Antonín Hájek

Když ho v únoru vrtulník přivážel s popáleninami na víc než polovině těla do Fakultní nemocnice Brno, lékaři připravovali rodiče na nejhorší. Jedenáctiletý Antonín Hájek ale boj o život nevzdal a po dvou měsících, kdy musel strávit 40 hodin na operačním sále, se pomalu chystá domů. Jeho případ lékaři považují s ohledem na rozsah popálenin za unikátní.

„Dřevo si ke mně našlo cestu samo. Nechce ani do ohně, ani shnít. Na tu chvilku, kterou tady budu, jsem se nabídl, že mu s tím pomůžu.“ Tak popisuje začátek své řemeslné cesty Jiří Mahr z Uherského Hradiště, kterého rukodělná tvorba a práce se dřevem provázela od samého dětství. Na dřevě ho kromě vůně a barev nejvíce fascinují přirozené chyby materiálu, jako jsou specifické tvary, vady či kazy, které dokáže umělecky zakomponovat do svých výrobků. Rozličné krásy a záhady dřeva pomohlo Jiřímu Mahrovi objevit několik mistrů, ať už to byli řezbáři Miroslav Srostlík a Pavel Letovanec nebo restaurátor Petr Klein. Nejvíce ale držitele ceny Vladimíra Boučka z roku 2021 ovlivnil jeho soused Antonín Hájek, díky němuž se nejen zdokonalil v soustružení, ale pronikl také do tajů starého řemesla, kterým je vylévání dřeva horkým cínem.

Antonín Hájek byl od dětství houževnatým nadšencem pro sport a nejvíce mu učarovaly skoky na lyžích. V této disciplíně se také dokázal probojovat až na světovou úroveň. Sportovní novináři o něm vždy psali, že se pokaždé ocitl blízko vrcholu, ale nikdy se na něj úplně nedostal. Zřejmě nepřízní osudu kvůli těžké autonehodě v roce 2008, a možná také kvůli jeho komplikované a svérázné povaze, jak spekulují některé články v médiích. O legendárním Antonínu Hájkovi se toho napsalo mnoho, jedno je ale jisté - mladého sportovce v našich končinách už těžko někdo překoná. Okolnosti jeho smrti se zatím veřejnost nedozvěděla a otázkou je, zda se je vůbec někdy dozví.