Archiv

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Juraj Mravec je uznávaný zvukový designér a střihač zvuku, který působí v české, slovenské i mezinárodní kinematografii. Patří ke špičce ve svém oboru a jeho práce získala řadu prestižních uznání, nejnověji Českého lva za film Sbormistr. Českého lva získal i za snímek Kuky se vrací a za seriál Koruna byl nominovaný na cenu Emmy.

Historické časové znamení odstartuje archivní pohled do prvomájové historie a mozaiku Archivu Plus z prvomájových oslav. Uslyšíte také to, co vysílal Československý rozhlas od 30. do 80. let minulého století v souvislosti s oslavami svátku práce.

Československo se ve druhé polovině 20. století stalo místem významných zahraničních návštěv, zejména z východního bloku. V archivu Českého rozhlasu jsou dodnes zajímavé nahrávky z pionýrského tábora na Tachovsku, kde zpívala slavná astronautka Valentina Těreškovová, z Bratislavy, kde Gorbačovův příznivec získal jeho podpis, nebo z pražských ulic a z pražského letiště při příletu Ivana Stěpanoviče Koněva.

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942–1989.

I protektorátní prezident Emil Hácha měl svou první dámu, nebyla to ovšem jeho manželka. Před osmdesáti lety se konal proces s protektorátní vládou, a právě první dáma u soudu mimo jiných svědčila. Líčení si připomínáme celý týden v seriálu Radiožurnálu a do jeho posledního dílu jsme vybrali právě tuto zajímavost. Jedná se o opravdu unikátní záznam.

V přímém přenosu sledovali lidé v poválečném roce 1946 soud s protektorátní vládou premiéra Jaroslava Krejčího, a to díky každodennímu vysílání Československého rozhlasu. Postupně se ale ukázalo, že zájem posluchačů není jednoznačný.

Barbora Šporclová Kodetová sama o sobě říká: „Má umělecká životní cesta je plná překvapení. V průběhu let jsem se stala herečkou, moderátorkou, matkou, designerkou, úspěšnou obchodnicí v realitách, autorkou mnoha textů i námětů, nezávislou umělkyní a zpěvačkou. Každý den je pro mě výzvou. Hledáním nového uměleckého vyjádření."

37 let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu umírají lidé na následky ozáření. Ještě před ruskou agresí spolkly práce na údržbě elektrárny šest procent ukrajinského státního rozpočtu. Explozi na 4. bloku černobylské elektrárny předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Začal 26. dubna 1986 v 01:23 hodin.

Sloužily zaměstnancům - nebo spíš komunistické straně k jejich ovládání? Nad tím a nad řadou dalších otázek se zamýšlí pořad Archiv Plus, který připravil Jan Sedmidubský.

Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.

Elvis Presley a rock and roll. Velké lásky čerstvého padesátníka Petra Vondráčka. Český herec, moderátor a hudebník Petr Vondráček oslavil v březnu 2026 oslavil své 50. narozeniny velkým koncertem v pražském Divadle Hybernia s názvem „Welcome to the 50s“.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Byl 16. říjen a 3. prosinec 2014. Dva dny, které vyděsily obyvatele malokarpatské obce Vrbětice. Požáry a výbuchy v muničním skladu, které si vyžádaly dva lidské životy a způsobily škodu okolo miliardy korun, se ani po několika letech nedařilo uspokojivě objasnit. Až do jara 2021.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to ale nebylo. Pamatujete?

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Připomene to dnešní pořad. Ukázky z dobového vysílání okomentují Zdeněk Doskočil a David Hertl.

Významný český houslista a pedagog Josef Kekula je známý především jako dlouholetý člen Stamicova kvarteta, v němž hraje na postu druhých houslí. Působí jako ředitel mezinárodního festivalu komorní hudby EuroArt Praha a je uměleckým ředitelem festivalu Stamicovy slavnosti v Havlíčkově Brodě.

Aprílové žertíky spojené s 1. dubnem mají u nás – a to i mediálně – zakořeněnou tradici. Přestože tato tradice platí i pro 30. dubna, není toto datum v dnešní době s aprílem téměř vůbec spojováno.

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.

K posledním úspěchům mladého českého pianisty Jana Čmejly patří debutové album Přeskoumáno s díly Sergeje Rachmaninova a českého skladatele Adama Skoumala z roku 2024 a o rok později vítězství na prestižní Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku a sólové matiné na festivalu Pražské jaro.

Koncem března 1956 svolal Antonín Novotný členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a oznámil jim, že Stalin byl zločinec, kvůli kterému zahynuly miliony lidí. Reakce československých komunistů byly tehdy zaznamenány na magnetofonový pás. Komentuje je historik Zdeněk Doskočil.

Dva muži v šachu ve Werichově vile. Co se stane, když plány dvou důstojníků narazí na strategie úplně jiného druhu – na dvě ženské? 24. března se v prostorách Werichovy vily uskuteční představení inscenace Dvou mužů v šachu Miroslava Horníčka v provedení členů mladého divadelního souboru s názvem Divadlo Situace. Novou inscenaci Divadla Situace představí Hana Tomášová.

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly.

Byla nejenom pozoruhodnou osobností vědecké obce, ale i veřejného života. Stála v čele ústavu, který měl na starosti bezpečnost českých jaderných elektráren, v zemi, kde se výroba elektřiny z jádra stala bezmála objektem kulturních válek nebo přinejmenším politickou záležitostí prvního řádu.