22. července 2011 zabil v norské metropoli Oslo osm lidí prostřednictvím bomby v autě. Později zastřelil na ostrově Utoya 68 osob, téměř výhradně dětí a mladistvých. Soud jej o rok později poslal na 21 let za mříže, trest lze ale v jeho případě prodloužit.

Norský soud se dopoledne začne zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Dvaačtyřicetiletý Breivik tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost.

22. července 2011 v centru Osla před úřadem vlády zazní ohlušující výbuch. Několik mrtvých, desítky zraněných ale zatím ještě nikdo netuší, že započal promyšlený útok jediného člověka. O pár hodin později přichází tísňové volání z ostrova Utøya, kde se má pohybovat muž v policejní uniformě, který střílí po každém, koho vidí. Kdo je Anders Breivik, nejhorší masový vrah novodobých norských dějin?

Anders Behring Breivik, který 22. července 2011 zabil při atentátu v Oslu a následné střelbě na ostrově Utöya 77 lidí, hodlá požádat o předčasné propuštění z vězení. Podle norských zákonů na to má po deseti letech ve výkonu trestu právo. Líčení se má konat 18. ledna 2022 u soudu v norském Telemarku.

Norsko je jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě, což je vzhledem k tomu, v jakém luxusu vězni žijí, celkem překvapující. Norské vězení totiž vypadá líp než bydlení kdejakého obyčejného člověka.

Norská policie oznámila, že muslimský konvertita Espen Andersen Brathen nezastřelil pět lidí šípem z luku, jak se původně domnívala. Ve skutečnosti své oběti ubodal.

Proč zadržení pachatele trvalo tak dlouho, ptá se norská veřejnost. V supermarketu v Kongsbergu na jihu Norska 37 letý útočník včera večer zabil pět lidí a dva zranil. Šípy vystřelovanými z luku. Oběti byly ve věku 50–70 let, čtyři ženy a jeden muž. Střelec byl odvezen na policii, kde byl podroben tříhodinovému výslechu. Jde o nejsmrtelnější útok v zemi od vraždění Anderse Breivika v červnu 2011.

Dánský občan je podezřelý z vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg.

Dánský občan, který je podezřelý ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, podle policie konvertoval k islámu. Policie ho znala a věděla o jeho možné radikalizaci, řekl na dnešní tiskové konferenci regionální policejní šéf Ole Bredrup Saeverud.

Rocková legenda Aleš Brichta (62) se netají svým pochroumaným zdravím. Trpí několika nemocemi, na které musí brát prášky. Jako silný kuřák v minulosti prodělal i sérii mozkových mrtviček. Když tak s koronavirovou pandemií přišla možnost vakcíny, tak se dle jeho slov pro eXtra.cz nechal očkovat hned. Během setkání se rozpovídal nejen o očkování, ale také antivaxerech. Ve svých dvaašedesáti letech se rozhodl vydat svou autobiografii Ztráty a nálezy, jejíž obsah může překvapit i Brichtovy nejvěrnější fanoušky.

Norská policie podezírá ze středeční vraždy pěti lidí lukem a šípy dánského občana, který žije ve městě Kongsberg, kde k útoku došlo. Muž byl ve středu večer zadržen a obviněn, uvedla DPA. Policie se rozhodla zveřejnit alespoň základní informace o podezřelém, protože po sociálních sítích se začaly šířit četné nepravdivé informace, cituje policejní prohlášení list Verdens Gang.

Norská policie zveřejnila základní informace o muži, který měl lukem a šípy zabít pět lidí. Podezřelý je třicetiletý dánský občan, motiv činu zatím není jasný. Jejich krok byl reakcí na nepravdivé informace na sociálních sítích.

Útoky se odehrály na několika místech v centru města, které leží jihozápadně od norské metropole Osla.

Jejich kříže a štíty patří k symbolům neonacistů, kteří se prohlašují za dědice křižáků. Jejich příběh je osou tisíců banálních rozmělnění v podání hledačů mystických záhad a spiknutí. Templáři. Přežili svůj zánik o stovky let.

Anders Behring Breivik, který v létě roku 2011 odpálil bombu ve vládní čtvrti a zabil tak osm lidí, a posléze postřílel na ostrově Utøya dalších 69 lidí, nyní žádá o podmínečné propuštění. Norský soud jeho žádost projednává.

Ve Varšavě dnes večer začíná výstava nazvaná Politické umění, která představí díla tří desítek provokativních umělců. Organizátoři novou expozici v Centru současného umění v Ujazdowském zámku ve Varšavě označují za oslavu svobody slova a výzvu politické korektnosti. Někteří kritici však kurátory obviňují, že pod záminkou hájení demokratických hodnot, jako je obrana svobody projevu, poskytují platformu rasistickým, antisemitským a islamofobním vzkazům, napsala agentura AP.

Norsko si před měsícem připomnělo deset let od útoků pravicového extremisty Anderse Breivika (42). Ten v roce 2011 zabil 77 lidí při útoku v Oslu a následně na ostrově Utøya. Redakce ŽivotvČesku.cz se vydala na místo tragédie, která otřásla celým světem. "Na Utøyu se veřejným transferem - lodí - nedostanete. Ostrov je v provozu pro děti mladých sociálních demokratů, území je stále bráno jako pietní místo. Původní stavby byly odstraněny," řekla pro ŽivotvČesku.cz zaměstnankyně kempu Utvik, který od místa neštěstí dělí několik stovek metrů jezera Tyrifjorden.

Během pouhých šesti minut přišlo o život šest lidí – včetně tříleté dívky. Hromadnou střelbu v anglickém městě Plymouth měl podle tamější policie na svědomí 22letý Jake Davison, který nakonec obrátil zbraň proti sobě. Podle britských médií byl útočník v tzv. „nedobrovolném celibátu“, na což si stěžoval na sociálních sítích. Jeho youtubový i facebookový účet už provozovatelé v reakci na události v Plymouthu smazali.

Norsko si dnes připomíná deset let od útoků pravicového extremisty Anderse Breivika. Ten v roce 2011 zabil 77 lidí při útoku v Oslu a na ostrově Utøya.

Norsko si dnes připomíná desáté výročí útoků v Oslu a na ostrově Utöya, při nichž pravicový extremista Anders Behring Breivik zavraždil 77 lidí. Po celé zemi zazněly na památku obětí kostelní zvony a uskutečnily se smuteční akce mimo jiné za účasti královské rodiny či bývalého premiéra a současného šéfa NATO Jense Stoltenberge, informovala agentura AP.

Když krajně pravicový extremista převlečený za policistu Anders Behring Breivik střílel na letním táboře mládeže na norském ostrově Utoya, zemřely desítky lidí. Mezi účastníky byla i sedmnáctiletá Lisa Marie Husbyová. Jde o jednu z teenagerů, kteří na malém ostrově v osudný den 22. července 2011 byli. O svém zážitku se nyní rozhodla promluvit.

Politické názory obyvatel Evropy se na mnoha místech velmi radikalizují a jako jeden z hlavních argumentů je islamizace a hrozba teroristických útoků. Ano, několik tragických útoků jim v tomto boji dává mnoho důvodů k upevnění svého názoru. Jeden případ se však vymyká. Norský terorista Anders Breivik, který na vlastní pěst vraždil nevinné, nebyl muslim, ale naopak pravicový extrémista. Je tomu deset let, kdy se ostrov Utoya změnil v masový hrob…

Když 22. července 2011 došlo k teroristickému útoku v norském Oslu, a následně ke střelbě do mladých lidí mládežnického tábora Strany práce na ostrově Utoya, celý svět byl v šoku. Krajně pravicový extremista Anders Behring Breivik za jediný den připravil o život 77 lidí. Byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. CNN Prima NEWS pro vás připravila časovou osu nejen samotného útoku, ale také soudního procesu s Breivikem.

K nejhoršímu masakru, po němž zůstalo sedmasedmdesát mrtvých a desítky zraněných, došlo přesně před deseti lety 22. července v Norsku. Anders Behring Breivik tehdy nejprve v centru Osla nastražil bombu, na ostrově Utøya pak desítky lidí postřílel.

22. července 2011 spáchal ultrapravicový terorista Anders Breivik jeden z nejhorších útoků v novodobých dějinách. Ve snaze „vyhladit neomarxisty“ zavraždil 77 lidí a dalších 319 zranil.

Řádění Anderse Breivika na ostrově Utøya zděsilo v roce 2011 moderní evropskou společnost. Co jsme se o jeho nitru od té doby dozvěděli?

Děti, které přežily, se kvůli vrahově uniformě bály vyjít z úkrytu v přítomnosti skutečných policistů. Některé se nedařilo najít dlouhé hodiny.

Těžce ozbrojený belgický voják Jürgen Conings je na útěku a vyhrožuje útoky. Je skutečně nebezpečný, říká kriminolog Pierry Thys.

Benjamin Hannam byl členem zakázané neonacistické skupiny a držel v tajemství extremistické materiály.

"Tak, hezky se protáhneme, ano, to je ono," švitoří usměvavá instruktorka a jemně pohladí cvičence po jeho rozložitých potetovaných zádech. Není snadné uvěřit, že se tento výjev odehrává ve věznici s nejvyšší ostrahou. V Norsku ale nevěří v tresty. Jde jim o nápravu.

Oscarový herec a vynikající režisér znovu spolupracují. Bude z toho další hit?

Událostí, které demonstrují, jakou cenu je člověk schopen obětovat pro moc, je celá řada. Filmy podle skutečných událostí bývají často inspirovány právě takovými incidenty. Na vlastní oči tak můžeme zhlédnout, že prosazování vlastní ideologie s sebou může nést i stovky obětí na životech.

Petr Holzhauser v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že nehody takového rozsahu se nikdy nestaly uprostřed civilizace.

Ale tresti smrti unikl, protože Norsko ho nemá. Anders Behring Breivik (nar. 13. 2 1979) si proto odpykává „jen“ trest odnětí svobody v délce 21 let. A protože vyspělé země, jakou Norsko zcela jistě je, se i k vrahům chovají humánně a korektně, žije si Breivik ve vězení lépe, než mnozí lidé na svobodě.

Jméno Anders Behring Breivik zná bohužel asi každý. Vrah sedmasedmdesáti lidí sedí v norském vězení a měl by si tam ještě řadu let pobýt. Není ale 21 let za mřížemi za všechnu tu hrůzu málo? I když na druhou stranu podmínky, v nichž musí přebývat, jsou podle mínění masového vraha špatné. Asi tam chudák trpí… Co by ale měly (kdyby mohly) říkat jeho oběti? A co o něm ještě nevíme?

Pokud berete lidi jako Zeman vážně, může ve vás narůstat strach z islámu a nenávist k tomuto náboženství. Pak už je jen krůček ke schvalování teroru.

Se švédským novinářem Thomasem Petterssonem, který vyřešil smrt švédského premiéra.

Až 15 let vězení hrozí 57letému Miroslavu Cirnfusovi, který podle žalobce veřejně schvaloval teroristické útoky norského radikála Anderse Breivika. Případ začal v pondělí projednávat pražský městský soud, ale následně ho odročil, aby Cirnfuse mohli vyšetřit znalci z oboru psychologie a psychiatrie. Obžalovaný kvůli zdravotnímu stavu vypovídat odmítl, uvedl ale, že je „vyznavačem černého humoru“.

Ve zmizení manželky úspěšného byznysmena nastal zvrat. Sedmdesátiletého norského podnikatele Toma Hagena zatkla v úterý policie.

Osm slov napsaných na sociální síti Facebook podle zjištění Aktuálně.cz stačilo, aby osmapadesátiletý muž skončil před soudem kvůli podpoře terorismu.

Norská policie v úterý zatkla multimilionáře Toma Hagena pro podezření z vraždy manželky, která před rokem a půl beze stopy zmizela. Informovala o tom agentura Reuters. Policisté původně předpokládali, že Anne-Elisabeth Falkevikovou Hagenovou někdo unesl, později ale uvedli, že ženu někdo možná zabil a následně její únos pouze předstíral.

Policisté původně předpokládali, že Anne-Elisabeth Falkevikovou Hagenovou někdo unesl, později ale uvedli, že ženu někdo možná zabil.

Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na obviněného, který na facebooku schvaloval teroristické útoky Anderse Breivika v Norsku. Na webu to dnes uvedl dozorový státní zástupce Zdeněk Štěpánek. Za podporu a propagaci terorismu hrozí podle českého trestního zákoníku pachatelům pět až 15 let vězení.

Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) podalo obžalobu na muže obviněného ze schvalování teroristických útoků, které spáchal před devíti roky Anders Breivik v Norsku. Případ se týká vyjadřování obviněného na internetu. Za podporu terorismu mu hrozí 5 až 15 let vězení.

Australan obviněný z loňského teroristického útoku na věřící u dvou mešit v novozélandském městě Christchurch se ke svým činům nečekaně přiznal. Informují o tom místní média. Devětadvacetiletý Brenton Tarrant při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Nového Zélandu postřílel 51 lidí, za čin mu hrozí doživotí.

Australan Brenton Tarrant obviněný z loňského teroristického útoku na věřící u dvou mešit v novozélandském městě Christchurch se ke svým činům nečekaně přiznal. Devětadvacetiletý pachatel při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Nového Zélandu postřílel 51 lidí. Za to mu hrozí doživotí.

Australan obviněný z loňského teroristického útoku na věřící u dvou mešit v novozélandském městě Christchurch se ke svým činům nečekaně přiznal. Informují o tom místní média. Devětadvacetiletý Brenton Tarrant při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Nového Zélandu postřílel 51 lidí.

Na školení žalobců pro potírání zločinů z nenávisti spolupracuje Nejvyšší státní zastupitelství s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Je to podruhé, co česká policie obvinila někoho ze schvalování útoku Anderse Breivika. Poprvé ale použila nový paragraf o podpoře terorismu.

Česky vydaná kniha o vrahu Breivikovi znovu otevírá debatu, zda a proč čtenáře nebo diváka trápit pohledem na lidské neštěstí a surovost.

Firmy nabízející neprůstřelné batohy pro děti s obrázky superhrdinů či princezen zažívají boom. Jestli by v praxi zastavily střely, je ovšem sporné.