Bohuslav Horák

"Najednou někdo zvonil. Přišli dva pánové a ohlásili, že si sednou do předsíně a budou čekat na moji matku," vzpomíná Jana Kánská na září roku 1949.

Informační centrum Rokycany připravuje každý měsíc přehled akcí nejen v Rokycanech, ale v celém okrese.

Její osud patří k těm nejznámějším a zároveň nejsmutnějším, které u nás komunistická moc za 50 let svého krutého vládnutí napsala. Jana Kánská (90) se provinila jen svým narozením. Jejími rodiči totiž byli Milada a Bohuslav Horákovi, třídní nepřátelé číslo jedna, jejichž osudy uvrhly život jí samotné do kolotoče krutých odloučení i šťastných setkání.

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech otevře v příštím týdnu novou výstavu. S ambicí přilákat nejen všechny milovníky techniky ji nazvali romanticky: „Křídla Rokycan. Letiště Rokycany – historie v obrazech“. Návštěvníkům bude přístupná v malém výstavním sále muzea na náměstí J. Urbana od 14. dubna až do 24. září.

Pomlázky a kraslice budou letos v pohotovosti především 10. dubna. Právě na tento den totiž připadá Velikonoční pondělí. Svátky jara to ale v Rokycanech bude žít již od 30. března.

Je to už 120 let, kdy se rokycanská sokolská jednota mohla radovat, že konečně najde své stálé útočiště. V roce 1903 se sokolovna v dnešní Jiráskově ulici slavnostně otevřela. Během let se objekt dočkal významných úprav a bohužel i necitlivých rekonstrukcí v 80. letech. V současné době se historická budova netěší příliš dobré kondici. Stropy a krovy napadla dřevomorka, a tak je v současné době hlavní sál uzavřený. Radnice má nicméně architektonický návrh, který by měl z místa udělat nové kulturní centrum.

Jednou z nejznámějších českých žen nejen u nás, ale i v zahraničí je Milada Horáková (†48). Když se dozvíte něco o jejím životě, který byl plný neúnavného boje za demokracii i práva žen, ihned pochopíte, proč tomu tak je. Připomeňte si 72. výročí její popravy.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v Rokycanech začínal před čtyřmi dekádami. Zprvu se věnoval čištění studánek a instalování ptačích budek. Po roce 1990 začali ochranáři zaměřovat svou pozornost k osvětě veřejnosti. Dodnes pořádají akce pro děti a pomáhají raněným živočichům. Průřez jejich práce je aktuálně k vidění v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.

Muzeum Doktora Bohuslava Horáka v Rokycanech ukázalo poprvé veřejnosti nejstarší pergamenovou listinu uloženou na území ČR.

Souborem osmi vzácných listin z období středověku a raného novověku se může chlubit archiv v Rokycanech. Všechny dokumenty se týkají italského rodu Collantů a období před jejich příchodem na Moravu. Sedm písemností nyní mohou obdivovat návštěvníci Muzea Dr. Bohuslava Horáka, kde dokonce uvidí originál pergamenu starého více než tisíc let. Dokumenty i celá výstava vypráví příběh italského rodu i to, jak se dokumenty dostaly až na Rokycansko.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.

V Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech si můžete ještě do 31. října prohlédnout výstavy Historie šitá na míru a Historie ve veselém hávu. Obě…

V Černilově na Královéhradecku odhalili pamětní desku věnovanou Bohuslavu Horákovi, osobnosti protinacistického a protikomunistického odboje v Československu a manželovi popravené političky Milady Horákové. Akce se uskutečnila v den 45. výročí jeho úmrtí. Pamětní deska je na budově Kulturního a spolkového domu, kde se Horák narodil. Autorem pamětní desky, kterou financovala obec Černilov, je kameník Hynek Shejbal. Odhalení desky dnes přihlížely desítky lidí.

V Černilově na Královéhradecku dnes odhalili pamětní desku věnovanou Bohuslavu Horákovi, osobnosti protinacistického a protikomunistického odboje v Československu a manželovi popravené političky Milady Horákové. Akce se uskutečnila v den 45. výročí jeho úmrtí. Pamětní deska je na budově Kulturního a spolkového domu, kde se Horák narodil. ČTK to řekla Lucie Javůrková z organizačního týmu. Autorem pamětní desky, kterou financovala obec Černilov, je kameník Hynek Shejbal. Odhalení desky dnes přihlížely desítky lidí.

Muzea a galerie v Plzeňském kraji se po dlouhé pauze opět zpřístupní návštěvníkům. Bez pravidel a omezení se to však neobejde. Nebudou například možné skupinové prohlídky. Počet návštěvníků jednotlivých zařízení bude taktéž omezen rozlohou plochy, a to jeden člověk na 15 metrů čtverečních.

Téměř třicet let po revoluci vznikl první film o Miladě Horákové, jediné ženě popravené během politický procesů v 50. letech. Cílem filmu je přiblížit nejširšímu publiku nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí, život odvážné ženy, která se v každé chvíli řídila svým svědomím.

S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".

Čtivá a napínavá kniha vychází v předvečer 70. výročí smrti Milady Horákové, 26. června, v Nakladatelství ZEĎ. Čtenářům poprvé předkládá ucelený příběh její rodiny – statečných lidí, kteří platili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí i o dceři Milady Horákové Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů. Vlastní domov našla až jako dospělá žena ve Spojených státech, kde se jí podařilo založit rodinu.

Jdu s hlavou vztyčenou. Slavná slova Milady Horákové napsaná v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším, jsou titulem nové knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Kniha vyjde v předvečer 70. výročí smrti Milady Horákové, tedy 26. června. Obsahovat bude i nikdy nezveřejněné informace.

Veřejností je vnímaná hlavně jako manželka Tomáše Kluse (33) . Tamara Klusová (31) ale měla a má sama umělecké ambice. Brzy se například předvede jako zpěvačka v rámci charitativního projektu Šansoniéra pro Kuře kamarádky Marie Doležalové. „Moc se na to těším a vážím si pozvání. Doufám, že to zvládnu,” komentovala plánovaný počin.