Zavřít
Bohuslav Horák

Bohuslav Horák

Nejnovější články na Seznamu na téma Bohuslav Horák
  • Náš region

    Holice postaví unikátní pomník letcům RAF

    Před 3 měsíci
    Před městským úřadem v Holicích na Pardubicku radnice plánuje postavit pomník příslušníkům britského Královského letectva (RAF). Bude mít podobu zlomené vrtule, kterou umělec Bohuslav…
     Komentáře
  • Deník

    TOP místa, kde se na Rokycansku i v Plzeňském kraji zabavíte i za deště

    Před 4 měsíci
    Letní prázdniny vybízejí ke koupání ve venkovních koupalištích a rybnících i k procházkám v přírodě. Co ale dělat ve volném čase, když prší? Rokycansko i Plzeňský kraj nabízí celou řadu míst, kde je možné nečas přečkat, ať už se jedná o přístupné památky, muzea, galerie nebo třeba kaolinový důl.
     Komentáře
  • Vogue

    Statečný boj Milady Horákové

    Před 5 měsíci
    Právnička, politička a feministka Milada Horáková byla v padesátých letech minulého století během politických procesů odsouzena k trestu smrti za vykonstruované spiknutí a velezradu. Nebylo by však hodno její památky vzpomínat na ni pouze jako na oběť komunistického režimu, byla to především pozoruhodná a statečná žena, která až do poslední chvíle zůstala oddaná své rodině, své zemi a svým ideálům.
     Komentáře
  • Rodinné výlety

    Kam s dětmi v Rokycanech a okolí? Poznejte největší vojenské muzeum ČR, rozhlednu na Kotli a osvěžte se na místním koupališti

    Před 5 měsíci
    Bydlíte v Rokycanech nebo v okolí a zajímá vás, kam se zde můžete s dětmi vypravit? Zmapovali jsme nejzajímavější možnosti, které město a jeho okolí nabízí.
     Komentáře
  • Za Plzní

    Letní víkend na Rokycansku: víno, hudba, tanec i pohádky v jaderném skladu

    Před 6 měsíci
    Léto se konečně hlásí o slovo a Rokycansko je připraveno ho přivítat ve velkém stylu. Víkend od 6. do 8. června nabídne pestrý koktejl akcí, kde si na své přijdou milovníci hudby, tance, vína, piva i rodinné pohody.
     Komentáře
  • Deník

    Kam o víkendu? Na Muzejní noc, Lucemburský Zbiroh či za hasiči do Liblína

    Před 6 měsíci
    Před námi je první celočervnový víkend a my z akcí na Rokycansku vybíráme:
     Komentáře
  • Vlasta

    Milada Horáková: Přimlouval se za ni i Einstein, potřetí už popravě neunikla. Dcera ji nesměla obejmout

    Před 10 měsíci
    Neuvěřitelně statečná žena, která věřila svým ideálům a prosazovala je až do poslední chvíle. Právnička, matka, manželka i oběť justiční vraždy. Nejen taková byla doktorka Milada Horáková, jejíž památku si stojí za to připomínat v jakékoli době.
     Komentáře
  • Pěkné bydlení

    Designblok 2024: Oslava mládí a designové inovace

    Před 1 rokem
    I letos na začátku října zavedl Designblok návštěvníky na mimořádná místa v Praze. Tématem 26.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Před sto lety zemřel nejdéle sloužící starosta Rokycan, zanechal po sobě nesmazatelnou stopu

    Před 1 rokem
    Rokycany si připomněly památku starosty Jana Anichobera. Na domě, kde strávil celý život, slavnostně odhalili novou pamětní desku. Anichober stál ve vedení města přes tři desítky let. Během jeho éry Rokycany prošly obrovskou proměnou, budovaly se školy, gymnázium, ale i továrny a celé nové čtvrtě. I díky jeho přispění vzniklo muzeum nebo sokolovna.
     Komentáře
  • FashionUp

    Designblok ve znamení bezedné inspirace a svěžích nápadů. Letošní 26. ročník patřil mládí

    Před 1 rokem
    Praha se začátkem října opět proměnila ve středoevropskou mekku designu a módy. Kreativní krev v žilách hlavního města rozproudil v pořadí již 26. mezinárodní festival, známý jako Designblok. Letošní ročník návštěvníkům připomněl, že mládí nemusí být nutně pomíjivé.
     Komentáře
  • Za Plzní

    V Rokycanech si připomínají Jana Žižku

    Před 1 rokem
    Od 10. října až do poloviny února je ve výstavní místnosti Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, v ulici Josefa Knihy k vidění výstava věnovaná kulatému výročí jedné z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších postav naší historie.
     Komentáře
  • DesignMag

    Bóda Horák otevřel v Praze retrospektivní výstavu s názvem Biosféra ke svým sedmdesátinám

    Před 1 rokem
    U příležitosti 70. narozenin uznávaného českého designéra Bohuslava Horáka byla v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze otevřena jeho samostatná retrospektivní výstava nazvaná Biosféra. V expozici laděné do zelené barvy je možné prohlédnout si jeho sedací nábytek, stoly, lampy, zrcadla, vázy, šperky nebo třeba kresby. Nechybí také aktuální návrhy, které Bóda Horák vytvořil v nedávné době. „Co je na tvorbě Bódy Horáka neobyčejné? To, že výraz
  • Novinky

    Největší designový festival v Česku začíná. Jeho tématem je Mládí a hýří neotřelými nápady

    Před 1 rokem
    Designblok se letos koná nově v Muzeu Prahy a Bastionu Florenc. Stejně jako minule ho hostí i Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Pražský hrad. Tématem je letos Mládí a festival tak nabízí řadu originálních kousků z ateliérů mladých tvůrců, které mají často netypické tvary i barevnost.
    Barvy nábytku Faro a zvlněný tvar květináčů Wavy od designérského dua Dávid Valovič & Šimon Valovič přinášejí hravost do interiéru i exteriéru.
    Daria Borshchová a Nonna Lorenzová, umělkyně tvořící pod pseudonymy iDolly a Nonna Post, představují svou novinku s názvem Publikum je nadšené.
    Designérské duo Mikolášková a Drobná uvádí Candy Tables. Ty jsou sladké a barevné jako bonbony. Každý set je složen z menšího kovového a většího skleněného stolku.
    Designérský ateliér Meliš/Michalko představuje multifunkční nábytek Shelfium.
    Děti pobaví hravé balanční kameny Stapelstein.
    Michael Franče představuje kolekci váz Tvar s experimentálními glazurami, vyrobenými z recyklovaného skla.
    Nová značka EPIC (Eva Pelechová in Clay) vystavuje ručně tvarované interiérové ​​předměty. Například průsvitná organická stínidla.
    Nová značka moi přináší Ayto, multifunkční a udržitelný nábytkový produkt. Ten může sloužit jako odkládací stolek, chladicí box, vyvýšený záhon nebo box na hračky.
    Prostor arkhe.Space je mladistvým místem pro inspiraci, setkávání a interiérový design.
    Studenti pod vedením studia Jansky Dundera vytvořili z nalezených předmětů ze sběrného dvora i funkční grily.
    Studenti pod vedením studia Jansky Dundera vytvořili z nalezených předmětů ze sběrného dvora i funkční grily.
    +
     Komentáře
  • DesignMag

    Na čtyřech místech po Praze začíná designérská přehlídka Designblok na téma Mládí

    Před 1 rokem
    Úterním dnem pro profesionály začíná 26. ročník mezinárodní designérská přehlídka Designblok 2024, která má letos téma Mládí. Hlavní výstavní prostory letos najedete na čtyřech místech rozmístěných různě po Praze. Rozdělené jsou tradičně podle vystavovatelů a pro ucelený obrázek o současném designu v Česku je tak potřeba navštívit všechna místa. „I letos zavede Designblok své návštěvníky na mimořádná místa po Praze. Festival se vrací na Pražský hrad,
  • Forbes Life

    Designblok se blíží. Tohle jsou největší lákadla letošního ročníku

    Před 1 rokem
    Na jaké zahraniční hosty se těšit a jaké výstavy v rámci Designbloku neminout? Připravili jsme pro vás přehled toho nejzajímavějšího z letošního ročníku.
     Komentáře
  • Miranda Malá
    naMédium

    Milada Horáková přežila v mládí těžkou nemoc, unikla smrti za války, KSČ ji popravila oběšením

    Před 1 rokem
    Politička, právnička a bojovnice za práva žen a sociálně slabších dr. Milada Horáková je považována za symbol protikomunistického odboje, silného charakteru a nezlomnosti. Režim ji použil jako obětního beránka a v pouhých 48 letech ji popravil.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Láska, smrt, utrpení i symbolický happy end. Životní příběh Zdenky Fantlové by vydal na hollywoodský trhák

    Před 2 roky
    Na hollywoodský trhák by vydal život Zdenky Fantlové z Rokycan, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust a nakonec se dožila 100 let. Prošla několika koncentračními tábory včetně Osvětimi i pochodem smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval. U příležitosti prvního výročí úmrtí Zdenky Fantlové teď město Rokycany položilo tři kameny zmizelých, věnované rodině Fantlových.
     Komentáře
  • Ekolist

    Paleontologové analyzovali potravu trilobita ze sbírek rokycanského muzea

    Před 2 roky
    Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. S pomocí nejmodernější zobrazovací metody zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu a dokázali určit i živočichy, které trilobit pozřel. Článek o potravě těchto vyhynulých mořských členovců a jejich roli v prvohorních ekosystémech vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature, sdělil ČTK za Přírodovědeckou fakultu UK Michal Andrle.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Dcera Milady Horákové popsala den, kdy přišla o matku: Otec se ji snažil varovat

    Před 2 roky
    "Najednou někdo zvonil. Přišli dva pánové a ohlásili, že si sednou do předsíně a budou čekat na moji matku," vzpomíná Jana Kánská na září roku 1949.
     Komentáře
  • Za Plzní

    V Rokycanech to žije i v srpnu (přehled akcí)

    Před 2 roky
    Informační centrum Rokycany připravuje každý měsíc přehled akcí nejen v Rokycanech, ale v celém okrese.
     Komentáře
  • Prima Ženy

    Dcera Milady Horákové viděla maminku chvíli před popravou. Nemohla ji ani obejmout

    Před 2 roky
    Její osud patří k těm nejznámějším a zároveň nejsmutnějším, které u nás komunistická moc za 50 let svého krutého vládnutí napsala. Jana Kánská (90) se provinila jen svým narozením. Jejími rodiči totiž byli Milada a Bohuslav Horákovi, třídní nepřátelé číslo jedna, jejichž osudy uvrhly život jí samotné do kolotoče krutých odloučení i šťastných setkání.
     Komentáře
  • Za Plzní

    Křídla Rokycan: Nová výstava ukáže historii letectví i letiště v Rokycanech

    Před 2 roky
    Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech otevře v příštím týdnu novou výstavu. S ambicí přilákat nejen všechny milovníky techniky ji nazvali romanticky: „Křídla Rokycan. Letiště Rokycany – historie v obrazech“. Návštěvníkům bude přístupná v malém výstavním sále muzea na náměstí J. Urbana od 14. dubna až do 24. září.
     Komentáře
  • Za Plzní

    Velikonoční program v Rokycanech začíná už na konci března

    Před 2 roky
    Pomlázky a kraslice budou letos v pohotovosti především 10. dubna. Právě na tento den totiž připadá Velikonoční pondělí. Svátky jara to ale v Rokycanech bude žít již od 30. března.
     Komentáře
  • Zprávy pro Plzeňský kraj

    2 min

    Podcast
    Přimda nabízí naučnou stezku i krásnou muzejní expozici o historii lyžování

    Před 2 roky

    ·

    2 minuty

    Naučná stezka začíná na přimdském náměstí u kostela svatého Jiří. Trasa měří asi 3,5 km a stoupá vzhůru ke hradu.
     Komentáře
  • Zprávy pro Plzeňský kraj

    3 min

    Podcast
    Zastupitelé schválili rozpočet města na příští rok. Hospodařit se bude s příjmy 7 a půl miliardy

    Před 2 roky

    ·

    3 minuty

    Plzeňští zastupitelé v pondělí na svém jednání schválili rozpočet města pro příští rok. Počítá se s příjmy více než 7 a půl miliard korun. Výdaje přesáhnou 9 miliard.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Od položení základního kamene rokycanské sokolovny uplynulo 120 let, brzy by měla dostat nový kabát

    Před 3 roky
    Je to už 120 let, kdy se rokycanská sokolská jednota mohla radovat, že konečně najde své stálé útočiště. V roce 1903 se sokolovna v dnešní Jiráskově ulici slavnostně otevřela. Během let se objekt dočkal významných úprav a bohužel i necitlivých rekonstrukcí v 80. letech. V současné době se historická budova netěší příliš dobré kondici. Stropy a krovy napadla dřevomorka, a tak je v současné době hlavní sál uzavřený. Radnice má nicméně architektonický návrh, který by měl z místa udělat nové kulturní centrum.
     Komentáře
  • Prima Ženy

    Milada Horáková, moderní žena, která šla i k šibenici s hlavou vztyčenou

    Před 3 roky
    Jednou z nejznámějších českých žen nejen u nás, ale i v zahraničí je Milada Horáková (†48). Když se dozvíte něco o jejím životě, který byl plný neúnavného boje za demokracii i práva žen, ihned pochopíte, proč tomu tak je. Připomeňte si 75. výročí její popravy.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Pomáhají životnímu prostředí i raněným zvířatům, rokycanští ochránci přírody slaví 40 let svého působení

    Před 3 roky
    Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v Rokycanech začínal před čtyřmi dekádami. Zprvu se věnoval čištění studánek a instalování ptačích budek. Po roce 1990 začali ochranáři zaměřovat svou pozornost k osvětě veřejnosti. Dodnes pořádají akce pro děti a pomáhají raněným živočichům. Průřez jejich práce je aktuálně k vidění v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Muzeum v Rokycanech ukázalo poprvé originál nejstarší pergamenové listiny

    Před 3 roky
    Muzeum Doktora Bohuslava Horáka v Rokycanech ukázalo poprvé veřejnosti nejstarší pergamenovou listinu uloženou na území ČR.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Originál listiny z roku 994 spatří lidé na pouhé dva dny, podle legendy ji přinesl na Rokycansko voják v botě

    Před 3 roky
    Souborem osmi vzácných listin z období středověku a raného novověku se může chlubit archiv v Rokycanech. Všechny dokumenty se týkají italského rodu Collantů a období před jejich příchodem na Moravu. Sedm písemností nyní mohou obdivovat návštěvníci Muzea Dr. Bohuslava Horáka, kde dokonce uvidí originál pergamenu starého více než tisíc let. Dokumenty i celá výstava vypráví příběh italského rodu i to, jak se dokumenty dostaly až na Rokycansko.
     Komentáře
  • CNN Prima News

    Před 120 lety se narodila Milada Horáková. Co psala v dopisech z cely smrti?

    Před 3 roky
    Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.
     Komentáře
  • Náš region

    Historické kostýmy a kresby J. W. Neprakty uvidíte v rokycanském muzeu

    Před 4 roky
    V Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech si můžete ještě do 31. října prohlédnout výstavy Historie šitá na míru a Historie ve veselém hávu. Obě…
     Komentáře
  • Hradecká Drbna

    Černilov má novou pamětní desku Bohuslava Horáka, osobnosti protinacistického odboje

    Před 4 roky
    V Černilově na Královéhradecku odhalili pamětní desku věnovanou Bohuslavu Horákovi, osobnosti protinacistického a protikomunistického odboje v Československu a manželovi popravené političky Milady Horákové. Akce se uskutečnila v den 45. výročí jeho úmrtí. Pamětní deska je na budově Kulturního a spolkového domu, kde se Horák narodil. Autorem pamětní desky, kterou financovala obec Černilov, je kameník Hynek Shejbal. Odhalení desky dnes přihlížely desítky lidí.
     Komentáře
  • České noviny

    V Černilově odhalili pamětní desku Bohuslava Horáka, osobnosti odboje

    Před 4 roky
    V Černilově na Královéhradecku dnes odhalili pamětní desku věnovanou Bohuslavu Horákovi, osobnosti protinacistického a protikomunistického odboje v Československu a manželovi popravené političky Milady Horákové. Akce se uskutečnila v den 45. výročí jeho úmrtí. Pamětní deska je na budově Kulturního a spolkového domu, kde se Horák narodil. ČTK to řekla Lucie Javůrková z organizačního týmu. Autorem pamětní desky, kterou financovala obec Černilov, je kameník Hynek Shejbal. Odhalení desky dnes přihlížely desítky lidí.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Návštěvníkům se opět otevírají muzea, galerie i některé památky

    Před 4 roky
    Muzea a galerie v Plzeňském kraji se po dlouhé pauze opět zpřístupní návštěvníkům. Bez pravidel a omezení se to však neobejde. Nebudou například možné skupinové prohlídky. Počet návštěvníků jednotlivých zařízení bude taktéž omezen rozlohou plochy, a to jeden člověk na 15 metrů čtverečních.
     Komentáře
  • Kinotip2

    Milada (2017): Důstojná filmová vzpomínka na osud ženy, která se nebála postavit režimu

    Před 5 roky
    Téměř třicet let po revoluci vznikl první film o Miladě Horákové, jediné ženě popravené během politický procesů v 50. letech. Cílem filmu je přiblížit nejširšímu publiku nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí, život odvážné ženy, která se v každé chvíli řídila svým svědomím.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Podcast Petra Viziny: Za komunistů mi jméno Horáková nic neříkalo, vzpomíná Anýž

    Před 5 roky
    S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".
     Komentáře
  • Aktuálně

    Básnička z vězení. V nové knize dostává slovo Milada Horáková i její muž

    Před 5 roky
    Nový knižní portrét Milady Horákové od novináře Daniela Anýže dává prostor také její rodině, především dceři a manželovi.
    V prosinci 1933 se manželům Bohuslavu a Miladě Horákovým narodila dcera Jana.
    Svatební fotografie novomanželů Milady a Bohuslava Horákových, únor 1927.
    Mladí manželé Horákovi na kánoi na Vltavě s přáteli.
    Manželé Bohuslav a Milada Horákovi byli pracovně vytížení, na nedělní procházku s malou Janou si ale vždy našli čas.
    Oba manžele zatklo gestapo za odbojovou činnost, Bohuslav Horák byl po věznění tak zesláblý, že po návratu podstoupil transfuzi krve.
    Milada Horáková v roce 1947 už jako jedna z nejvýznamnějších političek v rozhovoru s Janem Masarykem, na snímku je i Hana Benešová.
    Jeden z posledních snímků zachycujících šťastné rodinné chvíle. Dcera Jana začala v sezóně 1947/1948 chodit do tanečních.
    Fotografie manželky Milady byla tou nejcennější věcí, kterou si Bohuslav Horák vzal na útěk přes hranice.
    Rukopis Jany Kánské, v němž zachytila poslední rozloučení s matkou. Nesměly se obejmout ani políbit.
    Pomocí falešného průkazu chtěl Bohumil Horák dostat dceru přes hranice, k tomu ale nedošlo.
    Krátce po vystěhování do USA v roce 1968 se Jana Kánská setkala ve Washingtonu s Václavem Havlem.
    Roku 1971 se Jana vdala za Karla Kánského, který z Československa uprchl zahrabaný ve vagónu s uhlím. Na snímku je i otec Bohumil Horák.
    Kresbu maminky Milady Horákové vytvořil Janin všestranně talentovaný otec Bohumil. Obrázek zdobí Janin washingtonský byt.
    Kresbu maminky Milady Horákové vytvořil Janin všestranně talentovaný otec Bohumil. Obrázek zdobí Janin washingtonský byt.
    +
     Komentáře
  • Aktuálně

    Rodinné snímky Milady Horákové: Krásná, dokonalá. Má jediná, psal v den vraždy manžel

    Před 5 roky
    Před 70 lety komunistický režim dokonal justiční vraždu Milady Horákové. Prohlédněte si snímky z alba manželů i kresby Bohuslava Horáka.
    Před 70 lety, 27. června před pátou hodinou ráno, tehdejší československý komunistický režim dokonal justiční vraždu. Po vykonstruovaném procesu ve věznici v Praze na Pankráci zavraždil Miladu Horákovou a další tři odsouzené. "Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše. Milada," napsala Milada Horáková v posledním dopise na rozloučenou svým blízkým.
    Horákovou si komunisté vybrali do ústřední role vymyšleného protistátního spiknutí. Před únorovým pučem v roce 1948 byla jednou z nejvýraznějších představitelek národně socialistické strany, poslankyní za tuto stranu a předsedkyní Rady československých žen.
    Po únoru 1948 odmítla Horáková odejít do zahraničí, z Československa zajišťovala komunikaci s politickým exilem a pokusila se o koordinaci vnitřní politické opozice. Na snímku je z března 1946, kdy jí prezident Edvard Beneš udělil Československý kříž za účast v protinacistickém odboji. Milada a Bohuslav Horákovi byli za války vězněni takřka pět let.
    StB Horákovou zatkla 27. září 1949. Vyšetřovatelé se ale nejdříve neměli čeho chytit. Hledali ústřední motiv zamýšleného procesu. Horáková otevřeně uvedla, že po únoru 1948 "viděla jenom dvě možnosti: buď se plně zapojit do výstavby socialismu, anebo se postavit proti". Vyšetřovatelům se ale nedařilo donutit ji k "přiznání", že organizovala spiknutí. "Nemohu být usvědčena z toho, co není," řekla při výslechu. Nezlomilo ji ani psychické týrání - mnohahodinové výslechy a ani to, že jí odmítli sdělit cokoliv o situaci její rodiny.
    Teprve na základě vypovědí jiných zatčených a instrukcí sovětských poradců začal režim vytvářet konstrukci "centra protikomunistického spiknutí, napojeného na zahraniční imperialisty". Akce dostala název Střed. Pro komunisty se Milada Horáková ukázala jako "ideální" kandidátka na hlavu celé protistátní akce. Komunisté mohli poukázat na četné kontakty Horákové se zahraničím. Na snímku z letiště Ruzyně v roce 1947 je otočena k ministrovi zahraničí Janu Masarykovi, vpravo stojí tehdejší první dáma Hana Benešová.
    Horáková byla jako poslankyně členkou zahraničního výboru parlamentu, do února 1948 často cestovala do ciziny i ve své funkci předsedkyně Rady žen. Po únoru byla v kontaktu s exilem. Komunistický režim vyrobil monstrózní žalobu, která Horákovou a dvanáct dalších obžalovaných vinila z napojení na "zahraniční reakci, snažící se o rozvrat v lidově demokratických zemích a tím usnadnění příprav k nové imperialistické válce".
    Komunistický režim kolem Milady Horákové vytvořil obraz širokého spiknutí, které mělo disponovat zbraněmi, municí a bezmála se mělo chystat rozpoutat třetí světovou válku. Proces byl předem zinscenovaným divadlem, v kterém byl předseda senátu Karel Trudák (na snímku) jen loutkou. Obžaloby byly vypracovány pod dohledem sovětských poradců a špiček KSČ. Předem připravili i spolupráci předsedy senátu s prokurátory, aby "nedocházelo ke křížení otázek".
    "Základní politické otázky, které souvisely s vedením procesu, byly podrobně probrány za účasti vedoucích soudruhů strany," říká dobový dokument ministerstva spravedlnosti. Žalobu osobně schválil prezident Klement Gottwald. A předem už bylo také rozhodnuto o trestech. Komunisté zcela uměle sestavili i celou "záškodnickou skupinu" třinácti obžalovaných. Někteří se s Miladou Horákovou neviděli od února 1948 nebo se s ní vůbec neznali. Režimu šlo ovšem o to, aby doložil komplot různých "zločinných živlů".
    Vedle zástupců předúnorových politických stran byli mezi obžalovanými i bývalý komunista, podle KSČ "trockista", Záviš Kalandra (vpravo). Nebo podnikatel Oldřich Pecl (vlevo) či bývalý četník Jan Buchal, který měl být "důkazem", že skupina připravovala i ozbrojené, teroristické akce.
    Proces doprovázela mohutná propagandistická kampaň. Ústřední výbor KSČ zaslal krajským výborům instrukce k "organizování ohlasu procesu". Po celé zemi měly být denně vylepovány noviny, podle sovětského vzoru vytvářeny takzvané stěngazety, pořádala se i různá shromáždění. Komunisté organizovali také skupinový poslech rozhlasu ze soudního přelíčení. Kraje do pražského ústředí dodávaly hlášení o plnění pokynů, ale také "o náladách, o ohlasu a případných incidentech a všech pozoruhodných zjevech v souvislosti s procesem".
    Součástí kampaně byly také rezoluce, které požadovaly přísné potrestání zrádců, často volaly po absolutních trestech. Přicházely ze závodů, z továren, ze zemědělských družstev, z různých organizací. Jazyk rezolucí dokládá hloubku společenského propadu 50. let. Historikové Pavlína Formánková a Petr Koura to nazvali "slovní lynč". Rezoluce spílaly Horákové a ostatním obžalovaným do "rozvratníků, přisluhovačů reakce, agentů západních imperialistů, zrůd naší společnosti, spiklenců, cynických špiónů".
    Přímo ze soudní místnosti nenávistnou společenskou atmosféru ještě bičoval k většímu výkonu neblaze proslulý komunistický prokurátor Josef Urválek. Aby následně během procesu a v závěrečné řeči, ve které požadoval co nejpřísnější tresty, poukazoval na "vůli lidu".
    Předem pečlivě naplánovaná byla i účast "lidu" přímo v soudní síni. Komunisté zařídili, že "veřejnost bude organizována celostátně, s denním měněním publika, výběr veřejnosti bude zaměřen především na dělnické vrstvy, pracující venkov, pracující mládež, školy vnitra a spravedlnosti". Za "spolehlivý výběr" obecenstva ručily krajské sekretariáty KSČ. Přihlížející se měnili i proto, aby žádný z diváků neměl ucelený zážitek z procesu. V soudní síni se během osmi dní procesu vystřídalo přes 4000 lidí z celé republiky.
    Obžalovaní měli formálně přidělené obhájce, kteří pro ně ale samozřejmě nemohli nic udělat. Milada Horáková se navíc, jak později uvedl její obhájce Vladimír Martin, ani nesnažila obhajovat. Necítila se totiž vina v tom smyslu, co jí podsouval komunistický režim. V žádném případě se neviděla jako zrádkyně lidu. "Nepopírám, že moje činnost směřovala ke svržení dnešního lidově demokratického zřízení, neboť to považuji za jistou formu diktatury, ne za demokracii ani za vládu lidu, ale za vládu jedné strany. Nikdy jsem nestála ve své činnosti mimo náš lid a stát a také ani touto ilegální činností jsem nechtěla jít proti zájmům lidu a státu," uvedla Horáková během výslechu.
    Osmého června 1950 byly vyhlášeny rozsudky. Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra dostali trest smrti. Josef Nestával, Jiří Hejda, František Přeučil a Antonie Kleinerová byli odsouzeni na doživotí. Bedřich Hostička byl potrestán 28 roky, Zdeněk Peška 25 roky, Jiří Křížek 22 roky, Františka Zemínová 20 roky a Vojtěch Dundr 15 roky. Když odsouzení opouštěli soudní síň, zfanatizované obecenstvo jim spílalo a křičelo na ně nadávky.
    Všichni odsouzení se odvolali, ale režim byl nemilosrdný, bylo to zcela marné. Stejné to bylo s žádostmi o milost, které prezidentu Gottwaldovi podali odsouzení k smrti. Horáková to sama ovšem odmítla udělat. Žádost zformulovanou obhájcem Martinem za ni podepsali její otec Čeněk Král a šestnáctiletá dcera Jana. Za zrušení trestů smrti u československého komunistického režimu písemně intervenovaly světově známé osobnosti. "Prosím Vás o nevykonání rozsudku," zaslal telegram vědec Albert Einstein. Upozornil, že odsouzení trpěli už za nacismu. "Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít," napsal.
    26. června 1950 Gottwald milost pro Horákovou zamítl. Téhož dne pozdě večer ji ve věznici, poprvé od jejího zatčení v září 1949, navštívila dcera Jana s tetou Věrou a jejím mužem Josefem Tůmou. Janě nedovolili, aby se mohla s matkou naposledy obejmout či políbit. "Zbylo jen zamávat, poslat vzdušný polibek a odejít. Strašné. Víc už se nepamatuji, jen že jsem se ráno v době popravy probudila se strašně zvláštním pocitem tíže. Den byl krásný a slunný," stojí v rukopisných vzpomínkách Jany, které psala o desítky let později ve Washingtonu.
    Bohuslav Horák, kterému se v září 1949 podařilo v Praze uniknout komunistickému zatčení, si vyslechl rozsudek smrti nad svou manželkou z rozhlasového vysílání v utečeneckém táboře Valka v americké zóně v Německu. Na snímku je fotografie Milady, kterou si Bohuslav, jak je na fotce připsáno jeho rukou, odnesl z Československa schovanou v hodinkách.
    V posledních dnech před popravou, která připadla na 27. června nad ránem, napsala Milada dopisy své rodině a přátelům. Jejím posledním přáním bylo, aby jim byly dopisy odevzdány. Ani to komunistický režim nesplnil. Její dcera Jana Horáková-Kánská dopisy dostala až v roce 1990. Komunisté také záměrně zašantročili ostatky Milady Horákové. Urnu s popelem se nepodařilo dohledat ani po pádu jejich zločinného režimu.
    V Německu se stal Bohuslav Horák (na snímku uprostřed) členem exilové zpravodajské služby generála Františka Moravce (vlevo). Mezi jeho úkoly patřila příprava agentů-chodců, kteří nosili zprávy do Československa a zpět do Německa převáděli uprchlíky.
    Bohuslav Horák se snažil dostat do zahraničí i svoji dceru Janu, jeden z agentů-chodců byl vybaven jejím falešným průkazem. Tyto pokusy ale ztroskotaly, komunistická policie Janu a její příbuzné měla v Praze pod dozorem. Od počátku věděla o všech kontaktech, které Horák z Německa vysílal. Jana se s otcem znovu setkala až po sedmnácti letech.
    Jana Horáková-Kánská žila po vraždě své matky a útěku otce do zahraničí v Praze u své tety (sestry Milady Horákové) a strýce, manželů Věry a Josefa Tůmových. Také je režim pronásledoval. Věra nemohla dále pracovat jako učitelka, až do odchodu do důchodu byla uklízečkou. Strojnímu inženýrovi Josefu Tůmovi komunisté zavřeli jeho prosperující projekční kancelář, živil se jako řadový referent. Na snímku je Jana (vpravo) s tetou Věrou a otcem Bohuslavem v roce 1947.
    Zásluhu na tom, že Jana v Praze vůbec mohla dostudovat gymnázium měl farář evangelického sboru v Praze na Smíchově Jan Kučera. Osobně se velmi dobře znal i s Miladou Horákovou, po jejím zatčení navíc pomohl Bohuslavovi Horákovi s útěkem za hranice. Na snímku je farář Kučera s Janou, když ji v roce 1947 konfirmoval.
    Přáním Milady Horákové, které vyjádřila ve svém posledním dopise dceři z vězení, bylo, aby Jana šla studovat medicínu. To ale komunisté nedovolili, na vysokou školu nemohla, vyučila se zubní laborantkou a v tomto oboru pracovala až do svého odchodu do USA v roce 1968. Na snímku jsou manželé Horákovi s dcerou Janou v sezoně tanečních 1947 až 1948. Byly to jedny z posledních šťastných chvil před únorem 1948.
    Materiál StB z listopadu 1950 dokládá, že už v době procesu s Miladou Horákovou na jaře 1950 tajná policie měla její dceru Janu pod dohledem. Materiál ukazuje, že StB zachytila zprávy, které Bohuslav Horák posílal Janě z Německa. K informaci o tom, že Jana studuje gymnázium, jsou rukou dopsány patrně od nadřízeného. Má kamarádky? Které? Jak tráví volný čas? Jaké prostředí? Jaký prospěch?
    V roce 1954 Bohuslav Horák odešel z Německa do USA, kde žil v hlavním městě ve Washingtonu. Stále pracoval pro americkou zpravodajskou službu, ve volném čase se věnoval svým největším zálibám - kresbě, malbě a sochaření. V roce 1956 například ilustroval knihu Průvodce Prahou, která tvrdě sarkasticky odsuzovala režim v tehdejším Československu. Autorsky knihu připravila a v Chicagu vydala Vlasta Vrázová.
    Do ilustrací knížky Průvodce Prahou se promítla hořkost, kterou Bohuslav Horák cítil ke československému komunistickému režimu, i bolest z vraždy Milady. Manželé Bohuslav a Milada Horákovi přežili pět let německého vězení. Komunisté Miladu zabili a on před nimi musel prchnout z Československa.
    Svá nejšťastnější léta prožili manželé Milada a Bohuslav Horákovi (na snímku jsou ve svatební den v únoru 1927) před druhou světovou válkou. Oba byli profesně velmi vytížení a úspěšní. Kromě své práce na sociálním odboru pražského magistrátu se Milada angažovala v červeném kříži a především v ženském hnutí. Bohuslav Horák byl vystudovaný zemědělský inženýr, ale měl velký výtvarný talent a cit pro jazyk. Přestoupil do publicistiky, v roce 1927 začal pracovat v Českém rozhlase.
    Společně s redakčním kolegou vymyslel Bohuslav Horák vlastní nový pořad určený především venkovu. Jako dva sousedé - Bohuslav Horák (vpravo) coby "pantáta Matěj Rákos" a Jaroslav Prokop (vlevo) jako"soused Tomáš Brázda" – rozmlouvali o zemědělských otázkách. Jejich zábavný, ale zároveň informačně hodnotný pořad se stal velmi populární, nejlepší scénky vyšly i knižně.
    Není samozřejmě náhoda, že ve své ilustraci pro knihu Průvodce Prahou z roku 1956 Bohuslav Horák vykreslil na pozadí Hradčan, kde úřadoval Klement Gottwald, čtyři oběti režimu. Právě tolik trestů smrti Gottwald pět let před tím v červnu 1950 podepsal v procesu s Miladou Horákovou.
    V prosinci 1933 se manželům Horákovým narodila dcera Jana. Při extrémním pracovním vytěžení a společenských angažmá Milady trávila Jana v dětství více času s otcem Bohuslavem. "Táta byl vždycky číslo jedna," říká sama Jana Kánská. Své matce ovšem to, že ji často vídala jen o víkendech, zpětně ani v nejmenším nevyčítá. "Nic, co dělala, nedělala jen pro sebe," říká Jana Kánská.
    A ještě jedna ilustrace Bohuslava Horáka z knihy Průvodce Prahou z roku 1956. Horák měl v té době jen velmi málo informací o tom, jak se jeho dceři Janě a jejím opatrovníkům Věře a Josefu Tůmovým v Československu vede. Nedostatek masa přitom byl pro ně ještě tím nejmenším problémem. StB je stále sledovala, především teta Věra chodila často na výslechy, několikrát si pozvali i Janu. Jeden výslech trval od dvou do osmi večer a Janu vyslýchalo hned několik mužů. "Domů jsem šla už za tmy. Ale nedokázala jsem si udělat obrázek, co je jejich cílem, co se chtějí dozvědět. Jen se stále střídali a vyzvídali," vzpomíná Jana Kánská.
    Jeden ze záznamů StB z roku 1955 žaluje, že Jana Kánská se "ke všem současným událostem staví nevšímavě a bez zájmu. Výchova její matky měly velký vliv na její politické zaměření". "Přesto, že prošetřovaná se nijak na veřejnosti proti řízení nestaví, ani nevede žádné špatné řeči, po stránce politické ze strany soudruhů jí není důvěřováno." O Věře Tůmové pak informátor konstatuje: "Ve svém vystupování se jeví jako měšťačka a ještě dnes vzájemně se svými známými se titulují 'milostivá paní', 'rukulíbám' a podobně. Oblíbená v bydlišti není."
    Když Janě Kánské v roce 1965 už podruhé nedali devizový příslib, aby mohla jet na sportovní zájezd do tehdejší Jugoslávie, šla se ministerstvo vnitra zeptat, zda má vůbec smysl, aby žádost podávala. A stal se zázrak, řekli jí, že ji pustí do USA. "Myslím, že se mě už chtěli zbavit," vzpomíná Jana. A jaké bylo setkání s otcem po bezmála sedmnácti letech odloučení? Žádný ztracený čas mezi nimi najednou nebyl. Nic nebylo ztraceno. "Nebylo to rozpačité, ani trochu, okamžitě jsme byli zase spolu." Přes měsíc cestovali Greyhoundem po USA. Na snímku je Jana v San Francisku.
    Z prvního tříměsíčního výjezdu do USA v roce 1966 se Jana musela vrátit do Prahy, ale už také byla rozhodnuta, že se chce do Ameriky vrátit a už tam zůstat. Povedlo se jí to o dva roky později, v dubnu 1968 dostala vystěhovalecké vízum a odlétla z Prahy. "Do Ameriky jsem šla i za tím, abych se stala sama sebou." Ve Washingtonu je v novém prostředí, ale shodou náhod se tam hned v prvních týdnech během jeho tehdejší návštěvy v USA setká s Pražanem Václavem Havlem.
    Z Československa Jana ve svých třiatřiceti letech odešla jako svobodná žena. "Když se dozvěděli, že jsem dcera Milady Horákové, tak se vždycky nějak stáhli," popisuje, s čím měli muži v Praze problém. Svého manžela Karla Kánského poznala Jana až ve Washingtonu. On sám z Československa utekl v roce 1956 zahrabán ve vagónu s uhlím. Vzali se v dubnu 1971, na svatební fotografii jsou s Bohuslavem Horákem.
    Bohuslav Horák zemřel ve Washingtonu v roce 1976. Do Československa, ze kterého odešel v roce 1949, se už nikdy nepodíval, i když se mu nikdy nepřestalo stýskat. Třeba po smrkových lesích na Šumavě. Jezdil si je připomínat až do Kanady, protože v okolí Washingtonu, kde žil, jsou lesy listnaté a smíšené.
    "Byla, zůstává a jest po všechny časy krásná a dokonalá. Má jediná," zaznamenal Bohuslav Horák chvíle, když se v červnu 1950 v utečeneckém táboře Valka v Německu dozvěděl, že komunisté v Praze zavraždili Miladu. Tak to bylo od chvíle, kdy se za Miladiných studií práv (z té doby je snímek) seznámili - a tak to skutečně navždy zůstalo.
    V říjnu 2007 byla Milada Horáková in memoriam oceněna Záslužným křížem ministerstva obrany. V lednu 2020 udělila Horákové in memoriam slovenská prezidentka Zuzana Čaputová Řád bílého dvojkříže I. třídy. Autorem kresby portrétu Milady Horákové je Bohuslav Horák. V únoru 1990 Jana Kánská v Praze navštívila Klub Milady Horákové, v závěru proslovu k památce své matky řekla: "Čas, který uplynul od její smrti, je nesmírně dlouhý a stalo se mnoho špatného. Já ale pevně důvěřuji v duchovní sílu lidí této země a vím, že budou schopni ji zase přetvořit v krásný domov. Tím bude splněn její odkaz."
    V říjnu 2007 byla Milada Horáková in memoriam oceněna Záslužným křížem ministerstva obrany. V lednu 2020 udělila Horákové in memoriam slovenská prezidentka Zuzana Čaputová Řád bílého dvojkříže I. třídy. Autorem kresby portrétu Milady Horákové je Bohuslav Horák. V únoru 1990 Jana Kánská v Praze navštívila Klub Milady Horákové, v závěru proslovu k památce své matky řekla: "Čas, který uplynul od její smrti, je nesmírně dlouhý a stalo se mnoho špatného. Já ale pevně důvěřuji v duchovní sílu lidí této země a vím, že budou schopni ji zase přetvořit v krásný domov. Tím bude splněn její odkaz."
    +
     Komentáře
  • Náš region

    Nezveřejněné vzpomínky. Vychází kniha o rodině Milady Horákové

    Před 5 roky
    Čtivá a napínavá kniha vychází v předvečer 70. výročí smrti Milady Horákové, 26. června, v Nakladatelství ZEĎ. Čtenářům poprvé předkládá ucelený příběh její rodiny – statečných lidí, kteří platili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí i o dceři Milady Horákové Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů. Vlastní domov našla až jako dospělá žena ve Spojených státech, kde se jí podařilo založit rodinu.
     Komentáře
  • Čtidoma

    Jdu s hlavou vztyčenou: Dcera Milady Horákové vzpomíná na poslední setkání s maminkou i komunistický teror

    Před 5 roky
    Jdu s hlavou vztyčenou. Slavná slova Milady Horákové napsaná v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším, jsou titulem nové knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Kniha vyjde v předvečer 70. výročí smrti Milady Horákové, tedy 26. června. Obsahovat bude i nikdy nezveřejněné informace.
     Komentáře
  • Super

    Nálepka manželky Tomáše Kluse se jí líbí. Tamara se ale nevzdává ani vlastních hudebních ambicí

    Před 6 roky
    Veřejností je vnímaná hlavně jako manželka Tomáše Kluse (33) . Tamara Klusová (31) ale měla a má sama umělecké ambice. Brzy se například předvede jako zpěvačka v rámci charitativního projektu Šansoniéra pro Kuře kamarádky Marie Doležalové. „Moc se na to těším a vážím si pozvání. Doufám, že to zvládnu,” komentovala plánovaný počin.
     Komentáře
Reklama