Anders Behring Breivik

Andrej Babiš se ve svém posledním videu na sociálních sítích odkazuje na odsouzeného muže, který v minulosti vyhrožoval znásilněním novinářkám. „Jiří Jeřábek tady říká, že dokonce máte údajně farmu trollů,“ cituje šéf ANO.

Na 21 let do vězení poslal soud v Oslu v obnoveném řízení Nora, který v roce 2019 zavraždil svou nevlastní sestru a následně zaútočil na mešitu ve městě Baerum nedaleko hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Soud ve středu zopakoval délku trestu z rozsudku z roku 2020 a zároveň rozhodl, že pachatel byl v době činu příčetný, a tak muži uložil na rozdíl od původního rozsudku běžný trest odnětí svobody.

Hákové kříže, svobodný Tchaj-wan i svítící zadky. Cenzura ve hrách je státní, korporátní a často i velice absurdní.

Polské úřady obžalovaly tři devatenáctileté mladíky kvůli shromažďování výbušnin a plánování teroristických činů, včetně útoku na školu, inspirovaných norským masovým vrahem Andersem Breivikem. Ve čtvrtek to oznámilo polské ministerstvo vnitra. Neonacista Breivik v roce 2011 nejprve zabil osm lidí bombovým útokem v Oslu a dalších 69, převážně náctiletých, postřílel na táboře norské Strany práce na ostrově Utøya.

Zadržený mladík je třetí osobou, proti které bylo vzneseno obvinění v rámci vyšetřování vedeného okresním státním zastupitelstvím v Olštýnu. Dříve úředníci v této věci zadrželi dva jeho kolegy. Navštěvovali mimo jiné střelnice.

Tragické úmrtí Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí tragické střelby na Filozofické fakultě, opět připomnělo nezodpovězené otázky z hrozivého útoku vraha na Filozofické fakultě v roce 2023. Lenka Šimůnková dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec. Univerzita Karlova se podle rektorky Mileny Králíčkové snaží doposud aktivně pomáhat všem zasaženým událostmi z konce roku…

Pětačtyřicetiletý Breivik si na podmínky ve vězení stěžuje opakovaně.

Norský pravicový extremista Anders Breivik opět neuspěl u soudu, kde si stěžoval na tvrdé vězeňské podmínky. Odvolací soud v Oslu podle agentury DPA ve středu rozhodl, že poměry ve vězení nejsou v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Breivik v roce 2011 při teroristických útocích zabil 77 lidí, za což ho soud o rok později poslal na 21 let za mříže, trest ale může být prodlužován až na doživotí.

Britská vláda nechala zmrazit majetek mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour a zavedla na ní finanční sankce. Krok kabinet premiéra Keira Starmera odůvodnil podezřením, že organizace se zapojila do teroristických aktivit či takové činnosti podporovala. Skupina bývala populární mezi skinheady.

Britská vláda nechala zmrazit majetek mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour a zavedla na ní finanční sankce. Kabinet premiéra Keira Starmera to oznámil v tiskovém prohlášení.

Vláda na skupinu také uvalila finanční sankce. Majetek zmrazila i dalším přidruženým skupinám, například Combat 18 či 28 Radio.

Zástupci školy, rodiny pozůstalých a někteří ze zraněných si v sobotu připomínají den prvního výročí tragického útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Bilancujeme, čím jsme si za uplynulý ro…

Setkali jsme se s tím asi všichni, ale málokdo si uvědomí, že jde o konspirační teorii. Už asi 15 let mezi námi obchází strašidlo „neomarxismu,“ který nám chce zničit rodinu, národ i celou civilizaci.

Norský soud ve středu zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí, informuje agentura Reuters s odvoláním na norská média. Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. O předčasné propuštění požádal původně v roce 2022, kdy soudce rozhodl v jeho neprospěch s poukazem na to, že u něj nejsou patrné žádné známky nápravy.

V jednacím sále zdvihl pravici a dle norské agentury NTB řekl, že nadále slouží své „frakci“. Nad uchem měl písmeno Z. Už první žádost z roku 2022 soudce zamítl s tím, že nejevil známky zlepšení chování.

Norský soud ve středu zamítl podmíněné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí, informuje agentura Reuters s odvoláním na norská média. Breivikův právník rozhodnutí soudu bezprostředně nekomentoval. Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. O předčasné propuštění požádal původně v roce 2022, kdy soudce rozhodl v jeho neprospěch s poukazem na to, že u něj nejsou patrné žádné známky nápravy.

Norský soud zamítl podmíněné propuštění norského pravicového extremisty a masového vraha Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

Neprojevuje žádné známky lítosti, ale chce být opět na svobodě. Třináct let poté, co se v Oslu a na ostrově Utøya dopustil nejhrůznějšího masakru v mírových dějinách Norska, masový vrah Anders Behring Breivik opět požádal o předčasné propuštění z vězení.

Zabil celkem 77 lidí, nespočtu dalších přivodil doživotní následky a trauma. Co vedlo jednoho z nejhorších masových vrahů k jeho činům? A jak si žije teď?

Pomsta je stará jako lidstvo samo. Najdou se bohužel extrémní případy, kdy se člověk do svých pocitů křivd uzavře natolik, že spáchá ve jménu pomsty něco zrůdného.

Muž z Olomouce chtěl prý „novináře přinutit dodržovat zákon“. Soud k tomu uvedl, že musí používat legální prostředky. Výroky obžalovaného Jiřího Jeřábka jsou podle soudu v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i trestním zákoníkem.

Ohledně střelce, který minulý rok v prosinci zabil na filozofické fakultě v Praze celkem 14 obětí, vyplouvají na povrch stále další informace. Podle zjištění MF DNES se měl například chlubit svým spolužákům na střední škole, že střílel ze vzduchovky a jako cíl měl stan, kde byla jeho sestra. Zároveň měl zálibu ve sledování bizarních snímků pro dospělé, kde byly ženy nalíčeny jako zombie nebo mrtvoly.

Čtyřiadvacetiletý masový vrah David Kozák, který v prosinci 2023 brutálně zavraždil čtrnáct lidí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, svého otce doma v Hostouni a předtím muže s dítětem v Klánovickém lese, vykazoval už v minulosti nebezpečné sklony k násilí.

Jednoduché, ale ve své primitivnosti neobyčejně účinné. Tak by se daly shrnout barelové bomby.

„Byl nebezpečný kvůli seznamům lidí vedených v kategorii nepřátel,“ říká k českému rasistickému webu White Media odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Letos to bude již 13 let od masakru v hlavním městě Norska Oslu a na ostrově Utoya, který měl na svědomí vrah Anders Behring Breivik. Jak se mu po těch letech žije na samotce a jak vypadají životy přeživších?

Norský soud dnes poslal na 30 let za mříže Zaniara Matapoura, který byl obviněn z terorismu kvůli střelbě u gay baru v metropoli Oslu v červenci 2022. Incident si vyžádal dva mrtvé a devět vážně zraněných. Píše to s odkazem na norská média agentura Reuters.

Student filozofické fakulty v Praze Tomáš Hercík byl v budově, když vrah rozpoutal střelbu. Vyběhl do čtvrtého patra. Dodnes má výčitky, jestli během osudových okamžiků svými rozhodnutími "neposlal někoho na smrt". Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně při schůzi bezpečnostního výboru. Ze čtvrtého patra běžel sehnat pomoc. Policisty navigoval, kde mají zasahovat. Ukázalo se podle něj, že nemají plán budovy. Krajský policejní ředitel Petr Matějček mu musel dát za pravdu. Policie měla plány je pro dvě…

Bratislava - Není vyloučeno, že postřelení slovenského premiéra Roberta Fica bude nově vyšetřováno jako teroristický útok, v současnosti jde o pokus o úkladnou vraždu. Novinářům to po dnešním jednání bezpečnostní rady státu řekl slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Vláda podle vicepremiéra Roberta Kaliňáka zváží zvýšení pokut autorům nenávistných projevů. Kaliňák také uvedl, že zdravotní stav hospitalizovaného Fica je stabilizovaný. Slovenské úřady nadále pracují i s možností, že útočník nejednal sám.

Atentátník na slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) měl v minulosti literárně-filozofické ambice. Kromě básnických sbírek sepsal Juraj Cintula knihu úvah. V jedné z nich se zaměřil na romskou populaci na Slovensku a snažil se obhájit i počínání masového vraha Ľubomíra Harmana. V knize dokonce píše o norském masovém vrahovi Andersovi Breivikovi. S analýzou knihy přišel web Refresher News.

Odsouzený sexuální delikvent se obrátil na norský Nejvyšší soud, aby prohlásil přístup k sociálním sítím za lidské právo. Právě prostřednictvím sociálních sítí, konkrétně přes aplikaci Snapchat, muž sexuálně obtěžoval děti.

V areálu Univerzity Pardubice se ve čtvrtek uskutečnilo taktické cvičení s názvem „Aktivní útočník“ pod velením Krajského ředitelství policie Pardubického kraje.

Slovensko šokoval případ studenta, který chtěl vraždit. Hlasy mu říkaly, aby zabíjel a plánoval teroristický útok. Toužil se tak zařadit mezi známé teroristy, jeho idolem byl norský masový vrah Anders Breivik. Soudce nyní rozhodl o jeho propuštění z vazby.

Neonacista Anders Breivik, který v roce 2011 v Norsku zabil 77 lidí, prohrál soudní spor se státem, když se pokusil o ukončení své dlouholeté izolace ve vězení.

Norský pravicový extremista Anders Breivik u soudu neuspěl se žalobou na stát, kterou se snažil dosáhnout ukončení své samovazby a izolace od světa.

Oslo - Norský pravicový extremista Anders Breivik opět neuspěl u soudu, kde si stěžoval na tvrdé vězeňské podmínky. Odvolací soud v Oslu dnes podle agentury DPA rozhodl, že poměry ve vězení nejsou v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Breivik v roce 2011 při teroristických útocích zabil 77 lidí, za což ho soud o rok později poslal na 21 let za mříže, trest ale může být prodlužován až na doživotí.

O případech spojených s norskou sociálkou toho bylo napsáno mnoho a v poslední době se už příliš neřeší. Velmi známý je případ psychiatra Erik Brøyna, který bych rád připomněl.

ESEJ / Policie dosud marně pátrá po motivu útoku. Pachatel pravděpodobně nezanechal žádné prohlášení, které by motiv objasnilo. Přesto masovou střelbu a vraždění na Filozofické fakultě Univerzity Karl…

Norský pravicový extremista Anders Breivik je stále nebezpečný a měl by zůstat ve vězení v izolaci. Norskému soudu to řekl zástupce ministerstva spravedlnosti této skandinávské země Andreas Hjetland. Hovořil na závěr procesu, jímž se chce odsouzený domoci ukončení samovazby a kontaktu s vnějším světem. Soudkyně Birgitte Kolrudová vynese verdikt v příštích týdnech, uvedla agentura Reuters.

„Pro společnost je opravdu důležité vědět, odkud tito lidé pocházejí,“ tvrdí norská novinářka a spisovatelka Åsne Seierstadová, která v roce 2013 vydala knihu o útoku Anderse Breivika, který o dva roky dříve zabil 77 lidí. Podle jejího mínění se musí novináři v podobných případech snažit zjistit motivaci těchto lidí.

Norská spisovatelka Åsne Seierstadová v roce 2013 vydala knihu o masovém vrahovi Andersovi Breivikovi, který zabil 77 lidí.

Hrozby spojené s pravicovým extremismem v Evropě jsou v současnosti nejsilnější v Německu, domnívá se bezpečnostní expert Andor Šándor. Německo se podle něj neúspěšně potýká s následky migrační vlny a vláda není schopná řešit bezpečnost v ulicích. Z toho podle Šándora pramení extremismus, který nabízí jednoduchá řešení problémů.

Norský pravicový extremista Anders Breivik, který si ve vězení odpykává trest za vraždu 77 lidí, dnes u soudu řekl, že se omlouvá za to, co udělal. Samovazbu, ve které je držen, podle agentury Reuters označil za noční můru a uvedl, že kvůli ní každý den pomýšlí na sebevraždu. Breivik žaluje norský stát, který podle něho porušuje jeho lidská práva zákazem komunikace s okolním světem a tím, v jakým podmínkách ho vězní.

Anders Behring Breivik zabil 22. července 2011 v Oslu 77 lidí.

V týdnech po tragickém útoku na FF UK se stále živě diskutují otázky spojené především s podmínkami držení zbraní v České republice. Očekávatelně zaznívají nápady, jak je potřeba tyto podmínky zpřísnit. Oslovili jsme viceprezidenta LEX Jakuba Smetánku a požádali ho o jeho pohled na tuto problematiku.

V Norsku v pondělí začal proces, který se zabývá novou žalobou vězněného pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika na norský stát. Ten podle Breivika pošlapává jeho lidská práva, když ho drží v izolaci a omezuje jeho korespondenci s vnějším světem. Nyní čtyřiačtyřicetiletý Breivik, který při atentátech v červenci 2011 zabil 77 lidí, má podle svého právníka Öysteina Storrvika sebevražedné sklony a bere antidepresiva.

V Norsku v pondělí začíná proces, který se bude zabývat novou žalobou vězněného pravicového extremisty a teroristy Anderse Behringa Breivika na norský stát. Ten podle něj pošlapává jeho lidská práva, když ho drží v izolaci. Při atentátech v červenci roku 2011 zabil Breivik 77 lidí.

Norský soud se bude znovu zabývat stížnostmi ultrapravicového radikála Anderse Breivika na podmínky ve vězení. Stát podle něj pošlapává jeho lidská práva, když ho drží v izolaci. Breivik soudí, že 12 let izolace je dost.

Krajněpravicový fanatik a masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zavraždil v Norsku 77 lidí, v pondělí požádá soud o ukončení své vězeňské izolace s tím, že porušuje jeho lidská práva. Informuje o tom agentura Reuters.

Anders Behring Breivik, norský nacionalista, který v roce 2011 zabil 77 lidí při bombovém útoku a střelbě, se podruhé pokusí žalovat norský stát za údajné porušení svých lidských práv.

Masový vrah Anders Breivik se chystá opět zažalovat Norsko za údajné porušování lidských práv. Tvrdí, že je s ním ve vězení nelidsky zacházeno. Muž, který před skoro 13 lety povraždil 77 lidí, si přitom trest odpykává v nápravném zařízení, kde má luxusní podmínky vysoce převyšující ty, v nichž žije většina obyvatel planety.

Policejní prezident Martin Vondrášek označil čtvrteční masakr na pražské Filozofické fakultě za nejotřesnější zážitek v životě. Běsnění mladého střelce, který zavraždil 14 lidí, přirovnal k činům masového vraha Anderse Breivika. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během pátečního brífinku požádal média o ohleduplnost.

Optikou dokonaných vražd si Česko - i navzdory tragické čtvrteční střelbě v Praze - v mezinárodním srovnání nevede vůbec špatně. Pohledem úmrtí v důsledku masových střeleb je ale situace horší a varovný je v posledních dvou letech nárůst nejhorších násilných činů.

Útok šíleného střelce na Filozofické fakultě UK v Praze patří podle počtu obětí a zraněných k největším podobným událostem v Evropě v posledních letech. Ponechme stranou takové tra…

Když před libovolným Norem zmíníte 22. červenec, řekne vám téměř s jistotou, co dělal v moment, kdy se o útocích dozvěděl. Letního tábora na ostrově Utøya se účastnilo téměř 600 mladých lidí. Také v osloské vládní čtvrti pracovalo v době exploze několik set státních zaměstnanců. Ti všichni si z útoků odnesli celoživotní trauma. Podle jednoho z výzkumů každý třetí obyvatel Norska osobně zná někoho, koho události toho dny přímo zasáhly.

„Moje psychika na onen den zareagovala ztrátou paměti. Nepamatuju nic mezi prvním a sedmnáctým rokem svého života. Moje vzpomínky začínají 22. července 2011. Předchozí život i to, kým jsem býval, jsou pryč. Většina vzpomínek, které dnes mám na dobu před tím, pocházejí z fotek, vyprávění rodiny nebo od přátel,“ říká Joergen v šestém díle podcastu Radia Wave Přežít: Utøya a Oslo.

„Když se to stalo, potřebovala jsem s tím traumatem a lítostí pracovat v pozitivním duchu. Nechtěla jsem od bolesti utíkat, naopak jsem šla přímo do ní. To byla má cesta,“ říká Unni, šedesátiletá bývalá učitelka. Na ostrově Utøya bylo zavražděno jedno z jejích tří dětí – šestnáctiletá dcera Andrine. Kousek po kousku se pak Unni začala učit znovu žít. „Musela jsem poznat své nové já,“ vypráví v pátém díle podcastu Radia Wave Přežít: Utøya a Oslo.

„Má odbornost v boji s extremismem a terorismem nevychází z toho, co se mi přihodilo, ale z mnoha let tvrdé práce. Někdy je pro mě proto důležité ty dvě roviny rozlišovat. Můj osobní příběh je jen jedním z dílků,“ zdůrazňuje Bjorn, který přežil útok v Utöye a svůj příběh vypráví ve čtvrtém dílu podcastu Přežít: Utöya a Oslo.